Svět Enseial (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Svět Enseial

Pán Jeskyně:

Zix

Systém:

DrD

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Soukromá jeskyně.

Klíčová slova:

Elfové, hvozd plný elfů, elfové plní hvozdu

Jaké hráče:

Jedna Elfka... :)

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Svět Enseial Obsah: 1. úvodní seznámení 2. postava 3. mapa (už je vytvořená) 4. náboženství 5. historie 6. prostředí lesa 7. elfové, jako takoví 8. rodná vesnice 9. příšery z Ensialského lesa ~~~~~~~~~~~~~ 1. Úvodní seznámení: Země Elfů, žijící v poklidu a míru pod vládou všech jejích obyvatel. Území Enseialu se rozléhá po celém hvozdu, který je opravdu velice rozlehlý. Od hor na severu zahalených do sněhově bílé přikrývky po naopak teplé pusté pouště bez života. Vzhledem k tomu, že Enseial je obýván pouze elfskou populací, tak většina jeho obyvatel nemá ani ponětí o existenci jiných ras, další pozitivní stránkou je dokonalý zdravotní stav lesa. Vzhledem k harmonii života elfů a samotného hvozu - světa Enseialu. Všichni zdejší obyvatelé vyznávají mnohobožství a mají společné bohy (volil bych vikingské bohy). Přibližně uprostřed rozlehlého hvozdu pevně stojí hlavní město jmenující se stejně jako les i samotné elfské území Eseinal. Není zde žádný vládnoucí elf ani elfka, ani jejich skupina, nebo něco podobného. Zkrátka bez jakéhokoliv vladařského mechanismu. Proto se Eseinal nazývá jen jako "svět" nebo "elfské území". Dále jsou kolem hlavního města rozmístěna různá menší městečka, která pojímají od 100 do 1000 obyvatel, hlavní město pojímá více než 10.000 elfů. Co se týče budov a architektury, je ve všech městech velmi podobná. Budovy jsou stavěny z kamenů, nikoliv ze dřeva. Budovy samotné jsou velmi zvláštní, jejich základy jsou totiž kruhové podstavy, podle velikosti, někdy dvě, někdy dokonce až 5, když v domě žije více rodin, nebo jedna velká rodina. Kruhové podstavy dosahují do výšky 3 metrů nad zem a následně se pojí do velkého oválného domu. Na střechách je ve velké většině případů vidět zeleň, takže by města z pohledu z výšky ani nebyla k rozeznání, od lesa bez Elfských měst. Obyvatelé zde vzhledem k prostosti v životě i smýšlení elfů nemají moc na výběr v tom, jakým povoláním budou nápomocni své komunitě. Jsou tu pouze vojenské oddíly ochraňující hranice lesa, před těmi, kteří se jej rozhodnou prozkoumávat. Dále tu jsou stavitelé domů a všech ostatních staveb. Obchodníci, kteří jsou pouhými překupníky zboží. V Enseialu jsou totiž pevně stanovené ceny nákupu a prodeje pro všechny položky - nákupní je vždy o 1 stříbrný nižší, než prodejní z pohledu obchodníků. Takže nemůže nikdo nikoho obrat a podobně. Potom jsou to farmáři, zemědělci, řemeslníci, a jim podobní. Kteří se zabývají svým oborem, od produkce jídla, po kování mečů, či výrobu lektvarů a elixírů a spoustu dalšího. Následně jsou tu strážci lesa, kteří se starají o zdraví samotného lesa. Nakonec jsou zde už jen myslitelé této země, kteří se snaží ji udržet v této harmonii, ve které se nachází. Každý týden pořádají sněmy, kde se sejdou všichni myslitelé, kterých je něco přes pět set. A právě těmto elfům může být celý národ vděčný, za to jak krásná jejich země - jejich les je. ~~~~~~~~~~~~~ 2. Postava: Rasa: pouze elfové Povolání: Hraničář Druid - strážce lesa Hraničář Chodec - člen vojenského oddílu Válečníci - člen vojenského oddílu Kouzelník - myslitel, strážce lesa Alchymista, Zloděj - Obchodník - řemeslníci, zemědělci, apod. mohou být libovolná povolání Vše je jen nadefinované jako doporučené, nicméně volba je neomezená. Přesvědčení: dobré či neutrální Popis: popis tebe a tvého vybavení Životopis: Tvůj život i život tvé rodiny, město ve kterém žijete a čím se živíte. ~~~~~~~~~~~~~ 3. Mapa: (Mapa a obrázky příšer jsou v mapách.) https://i.pinimg.com/originals/31/9c/4f /319c4ff34cc12ac61165ec386568a9c5.png ~~~~~~~~~~~~~ 4.Náboženství: Ódin - vůdce všech bohů Frigg - žena Ódina a zároveň bohyně manželství a lásky Thor - bůh počasí a mužů Loki - bůh lsti a špatných věcí, avšak s dobrým srdcem Bragi - bůh umění a vědění Idunn - žena Bragiho, bohyně mládí Frey - bůh plodnosti a úrody Freya - bohyně krásy a zdraví ~~~~~~~~~~~~~ 5. Historie: Svět Enseialský, rodiště všech elfů, je zde už po dlouhá staletí, aktuálně se datuje rok 1683. Jeho vznik je pro mnohé počítán jako rok 1. Kdy vyrostl strom moudrosti, který uctívala skupinka zde žijících elfů, nynější myslitelé tohoto kraje. Prováděli u tohoto magického stromu rituály a strom jim říkal co mají dělat, aby naplnili přání bohů. Nakonec si na tom místě postavili obydlí a elfové z celého lesa, kteří spolu nebyli spřátelení, zde našli lásku k bohu, která všechny elfy spojila do silného pouta. Díky tomu je strom nyní uchován v útrobách hlavní budovu a pečlivě střežen. Mnoho nynějších lidí jej nemělo ani možnost spatřit, dělají se však výpravy do města a pořádají se hromadné modlitby a oběti bohům u stromu každé desetiletí v první jarní den - Gar'o - tedy den kdy bohové údajně zasadili semínko onoho stromu. Zároveň se dalších 5 dní po tomto svátku oslavuje po celém Enseialu svátek míru a lásky mezi samotnými elfy, protože je tento strom spojil opravdu silným poutem. Toto pouto již však bylo ohroženo už pětkrát, z toho třikrát to bylo při objevení lesa jinou rasu a pokusu o jeho dobytí. Tyto hrozby byli však zažehnány, díky vojenským oddílům. Byli to však velké bitvy a padlo vždy mnoho Elfů. Jednou poměrně nedávno, před sto lety, zemi zachvátil velký požár v dobách léta. Nicméně strážci dokázali les zachránit, stejně jako o několik stovek let předtím, když byl les nakažen temnou chorobou. O zničení lesa se pokoušeli jak barbaři z hor, tak i lidé a trpaslíci. Barbaři byli nejsnadnější, protože je nemotivoval zisk z těžby dřeva, tak jako lidi a trpaslíky. Ti sem vypravili velké množství armád s všemožnými obléhacími prostředky, stejně však nedokázali porazit déšť šípů a smrtící čepele elfích oddílů. Nyní už však dlouho nikdo nezaútočil. Poslední kdo se o to snažil byli již zmínění trpaslíci před více než 400 lety, pak se strážcům podařilo zažehnat pohromu požáru a jinak se posledních 400 let všem elfům v Enseialu žije velmi dobře a jejich populace i životní úroveň stále stoupá. ~~~~~~~~~~~~~ 6. Prostředí lesa: Teplota je zde po celý rok poměrně stálá a to na 15-25°C, podle starců zde v lese spatřili bílou pokrývku z hor jen dvakrát, ale to už je dlouhá doba. Les jako takový je převážně listnatý a tvoří