Vyhaslá magie (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Vyhaslá magie

Pán Jeskyně:

Warlatord

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Časy hojnosti dávno minuly. Orby vyhasly. Katedrály a vysoké věže mágů se postupně bortí a mění v prach. Kdysi kouzly pěstěné vinice, pole a sady už nesou jen znetvořené nebo zkažené plody. Lidstvo znovu musí nacházet nové cesty k zapomenutým řemeslům, zatímco dědí jen prázdné sýpky. Svět pomalu zamrzá a lidé umírají.

Klíčová slova:

krev, erotika, cynismus, magie, apokalypsa, smrt, fantasy

Jaké hráče:

domluveno

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku

Kniha I. Vzestup a pád




Kniha II. Počítání mrtvých




OBECNÉ INFORMACE:



Kewir-Hedum: dnes nazývané pouze Hedum, hlavní město knížectví (Davven). Po "Vyhasnutí" magie chátrá a vylidňuje se. V dobách svého vrcholu zde žilo na sto tisíc lidí. Nyní sotva třetina soustřeďující se kolem jižní brány, odkud je blíže k polím a pastvinám. Severní čtvrti jsou městem duchů a po setmění se do nich neodváží ani ozbrojená stráž. Davven - knížectví vázané králi Tennského spektra. Země plná lesů, luk, polí, řek a mírných hor. Knížectví vládne kníže, jehož moc je omezena králem jmenovanou radou. Platidlem je renuán (černá mince), lidově přezdívaný mour. Renuán se dělí na sto štěpků - plíšků s puncem. Víra a náboženství: dlouhá léta lidé uctívali pouze magii. V současnosti si lidé obrací se svou vírou k přírodě, aby byla plodná. Žádná významná církev v celém království neexistuje. Daně: pevně daná taxa. Zemědělci, statkáři, obchodníci s potravinami a kdokoliv jiný úředně vedený jako podnikatel s potravinami smí platit daně v naturáliích. Zákony: zákaz vraždění občanů a zvířat, krádeže, ničení půdy atd. Každý "občan" má své doklady s úřední pečetí. Tento člověk je povinen platit daně. V dokladech je uvedena identita, majetek, povolání, rodina a podobně. Ten, kdo nemá doklady, není "občanem" a nemá nárok na úřední ochranu. Lidé bez těchto dokladů se často stávají otroky a zločiny na nich spáchané bývají přehlíženy. Tennské spektrum je království složené z několika knížectví ležících vedle sebe tak, že na mapě připomínají zdánlivě duhu, jelikož každé knížectví má svou heraldiku a barvu. Tak vznikl název, když bylo devět knížectví sjednoceno válkou a vedeno jedním králem. Válka skončila, království přetrvalo. Přestože král je mocensky nejvyšší, politická a výkonná moc je delegována na samostatná knížectví s vlastní samosprávou a legislativou. Král nevládne sám žádnému knížectví, přestože žije v knížectví Gerottova stráž, na což jsou gerottoňané náležitě pyšní. Jednotlivá knížectví dle mapy: 1. Horní hroty 2. Karadská vrchovina 3. Dolní hroty 4. Uzelský Batalon 5. Kupenice 6. Davven 7. Gerottova stráž 8. Maleživa 9. Palota Významní lidé znající minulost Ali 1. Soudce - Huro Nentel - MRTEV 2. Asistent člena knížecí rady -Tulsnat Smeir - MRTEV 3. Bankéř - Ullinar kut'ta Gaverel 4. Obchodník s otroky - Coldeyr Chaeven Ramutý - MRTEV 5. žena nižší šlechty, manželka správce vojenského spedičního komplexu - Birora Vanneak Bílá Hierarchie titulů a hodností Král - sídlí v Gerottově stráži. Vládu jednotlivých knížectví deleguje na knížata. Má pravomoc jmenovat členy knížecí rady. Kníže (ve jméně arme, dame) - dědičný šlechtický titul. Vládne samostatnému knížectví. Jeho moc je částečně omezena radou Purte - úřednický titul - člen knížecí rady jmenovaný králem Vévoda - šlechtický dědičný titul spojený se správou rozsáhlého panství, odpovídá přímo knížeti. Hrabě - šlechtický dědičný titul spojený se správou sídla a přilehlých pozemků. Odpovídá přímo knížeti, ale je vazalem svého vévody Šerpa - rytířský titul, nejvyšší možné vojenské vyznamenání udělované knížetem nebo králem Baron (ve jméně např. Vanneak) - šlechtický titul udělovaný knížetem nebo králem, spojený většinou se správou pevnosti nebo významnější ekonomické funkce Dmuk (ve jméně např. kut'ta, ryzí) - úřednický titul udělovaný králem, knížetem nebo vévodou spojený s vykonáváním ekonomické funkce Dratýř - rytířský titul udělovaný králem, knížetem nebo vévodou


POSTAVY:



Namzer Duskfen Tennský Nocri - král Tennského spektra

Eldak tennská excelence Cercque - nejvyšší královský diplomat

magistra Zirra ryzí Ereški - královská vědma

Cerrad Belsule purte Ankalo - člen knížecí rady Davvenu

Oedon purte Thave - člen knížecí rady Davvenu

Essacha purte Kejben - člen knížecí rady Davvenu, špion

světlonoš Medermott Gufult dratýř -odsouzen k povinné službě korunně za účast na rebelii vůči knížectví - velitel Řádu čistoty - status jednotky: 22 mužů - 8 zemřelo v bitvě u Brýsky

Belhonlor ryzí Heby - státní úřední archivář, kronikář, advokát, historik, dramatik, spisovatel a písmoznalec

