Hrdinové z Brannanu II. (10 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Hrdinové z Brannanu II.

Pán Jeskyně:

Kufi

Systém:

DrD

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Do Brannanu, významného obchodního města na řece Escano v královstí Tamerie, zavítala skupinka začínajících dobrodruhů. Město si ovšem žije svým životem a tak není zdaleka jisté, co je zde čeká.
*********
Oldschoolová jeskyně bude hrána podle pravidel dračího doupěte 1.6. a vychází z her a reálií již dříve použitých při herních sezení i zde na aragornu. Je jen na družině, jak se rozhodnou a na která z připravených dobrodružství narazí. Některá na družinu počkají, některá proplují kolem, aniž by bylo možné se k nim vrátit.

Klíčová slova:

Brannan, Dračí doupě, Oldschool

Jaké hráče:

Hledám maximálně pět hráčů, jakmile budou tři, hra se začíná hrát. Hledám hráče s opravdovou chutí si skutečně zahrát. Lidi, kteří chtějí prožít příběh intezivně. Nechci hráče, kteří se budou v chatu trápit rok nad jedním dobrodružstvím Proto hledám hráče, kteří jsou ochotní kromě aragornu využívat pro hraní i moderní technologie. Při hraní hodlám využívat mobilní aplikace (konkrétně WhatsApp), proto nechť přihlášení hráči počítají s tím, že po nich budu vyžadovat telefonní číslo. Následně vytvoříme WA skupinu, ve které se bude děj odehrávat. To nejdůležitější se pak bude "zálohovat" v upravené podobě sem na aragorn, kde budou probíhat i případné souboje s monstry apod. Na aragornu samozřejmě využijeme i všech dalších funkcionalit, jakými je vedení osobních deníků, vytváření map jeskyní, databázi předmětů ....
*****
Postavy budou začínat na 3. úrovni, aby už něco málo uměly. V počátcích netrvám na dlouhosáhlém životopise postavy. To zpracujeme společně s přibývajícím časem tak, aby co nejvíc ...

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (3/5) jaja.ujik, Selinius, skalet

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

|⇐ 1 ... 8 9 10 11 12 ⇒|

Merthor - 13. října 2019 14:28
Merthor

U ostatních obsazených stolů v hostinci se nemluví o ničem, co by nás tři mělo obzvláště zajímat. Zato přinášené jídlo voní i vypadá velice lákavě. Takové hlad probouzející vůni by jistě neodolali ani onačí páni, než tři poutníci, jimž náhodou zbyla trocha peněz. Však je taky Erna celá divá. Zvedne dychtivě hlavu směrem k přicházející otrokyni, oblízne se a nahlas zaštěká.
„Ona říká, že by si dala taky. Jen místo piva by raději trochu vody,“ poznamenám k místní obsluze s lehkým pousmáním, ukazujíce při tom na Ernu. Psa netrápí o nic menší potřeba jídla, než nakolik ho potřebuje člověk a dobrý pán svého psa o nic lákavého zcela neošidí.
„Jenom jestli pak budu mít dost peněz na zaplacení,“ dodám ve stejně nadneseném žertovném duchu. I kdyby na tuto eventualitu náhodou došlo, bez dostatečné čestné záruky bych hostinec neopustil.

Hostinský překvapivě nespadá do převládající skupiny napůl plešatých rudolících chlápků s bříškem. Vyrůstal-li jako syn hostinského, musel mít až nezvykle divokou povahu. V čemsi mi připomíná Zaggona, jakkoliv v tomto městě mohl dříve působit coby vysloužilý vojáke i jako notorický rváč. To by vysvětlovalo, Zaggonovo hlaholení i to, proč se k němu hlásí první ze všech. Zatím co nad tím přemýšlím, odkrajuji si z porce masa jeden tenčí plátek. Během Zaggonova slova na uvítanou takticky schovávám svoje rozpaky za pohár s pivem. Mám tudíž nejlepší příležitost zhodnotit kvalitu nápoje podávaného v tomto hostinci.
„Mistr trpaslík má jistě na mysli prosbu, zda byste nám věnoval chvilku svého času. Tedy pokud je možné, abyste si s námi vypil pohár piva a poskytl nám informace o současném dění ve městě,“ navážu plynule na Zaggona. Na znamení dobré vůle vytáhnu z měšce ještě dva stříbrňáky, což naznačje, že nejsme nesvobodní lidí a byli bychom si od hostinského ochotni minimálně koupit další pití.
„Nejsme ve městě dlouho a chceme se tu porozhlédnout po nějaké vhodné uplatnění,“ přiznám na rovinu. Že nejsme odsud beztak zkušený hostinský pozná prakticky hned. Zároveň si ale dávám pozor na hostinského reakci. Věřím, že kdyby se nás hostinský snažil okatým způsobem podrazit, musel by být dobrý herec. Jinak by snad jeho postranní záměry mé pozornosti neunikly.