ho velké tlusté stromy s velice rozrostlou korunou. Stromy dosahují výšky i pes 10 metrů, hlavní část tvoří duby, javory, břízy a lípy (pochopitelně jsou trochu větší než ty naše :] ). Jejich kmeny jsou obrostlé zeleným mechem a různými keřovitými rostlinami. Země je plná nízkých keřů, které dosahují maximálně metrové výšky. Od kapradí po borůvčí a další různé byliny, či bobule. Les je tedy velice zelený a není téměř vidět zemina. Když se ale podíváte skrz všechno to houští na samotnou zeminu. Spatříte úrodnou černou hlínu plnou živin. Díky tomu ze zde daří farmářům, kteří si dělají menší políčka u svých domů, kde není tolik stromů. Nicméně si budují políčka i na svých střechách, ti mají logicky střechy rovné, na rozdíl od ostatních domů. Dále je u k vidění dost kamenů tyčících se z porostů. ~~~~~~~~~~~~~ 7. Elfové, jako takoví: Elfská rasa se za mnohá staletí a všechny generace stále vyvíjí a starci si povšimli, že mladí se rodí stále vyšší a vyšší. Před 1000 lety, byla průměrná výška elfů u 160-180 cm. Nyní se jejich výška pohybuje u 190-210 cm. Mají delší uši, než předkové a rodí se silnější a svalnatější, proto jsou jejich postavy mohutnější, než postavy starších elfů. Dále mezi elfy vznikl jakýsi gen, který se postupně rozšířil, někteří jsou proti těmto elfům poměrně skeptičtí a považují je za nečistou rasu. Klasičtí elfové mají opravdu velmi světlou pokožku a bílé, či vážně světle blonďaté vlasy. Nicméně tito elfové, kdy první z nich se narodil někdy kolem roku 1400, jsou tmavší pleti, mírně nahnědlé (něco jako my když se trochu v létě opálíme) většina z nich má světle hnědé vlasy, ale pár výjimek se již narodilo s tmavě modrými a černými vlasy, říká se jim havrani. Jen na okraj, průměrný věk elfů je v mém světě kolem 350 let. ~~~~~~~~~~~~~ 8. Rodná vesnice: Thielar Thielar je nejjižnějším městem země. Je to menší vesnička pojímající tři stovky elfů. Vzhledem k této velikosti se zde všichni znají a mají mezi sebou kladný vztah. Vesnice se skládá celkem z 60 domů a pochopitelně i 60 rodin. Je zde hodně farmářů, sběračů a lovců. A tak mají lidé v této vesnici dobře zajištěné potraviny. Ty lze nakoupit v centru města kde se rozkládá tržiště. K němuž jsou přilehlé i domy řemeslníků - jako jsou kováři, truhláři, sochaři a spousta dalšího. Tento prostor je následně obklopen obytnými domy farmářů, vojáků a strážců lesa. V poslední řadě jsou tu pak strážní věže, vysoké úzké věžičky ze dřeva, (připomínající naše posedy, akorát tak trojnásobně vyšší a bytelnější). Vesnice tvoří takový pentagon nepravidelně propletený uličkami. V této vesnici je mnoho rodin, jejichž předci jsou uznávanými bojovníky své doby. Když útočili lidé na Enseial, tak šli právě z jihu. Elfové z této vesnice však vzali svou hrdost, zbraň a touhu zachránit svou zemi a šli do boje. Jeden z bojovníku ze zdejší vesnice dokonce dokázal zabít 50 lidí, byl to zkušený lukostřelec a jeho šípy byli přesné i na několik set metrů, jeho socha je dodnes k nalezení u jižní hranice lesa... ~~~~~~~~~~~~~ 9. Příšery z Ensialského lesa: ~~~~~~~~~~~~~ Kamenný golem (Neutrální) + Odolný, + Silný + Rozumí řeči a není agresivní - Neobratný, - neinteligentní Když se naštve umí vyvolat tlakovou vlnu na 5 metrů kolem sebe, zároveň je taktéž schopný na nepřítele shazovat stromy, proto je lepší ho za doprovodu svých slov vždy ubezpečit, že nejsi žádný nepřítel. ~~~~~~~~~~~~~ Víla (Přátelská) +++ Inteligentní, ++ Charismatická -- Neodolná, --- Slabá, - Neobratná Víly se zde vyskytují v malém množství. Nejsou moc velké, zhruba 60cm. Lidé je kdysi ve velkém chytali při útocích na Enseial, díky tomu jich je po celém lese zhruba 500. Kvůli tomu, že se dožívají věku +/- 30 let a mohou mít maximálně 2-3 potomky se jejich populace zvyšuje jen pomalu, po tom co v Enseialu bylo jen 40 víl. Jsou velmi inteligentní a umí člověku poradit, mají velice dobrou paměť a schopnost udržovat informace. A tak někteří elfové, kteří jsou velice chytří, ale nemají dobrou paměť mají Víly jako společnice. ~~~~~~~~~~~~~ Kentaur (Přátelský) ++ Silný, +++ Obratný rychlý, + Inteligentní, +++ Nápomocný spojenec - Neodolný, -- necharismatický Kentauři jsou dobrými společníky, kteří se do Enseialského lesa stahují jen v zimně. Občas jsou však kentauři přivoláni z hor, kde mimo zimu žijí. Aby pomohli při problémech vaší rase, protože v zimě je to váš společný domov. ~~~~~~~~~~~~~ Stromový golem (Nepřátelský) + Silný, +++ Obratný, + Odolný - Neodolný, - Neinteligentní Stromoví golemové jsou k vidění v lesích jen zřídka, protože se je snaží lovit zdejší oddíly. Vyskytli se v Enseialském lese jakou součást oné nemoci, jenž zachvátila přes stovkami let les. Nejen, že vypukla silná nákaza stromů, ještě se zde objevili Stromový golemové a útočili na elfské obydlí a roznášeli nákazu na další rostliny. Pomocí skoků ze stromu na strom jsou schopni rychlého pohybu. Vyskytnou se jen velice ojediněle a vždy pouze samotní, od dávné události. V té době běhali ve velkých stádech. ~~~~~~~~~~~~~ Murlok - voják/střelec/mág (Nepřátelský) ++ Sílný, + Odolný, +++ Inteligentní - Obratný, --- Necharismatický Murlokové dosahují výšky zhruba 120 cm. Vyskytují se hlavně na jiho-východě. Je zde totiž řeka vedoucí z hory na západě, tekoucí jiho-západně. Hranice lesa lemuje v přibližné vzdálenosti 4 kilometrů. Les lemuje až na jih k poušti kde se otáčí skoro o 180° a stáčí se na jiho-východ. V okolí řeky se nachází bašty murloků, kteří se občas vydávají do Enseialu, po stoletích jejich zkušeností však tento trend spíše upadá. Unáhlují se k tomu především při nedostatku potravy. Jsou dobře organizovaní, vždy chodí v 10 a více členných oddílech s jedním mágem, který oddíly vedou. Murlokové mají buď koženou zbroj, malý štít a krátký široký meč, nebo luk. Mágové mají pouze oblečení a kouzelnou hůl. V malé skupince jsou elfové velice ohroženi těmito potvůrkami od řeky. ~~~~~~~~~~~~~ Krysí loupežník (Nepřátelský) ++ Obratný, +++Tichý zabiják -Neinteligentní, - Neodolný, - Slabý Krysí loupežníci se vyskytují převážně na severu/severo-západě, žijí v norách mezi horama a Enseialem, kde mají svá útočiště, ze kterých se občas vydávají loupit do severních vesnic. Ty jsou s tím však obeznámeny a dávají si na tyto ničemy pozor. Nejsou totiž tak nebezpeční jako Murloci, postrádají inteligenci, útočí jako jednotlivci v pětičlenné skupince. Jsou však tichý a nenápadní. Dosahují výšky zhruba 70 cm. Ozbrojeni jsou dvěma dýkama a koženou zbrojí.
Hráči: (2/2) Alitera, kudej