Vyncis norde Riffolk - palotský vévoda

plukovník (ve výslužbě) Ludt Nodeyr dratýř - dmuk, správce tvrze Uležiště, bývalý hlavní velitel oficiálních ozbrojených složek vévodkyně Alice Mortenali Klovutské

Firyčet Siňon - jeden z vůdců uprchlíků po občanské válce

Bryzak - zaměstnanec vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, člen kontrolní skupiny pracujících osvobozených otroků, jeden z bývalých vůdců uprchlých otroků

Líbezná Asebeth, - nejpopulárnější lidová umělkyně, přezdívaná Hedumské srdce, objekt touhy a divokých snů všech obyčejných mužů a chlapců

Mÿnwa a Dasthrael - první Lagechovi zplozenci tohoto cyklu

Hidexhal - druhý Lagechův zplozenec tohoto cyklu

Ormteld ryzí Ynalo - lékař, dmuk, přísahal na Klovutského odkaz

Mašak - zaměstnanec vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý otrok

Bábi - Mašakova příbuzná

poručík Wricio Symes - důstojník pravidelné armády vévodkyně Klovutské, bývalý velitel žoldáků ve vojenském táboře Černý Dol, přišel o oko v souboji s Dasthraelem

vícecechmistr Marbalb Ahoz ryzí Bedostiv - jediný přeživší z cechu mágů, jehož všichni ostatní členové zahynuli při zřícení naleziště Zřídla, bývalý druhý nejvyšší představitel cechu mágů, zástupce a bratr cechmistra

Evenon Parsefal - hlavní vinař, obchodní zástupce a distributor klovutského vína

magistra Annika Grauss - zprostředkovatelka bezpečných setkání, mistryně tajemných umění a mechaniky

Sangro Syvrška -bývalý plukovník, bývalý dratýř, bývalý hlavní velitel oficiálních ozbrojených složek vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý velitel její osobní stráže , přísahal na Klovutského odkaz, odsouzen králem, zbaven hodnosti a titulů a je odsouzen k povinné službě korunně za účast na rebelii vůči knížectví.

Henrietta Uppale - bývalá kněžna Davvenu (dame Davven), odsouzena králem, zbavena veškerých titulů a majetku za účast na rebelii vůči knížectví

Pawlin A. Gerente - bankéř ve městě Kewir-Hedum, baron, přísahal na Klovutského odkaz

pal.kpt. Christofur Willmot Regnier šerpa - kapitán palácové posádky

Serf Edon Anfroy - bývalý sekretář knížete Davvenu, dmuk, odsouzen králem, propuštěn ze svých služeb za zneužití svého úřadu

Gidor Mott Anfroy Klovutský - ředitel Zlatého fóra, bratr sekretáře knížete Davvenu, bývalý baron, manžel Ali, bývalý vévoda, odsouzen králem, zbaven veškerých titulů a mejtku ve prospěch koruny za rozvracení království

Plihek "švihák" Krejžka - po smrti Waruo Gormina a Coldeyra Chaevena Ramutého monopolní obchodník s otroky

generál Gup Feltent šerpa - nejvyšší velitel knížecí armády

vévoda Burtois flamde Bennetra - představitel Řádu čistoty,

Kvipp - majitel nevěstice Kvippův Hostinec, majitel Alisey

Bratři Kaňatové a jejich osud - Všech 8 naverbováno do Syvrškovy armády. Nejmladšímu Šnotovi je pouhých 13 let, - 4 zemřeli v bitvě u Brýsky

Azúm - "Neznámý" - zabiják - princ žijící v utajení, oficiálně pohřešovaný, jediný dědic trůnu Tennského spektra - zabil Bruba, zabil Tovnana purte Klovutského, zabil soudce Huro Nentela, zabil obchodníka s otroky Coldeyra Chaevena Ramutého a mnoho dalších




LOKACE:



domov vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý domov Tovnana purte Klovutského

Trosky Brýsky

Tábor uprchlých otroků - bývalé kasárny v opuštěné části města Kewir-Hedum

Černý Dol - vojenský tábor, bývalý důl – v podzemí nalezeno Zřídlo

Zřídlo pod táborem Černý Dol

Rovné náměstí - zde stojí budova davvenského Soudu a Zlaté fórum, jakýsi veřejný klub aristokracie, sdružující všechny šlechtice, učence, obchodníky a jiné významné osobnosti.

Knížecí palác

Kvippův Hostinec - nevěstinec, pracoviště Alisey

Bábina jeskyně

Tork - knížecí vojenská tvrz, slouží také jako věznice pro vyšší společenské vrstvy

Azúmova skrýš - vodopád s termálními prameny vyhřívaným jezerem

Mapa




HŘBITOV:



Alart purte Yoco - bývalý člen knížecí rady Davvenu, byl popraven na Rovném náměstí za velezradu

Lambin - bývalý osobní strážný vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, zabit Dasthraelem v bitvě o tábor Černý Dol

cechmistr Kochbez Latiz ryzí Bedostiv - bývalý nejvyšší představitel cechu mágů, zahynul při zřícení dolu se Zřídlem

Urtold Eklestia - bývalý kníže Davvenu (arme Davven), přísahal na Klovutského odkaz, odsouzen králem, zbaven veškerých titulů a majetku za rozvracení království a válečné zločiny, zabit Ali na statku Regniera šerpy

Krewor - zabit při masakru třech stráží, bývalý osobní strážný vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, přišel o dva prsty v souboji s Dasthraelem,

Ratto - knížecí pes, zabit na příkaz knížete, jeho hlava vyvěšena na hradbách paláce jako výstraha velezrady