Zaggon - 11. října 2019 18:23
Zaggon

Hostinec se mi líbí a tak s přáteli usedám ke stolu, kam nám za chvilku donesou dobré jídlo. Mám hlad jako vlk a tak se hned pustím do jídla. Chvilku na to si k nám přisedne, podle všeho, hostinský.
"Zdravíčko pane, vy budete nejspíše hostinský tohodle lokálu, těší mě, jsem Zaggon a toto jsou mí přátelé Beledril a Ziggy."
rychle polknu a představím sebe a své přátelé, ale můj hlad je silnější než já a jídlo tak skvěle voní a chutná, že se omluvím a nechám mluvit ostatní.
"Omlouvám se pane, ale to jídlo je tak dobrý a mám vopravdu hlad, že ostatní věci vyřídí tady ostatní."
Ukážu na ostatní přísedící a začnu se dál ládovat jídlem.

Zaggon - 11. října 2019 18:10
Zaggon

//Omlouvám se, ale byl to těžký týden a já neměl ani čas ani chuť cokoliv psát, ale napravím to.

Pán Jeskyně - 11. října 2019 16:58
Pán jeskyně Kufi

Usedáte ke stolu. Přestože se cesta kolem stolů s hosty zdála jako dobrý nápad, vyslechli jste pouze to, že ... trpaslíci už jsou vožralý tak, že jim nebylo rozumět .... obchodníci se dohodli na směně několika rolí barvené látky za několik beček prvotřídního klíhu .... Franovi zmokla vojtěška ...... .

Otrokyně před vás na stůl po chvilce postavila džbán s pivem a třemi kalichy a před každého pak porci kouřícího masa z vepřové šunky a několik krajíců čerstvého chleba.

Zatímco jíte, ze zadní části hospody vyšel muž. Držení těla má pevné, široká ramena se spíše hodí k bojovníkovi než k hospodskému. Tipovali byste mu sotva 40 let. Jak se k vám blíží, všímáte si, že výrazně napadá na jednu nohu. Jak kdyby ji nemohl v kolenu téměř ohnout. Něco tiše promluví s otrokyní, která pak zmizí vzadu v hospodě. "Chtěli jste se mnou mluvit?", optá se když dorazí k vašemu stolu a přisedne na volnou židli.

Sidar - 10. října 2019 15:25
Sidar

S výběrem hostince jsem spokojený, prozatím. Je mi jasné, že se ke stolu bude vázat nějaká historka, ale tu se určitě dříve či později dozvíme. Pokud se tedy ve městě chvíli zdržíme. Což se může stát a nemusí. Výběr stolu i jídla nechám na Belovi a na otrokyni se příjemně směji.
„Přidejte k tomu ještě džbán piva“ požádám ji a na chvíli se u ní zastavím. Tišším hlasem a mírně k ní nakloněn dodám.
„A požádejte prosím pana hostinského ať na chvíli zavítá k našemu stolu a věnuje nám trochu svého času, tratit na tom nebude… díky“
Poděkuji možná vřeleji než by se k otrokovi čekalo a pomalým krokem zamířím ke našemu stolu.