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Pán Jeskyně - 9. listopadu 2018 23:18
Pán jeskyně Zix

//čekám na vás lidičky :]

Pán Jeskyně - 19. října 2018 14:42
Pán jeskyně Zix

Na svém těle jsi nenalezl příliš škrábanců. Nohy tě bolely především z tak rychlého běhu, jaký jsi nevyvinul asi nikdy v životě. Z dopadu po tvém legendárním výskoku ti nebylo nic, vzhledem k tomu jaká je na louce měkká půda. Ani od kouzla a šípů murloků jsi neměl jediný škrábanec. Jen dva tři z rychlého pohybu lesem dál za hranici, až tam, kde se teď nacházíš.

Erwin si přehodil tašku zpět přes rameno a posunul ji na zadní část svého těla. Pomalu se zvedal a v tu chvíli vykoukl voják z poza stromu. Byl to ten, jehož jsi potkal ve městě, ihned jsi se rozvzpomněl o koho jde. Dýky na opasku a kuše na předloktí levé ruky, byli vskutku jasné indicie. Nic jsi neříkal, ale věděl jsi o něm. On vystoupil ze stínu a řekl ti jen: “Pěkný kousek ... a pěkná rychlost příteli.“

Pán Jeskyně - 18. října 2018 06:58
Pán jeskyně Zix

Připravil jsi si věci, najedl jsi se a vyrazil na svou obvyklou pochůzku. Otevřel jsi dveře a potkal jsi vracejícího se otce. S úsměvem tě pozdravil: “Ahoj Erwine, až se vrátíš domů, tak začneme s výcvikem?“ Z pohledu na naplněnou bračnu a hůl, jež svíráš v ruce, si nějak odvodil, že právě jdeš na svou sběračskou výpravu.

Po diskusi s otcem jsi vyrazil do lesů, podívat se po plodech Mandiru a nějakých dalších zásobách bylin a plodů.

//Vyber si směr cesty. :)

Erwin - 8. října 2018 22:17
Erwin

Erwin zručně schoval svůj tesák a započal se zbavovati svého šactva alespoň šišek, myší a jiného lesního obyvatelstva. Načež se zatvářil lehce dodtčeně.

"Já a bát se? Tede ne že nikdy ale rozhodně ne teď. S těma chundeláčama si u nás poraděj malý holky. Ale přesto díky. Škoda že Vám utekl šíp. Tjo, nebyl otrávenej? To by daleko neodběh a měli bysme véču. Vlastně dyť by byla otrávená! To byl fór, dobrej, ne?"

Celé to vyhrkl snad na jeden nádech. Asi chtěl začít něco dalšího ale pak si to rozmyslel.

"Jo, to. No, ne. Totiž nemám. Rád bych ale já ti Vám měl v hlavě takých myšlének že jsem ty houby jakožto i jiné rostlinstvo nasbírati pozapoměl. Šak si to doma vyžeru. Abych aj mazal."

Zasejc se nervózně ošine na všechny strany.

"Teda ne že bych se po tmě bál ale ti Murloci, navíc velké skupiny,velké skupiny, a vlci. Sice jste tady vy ale kdoví kde všude...a kolik... "

Ke konci už mluví pomalu a jakoby zacvakávala kolečka...
Erwinovi přes tvář přeletěl obrovský černý mrak strachu. Nefalšovaného ryzího strachu a začal u sebe cosi hledat s urputnou rychlostí která veškerou snahu spíše brzdila.

"Má rodná Rian, někdo je musí varovat. Někdo jim musí říct se stalo a kde se to stalo. Jak že je to dlouho? Kolik jich bylo. Mágy měli taky? Musím najít otce, musí jít za ... Mám to!!"

Z brašny vytáhl malý balíček a podíval se na elfku.

"Jmenuji se Erwin a jsem vaším dlužníkem. Děkuji za pomoc ale musím varovat Rial... a musím běžet."