Ražna - zabita Syvrškou - bývala vůdce uprchlých otroků, přezdívaná Zkracovačka

Magni - zabit knížetem Davvenu, pes vévodkyně Alice Mortenali Klovutské,

Waruo Gormin - otrokář, hlavní dodavatel a správce otroků Klovutského, zabit Aliseou

Halar Sablo - bývalý asistent vévodkyně Alice Mortenali Klovutské, bývalý asistent Tovnana purte Klovutského, přísahal na jeho odkaz, zemřel na následky zranění, která utrpěl v bitvě na Rovném náměstí

Tovnan purte Klovutský - člen knížecí rady Davvenu, - zabit Neznámým



Hráči: (1/1) Yumi

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 47 ⇒|

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 17. září 2018 11:45
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Poslední, co si pamatuje, je jak pokládá hlavu na Azúmovo rameno, když ji nese kdoví kam. V tu chvíli je jí skutečně dobře. Vlastně možná líp, než kdykoliv za posledních…. líp, než kdykoliv.

Dokonce i sny mají příjemný nádech… O to nepříjemnější bylo probuzení.
Kde to je? Kdo tu je? Šnota pozná okamžitě. Když ho vidí, pocítí úlevu. Ale proč? Proč by o něj měla mít strach? Proč by měla být ráda, že je naživu....?

Bitva!
Sangro!!!


Až moc bolestivě jí začínají docházet souvislosti. Posadí se na postel. Chlad, který cítí na chodidlech, se jí rozlévá do celého těla a to jí pomůže se konečně probrat a začít alespoň trochu fungovat. Zapře se rukama do tvrdé matrace a zvedne se. Chce jít k muži ležícímu na stole a pomoct Azúmovi s ošetřením ran, její pozornost ale upoutá něco jiného.
Začne to jen obyčejným nepříjemným pocitem, který se však velmi rychle stupňuje. Ve stejný okamžik, kdy uvidí neznámou siluetu venku, jí dojde, proč je jí ten pocit tak známý. Na ten se nedá zapomenout.
I když zprvu automaticky mířila ke stolu, teď se vydá k otevřeným dveřím, do kterých si stoupne. Snad, aby lépe prozkoumala postavu, snad aby vytvořila jakousi pomyslnou bariéru mezi čímkoliv, co je tam venku, a jejími třemi milovanými muži v chatce.

Pán Jeskyně - 29. srpna 2018 20:03
Pán jeskyně Warlatord

Začala Tě poněkud zmáhat jak psychická, tak fyzická únava. Celé tělo Tě rozbolelo a cítila ses najednou malátná. Pro Těhotnou ženu to byla příliš perná noc a ke všemu ještě není u konce. A strach o své blízké tomu nijak nenapomáhal. Začalo Ti tuhnout břicho a podlomila se Ti kolena. Kdyby Tě Azúm nezachytil do své náruče, upadla bys. Zvedl Tě jako princeznu na obě ruce a políbil Tě. Kapičky a cákance krve na Vašich obličejích se promísily. Pro nezúčastněného pozorovatele by to byl jistě mrazivý a děsivý pohled. Tobě ta situace ale z nějakého důvodu najednou přišla velice romantická.

„Půjdeme do úkrytu.“ Rozhodl situaci a vyrazil ven branou ze statku s Tebou v náručí. Pro jeho muskulaturu nebyla Tvá váha žádný problém. Bez koně ale bude cesta nějakou chvíli ještě trvat. Zahalila Vás tma travnaté krajiny, na které se rýsovaly ještě tmavší fleky lesů a remízek, jejichž vršky stříbřitě potíral svit měsíce. Klimbavý pomalý krok Azúma Tě nakonec ukolébal až k spánku.

Probudila Tě hlasitá rána. Bylo to těžké zadunění těla ve zbroji na stůl. Ležela jsi v posteli v příjemně vytopené světnici, kam otevřenými dveřmi vanul studený jitřní vzduch. Šedé světlo z venku dávalo najevo, že je těsně před svítáním. Oproti horizontu jsi venku dveřmi zahlédla pomalu projít koně. Posadila ses a rozhlédla po místnosti. Ve světle lucerny jsi zahlédla vystrašeného Šnota Kaňata, jak žmoulá čapku. Byl celý zmáčený od krve, která z něj odkapávala na hrubě ohoblovanou podlahu. Ale nezdálo se, že by byl zraněný. Zahlédla jsi pohyb. U stolu se skláněl Azúm jen v kalhotách s holým vrškem těla. Na stole ležel nehybně muž. Sangro.

„Zatraceně kluku dej na kamna vařit vodu, potřebujeme mu vymýt rány!“ Křikl Azúm na Šnota, který sebou cukl a upustil čapku. Odtrhl zrak od stolu a rychle nalil z vědra vodu do hrnce, který už stál na kamnech. Kapky vody i krve, které dopadly na kamna, zasyčely.

Byla jsi rozespalá a zmatená. Na holá chodidla Ti byl velice nepříjemný průvan, který dovnitř proudil otevřenými dveřmi. Cítila ses jako ve snu. Vše se Ti zdálo zpomalené. V řídnoucí tmě venku se náhle mihla jiná postava, jejíž nejasná silueta zůstala stát naproti dveřím, jakoby se dívala do stavení.