Merthor - 9. října 2019 18:04
Merthor

Pokud jde o interiér, hostinec se mi celkem zamlouvá. V laciných putykách hrozí více nebezpečí, než jen vyšší cena. Nižší cena a trochu jiný druh informací, jsou v podstatě jediné jejich přednosti. Držím se tedy Ziggiho plánu nejprve vyřešit otázku jídla a mezi tím se trochu porozhlédnout, vytipovat si s kým bude možné promluvit o novinkách, resp. stávající situaci ve městě. Než se najíme, může dovnitř někdo přijít, nebo z hostince odejít. Dílem náhody se nám může podařit vyslechnout pár slov. Těch pár lidí, sedících v hostinci právě teď si zapamatuji docela snadno.
Očima si vyberu stůl. Hledám stůl více vzadu, poblíž stěny tak, aby od něho bylo možné přehlédnout větší část lokálu, případně se podívat směrem ke dveřím. Ke stolu jdu tak, abych přitom musel projít kolem někoho z přítomných a mohl si vyslechnout, jestli se hovoří o něčem důležitém. Erna mě následuje s jistou dávkou samozřejmosti i hrdosti. Ještě než dojdu ke stolu, zkontroluji, zda na přeplněném tržním náměstí, nedošlo k nepředvídanému incidentu. Rukou instinktivně hmátnu k opasku, kde by měl viset můj měšec. Zase tolik peněz v něm nezbylo, ale na dobrý oběd v pořádném hostinci by to mělo stačit. Sotva dojdu ke stolu, všimnu si přicházející ženy, plnící roli místní obsluhy.
„Našel by se pro nás na rožni pořádný kus pečínky a k němu placky, nebo čerstvý chléb?“ vznesu zdvořilým tónem požadavek na dostatečně vydatný pokrm. To, že zde zaměstávají otroky ještě neznamená, že bychom se měli chovat nezdvořile. Cenou si nejsem úplně jistý. Je-li můj měšec stále na svém místě, sáhnu do něj a mezi prsty přidržím prozatím jeden celý zlaták.

Pán Jeskyně - 8. října 2019 10:51
Pán jeskyně Kufi

Přicházíte do hostince U Kruhového stolu. Z náměstí směrem do hostince vedou tři kamenné schody. Jak již sám název napovídá, hostinci dominuje obrovský kruhový stůl stojící uprostřed místnosti. Jeho velikost vás vede k zamyšlení, jak se sem takový stůl vůbec mohl dostat a jak ho vůbec mohl někdo vyrobit. Nakonec docházíte k závěru, že hostinec, nebo alespoň jednu jeho stěnu, museli dostavět až po nainstalování stolu. Kupodivu u stolu nikdo nesedí. Okna přízemí hostince jsou dokořán otevřená, a tak je uvnitř čerství vzduch. Hostinec na vás působí příjemným a udržovaným dojmem.

V hostinci ovšem není tento stůl jediný. Je tady stolů hned celá řada. Větších i menších. Většina z nich je teď prázdná. U jednoho stolu sedí tři trpaslíci, od pohledu horníci. Ráno pro ně začalo hodně brzy, anebo ještě nešli spát, protože přesto, že je deset hodin dopoledne, z jejich řeči a chování usuzujete, že už mají pěkně pod čepicí. Další stůl je obsazen dvěma muži. Od pohledu by se mohlo jednat o obchodníky.

Vzadu, trochu blíž k výčepu, pak sedí trojice jiných mužů. Podle všeho by mohlo jít o nějaké farmáře. Všichni mají před sebou misku z kouřící polévkou a kus chleba.

Váš vstup, zdá se, je všem ostatním úplně ukradený. Většina z nich se vaším směrem ani neotočila a věnují se svým spolustolovníkům. Jen jeden farmář na vás koukl, prohlédl si vás. Nejvíc ho asi zaujal váš pes. Ale pak se zase bez dalšího věnuje své polévce.

Od výčepu k vám míří žena středního věku. Tmavě hnědé rovné vlasy má sepjaté do culíku. Podle všeho se jedná o otrokyni. Poznáváte to zejména podle toho, že má oblečení pouze šedé barvy. To je obecně znak všech otroků - barevné oblečení totiž nosí pouze svobodní mužové a ženy.