Buď mu došel dech, nebo slova. Nebo dal konočně prostor elfce.

Pán Jeskyně - 5. října 2018 21:12
Pán jeskyně Zix

Erwin → Kapitola 1. - Volba a základy umění Alchymie
odměna: 2 knihy základů výroby (//vysvětlím postupem hry), 2. úroveň

Léto - 23°C, slunečné odpoledne


Erwin je teprve na prahu dvaceti let, je to ještě vskutku mladý hoch. Jeho otec mu při dávné době přislíbil, že jej bude podporovat v oboru alchymie, když uznal za vhodné aby se nějaký člen rodiny učil tomuto řemeslu. Proto se již dva roky snaží za pomoci starších, které poprosil jeho otec, snaží naučit řemeslu, jež si zvolil za své. Je to však velice roztržitý hoch a tak u něho člověk nikdy neví. Stále se ještě učí teorii u zdejšího mistra v alchymii, jehož zásoba knih a všeobecné znalosti jsou pro mladého Erwina vskutku k užitku. Jméno tohoto alchymisty jest Grael Yzak. S Erwinem již probrali opravdu mnoho, od bylin jež jsou k nalezení v blízkém okolí, tak i byliny, jež lze nalézt pouze v některých obdobích a výjimečných místech. Vše kolem, celý les Esenialský je jedno velké tělo se srdcem v tajemném stromě uprostřed hlavního města a tak mají všechny tyto výjimečné věci své objasnění. Elfové, kteří jsou s tímto lesem spjati skrz cítění jeho přítomnosti, zkrátka za tu dobu vzájemné symbiózy k nim informace sami přišli skrze přírodu. Během studia trávil poměrně dostatek času se svými sestrami. Pokoušel se jim při jejich zvědavých výtvorech radit jak postupovat s jednotlivými surovinami při jejich kombinaci a podobné věci týkající se spíše alchymie, než samotného kouzlení. Sestry jej měli rády, ale nedávali to moc najevo, i přes vtípky směřované k Erwinovi tušil on sám, že jej sestry mají ve svém srdci. Zpět však ke Graelovi, jež Erwina učil již po nějakou dobu, Graelovi knihy se stali majetkem obou dvou a Erwin si je mile rád vypůjčoval a zjišťoval si věci, jež jej vyloženě zajímali. Jeho velké dilema spočívalo v otázce, jakou cestou se vydat primárně. Zda míchat lektvary, elixíry a snažit se vytvářet spíše věci jež mohou nějakým způsobem pomáhat nebo škodit ostatním. Nebo se vydat opačným směrem a ve svůj zájem přijmout především rudy, drahokamy a nějaká ta kouzla a základy kování. Za tohoto předpokladu by se mohl pokusit o výrobu veteše a kouzelných speciálních předmětů. Toto dilema jej trápí již delší dobu a na rozsouzení ještě nedošlo. Nebylo totiž nutné a Erwinova nerozvážnost a hlavně roztržitost jej vždy odradila od rozhodnutí se ještě před dnem, kdy bude třeba tuto volbu učinit.

S otcem a Graelem se dohodli, že jej bude Grael ještě učit teoretické znalosti poloviny léta, jež je na samém začátku. Horké slunečné dny však Erwinovo nadšení do vysedávání v knihách a konzultování této vědy s Graelem nijak neodrazují. Erwin se v poslední době poměrně často na svých výpravách do lesa bez doprovodu, pokud nebereme v potaz jeho mysl. Se kterou tráví v lese všechen čas. Suroviny jež na svých samostatných výpravách sbírá jsou velmi omezené vzhledem k tomu co je prakticky schopen vyrobit. Nicméně věci jejichž účinek je kladný pro elfské tělo za pomoci jejich požití už pozná a ty jsou zatím jeho hlavním cílem. Konec konců, není nic lepšího, než narazit na některé suroviny jako například malé kořínky keřů jež Erwinovi umožňují rychlejší tempo běhu bez výrazné únavy a to i při poměrně malém množství. Nebo bylina s tmavě modrým květem, jejíž pil umožňuje na chvíli vidět i v té nejčernější tmě. Erwin miluje dobrodružství a zároveň jej stále něco žene dál za hranice vesnice, v níž s rodinou pobývá. Celý les však ještě neprozkoumal, už jen proto, že není tak schopný v kompletním přežívání v holé přírodě, plné nebezpečných tvorů. A to především u hranic lesa. Jeho dobrodružná vlastnost má asi leccos společného s touto vlastností u jeho děda a sester. Zřejmě je tato vlastnost zarytá v rodině.

Město v němž vaše rodina žije se nazývá Rial. Je to město ležící blízko hlavnímu Esenialskému městu směrem na jiho-západ od něj asi 4 hodiny cesty. Ve městě se nachází opravdu velké množství vojáků a různých výrobců. Od včelařských a pivovarnických rodin po těžaře nejmožnějších rud a drahokamů v nedalekém dole. Město je ve tvaru obdélníku. Tvoří jej 4 hlavní ulice, jež jsou osazeny domy v 6 řadách. V krajních řadách se nachází zemědělci, jež pěstují plodiny, nebo se věnují právě chmelu a výrobě piva, nebo včelařině a výrobě medoviny. Tyto hlavní ulice jsou uprostřed předěleny velkým náměstím, na němž se každé dopoledne setká opravdu mnoho obchodníků. Je k němu přilehlá i velká škola, kde se učí především budoucí členové oddílů k bojeschopnosti a jsou sem posíláni i mnozí elfové z blízkého okolí. Váš dům se nachází na kraji města (jak v krajní řadě tak i v řadě samotné - 3. dům nejdál od náměstí v této řadě domů.
Dům je poměrně velký, vystavěný z masivních světle šedých kamenů na jedné straně obrostlých nádhernými květinami, jež se rozpínají po zdi a každé jaro a léto vykvetou do nádherných odstínů červené. Přilehlá je k němu i kůlna. Vzhledem k počtu členů vaší rodiny má dům dvě patra. V horním přebýváš ty, tvé sestry a bratři. Dole žijí rodiče a zároveň dole máte něco jako společnou toaletu, koupelnu a kuchyň. Matka vám ráda a často vaří nejrůznější jídla na kamenné peci. Vždy mile rád přijmeš její jídlo po dlouhých výpravách po okolí.