Ucítila jsi v hlavě nepříjemné pnutí, již už poznané ze setkání se Zřídlem nebo s jedním z Lagechových zplozenců.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 03:04
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Už nemá sílu na to vymýšlet něco jiného a tak jen unaveně pokýve hlavou. „Je potřeba udělat ještě něco, aby to vypadalo mnohem více na útěk, než na vraždu?“ zeptá se na jeho zkušenosti. Přesto se ale rozhodne dotáhnout svou práci do konce, skloní se znovu k Urtoldovi a snaží se mu uříznout ruku, jako by to nebylo nic jiného než kus zvěře, kterou je třeba naporcovat. V této chvíli se Alice již zcela odpojí, na její křehkou duši toho za dnešní večer bylo až moc. Alisea za to k tomu přistupuje mnohem víc prakticky, přesto v mysli cítí, že není úplně sama. Stále cítí tu malou holčičku, která si chce hrát. Jen si nikdo nechce hrát s ní, protože by jim bylo až bolestně brzy jasné, že by z toho nevyvázli živí.

Když se konečně zbaví těla a udělají vše ostatní, co je potřeba pro zahlazení stop, zeptá se Alisea Azúma „Je moudré se vracet do lesa a pomoct případným přeživším? Nebo se alespoň na pár hodin ukryjeme do našeho úkrytu, kde jsme se původně měli setkat a budetem doufat, že za námi Sangro dorazí?“ v jejím tónu je otázka, avšak sama má docela jasno, že by se chtěla vrátit ještě pro jejich společníka.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 02:56
Pán jeskyně Warlatord

Urtold do posledního výdechu skutečně trpěl a v jeho pohledu, který sis vynutila, byla jen hrůza a bolest. Nebyla v nich ale ani prosba ani nenávist, což možná nakonec ubralo trochu na osobním zadostiučinění.
Teď ale ležel konečně mrtvý a zdál se Ti najednou mnohem menší, narozdíl od kaluže krve, která se naopak zvětšovala.
Azúm na Tebe v podřepu ještě chvíli mlčky koukal, pak mlaskl a vstal, přičemž si Tě přejel pohledem od hlavy až k patě.
"Podívej se na sebe... Rudá vdova." zasmál se. A skutečně Tvé šaty, obličej i ruce skončily opět celé rudé.
"Slyšel jsem v chvlívku prasata. Když ho trochu nasekáme, sežerou ho. Nebo máš jiné plány?"
Zeptal se zcela obyčejně, jako by Ti dával na vybranou, kterou si dáš k snídani marmeládu. Najednou si nebyla tak docela tak jistá, kdo tu je na straně zla a dobra. Zdálo se Ti, že uprostřed statku stojí dva krvelační šílenci, kteří ve svých praktikách neznají žádné hranice a ani jim to už nepřijde, když se snaží zamaskovat vraždu.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 02:46
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Přidřepne si k němu a snaží se upoutat jeho pohled. Aby mu v tom pomohla, chytne ho pod bradou a násilím ho donutí dívat se jejím směrem. Dá mu chvíli na oddech, aby věděla, že ji vnímá. Zářivě se na něj usměje „Máš poslední možnost ještě něco říct, než Ti za chvíli vymlátím zuby z pusy.“ Řekne prostě, jako by se jednalo o každodenní běžnou činnost. Chvíli počká, zda z něj něco vypadne.

Připraví si dýku tak, aby její druhou stranou mohla tvrdě udeřit do Urtoldových rtů a tím tak vyrazit několik předních zubů. Sleduje, jak se zalyká vlastní krví a jak plive zuby po zaprášené zemi. Pomalu na ni začíná padat únava. Přeci jen něco tak fyzicky náročného ještě nedělala. Adrenalin z jejího těla pomalu začínal vyprchávat a situace kolem ní ji nezpůsobovala záplavu nového.
Po chvíli se k němu naposledy nakloní, ujistí se, že se na ni dívá a zašeptá s příslibem v hlase „Skončíš v pekle.“ A o vteřinu později zasadí poslední, smrtelnou ránu. Jeho tělo se už jen párkrát zaškube, než vyhasne úplně.

Ali se otočí k Azúmovi. Její tvrdý a neprostupný výraz se postupně mění v nervozitu, jak mysli pomalu zpětně dochází, co vlastně všechno teď provedla. Ještě ale není čas na to, aby přestala přemýšlet úplně. Teď to musí nafingovat tak, aby to vypadalo, že Urtold utekl. „Pomůžeš mi?“ zeptá se rozklepaným hlasem Azúma a je jí jasné, že on přesně pochopil, co má na mysli.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 02:34
Pán jeskyně Warlatord

Azúm se opřel dlaněmi o meč a přidřepl si, zatímco Tě fascinovaně pozoroval. Neměla jsi ale myšlenky ani čas ho vnímat. Celá Tvá mysl byla upřená na Urtolda.

Při kopnutí jeho nos hlasitě křupnul. Zaklonil na okamžik hlavu, načež se zase stočil do klubíčka po kopanci do břicha. V jeho hrudníku to zadunělo. Vyrazila jsi mu dech. Zmítal sebou ve velkých pomalých záškubech, sípal, jak se do ochromených plis taženou bránicí snažil dostat zpět vzduch a do toho zoufale plácal jednou dlaní do země, jak se snažil udržet své tělo pohromadě v chodu. Druhou ruku stále pevně přitisknutou mezi nohama. Jeho pohyby byly už jen instinktivní, nejnutnější pro přežití.