"Prosím, račte dál,"
povídá žena a ukazuje vám na volné stoly "čím vám mohu posloužit?"

Merthor - 8. října 2019 08:56
Merthor

K přehlédnutí situace se není potřeba rozhlížet zvlášť důkladně. Na tržním náměstí se toho nyní moc neděje, až na to, že davy lidí proudí sem a zase tam. Možná jsme si nevybrali ten nejlepší den, protože dav je na můj vkus až příliš velký. V tak velkém davu se toho většina přehlédne či přeslechne. K pódiu na konci tržního náměstí se raděj ani nedívám. Provozování daného tržního odvětví na hlavním tržišti mi připadá řešením poněkud nešťastným. Erna je pes rozumějící svému pánovi. I ona dokáže vycítit, nebezpečí velkého davu. Nebojí se ničeho, ovšem z halasení i pach emocí velkého davu ji zneklidňují. Dále se rozhlížím spíše z povinnosti. Dívám se, zda přes hlavy lidí nezahlédnu cokoliv výrazného. Např. nějakou větší vyhlášku. Pokud nenajdu nic, co by mě mohlo doopravdy zaujmout, otáčím se na podpatku směrem k hostinci.
„Pojďme. Myslím, že tady jsme asi zbyteční,“ ukážu hlavou do prostoru trního náměstí. Protentorkát, nebráníce se Ziggiho návrhu Hned na to kráčím přímo k hostinci.

Pán Jeskyně - 7. října 2019 20:34
Pán jeskyně Kufi

Ostatni souhlasite?

Sidar - 7. října 2019 15:10
Sidar

Ziggy se proplétá davem jako ryba ve vodě a zdá se, že vůbec pookřál a pozoruje se zájmem okolí. Náladu mu kazí jen prázdný měšec.
„Nevím jak vy braši, ale dnes to na nákupy zrovna moc nevidím“
Prohodím ke svým druhům a opovržlivě se podívám na pódium pro prodej otroků. Tenhle byznys se mi vždycky nějak příčil.
„Navrhuju skočit do hospody předtím, než se tam nasoukají tyhle davy na oběd. Pokud se chceme něco dovědět bude mít na nás mít hospodský snad trochu času a hospodský ten toho ví většinou nejvíc.“
Navrhnu ostatním a rozhlížím se po náměstí.

Pán Jeskyně - 7. října 2019 13:08
Pán jeskyně Kufi

Kráčíte ulicemi do centra města. Není složité najít Trhové náměstí ani hostinec U Kruhového stolu. Většina povozů z Přístavní čtvrti míří právě sem.

Když přijdete na náměstí, první, co vás zaujme, je jeho velikost a otevřenost. Velikostí si náměstí nezadá nic s velikostí pevnosti nad městem. O významu náměstí svědčí i fakt, že přímo od pevnosti vede dolů na Trhové náměstí rovná široká třída. Jeden by řekl, že vojáci z hradeb pevnosti musí mít o dění na náměstí dokonalý přehled.

Jenže přehled mít vlastně ani nemohou, protože náměstí je narvané lidmi (elfy, trpaslíky, .... ). Na náměstí je prostě rušno a jen letmý pohled vám napovídá, že tady seženete zřejmě všechno, na co si vzpomenete. A asi i pár věcí navíc. Dominantou náměstí je jednoznačně velké pódium v severovýchodním rohu náměstí. A pokud jste chtěli vidět trh s otroky a dražbu otroků, tak máte štěstí. Podle všeho dnes dražba bude. Zatím se tedy připravuje, ale již teď je okolo pódia slušný mumraj.

Hostinec U Kruhového stolu, kam jste mířili, je na rohu náměstí.

Zaggon - 4. října 2019 16:25
Zaggon

//Užijte si víkend, pokud se nic dít nebude tak se prostě nic nestane, to přežijeme.

