Kráter (201 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Áááá, mladý pan Arion. Zdá se, že cesty osudu jsou velmi spletité..." usmívá se a pak kyne rukou na buclatého kudůka. "Dobře, chvíli času najdu, když se takto nabízíš. Pojďte dovnitř, mladíku, ostatní počkejte prosím venku, nemám bohužel příliš prostornou předsíň." znovu se na Vás usmívá starcova zvrásněná tvář. Děd Kroupa odhrnuje plentu, aby za ní záhy zmizel i s kudůkem Arionem.

"Zdravím Vás, pane Kroupo," zahlaholím s úsměvem na tváři jen co bylinkáře spatřím. "Měl byste ještě chvilinku času? Já Vám pak se sběrem bylinek pomůžu. Mohli bysme jít dovnitř?"

Přicházíte po úzké, sotva zřetelné cestičce, až k jednoduché chýši zdejšího léčitele.

Nejdříve se zdá, že se zřejmě prochází po lesích a hledá ty své bylinky, ale když už se chcete porozhlédnout okolo, tak se ozve šramot a z poza plenty vyleze známá Kroupova tvář. V ruce drží prázdný proutěný košík.

"A helemese, tady je dneska nějaký frmol?" usmívá se a zakrývá za sebou vchod do svého příbytku. "Buďte vítáni! Zrovna se chystám na sběr, některé květy je nutno hledat pouze k večeru. Potřebovali jste něco, mládenci?"

Při rozhovoru dopíjíte své pohárky či korbele, nutno uznat, že zdejší pivo není vůbec špatné, a pak se již připravujete vyrazit za dědem Kroupou, k jeho chýši na stráni.

Na jídlo bude čas později.

Poplácám Brense po rameni. "Já mám dobrý čich na lidi." Náznakem začichám do vzduchu a mlsně se natočím směrem ke kuchyni, ze které se začala linout vůně pečeného kuřete. "Kroupa je dobrý člověk a pomohl mi, když jsem do této vesnice zabloudil. Jemu můžeme důvěřovat, že si vše nechá pro sebe. A je i velice zběhlý ve své profesi."

"Jsi si jistý, že místnímu léčiteli můžeme v této záležitosti důvěřovat?" zeptám se Ariona.

,,Na zdraví vám popřeji i tak, ale pít k tomu nepotřebuji. Beztak bych vás už pouze zdržoval."

Chvíli pozoruju Váš rozhovor."Váš přítel má asi nějakou špatnou náladu. Napij se s náma sokolníku na zdraví všech!" Dopiju svůj pohár vína a jsem připraven vyrazit.

,,Je mi jasné, že mi mnoho lidí nerozumí. A ani se jim nedivím, ba je plně chápu."

Chvilku se dívám na Tizoka a usilovně přemýšlím pak ze sebe dostanu jen
"Aha."
a uznale pokývám hlavou.
"Občas ti nerozumím Tizoku, ale to je jedno." a usměji se.

,,Víš Žabikuchu, ůsměv a dobrá nálada jsou známkou vítězství nad osudem. Nálada je vášeň ducha. Tyto slova sami o sobě už dost vypovídají."

Prohlížím si flakónek, chvíli ho podržím proti světlu a pak si k němu přičichnu. Pokývu hlavou a pravím:"Možná to je jeden z lektvarů, co jsem prodal tomu vetešníkovi. Ale dával jsem mu je jen za cenu samotných flakónků, ať si s nima udělá, co chce. Asi jsem je měl radši vylít. Jak jsem již řekl, nejlepší bude poradit se s místním léčitelem. Podle mě je docela důvěryhodný, to nemusíte mít strach."

"To jsem ale škřet. Vždyť ten flakónek mám já." zachechtám se.
Zašmátrám ve svém vaku a vyndavám flakónek na stůl.
"Tady je."

"Tizoku, co je s tebou? Poslední dobou furt jen hudruješ."

,,Jak prospívá víno včas-li se pije, tak škodí pivo jsouc v nevhodný čas," procedí mezi zuby sokolník.

"Pivko," objednám u hospodského. "Tak hurá, můžeme to jít vyřešit, jen co to dopijem, samozřejmě. A pak konečně jít se cvičit."

"Vy ten flakónek máte? To by nám určitě mnoho pomohlo. Ať tak či tak, nejlepší bude dojít poradit se s místním léčitelem. Trochu se s nim znám, hledal jsem teď pro něj nějaké bylinky v lese. Určitě dokáže poradit."

"Ten flakónek někdo z nás má, ne?"

"Jak jsem už pochopil, zřejmě se jedná o nějaký lektvar a jeho zvláštní účinky, dle toho, co Brens povídal. Rád vám pomůžu při odstraňování těchto účinků, ale bez původního flakónku nemůžete tvrdit, že za to můžu já. A bude i obtížnější odstranit jeho účinek."

"Tak já si dám tedy jen pivečko pane domácí."

,,Jistě, že ne úmyslně, protože vydělat na blbosti chce každý. Blbec jede na blbci, blbost je pohání, praví jedno z příslových, které pocházejí z mého kraje, ale myslím že vše bys se svým talentem a dovednostmi měl napravit, když se blbec začne dožadovat spravedlnosti.