Za okamžik se mu konečně podařilo nadechnout, přerývavě kašlal a zalykal se. Otevřel oči a v jeho pohledu byl strach, ale zároveň odevzdané zoufalství. Teď už veděl, že se nedožije rána. Oči mu slzely z kašle, který ho znovu zachvátil.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 02:27
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

„Ale copak? Ty už si nechceš hrát?“ řekne smutně a odhodí ten zbytek, který drží v ruce, těsně před jeho obličej. „Vždyť je to TAKOVÁ zábava!“ rozhodí rukama, jako by jí to měli potvrdit všechny živé bytosti okolo. Nikdo tu ovšem ve skutečnosti není.
Ali si utře ruce do šatů, aby jí zbytečně neklouzaly. Znechuceně se podívá na válejícího se Urtolda. Kopne ho tak, že mu zlobí nos „Vidíš, málem bych zapomněla na Ratta!“ téměř vypískne plná nadšení, jak dítě, když si vzpomene na nějaký velký zážitek. „Ach, je tolik lidí, kteří by tu teď jistě chtěli být, ale nemůžou. Jenže kvůli komu?“ znovu ho kopne, tentokrát do oblasti žaludku. Přeci jen nechce, aby měl pohled až moc zastřený krví. Chce, ať ji vidí, ať se mu její obličej zaryje tak hluboko do paměti, že to jistě bude poslední věc, kterou uvidí předtím, než vydechne naposledy.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 02:18
Pán jeskyně Warlatord

Urtold něco takového pravděpodobně nečekal. Když jsi jej chytla za citlivou část těla zareagoval pozdě a jeho dlaně se sevřely až okolo Tvé zaťaté pěsti. Navíc dlaně mu kvůli krvi po Tvé pěsti klouzaly. Bolestí zaúpěl a předklonil se, takže se čelem zarazil o Tvé rameno a celé jej dál umatlal od krve, které kapala z jeho otevřené rány na tváři po celých Tvých šatech.

Azúm nervózně přešlápl, protože jste si byli s Urtoldem teď tak blízko, že už to nepovažoval za bezpečné. když čepel odřízla část Urdoldova těla, zařval a upadl na zem. Nohy se mu klepaly. Řval bolestí a šokem, obě ruce přitisknuté na nejnovější zranění v rozechvělém klubíčku.
Azúm spustil meč a a konečně také pohled z Urtolda. Teď zíral na genitálie ve Tvé ruce ještě s kusem krvavých kalhot.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 02:10
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

„Jaká to smůla, že ses dozvěděl, že Tvý vojáci, kteří sami napadli prosté lidi v lesích, nakonec bitvu prohráli… Rozhodl ses proto sebrat poslední zbytky renuánů, které jsi našel a zbaběle jsi utekl… Utekl jsi tak daleko, aby Tě tam už nikdo nepoznal. Tak daleko, aby Tě už nikdy nikdo nenašel. A kdo ví, možná Tě tvá samota nakonec dohnala k sebevraždě. Možná Tě kvůli tvému měšci přepadli lupiči. Nebo Tě sežrala divá zvěř. To už se nejspíš nikdy nedozvíme…“ vykládá to jako pohádku před spaním. Pohádku, u které by se každé dítě roztřáslo strachy. „Ale v konečném výsledku, kdo by po Tobě truchlil? Kdo Tě kdy miloval?“ zavrčí mu do ucha a dá mu pár vteřin na to, aby vše pobral. Svěsí obě ruce dolů, takže mu dýka již netlačí na krk. Přehodí si ji do levé ruky.

„Když jsme u těch milovaných, mám pro tebe vzkaz od Henrietty.“ Řekne s úsměvem na tváři. Ve stejnou chvíli jí vyjede pravá ruka k jeho rozkroku, kde neomylně nahmatá přesně to, co už tolikrát držela v ruce. Vší silou zmáčkne a zatne ruku téměř v pěst. Zkoumavě se mu přitom dívá do obličeje a jeho bolestivá grimasa ji více než baví.
„Škoda, že tu teď nemůže být s námi. Myslím, že by se jí líbilo, co teď vidí… I když mě trochu mrzí, že nemám léta na to, abych Ti alespoň z části oplatila to, co jsi Ty dopřával právě jí.“ Zakroutí rukou do strany. Po chvíli přiloží dýku těsně nad zaťatou pěst a jedním čistým řezem mu oddělí genitálie od těla.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 02:00
Pán jeskyně Warlatord

Urtold se chtěl za Tebou otočit, když jsi jej obcházela, to mu ale zarazil lehký plesknutím meče na plocho o obličej Azúm. Když jsi stála za ním, musela ses dost natahovat, je přecijen o něco vyšší, ale první rozříznutí kůže na krku ho velice znepokojilo. Myslel si, že jsi ho zranila mnohem víc a v panice se chytil za krk, aby se ujistil, jak je rána hluboká. Při tom si pořezal ještě prsty na rukou. Obě dlaně teď držel ve vzduchu a prsty od krve se mu klepaly, až létali kapičky okolo.
"Jestli mě zabiješ, králi bude jasné, že jsi to byla ty a pověsí tě. Přesně tohle nám při svém rozsudku zakázal. S mou smrtí odsoudíš i sebe." Mluvil rychle a hlas se mu třásl. Vzhledem k tomu, že měl Tebe za zády, mluvil k Azúmovi, ten ale měl kamennou nezúčastněnou tvář a dával Ti tolik času a prostoru, kolik jen budeš potřebovat.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 01:52
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Až teatrálně překvapeně se na něj podívá, když se sbírá ze země a napřahuje k ní ruku. „Vždyť jsme ještě ani nezačali?“ zakroutí nechápavě hlavou a chytne dýku tak, aby s ní mohla bodnout. Obejde ho zezadu a přiloží mu dýku na krku.
Urtold cítí, jak jí její teplý dech přejíždí po krku. Uvědomí si, že její rty jsou velice blízko jeho kůži. Přesto ho na krku chladí ledová ocel čepele. Stačí jediný nerozvážný pohyb a Ali by mu prořízla hrdlo.
Její rty se postupně přesunou až k jeho uchu.
„Ještě je přeci tolik lidí, kterým jsi zničil život“ zašeptá sladce, o to více to zní ale jako výhružka. Jestli mu dala zabrat odplata za Magniho, co teprve může ještě přijít? Ali přitlačí na dýku a ta prořízne tenkou vrstvu kůže. Rána však zatím není vůbec hluboká.