Dnes jsi celý den nebyl právě v nejlepší kondici a cítil jsi nějaké zvláštní vyčerpání. Jako špatná energie proudící tvým tělem. Při konzultování teoretických znalostí jsi si nevedl zrovna nejlépe a několikrát jsi se velice zmýlil. Pravděpodobně právě díky tomu, že místo nad znalostmi jsi přemýšlel nad tím co tě tíží. Odpoledne jsi vyrazil na výpravu abys očistil svou mysl od neduhů a našel klid pro svou duši. Vzal jsi si své hlavní vybavení a prázdnou brašnu. Protože většinu surovin jsi si nechával doma a na cestu jsi si vzal jen kořínky, jež zrychlí tvé nohy a pil v uzavřené sklenici naředěný vodou, díky němuž jsi dokázal vidět i ve tmě.

Když jsi ušel několik kilometrů a rozjímal nad svými pocity a vším co procházelo skrze tvou mysl jsi potkal dva kamenné golemy, jeden z nich spal opřený o velký vysoký strom a druhý chodil kolem něj a koukal do blba. Ty jsi se jim pro jistotu vyhnul a nechal je za svými zády...
Šel jsi po jedné z mnoha tisíců stezek, jež křižují celý Esenialský les. Slunce se dralo skrze listy a jehličky jednotlivých korun stromů. Ty se vlnili v rytmu větru, který však foukal pouze nahoře vně a nad korunami stromu. Tančili do rytmu větru a vydávali dlouhý táhlý šum. Před sebou jsi měl vyvýšeninu a zadal jsi si ji jako svůj momentální cíl. Stočil jsi tedy svůj směr poněkud doprava a táhl se na podlouhlý, ne příliš příkrý kopec, když v tom jsi spatřil vojenský oddíl chodců jak se blíží vodorovně s tebou od hranice lesa a pokračuje kamsi jinam. Tento vojenský oddíl chodců se vymezuje od běžných oddílů tím, že jej tvoří pouze zkušení a tiší běžci a lovci. Většinou se pohybují po korunách stromů, především díky hustotě zdejších stromů. Dále se vymezují tím, že všichni používají především luky a tichost k dopadení nepřátel elfského lidu.
Zamyšleně pozoruješ jejich hbité pohyby a ladnost s jakou se po korunách stromů pohybují, vskutku nádhera. Když v tom se objeví jedna z nich za tvými zády... a ty nic netušíš.
Přistoupí k tobě tak na 2 metry a poměrně přidrzlým povýšeným tónem se zpoza tvých zad náhle ozve:
"Hele mladej... co tu pohledáváš?!"
zděšeně jsi se ohlédl za sebe, respektive prudce švihnul svým tělem a vytáhl tesák

Spatřil jsi elfskou dívku, chodkyni z oddílu. O zhruba deset let starší světlou blonďatou dívku, jejíž šibalský úsměv zářil, jako hvězdy při noční obloze plné hvězd. Byla oděna do oddílové uniformy a přes záda měla zavěšený luk a toulec. Na opasku jí třímal zhruba 60 centimetrový zahnutý meč, s blyštivou čepelí a zeleným drahokamem zasazeným v kruhové díře na špičce čepele. Její krátký meč tě doslova zhypnotizuje. Od tohoto zaseknutí se do její zbraně tě přiměje vnímat celou dívku její další věta s veselým a poměrně drzým, možná až arogantním tónem: "Tak co mladej, budeš jen koukat, nebo i mluvit?!"

Pán Jeskyně - 25. září 2018 10:03
Pán jeskyně Zix

//Čekám čekám čekám.. :D

Pán Jeskyně - 10. září 2018 11:28
Pán jeskyně Zix

Vyrazili jste k louce po úzké cestičce a oddíl chodců se pomalu přesouval po korunách stromů k vám. Po cestě jsi se zeptala matky, jaké bylinky hledáte. Načež ti Ovra odpověděla docela konkrétně:
“Listy Meduňky a Třezalky, následně ještě jednu bylinu, která má světle nazelenalé listy, většinou dva a modro bílý květ.“

Společně s celým oddílem chodců jste se střetli při výstupu z lesa na louku a šli jste, oddíl šel k řece a pouze 3 z nich zůstali s vámi. Ilian a další dva, které však taky znáš z vesnice, od vidění. Ilian je poměrně nervózní a chodí po tvém boku. Po chvíli řekne, aby rozsekl ticho, “Jak se těšíš na svou zkoušku dospělosti Shanny?“ Nahodí svůj úsměv a podívá se ti do očí.

Shanny - 9. září 2018 12:50
Shanny

Když mě Ilian vyvede z omylu, lehce zrudnu a sklopím oči k zemi. Raději ale mlčím, abych zase neplácla nějakou hloupost. V rozpaku si skousnu ret. Raději jen poslouchám rozhovor mezi ním a matkou. Když zahvízdá na zbytek oddílu, zase vzhlédnu a podívám se po ostatních a pak na matku. „Jaké bylinky vlastně hledáme?"

Pán Jeskyně - 7. září 2018 20:26
Pán jeskyně Zix

Když se zeptáš matky:
"Ty bylinky jsou tady?
Podívá se na tebe a Ilian taktéž. Ovra ti přikývne na otázku a dodá:
"Jistě, akorát tu vždycky nejsou Murloci jako pro tentokrát."

Když vám pak Ilian nabídne ochranu, tak se zeptáš, zda nebude chybět svému oddílu. Načež trochu zčervená, zřejmě při představě, že by měl jít sám s tebou a Ovrou a poněkud tišeji odpoví:
"Já... myslel jsem... jako s celým oddílem, víš?"

Když pak odpovíš zda není matky úmysl něco ti ukázat tajný. Ovra na tebe pohlédne a odvětí:
"Nene.. jistě, že to není tajné. To jsem jen chtěla tebe trochu napínat...
prohrábne si rukou vlasy
... v tuhle situaci bude zajisté lepší jít ve vašem doprovodu, pokud to nevadí vašemu oddílu pochopitelně."


Když Ilian odpovídá tvé matce jako by z něj náhle nervozita opadla:
"Nic se neděje Ovro, právě jsme sestřelili našimi šípy jejich oddíl a rádi bychom prozkoumali zbytek řeky a následně řekli dalším oddílům, jaká je situace. Takže vás moc rádi doprovodíme."
načež se otočí k oddílu a hlasitě zahvízdá, následně se otočí zpět k vám
"Tak, můžeme jít."

Pyšně se postaví a usměje se.