Sidar - 4. října 2019 14:54
Sidar

Pán Jeskyně 4. října 2019 14:47
Pěkný víkend, ty já mám většinou také zabité :)

Pán Jeskyně - 4. října 2019 14:47
Pán jeskyně Kufi

//Nevím, jak se o víkendu dostanu k netu a k psaní na Aragorna. Čeká mě výlet s rodinou na Dálný Východ (jedeme na Moravu do sklípku ;-) ). Tak když se nedostanu, tak přeji pěkný víkend.

Sidar - 4. října 2019 09:34
Sidar

Loď se blížila do přístavu a Ziggy se konečně začal tvářit trochu veseleji. Poslední „hrdinské“ ubití a upálení do kouta zahnaného trolla mu dlouho leželo v žaludku a moc s ním nebyla řeč. Pohled se mu rozjasnil až s blížícím se městem. Na půl ucha si vyslechl Zaggovu příhodu a nevědomky se mu zkřivily rty v hořkém úšklebku, na dětství nevzpomínal rád. Odplivl si přes zábradlí do přístavních vod.
„Nevěděl jsem že trpaslíci umí plavat“ prohodil ke svému druhovi, ale bylo vidět že oči má upřené na přístavní ruch a hlavou mu běží zcela jiné myšlenky.
„Nevím jak vy, já ale měl bych svůj zadek radši zas nějakou dobu v suchu, takže do námořnický hospody mě nedostanete. Jak říká tady náš udatný Bel, vomrk bych náměstí a pak se uvidí. Stejně tu budem muset na noc někde složit hlavy“

Merthor - 3. října 2019 23:22
Merthor

Volným krokem přejdu po molu, držíce se v těsném závěsu za trpaslíkem. Plavba lodí po řece může být zajímavá. Přesto mi připadá, že je znovunabytí pevné půdu pod nohama, po určitém čase strávených v stísněných podmínkách paluby, příjemnou změnou. Na palubě jsem byl odkázán na šikovnost lodníků. Tady jsem znovu zodpovědný hlavně sám za sebe. Když uslyším trpaslíkovo vyprávění, zacuká mi pobaveně v koutcích. Některé činy bývají ve své odvaze vskutku lehkomyslné. Jinak toho k řečené příhodě mnoho dodat nejde a tak ji raději nahlas nikterak nekomentuji.
Moje šedě zbarvená doga, slyšící na jméno Erna, se z okamžiku přistání raduje ještě více, než já. Pobíhá sem tam podél řeky a svým citlivým čumákem nasává pachy města. Kolem Ziggyho stále ještě prochází nedůvěřivě plíživým krokem. Je ovšem dobře vychovaná, tudíž se není třeba obávat bezprostředního útoku. Stejně jako Zaggon s Ernou sleduji dění v přístavním doku. Manipulace s nákladem patří k denní rutině, jež není skutečným předmětem našeho zájmu.

Otázka týkající se prvních kroků ve městě se zdá věcná a opodstatněná. Každý kdo se ocitne na novém dosud neprozkoumaném místě, potřebuje nejdříve zjistit, jak to na onom místě vlastně vypadá, jakým způsobem to tam funguje. Míst vhodných k získávání informací není zase tolik. Doporučení on námořníků se pro jednou shoduje s tím, co bych jako první podnikl já sám.
„Hostinec poblíž tržiště bude určitě dražší, ale jinak snad obhlídkou centra města nemůžeme nic pokazit,“ odtuším. Tím chci říct, že peníze na rozhazování do všech stran nemám, jenže do centra města bych se chtěl vydat tak, jako tak. Jestli se někde odhlašují důležité události a vypsané odměny veřejně, je to často právě v blízkosti tržitě. V centru města by se rovněž měly pohybovat rozličnější osoby, než jen námořníci s rejdaři, či povaleči. Na prvním místě by to měli být lidé znalí obchodního řemesla.. O tom, že by jim byla známa moje identita, nebo identita mého strýce, naneštěstí pochybuji. Jakkoliv část obchodníků ráda zajíždí do vzdálených krajin, moje maličkost nemůže Brannan nazvatdomovsým prostředím, jako moje rodné město.

Zaggon - 3. října 2019 17:14
Zaggon

Ziggy 3. října 2019 11:58
Jinak zdravím nově příchozího, ahoj Sidare.

Zaggon - 3. října 2019 17:12
Zaggon

Když jsme ve městě, rozhlížím se po okolí a sleduji všudypřítomný ruch. Jedny balíky sem druhý zase tam. Jako na přehlídce.
"Tedy pánové, ta plavba se mi docela líbila, připoměla mi, jak jsem jako mladej tam u nás ještě z pár trpaslíkama postavili takovej, no něco jako vor a že si sjedeme kus řeky. No jen si to představte, nalezli jsme na ty, šíleně svázaný, klády a začaly se drát do prostřed řeky, najednou se začalo víc a vís vody dostávat mezi ty klády. Hele začaly jsme pobíhat po tom voru a zjistili jsme, že prostě trpaslíci na takovou věc nejsou stavěný. Do deseti minut sme každej drželi jednu kládu a plavali spátky ke břehu. Dodnes na ty bezstarostný dny rád vzpomínám."
Vzpomenu si na jednu ze svých veselých historek z mládí, kdy byl ještě život snadný a nedalo mi, abych ji neřekl nahlas. ta plavba mi ji prostě vnukla.
"Co teď, kam se vrtnem, nejdřív na jídlo a potom se poohlédneme po nějaký prácičce, nebo budeme nějakej čas jen odpočívat a poflakovat se po tomhle městečku."
"Jelikož jsme tu chvilku a městečko je rušné, myslím že by za to stálo si to tu okouknout a najít si časem nějaké známé. Těch není nikdy dost."

Pán Jeskyně - 3. října 2019 12:14
Pán jeskyně Kufi

Jako skupina dobrodruhů se znáte již delší dobu. Máte za sebou pár společných dobrodružství. Naposledy jste dostali zakázku na vyhledání a zničení horského trolla, který měl ohrožovat horníky nedaleko města Horov v Bronzových horách. Ještě s pár dalšími dobrodruhy se vám podařilo nestvůru vystopovat a po dlouhém pronásledování jí zahnat do slepého ramene úzkého horského údolí. Po tuhém boji a použití dostatečného množství zapáleného oleje se vám podařilo nakonec trolla udolat. Poté, co jste dostali odměnu, jste se s některými svými dřívějšími druhy rozloučili a vy tři jste se dohodli, že nyní zkusíte štěstí trochu níž po proudu řeky Escano. Nasedli jste tedy na jednu z lodí přepravujících ingoty rudy, zaplatili jste drobný poplatek a za pár dní jste vystoupili v Brannanu.
Městu dominuje velká vojenská pevnost, která se na skále vypíná nad obchodním městem. O historii města téměř nic nevíte, snad jen to, že je pod vládnou rodiny Kalderstonů a pokud je vám známo, v jeho čele je správce, který má snad sídlit nahoře v pevnosti. Město samotné je známé svým čilým obchodním ruchem a také trhem s otroky, který se koná pravidelně dvakrát do týdne.
Od posádky říční lodi jste se také dozvěděli, že ve městě je několik dobrých hospod. Nejčastěji si chlapi z lodi chválili hostinec V přístavu v Přístavní čtvrti a pak hostinec U Kruhového stolu na Trhovém náměstí.
Přístavní čtvrť asi nejvíc charakterizuje neuvěřitelný ruch. U mola jsou ukotveny čtyři lodě. Dělníci, ale zpravidla to spíš vypadá na otroky, vykládají a nakládají různé bedny, soudky, balíky, ale i zvířata a vám dobře známé ingoty železné a bronzové rudy.

Dnes je středa 5. srpna 2414 DL (Donienského letopočtu, tedy letopočtu používaného civilizovanými národy západního Donienu, což je světadíl, ale o tom nemají vaše postavy ani tucha ;-) ).

//pro lepší orientaci máte v mapách uloženou mapku Brannanu. Teď už je jen na vás, kterým směrem a kam se vydáte.

Sidar - 3. října 2019 11:58
Sidar

Dík za přijetí do hry a zdravím ostatní spoluhráče :)

|⇐ 1 ... 8 9 10 11 12 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)