„Kolik že jsi to tak přibližně zabil lidí? Tisíce?“ druhou rukou ho chytne za vlasy a zvrátí mu hlavu dozadu. Dýku přitiskne ještě o trochu více, což už pro něj začíná být značně nepříjemné.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 01:44
Pán jeskyně Warlatord

Azúm odpověděl příjemným, hlubokým melodickým zavrčením.
"Minimálně hodinu, spíš ale až do svítání." Usmál se zlomyslně na Urtolda a nechal Tě si s ním hrát.

Veškerý trénink, který Ti Azúm věnoval, jsi hned při první ráně zpětně docenila. Věděla jsi, jak využít pohybu ramene a celého těla, jak dobře udržet rovnováhu a při úderu nezavrávorat. I síla samotná Tvé paže nebyla na drobnost Tvé postavy k zahození. Urtold nic takového nečekal a při první ráně vykřikl a zavrávoral, takže druhá stihla na čelist dopadnout ještě dřív, než si zakryl obličej dlaněmi v obranné reakci. Druhá rána ho srazila na zem. Klečel a držel se za obličej, mezi prsty mu rychle protékala krev.
Zahučel výkřik do dlaní.
"Byl to jenom pes, zatraceně!"
Pak k Tvému překvapení vstal. Jednu zakrvácenou dlaň napřahoval obranně proti Tobě, aby jsi ho už dál nebila. Druhou se snažil zastavit krvácení z řezné rány na nose a tváři

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 01:36
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Vychutnává si jeho pohled. To překvapení smíchané se strachem. Veškerá sebejistota a arogance je pryč. Přesně tak si ho představovala. Oceňovala, že neškemral. Na druhou stranu by se ale ani nebránila tomu, kdyby začal.
Otočí se na Azúma „Kolik času přibližně máme?“ zeptá se, aby věděla, jak dlouho si může hrát, popřípadě zda s Urtoldem nepopojet kousek za hranice pozemku. Vytáhne dýku a pomalu chodí kolem něj, vzpomínaje na všechny ty věci, které ji udělal a které ji teď dodávají adrenalin do těla a tím i mnohem větší sílu. Dává si ovšem pozor, aby k němu vždy byla natočená bokem a on měl tak menší možnost při nečekaném výpadu zasáhnout její bříško. Moc dobře si totiž všimla jeho pohledu.
Jakmile ho obejde natolik, aby stála u jeho levé strany, napřáhne se k první ráně pěstí. Pěstí, ve které zároveň drží dýku. Zasadí mu jí přesně na lícní kost, čepel dýky pak zlehka přejede po boční straně nosu.
„Tohle bylo za Magniho.“ Procedí skrze zuby a v zápětí následuje ještě jedna, o trochu tvrdší rána na čelist.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 01:25
Pán jeskyně Warlatord

Když sis shodila kápi, Urtold vytřeštil oči ještě víc. Pak se ale podivně uchecht a zakroutil hlavou jako napálený kupec.
"Ta svině..." odplivl si, pak ale vstal, jak jsi mu rozkázala. Zdvihl ruce v obranném gestu, že se vzdává a zároveň, že není ozbrojený.
Azúm ukročil stranou, stále sledujíc každý jeho pohyb s napřaženým zarudlým mečem. Druhou čepelí bodl směrem k zemi. Utrpení koně skončilo a s tím se v mrazivé noci rozhostilo krásné ticho. Ze stavení vyběhla služebná, podívat se, co to bylo za rámus. Když ale spatřila situaci, vykřikla a utekla branou do noci.
Urtold si Tě prohlížel. Všiml si i už znatelného bříška. Pak se podíval do očí Azúma, kterého podle pokrčení obočí pravděpodobně poznal i když měl kápi.
Urtold ale mlčel. Věděl, že žádná nabídka nebude pro Tebe dost vysoká. A jakékoliv škemrání bylo pod jeho důstojnost. Je to přeci kníže.
*****
-Tak je to tu, Sangro. Konečně okusíš čepel spravedlnosti, jako tvůj otec. Můžeš se pyšnit tím, že umřeš úplně stejně jako on, v lese jako načapaná škodná, po boku svých prašivých a podvratných přátel. Zdá se, že jablko nepadá daleko od stromu, že?
- Možná bys měl, Christofure, trochu míň žvanit a konečně se začít bít. Neb tvoje slova jsou stejně lichá jako tvoje právo vynášet rozsudky a zjednávat spravedlnost. Jsi mnohem větší zločinec, než jsem já. Jen se podívej okolo sebe. Jsi vrah!
- Konečně se na něčem shodneme. Dost keců! Braň se, špíno!
- Grrrr...
- Aaarghhh...

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 01:17
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

I když se Ali snažila dál na výjev v lese nekoukat, v mysli se jí stejně obrázky přehrávaly ještě po zbytek cesty. Stejně tak, jako věděla, že křik a všudypřítomný strach lidí ji bude budit ještě hodně dlouho ze snů. Nejvíce ji však tížila skutečnost, že ještě dlouhé hodiny nebude vědět, zda přežil i Sangro.