Shanny - 7. září 2018 16:06
Shanny

Se zjevným potěšením koukám na Illiana a lehce se usmívám. Musím sama pro sebe uznat, že je to velmi přitažlivý muž. Když se zmíní o murlocích kouknu na mámu. „Ty bylinky rostou tady?" Při jeho nabídce se na něj mile usměju a sklopím na chvíli oči. „A nebudeš chybět svému oddílu?" kouknu na něj. „Tedy… pokud to co mi máma chce ukázat není nějaké tajné," promnu si lehce špičku ucha a znovu se pousměju, „mě by to rozhodně nevadilo."

Pán Jeskyně - 6. září 2018 08:30
Pán jeskyně Zix

Chodec – Illian Ardoi

Bílé dlouhé vlasy hozené do copu. Má modré oči, vypadá na chodce poměrně dosti upraveně. Na těle nosí zbroj oddílu, která je pýchou každého chodce. Na opasku má dlouhý meč s úzkou čepelí. Jeho tělo je ve výborné kondici, takže jeho postava vypadá pro oči elfských žen velmi přitažlivě. Na zádech má pochopitelně i luk, toulec a vak.

Ilian si vás ještě chvíli prohlíží s úsměvem na tváři. Ukáže rukou směrem k louce za hranicí lesa.
“Je to tu jen vaše, akorát vás poprosím nevěnujte moc pozornost těm mrtvolám murloků, jedna jejich skupina se pokoušela dostat do lesa, nicméně jsme je poměrně snadno a rychle zastavili. Možná tam ještě nějací budou...
přejede si rukou po vlasech a nemůže z tebe spustit oči s mírným úsměvem ve tváři
...možná bych měl jít s vámi a zajistit vaši bezpečnost v případě problému. Co vy na to?“

Jeho oddíl mezitím vyčkává v korunách stromů asi půl kilometru od vás u hranice lesa...

Shanny - 5. září 2018 15:18
Shanny

Jsem natěšená ale také obezřetná. Přeci jen, les je les a ne vesnice. Nedokážu odolat, když narazíme na obra a z bezpečné vzdálenosti si ho nějakou chvíli prohlížím se zakloněnou hlavou. „Vždycky mě udiví…" pronesu po chvíli k mámě, když ho necháme za sebou. Ruku mám stále položenou na dýce a rozhlížím se kolem.

S nadšením pozoruji chodce. Přeci jen, jsou jedni z nejlepších a já k nim chovám obdiv a úctu jako ostatní. Když se před námi objevil jeden z oddílu, docela jsem se lekla a téměř vytasila dýku. Když mi ale dojde kdo to je, usměju se. „Zdravím. Jdeme na bylinky, máma mě chce naučit něco nového," odpovím. „Ach já ani netušila, že jsi chodec. To je velká čest," znovu se na něj usměju.

Pán Jeskyně - 4. září 2018 15:48
Pán jeskyně Zix

Když vyběhneš připravená ve svém oblečení. Vybavena svými vaky na jednotlivé ingredience a pochvou s dýkou. Když už jsi na schodech slyšíš ještě matku ve své ložnici. Nakoukneš do futer a matka již oděna do svého klasického oblečení na výpravy, sandále a lehký plášť. Spousty váčků kolem celého opasku a jedna větší brašna. Na zádech má již připravený luk a u pasu dvě dýky. Ještě si přes ramena hází toulec a otáčí se na tebe. Když tě zpatří připravenou jde rovnou k tobě se slovy:

“Tak jdeme Shanny...
pobídne tě rukou a otevře ti dveře, pustí tě jít první
...tak pojď jdeme na jih, jak už jsem říkala.“


Stočíte se u domu do prava a projdete větší částí vesnice, která se z vašeho domu rozléhá spíš na jih než na sever. Pozdravíte kolemjdoucí a na dálku si povšimnete i svého otce, který jde akorát po druhé straně ulice. Asi se vrací od Mediana do své dílny. Tak jste na sebe jen mávli...

Po několika minutách cesty po městě jste vešli do hustého hvozdu, nikoliv tak pročesáného jako ve vesnici. Opatrně procházíte po úzkých stezkách mezi velkými širokýmy kmeny stromů a porostem na zemi. Snažíte se sledovat si neustále sebe navzájem a při tom i pozorovat okolní rostliny, protože pohyb většinou nevěstí nic moc dobrého. Proto máš rukojeť své dýky raději v ruce a matka stejně tak své dvě. Procházíte po stezkách a sluneční svit pomalu prostupuje skrz husté stromy. Do vašeho cíle je to zrhuba 5 kilometrů. Po 10 minutách cesty potkáte kamenného golema, vysokého asi 4,5 metru. Stojí k vám zády a vzhledem k tomu, že moc dobře neslyší, je lepší jen proklouznout bez povšimnutí. Tvá zvědavá maličkost si jej však musí důkladně prohlédnout a zhodnotit jeho kamennou stavbu těla.

Po cestě k okraji Enseialu potkáte už jen chodce, využívající své harpuny pro skákání ze stromu na strom. Ve vojenských oddílech, jsou totiž některé vyjímečné oddíly, poskládané jen z chodců. Mají speciální dražší luky, než válečníci tvořící většinu oddílů. Vidíte je jen se mihnout nad vašimi hlavami a mizet zase v dáli druhým směrem. Tito chodci jsou nejlepšími vojáky oddílu a hodně chlapců, kteří chtějí bojovat je velice uznávají. Pochopitelně i dospělí projevují respekt svým nejlepším oddílům, ale jinak než děti.

Když dojdete na okraj lesa a světlo pomalu prostupuje skrz husté koruny velkých stromů vidíte v dáli dva vojenské oddíly jeden oddíl chodců, který jste chvíli zpět potkali a druhý pozemní složený z válečníku. Pozorujete je s matkou na dálku, matka zkušená životem tomu nevěnuje žádnou extra pozornost. Jen jí to dodává na jistotě a na pocitu bezpečí. Když v tom se před vámi v úzké stezce objeví jeden z oddílu chodců a promluví k vám:

“Zdravím vás Ovro a Shanny. Kampak máte namířeno?“

Po chvíli pozorování onoho chodce si uvědomíš, že jej znáš z vaší vesnice. Je jedním ze sousedových synů...

Shanny - 4. září 2018 14:24
Shanny

Napjatě poslouchám mámu, jestli neprozradí něco víc. Když mi zakázala to na někom zkoušet, ze rtů se mi vydral smutný povzdech. „Ale jak se to mám naučit v praxi?" nasadím nevinný výraz a pousměju se. „Nebo je to tak nebezpečné?" zeptám se vážně. Přeci jen, jistě má důvod mi to zakázat, i když bych to ráda viděla naživo.

„Dobře tati, budu ráda," pousměju se na jeho nabídku. „Některé věci bych asi potřebovala opravdu s někým probrat a trochu vysvětlit…" zamyslím se. „Neboj, užijeme si to, jako vždycky," kouknu na něj. „Ať se ti práce daří a Bragi ti žehná," dodám, než odejde.

Když dojde Dár usměju se na něj a jen zavrtím hlavou. „Dobré ráno, bráško, tebe aby z postele tahali za nohu," zasměju se a pokračuji v jídle. „Takhle brzy skončíš na zadku na zemi a budeš naříkat…" sleduji, jak se s ním klátí celá židle.

V klidu dojím a protáhnu se. „Bylo to výborné mami," pousměju se na ni. Když bratr zamíří ven, a dojí i máma, posbírám nádobí a odnesu ho. „Tak já se zaběhnu obléct a nachystat," oznámím horlivěji, než je mi milé, a vyběhnu nahoru do pokoje. Rychle si obléknu kalhoty, halenu, vezmu opasek. Ještě boty a než si obleču plášť, spletu si vlasy do copu, aby mi nezavazely a nelétali do tváře. Chvíli mi trvalo, než se mi podařilo najít brašnu, tentokrát položenou takticky v rohu u stolu. Vše ještě překontroluji, než se vydám dolů. „Tak, připravena na vše," zahlásím, když se vrátím do kuchyně.

Pán Jeskyně - 4. září 2018 00:07
Pán jeskyně Zix

Matka se usmála na tvou deduktivní reakci. Otec následně také, když jsi zmínila své učení. Nahoře se ozvali kroky, vzhledem k mírně vrzajícím podlahám lze každé ráno poznat, když se někdo probudí. Pomalu jste jedli a povídali si.

Matka ti odpověděla:

"Rozhodně je to něco, co se hodí znát a bylo by dobré mít na to dost potřebných bylin až do příštího začátku léta. Vzhledem k tomu, že rostou jen v tuto dobu...
vysvětlila ti důležitě, ale ne nijak povýšeně
...Jistě se ti to bude líbit, ale máš předem zákaz to na někom zkoušet!"


Vzhledem k tomu, že oba rodiče věděli oč jde, smáli se. Otec měl v sobě chleby dříve, než ty a Ovra. Zvedl se od stolu a během toho ti ještě odpověděl:

"Ano jsi naše šikovná holka, Shanny...
řekl pyšně
...jen se uč, domluvil jsem se s mým přítelem, Medianem, že s tebou knihy projde. Dějiny však jen krátce, o tom co se kdysi stalo našim předkům, neboj...
opět se hlasitě zasměje a popadne kabát, který měl na věšáku z paroží za dveřmi do chodby
...tak si užijte výpravu, ženy moje. Jdu za Medianem a pak se vrhnu do práce, musím dodělat tu zakázku pro sousedy, za 2 dny jim ji mám předat."


Obě jste se s ním rozloučili, ještě se šel opláchnout, když v tom konečně šel po schodech dolu i Dár, objal otce ve vchodových dveřích a pozdravili se. Pak Dár přišel za vámi, vzal si 2 krajíce a mléko a během přisednutí si k vám řekl:

"Ahoj. Najím se a půjdu za klukama a táta prej chce abych se zas učil u strejdy dneska po obědě."
povzdechl si a pustil se do jídla
"A co vy?"
a pustil se do jídla


Spokojeně si jedl svůj chléb s marmeládou a matka se usmívala a prohlížela si spokojeně své rostoucí děti. Řekla Dárovi o vaší výpravě, ten jen přikývl a dál se nezajímal. Vesele houpal střídavě nohama, protože na zem nedosáhne. Až se s ním viklala celá židle. Načež ho Ovra okřikla, vy jste již také dojedly a po chvíli i Dár, který se zvedl a vyrazil plný elánu za svými vrstevníky. Matka se na tebe potěšeně podívala a pozvedla obočí a usmála se, jako by tě vyzvala k přípravě na výpravu...

Slunce už během vaší snídaně vystoupilo těsně nad horizont a lidé pomalu vyrážejí ze svých domů na trh, nebo pracovat.

Shanny - 3. září 2018 21:45
Shanny

„Jsem zvědavá mami…" rozzářím se. „Takže to bude nějaký lék," zamyslím se a kouknu na Ovru, jestli se mi to podařilo uhádnout. Napiju se mléka a pak kouknu na otce, po jeho poznámce. „Opatrné jsme pokaždé tati," podrbu se na nose. „Neboj, učím se pilně. Nechci tobě ani mámě udělat ostudu" podívám se mu do očí. „Víš, že už od mala chci být strážkyní," pronesu vážně, pak se ale zakousnu do chleba. „Ty knihy jsou zajímavé, teda až na tu historii, nebýt tam vypsané ty věci o nákaze a podobně, byla by to asi ztráta času, ale ty ostatní…to je něco jiného," usměju se. „Ale stejně, nejlepší je ověřovat si věci v praxi a chodit po lese," kouknu z okna.

Pán Jeskyně - 3. září 2018 14:11
Pán jeskyně Zix

Matka ještě namaže poslední krajíce chleba, u toho si brouká nějakou melodii, jež jí utkvěla v hlavě. Do toho vstoupí do kuchyně otec. Obě vás pozdraví: "Dobré ráno, ženy mé nejdražší." a mile se usměje. Políbí matku a vezme si 4 krajíce chleba, stejně tak matka své dva. Všichni si ze džbánu nalijete mléko sousedovic krav. Otec tě pohladí po vlasech a posadí se vedle tebe. Tvá matka si sedne naproti tobě a pustíte se do jídla. Malý Dár pravděpodobně ještě spí, vzhledem k tomu, že nemá nic moc na práci, kromě lelkování a hraní si se svými vrstevníky většinou vstává poslední a zároveň i snídá jako poslední.

Matka si taktéž kousne a napije se mléka. Když polkne sousto, tak ti odpoví na otázku:
"To uvidíš, ty jedna zvědavko...
zasměje se
...bude záležet zda najdeme ty správné byliny. Rostou na okraji lesa na louce. Snad nás nic a nikdo neohrozí a najdeme potřebné byliny. Naučila jsem se to, když jsem byla vrchní léčitelkou zraněných z našeho oddílu, nebo lovců, když si z nich jejich kořist chtěla udělat kořist svou."

Znovu se zasmála a dále snídala. Otec vás pozoroval a poslouchal. Po chvíli rozbil ticho starostlivými slovy:
"Hlavně na sebe buďte opatrné...
chytl tě jemně za hlavu a zasmál se
...a ty se pořádně uč, ať z tebe máme pořádnou strážkyni!"


//Asi budu rozdělovat jejich přímé řeči na modrou a červenou a Dár bude mít zelenou pro přehlednost, když takhle mluví více lidí.
Ostatní postavy budou obyčejně černě.

Shanny - 3. září 2018 13:57
Shanny

„Dobré ráno, mami," usměju se a zívnu. Znovu se protáhnu, než přejdu ke skříňce, abych donesla na stůl hrnečky. S díkem si vezmu dva namazané chleby a pustím se do snídaně. „Jistě že vyrazíme. Víš, jak mám naše toulky ráda," odpovím jen, co polknu sousto. Když se ozvou kroky z ložnice, otočím k ní hlavu. Počkám, až otec příjde, abych ho mohla pozdravit úsměvem a dobrým ránem. „A co mě chceš dneska naučit mami?" zasunu si pramen vlasů za ucho aby mi nepadal do tváře a zvědavě se na ni kouknu.

Pán Jeskyně - 3. září 2018 09:27
Pán jeskyně Zix

Kapitola 1. – Základy vědění léčitelů lesa
Odměna: Havraní luk, toulec, šípy a postup na 2. úroveň

Léto, 23°C, slunečný den


Je brzy ráno. Slunce ti zatím ještě neprostupuje okenicí, jež stojí při čele tvé postele. Jen obarvuje oblohu a zbavuje ji černo černé tmy. Zdál se ti sen, ve kterém jsi již byla velkou a šikovnou strážkyní lesa. Když jsi otevřela oči, byla jsi zpět zase jen mladou učednicí. Ale tvůj velký den se již blíží. Po 30. narozeninách projdeš obřadem dospělosti, při kterém se obětuje tvůj úlovek z předchozího dne, jehož krev budeš muset prolít na důkaz pokory k Ódinovi a všem ostatním bohům. Následně budeš se učit strážkyní lesa, od zkušeného strážce z vaší vsi. Tvá matka se již na tento den nemůže dočkat. Když jen v poklidu přemýšlíš nad svým životem a nad celým tím bytím tady v Enseialu zaslechneš z dolního patra kroky. Matku, která jako každý jiný den vstala první, aby vám všem udělala snídani na dobrý start nového dne.

Ty zatím ležíš ve své posteli a nechce se ti vstávat, přeci jen ještě ani nevyšlo slunce a matka už obětavě připravuje jídlo. Tvůj pokoj je poměrně prostě zabydlený, nicméně i přes to jsi v něm velice spokojená. Vzhledem k umu, který obdařil tvého otce je veškerý nábytek jeho dílem a opravdu povedeným. Postel je bytelná z masivního dřeva, jako celý je velice jednoduchá, nicméně její čelo je přenádherně zdobené přírodními motivy, hlavním motivem je vyobrazený šeřík, který je znakem Idunn, bohyně mládí. Naproti posteli je v tvé místnosti stůl a židle, místečko kde trávíš v poslední době opravdu hodně času. Máš zde totiž své knihy, za pomoci kterých se snažíš dozvědět více. Matka ti je zajistila od své kamarádky Illayn, která se věnuje přepisování knih z hlavního města Enseialu a následnému rozvážení těchto knih po všech vesnicích, jež obklopují samotné hlavní město. Máš zde své kresby a svůj deník. Jako poslední část nábytku je skříň, který je vedle dveří na druhé straně pokoje. Stlučená z prken, kromě dvířek. Ty jsou opět vyřezané v podobných motivech jako samotná postel. V této skříni se ukrývá veškeré tvé oblečení a na jejím boku máš z paroží udělané háčky, na které si vždy dáváš své vybavení. Tedy dýku v pochvě, malé váčky na bylinky a taktéž i svůj velký vak, pokud tedy zrovna neleží někde náhodně pohozený. Tvůj pokoj je v horním patře vašeho domu, stejně tak jako pokoj tvého bratra. Máte na zdejší poměry opravdu velký dům, který má 4 místnosti a místnost se suchým záchodem a koupacím koutem, který však funguje na dešťovou vodu, takže není vždy k použití. Když vyjdeš ven z pokoje dostaneš se na chodbu, kde se naproti tobě nachází pokoj Dára, z chodbičky vede schodiště které končí kousek od vchodových dveří. U nich je chodba, ze které se dá jít do ložnice, kuchyně a koupelny třemi různými dveřmi. V kuchyni se nachází kamna, linka na které se vaří navazuje na kamna podél zdi. Na druhé straně místnosti velký stůl pro 8 lidí a nad ním velké okno. V rohu místnosti je stolek a velká skříň plná nádob obsahujících všechny možné byliny, masti, elixíry a podobné věci, jež tvá matka umí vyrábět.

Ohledně knih, ze kterých se učíš. Jsou celkem 4. První kniha, se zabývá dějinami a nebyla by pro tebe ani tak důležitá, kdyby v ní nebylo obsáhle zapsáno i to, jak strážci postupovali při požárech a při nemoci rostlin z lesa. Další kniha se zaobírá výrobou léčivých prostředků a bylinami, které jsou na ně potřeba. Zároveň však autor – zkušený strážce, zmiňuje i nebezpečné byliny, které v určitých kombinacích nedělají dobrotu. Dále pak kniha kouzel, jež se mohou strážci naučit. V neposlední řadě je tu i kniha kodexu strážců, která říká jak se v určitých situacích zachovat správně, tu si však musí přečíst před svou zkouškou na jakékoliv povolání přečíst každý. Pojednává o tom, že se nesmí vraždit zvířata pro zábavu. Ohledně ničení květin, bylin a stromů bezdůvodně. V kostce tato kniha říká, pokud to potřebuješ, ber. Pokud ne, proviníš se ošklivým způsobem proti svému kraji.

Když jsi vstala, oblékla se a protáhla, tak jsi šla tiše za matkou do kuchyně. Ranek i Dár ještě spali. Když jsi šla po schodech, tak tě maminka zaslechla a z kuchyně se ozvalo:
“Dobré ráno.“
V dřevěném škopku jsi si omyla obličej a šla za matkou do kuchyně. Matka se na tebe usmála a nabídla ti krajíce chleba namazané džemem z lesních plodů a zeptala se tě: “Tak co Shanny, půjdeme dnes opět na výpravu do lesa? Chtěl bych tě zase naučit něčemu novému. Pokud jsi se o tom již nedočetla z knihy.“
Když v tom se ozvali další kroky blížící se do kuchyně, tentokrát ne však ze schodiště, ale z ložnice rodičů...

1


↑ navigace

Záložková navigace