Při zběsilé jízdě si setře stékající slzu, aby zjistila, že kromě ní má na ruce i krev. Jedna z větviček ji šlehla nejspíš natolik, že jí prořízla i kůži. Ali však necítila bolest. Cítila jen urputnou touhu po odplatě. Vše ostatní teď bylo vedlejší.
Jakmile se po Azúmově seskoku dokázala pevně postavit na nohy, s velkým zalíbením sledovala Urtoldovy proměny ve tváři. O svého muže se bát nemusela, věděla, že strážce by zvládl i se zavázanýma očima. Když už je naživu už jen poslední, jejich úhlavní nepřítel, začne se k němu Ali blížit.
Původně předpokládala, že celou situaci s pomstou vezme do rukou Alisea. Překvapilo ji však, že i Alice toho chce být součástí, i když jen jako pozorovatel. A ona si uvědomí, že Alici vzal Urtold v podstatě více, než Alisei. Stiskne pevně dýku ve své ruce a neohroženě se blíží.
Až když se tyčí nad ním, hrozivější než kdykoliv předtím, pomalu si sundá kápi, aby tak měl bývalý kníže možnost pohlédnout do tváře tomu, kdo ho připraví o život. Nebezpečně se na něj zazubí a vyštěkne hrubým hlasem „Postav se!“

Pán Jeskyně - 29. června 2018 01:06
Pán jeskyně Warlatord

Azúm se tajemně usmál, hodil si Tě na sedlo před sebe a objal a zastínil Tě svým tělem tak, že jsi byla téměř celá chráněná. Kopl koně do slabin a ten vyrazil do tmy. Sangro byl příliš zaměstnaný vydáváním rozkazů a organozováním zmatených a vyděšených mužů, ale i žen a dětí. Tryskem jste mizeli ve tmě. byl příliš zaměstnaný, že Vás nezaznamenal.

Azúm vedl koně po okraji bojiště, tak aby zahlédl co nejvíc z bitvy a tím pádem případně někoho, o kom by bylo dobré vědět, že tu je, ale zároveň dost daleko, abyste byli v bezpečí. Kůň jel naplno temným lesem. Vyděšeně frkal. Každou chvíli Vás šlehla přes obličej nějaká větev, dokud jste nevyjeli z lesa. Ohlédla ses. Les byl v plamenech a do temného nebe se valila oblaka dýmu. Dokonce až sem byl slyšet křik bolesti a strachu. Po tváři Ti stekla slza.

Ale ani teď Azúm koně nešetřil, dokud jste nedojeli nad ohled statku. Zdál se téměř opuštěný. Vrata dokořán. Vjeli jste na nádvoří téměř v plné rychlosti a spatřili tam stůl, kde už snad vítězně hodoval Urtold obklopen pěticí ozbrojenců. Výraz, když Vás spatřil, Ti udělal velikou radost. Byl v šoku.

Pak jsi na okamžik byla v šoku ty, jelikož ses vznesla do vzuchu, když Azúm i s Tebou vyskočil ze sedla a ladně dopadl na zem s Tebou v náručí, zatímco nechal koně v plné rychlosti narazit do noční hostiny. Koňské tělo osazenstvo úplně rozmetalo, bohužel si kůň při tom zlámal obě přední nohy a teď ryčel bolestí v troskách stolu.

Než se stačil kdokloliv z nich vzpamatovat, Azúm tasil čepel a rychle sekal. První tři muže zabil ještě dřív, než se stačili postavit na nohy, sami poranění koněm. Čtvrtému usekl ruku, když se snažil tasit meč. Ten pátý, který se mu stihl postavit připraven k boji, vydržel dva Azúmovy výpady, než nakonec také padl mrtvý k zemi.

Urtold ležel na zemi paralyzován strachem ve zbytcích jídla a kaši z bláta a krve svých ochránců. Během několika okamžiků byl klid a Azúm nad ním stál s krvavým mečem v ruce. Ticho noci rušilo jen ryčení zmrzačené koně, který kopal zlomenými i nezlomenýma nohama v leže okolo sebe.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 00:51
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Byla otřesená… Uprostřed bitvy už byla, viděla spousty ošklivých věcí. Přesto na téhle situaci bylo něco zcela jiného. Tohle nebyla bitva, tohle byly jatka… Povraždit nejen vzbouřence, ale i nevinné lidi, to skutečně sedělo jen na jednoho muže. Na muže, který zmařil až moc životů na to, aby si zasloužil prožít byť jen jeden jediný den.
Navíc, co by tu Ali zmohla? Azúm by se jí snažil neúprosně bránit a mohlo by se akorát stát, že by přišel k úhoně i on. Nemá teď, jak by těmto lidem pomohla. Může ale dnes zařídit, aby se to nestalo už žádným jiným. Ne z jeho rozkazu.

Odhodlaně se podívá na Azúma a její výraz mluví za vše. Nemusí ani odpovídat, aby jí pomohl vyhoupnout se do sedla a rozjet se vstříc jejich vlastnímu dobrodružství. Neubrání se tomu naposledy se ohlédnout a prozkoumat bojiště. Tolik známého, velkého muže uvidí prakticky okamžitě. A z celého srdce si přeje a prosí, aby to dnes nebylo naposledy. Aby s ním ještě mohla vtipkovat, flirtovat, dát najevo svou náklonnost. Aby ho mohla zase políbit. Kůň ovšem jel až příliš rychle na to, aby se na Sangra mohla dívat delší dobu. Bude věřit, že to zvládne tak jako vždycky. Musí. Jinou variantu by nepřežila.

„Pojďme tomu hajzlovi konečně nakopat prdel!“ přitiskne se na Azúma a pobídne ho, aby jel ještě rychleji.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 00:41
Pán jeskyně Warlatord

Azúm se dooblék a tasil jeden meč. Druhou paži si nechal volnou, aby Tě případně mohl chytit za ruku nebo Ti jinak pomoci. Protože jeden ze šípů, který chatku trefil, byl zápalný, museli jste vyjít ven. Mezi ohni táborovými a zároveň založenými požáry se velice špatně orientovalo. Oslňující místa střídaly pásy naprosté lesní tmy. Najednou kolem Tebe proběhla ječící žena s napřaženýma rukama před sebou. Byla nahá a zmateně běžela do lesní temnoty. Obličej měla prostřelený šípem, který jí trčel zlomený do stran jako nějaké kly. Po mýtině pobíhali muži, kteří se rychle snažili vyzbrojit.
Nakonec se na mýtinu přiřítil obrněný jezdec, nepochybně Urtoldův. Po cestě svým mečem usmrtil několik lidí, dokud nenarazil na Bryzaka, který jej ranou palcátem vychýlil z rovnováhy, strhl na zem a potom ho umlátil válečným kladivem, až okolo létaly kusy jezdcovy rozdrcené lebky.
"Kde je Siňon?" Křikl na něj do tmy Azúm, ale jeho otázka byla položena takovým tónem, že již předpovídal Bryzakovu odpověď.
"Není tu! Musel utýct, jen co zaslechl koně." Hulákal na něj přes hluk bitvy Bryzak.
"A nebo o ni věděl dopředu!" Odpověděl mu Azúm a vedl Tě za ruku ke koni.
Pak si Tě otočil k sobě a podíval se Ti zpříma do očí.
"Chceš být hrdinou? Chceš svou pomstu? Chceš tu všechny nechat, jak naše, tak Urtoldovi muže a hnát se za svým cílem? Chceš utéct z bitvy pěšáků a vyrazit na vlastní pěst useknout hadovi hlavu?" Nabídl Ti svou svalnatou paži s otočenou dlaní vzhůru.
"Rozhodnutí je na Tobě. Necháš tu všechny napospas svému osudu? Pokud ano, přijmu mou náruč, lásko a pojedeme spolu zabíjet."
Jeho proslov, který vycházel z promrzlých úst a dostával na síle jeho pohledem, ve kterém se zrcadlily plameny, Tě poněkud vykolejil. Nemyslel ani jedno slovo vůbec jako výčitku, ani jako pobídku. Jen Ti chtěl připomenout, že stojíte před jistým morálním dilematem. Ale z jeho pevného a hlubokého pohledu plného lásky jsi cítila, že ať se rozhodneš jakkoliv, on do toho půjde s Tebou a nebude ho nikdy zpochybňovat.

Kůň byl připraven k odjezdu, zatímco lidé v rozbouřeném lese pomalu umírali.

Alice Mortenali Klovutská (Alisea) - 29. června 2018 00:28
Alice Mortenali Klovutská (Alisea)

Dlouho se Ali rozespale rozkoukává kolem a snaží se zjistit, co se to děje. Až s příchodem Sangra jí všechno dojde. Už zase se mezi nimi objevil zrádce. Copak už nikdo, kromě nich tří nedokáže být loajální? Rozčílí jí to do běla. Plán si zkazit nenechá.

Vykoukne zpoza Azúmovy paže a snaží se zjistit, zda je napadli skutečně šerpovi vojáci. Pokud ano, znamená to jediné. Teď je ta správná příležitost najít Urtolda, ať je kdekoliv. Teď je ta správná příležitost na pomstu.
Rychle si stáhne vlasy do drdolu tak,aby jí nepřekážely a zkontroluje si dýku v rukávu. Přehodí kápi přes hlavu a své přípravy dokončí jen o něco málo dříve, než Azúm.
„Musíme zjistit, kde je Utrold. Musíme ho dostat teď!“ řekne rozrušeně, jakoby tohle byla její největší starost. A ne to, zda vůbec dnešní noc přežije. Je možné, že člověk prožil už tolik život-ohrožujících situací, že se jeho pud sebezáchovy sníží, nebo dokonce i úplně zanikne? Ali by dala ruku do ohně za to, že ano.

Pán Jeskyně - 29. června 2018 00:20
Pán jeskyně Warlatord

Oba muži se rozesmáli, když padla otázka ohledně Tvé blízkosti statku a kývali hlavami.
"Ano, možná bude nejlepší, když se tam přemístíš už během dne a jednoduše tam počkáš. Místo vybereme spolu a jen já budu vědět, kde to místo je." Rozhodl Azúm a díval se na Sangra.
"A Sangro taky, pro případ, že by se jednomu z nás něco stalo."
Dodal pro jistotu Azúm. Ne snad, že by předpokládal, že se mu něco stane, ale aby se Sangro necítil opět odstrčený.
O operaci a jejím průběhu byli informováni i oba velitelé tábora a byli vybráni dobrovolníci, kteří provedou vpád dovnitř a pokusí se otevřít bránu.

Šli jste tedy spát a další den podnikali poslední přípravy.
Během následující noci bylo ale vše jinak. Probudily Tě rány do dřevěné střechy, jako kdyby na ně padaly šišky. Mohlo to být zvíře. Rány se ale opakovaly a z venku začal být slyšet křik. Když jste rozsvítili lampu, ukázalo se, že skrze střešní prkna čouhají hroty šípů. Dveře vaší chatky rozrazil Sangro, který si spěšně zapínal opasek s mečem. Měl na sobě jen kalohty a boty.
"Jsme napadeni!"
Přes jeho široká ramena jsi zahlédla plameny šlehající na okraji tábora. Oheň už uchvátil některé celé stromy, které v noci zářily, až oslňovali. Lidé křičeli v panice a pobíhali sem a tam.
Sangro zmizel ze dveří a jal se organizovat obranu.
Azúm se začal rychle soukat do svého brnění. Když viděl Tvůj poplašený výraz, políbil Tě.
"Neboj se, jsem tu s Tebou."

1 2 3 4 ... 47 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace