Dobro x Zlo | Diskuze - Aragorn.cz



Diskuze

Dobro x Zlo

Správci:Nimrandir
Popis:Nekonečné téma, které nevyhasne. Zeptejte se sami sebe co dělá činy, lidi, jevy a situace dobrými a co naopak špatnými? Kdy se vrah stává vrahem a kdy ho nazývají hrdinou? Odpověď je dozajista prostá, tak jí pojďme zjistit....
registrovaní uživatelé mají právo číst i zapisovat
neregistrovaní mohou jen číst
diskuze je odemčená
Nástěnka:

Diskuze ⇓

Pro přidávání diskuzních příspěvků je třeba se nejprve přihlásit.

1 2 3 4 ⇒|

Ronkar - 20. srpna 2012 15:19
Ronkar

PJay 16. srpna 2012 21:46
Já tyto názory moc nechápu. Pokud by Bůh mohl nějak víc zasahovat do života, neměla by existence svobodné vůli člověka smysl, ne?
Objevil by se Hitler a Bůh by ho bleskem sejmul sotva by začal zlobit... to by nám na Zemi zůstali připosrané ovce a fanatici :D

Zlo není nedostatek dobra, ale nepřítomnost dobra - nic víc. To máš jako se světlem, kde není světlo, je zákonitě tma. Bůh tě nebude do dobra nutit, dá ti na výběr - to že si v historii vybíráme spíš opak dobra je naše a jen naše blbost. Nesvaluj to na Boha, Prozřetelnost, nebo vesmír. My si tvoříme své osudy, svou cestu - to že je krvavá a stojí za hovno je důsledek modelů z minulosti a výchovou, kterou nejsme sto překonat.
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému příběhu. (Neil Gaiman)

PJay - 16. srpna 2012 21:46
PJay

Ahoj všichni.

K tomu, že zlo je nedostatek dobra, jakožto elegantnímu řešení, abysme nemohli říct, že bůh je zlý - nefunguje to. Pokud bůh je, a pokud je takový, jak jej prezentuje církev, pak není možné, aby dopustil zlo. Podle vysvětlení o nedostatku dobra ale dopustil právě nedostatek dobra.

Někteří však tvrdí, že my nejsme schopni rozpoznat dobro od zla. Dobro a zlo jsou prý příliš obecné kategorie. Tu lze odvodit, že to, co my nazýváme zlem anebo i nedostatkem dobra, nemusí být ve skutečnosti ani jedním z toho.

Na druhé straně jeví se nám jako jasné, že zabít milion lidí není dobro. Takže optimisticky věříme, že umíme aspoň někdy (ale většina si bláhově myslí, že vždy) rozpoznat, kdy se děje dobro a kdy zlo.

Zpět k bohu. Když na úvodní úvahu naroubujeme poslední dva odstavce, pak lze tvrdit, že bůh dopouští něco, co se nám chybně jeví jako zlo, ale tím nás vede k dobru.

Já v tento utilitaristický názor nevěřím. Bůh je totiž všemohoucí. Tedy není důvod, aby musel používat různé kličky, jevící se nám tu jako zlo, tam zase jako dobro (tedy jsou pochybné), k tomu, aby nás někam směřoval. Hirošimu nebo Osvětim si mohl odpustit.

Je ale pravda, že zarputilí zastánci konceptu boha tvrdí, že ten dal člověku svobodu. Pokud teda budeme věřit, že nějakou máme (ale to už je jiný problém). Když máš svobodu, můžeš se rozhodnout pro zlo.
Nerozumím, proč by se bůh dopouštěl takové chyby. Připouští tak možnost zla.

Pokud z těchto úvah vyloučíme boha, bude svět z hlediska dobra a zla dávat mnohem větší smysl. A zase je to možné, jen pokud budeme věřit, že rozum není zavádějící. Všechno se děje jen za nějakých podmínek.

Luminar - 29. června 2011 14:34
Luminar



NEZNÁME CELÝ PŘÍBĚH





Před dávnou dobou žil na samém konci indiánské vesnice v Americe starý muž.

Byl velice moudrý, měl vlídnou vrásčitou tvář a hluboké laskavé oči.

Všichni vesničané starce milovali, vážili si ho a často k němu chodili pro radu.

Starý muž měl neobyčejně krásného koně.

Všichni lidé ve vesnicích po celé zemi o tom koni slyšeli.

Bylo to nádherné zvíře s dlouhou lesknoucí se hřívou.

Jeho svaly se rozehrály leskem a krásou při každém pohybu.

Stařec a kůň spolu žili již dlouho.

Starý muž věděl o každé myšlence svého koně a kůň dobře věděl o všech starcových přáních dřív, než je vyslovil.

Byli si za ta léta velice blízcí.

Velký Náčelník slyšel o tomto koni a vyslal svého posla, aby se muže zeptal, zda si ho od něj může koupit.

Náčelníkův posel uháněl tryskem k vigvamu starého muže a seskočil ze svého koně.

Když se jeho mokasíny dotkly země, prach se rozvířil všemi směry.

"Starý muži, jsem zde jménem Velkého Náčelníka.

Posílá své pozdravení a ptá se, zda si může koupit tvého koně."

Starý muž byl člověk vlídný, důstojný a choval se s klidnou rozvahou.

Nakonec odpověděl:

"Odevzdejte, prosím, mé pozdravy Velkému Náčelníkovi a poděkujte mu, prosím,

za jeho laskavou nabídku ke koupi mého koně.

Ten kůň je však mým přítelem.

Jsme společníci.

Znám jeho duši a vím, že i on zná mou.

Nemohu prodat svého přítele."

Posel odjel pryč.

Za dva týdny nato kůň starého muže zmizel.

Když vesničané uslyšeli, že kůň se ztratil, všichni se shromáždili kolem starého muže.

"Starý muži, to je ale velká smůla!

Mohl jsi svého koně prodat Velkému Náčelníkovi.

Teď nemáš koně ani peníze za něj. To je ale smůla!"

Starý muž se na každého z vesničanů podíval svýma mírnýma očima a řekl:

"Není to smůla. Není to štěstí. Neznáme celý příběh. Řekněme jen, že kůň utekl."

Vesničané odcházeli a kroutili hlavou, protože věděli, že je to veliká smůla.

O měsíc později se kůň starého muže vrátil a za ním následovalo dvacet dalších nádherných koní.

Každý z nich byl bujný a překypoval vitalitou a energií.

Vesničané běželi ke starému muži.

"Starý muži, měl jsi pravdu. Nebyla to smůla, že tvůj kůň utekl. Bylo to štěstí.

Teď nejenže máš svého koně zpátky, ale ještě dvacet dalších krásných koní! To je štěstí!"

Starý muž jen pomalu zavrtěl hlavou a s hlubokým soucitem řekl:

"Není to dobré, není to špatné. Neznáme celý příběh. Řekněme jen, že kůň se vrátil."

Lidé odcházeli a kroutili hlavou.

Věděli, že je to převeliké štěstí, mít tolik krásných koní.

Starý muž měl jediného syna, který začal koně drezírovat.

Syn každý den brzy ráno vstával a pokračoval ve své práci.

Jednoho rána se starý muž přišel na svého syna podívat.

Mladý muž se vyšvihl na neosedlaný hřbet divokého černobílého koně s přirozeným půvabem.

Kůň se divoce vzepjal, otočil se doprava a pak doleva.

Najednou jediným mocným kopnutím zadních nohou vyhodil černobílý kůň syna vysoko do vzduchu.

Syn starého muže dopadl na zem a zhroutil se v prachu.

Měl zlomené obě nohy.

Všichni vesničané se shromáždili s velkým nářkem a lamentováním.

"To je ale neštěstí! Máš pravdu, starý muži. To že se tvůj kůň k tobě vrátil, byla velká smůla."

Teď má tvůj jediný syn obě nohy zlomené a je z něho mrzák.

Kdo se o tebe postará, až budeš starý a nemohoucí? Je to velká smůla."

Starý muž se napřímil a vážným hlasem řekl:

"Není to smůla. Není to štěstí. Řekněme jen, že můj syn si zlomil obě nohy. Neznáme celý příběh."

Vesničané odcházeli a kroutili hlavami. Věděli, že je to velká smůla.

V zemi vypukla válka a Velký Náčelník povolal všechny mladé muže do boje.

Byla to krutá válka a vesničané věděli, že už nikdy svoje syny neuvidí.

Ještě jednou se shromáždili okolo starého muže.

"Starý muži, máš pravdu.

Není to smůla, že si tvůj syn polámal nohy, protože i když je mrzák, pořád máš svého syna.

My už nikdy své syny neuvidíme. Bylo to pro tebe štěstí."

A starý muž znovu řekl: Není to štěstí. Není to smůla. Neznáme celý příběh."



Když budeme zkoumat své životy, narazíme na období,

kdy si budeme připadat jako oběť a jindy zase jako ten, kdo ubližoval.

Dostaňme se za rozlišování na dobré a špatné.

Neposuzujme.

Uvědomme si, že kým jsme byli a co jsme zažili v minulosti, není dobré.

Není to ani špatné.

Možná jen neznáme celý příběh.

Všechno, co jsme zažili, všechno, co nám jiní udělali a co jsme udělali my jim, bylo nesmírně důležité pro náš vývoj.

I ty lži, které jsme vyslovili, nebo ty případy, kdy jsme se chovali krutě nebo nespravedlivě, byly důležité.

Dokonce i ty věci, za které v hloubi duše stydíme, nám pomohly stát se tím, kým jsme.

Všechny naše zkušenosti nám pomáhají být soucitnými, milujícími, celými osobnostmi.

Do té míry, do jaké jsme schopni si odpustit a přijmout se takoví, jací jsme,

se můžeme stát účinnější silou při uzdravování naší planety.



Nezapomeňme:

"Není to dobré. Není to špatné. Neznáme celý příběh."

EREBOS - 14. června 2011 02:28
EREBOS

Luminar 17. května 2011 10:28
To znám :o) Nepamatuji se už jestli z knihy nebo odjinud, ale je to celkem výstižné.

Nimrandir - 8. června 2011 09:51
Nimrandir

Luminar,
Jinak, možná nebo spíš určitě se neshodujeme v pár nepatrných detailech. Například podle mne dobro i zlo definovat jde.
Slovy: Dobro je to co schvaluje většina z celku těch, kteří o dobru a zlu přímo či nepřímo v onen okamžik rozhodují(baví se zdali je například daná situace aktem dobra nebo zla).
Zlo je ten zbytek. Z pohledu druhé strany zase bude zlo někdo jiný, protože ten někdo se nemůže například vyjádřit, je slabý a nebo jich je málo na prosazení jejich názoru na dobro.
případně dobro je vždy to, co ty chceš aby dobro bylo. My sami rozhodujeme co je dobré a špatné. Obecná definice toho pravého všedního dobra? Dobro je akt, který člověk označí za společensky přijatelný. Vím, že to je asi dost kostrbaté, ale takhle nějak dobro v tomhle světě funguje když odhodíme závěsy a roztáhneme žaluzie.
To sem tu ale už někde psal a nikdo se k tomu nevyjadřoval, škoda.
..... atd
Kdo po ničem netouží, ten nic nezničí. Bohužel lidi musí toužit, aby věděli že žili.

Nimrandir - 8. června 2011 09:40
Nimrandir

Luminar,
Musím tě zklamat, tuhle diskusi sem založil jen abych se pobavil. Ve skutečnosti nehledám na toto téma už žádné odpovědi.
Nicméně sem rád, že navracíš téma k původní otázce.
Kdo po ničem netouží, ten nic nezničí. Bohužel lidi musí toužit, aby věděli že žili.

Luminar - 26. května 2011 15:54
Luminar

Nimrandire,

Myslím si, že založením této diskuse hledáš odpoved‘ na úplně jinou otázku…

Luminar - 26. května 2011 15:18
Luminar

Abychom nezakecali úvodní téma diskuse…

...co dělá činy, lidi, jevy a situace dobrými a co naopak špatnými? Kdy se vrah stává vrahem a kdy ho nazývají hrdinou...

Záleží na tom odkud se díváš…

Buri the Great - 26. května 2011 14:29
Buri the Great

Luminar 26. května 2011 14:13
V tom případě je ale jakákoliv diskuze o něm zbytečná. ;)
http://napady.aragorn.cz

Luminar - 26. května 2011 14:13
Luminar

Buri the Great 26. května 2011 12:47

„Dobro“ definovat nelze...

Buri the Great - 26. května 2011 12:47
Buri the Great

Že jsem tak smělý, může mi někdo z vás definovat dobro?
http://napady.aragorn.cz

Antonius - 26. května 2011 12:43
Antonius

A nebo taky poukázat, že zlo jako takové neexistuje, nemohlo být stvořeno.
A nebo taky, že zlo a dobro je relativní.
A nebo bůh ví co ještě.
The Game

Nimrandir - 26. května 2011 07:25
Nimrandir

Luminar
zajímavé. škoda, že jde o smyšlenou povídku. Lidé takhle mezi sebou nikdy nemluví. Mimo to dávat příklad chladu/tepla a tmy/světla proti dobru a zlu je taky docela nestabilní základ. Už jen proto, že dobro ani zlo nejsou měřitelný:D stejně tak se mohl zeptat, jestli existuje zlo a popřít existenci dobra,... rozhodně to byl optimista
Kdo po ničem netouží, ten nic nezničí. Bohužel lidi musí toužit, aby věděli že žili.

Luminar - 26. května 2011 01:26
Luminar

Profesor na univerzitě položil svým studentům otázku:
- Je všechno, co existuje stvořené Bohem?
Jeden ze studentů nesměle odpověděl :
- Ano je to stvořené Bohem
- Stvořil Bůh všecko? - zeptal se profesor
- Ano, pane! - odpověděl student. Profesor se tedy zeptal:
- Když Bůh stvořil všechno, to znamená, že Bůh stvořil i zlo, které existuje. A díky tomuto principu, naše činnost určuje nás samotné. Z toho vyplývá, že Bůh je zlo.
Jakmile to student uslyšel, tak zmlkl. Profesor byl sám se sebou spokojený.
Náhle zdvihl ruku jiný student :
- Pane profesore mohu Vám položit otázku ?
- Samozřejmě, - řekl profesor.
Student se postavil a zeptal :
- Existuje chlad ?
- Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?
Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval:
- Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je ve skutečnosti chlad jen nepřítomnost tepla. Člověka a předměty můžeme popsat a určit jejich energii na základě přítomnosti, anebo vytvoření tepla, ale nikdy ne na základě přítomnosti či vytvoření chladu. Chlad nemá svojí jednotku, ve které ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom popsali to, co cítíme v nepřítomnosti tepla. Student pokračoval :
- Pane profesore, existuje tma ?
- Samozřejmě že existuje - odpověděl profesor.
- Zase nemáte pravdu, tma také neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že je nepřítomnost světla. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit a zkoumat lux za luxem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které ji můžeme měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla.
Následně po tom se mladík zeptal:
- Pane, existuje zlo?
Tentokrát profesor nejistě odpověděl :
- Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích, mezi lidmi, trestné činy, násilí, všecko toto není nic jiného než projev zla.
Na to student řekl:
- Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad - tedy v nepřítomnosti světla a tepla a lásky.

Nimrandir - 24. května 2011 13:34
Nimrandir

Luminar - 17. května 2011 10:28
Moc pěkné, znám podobnou. Myslim, že každá kultara má svojí.

Všem
Je zajímavé, jak každý člověk přirozeně, aniž by se to musel učit, rozdělí věci na dobré a zlé. Je to jako ptačí let.

Dokonce bez rozdílu kultur či etnika sou názory jednotlivců většinou stejné.
zabít=zlo
lhát=zlo
nenávidět=zlo
milovat=dobro
přátelství=dobro
pomáhat=dobro

To je takovej ten základ, VĚTŠINA ho má v sobě. Teprve až když jdeme do hloubky tak se názory rozcházejí.
H.J.STÖRIG tvrdí, že lidé se rodí zlý a učí(a zároved si určují) se dobro. J.SOKOL zase, že dobro určije etika a rozumové jednání atd.

Když sem si přečetl posledních 35 příspěvků tady, tak sem se dovtípil dokonce, že dobro a zlo jsou jen slova (velice časté) nebo že dobro a zlo je potenciální nekonečno (naopak málo čuchatelné). A zesa mnoho dalších.

Když se tohle fórum založilo, myslel sem, že nemá význam, protože už někde v začátku se tady jistý člověk vyjádřil tak, že se na tom podle mého muselo spousta návštěvníků shodnout.

Dobro a zlo jsou možná všechno co tu říkáte. To co pod ním chápeme/vnímáme,....

Ta osoba napsala něco jako, že zlo jsou jen dvě strany barikády. Na jedné stranš je dobro (to je strana kde sojíme my/ty) a na druhé straně zlo (tam stojí ostatní/oni).

Nebo jiná verze: že dobro určují ti, kterých je většina, pomocí své účasti. Takže dobří jsou vždycky ti, kterých je víc.

//tak sou tu takové ty řeči kolem toho že je jen dobro, každej má to své a bla bla bla. chápu.

tohle ale stojí za uvážení.
Kdo po ničem netouží, ten nic nezničí. Bohužel lidi musí toužit, aby věděli že žili.

Khajit - 18. května 2011 20:35
Khajit

Luminar 17. května 2011 10:28
to je dobrý :))
Carpe diem?...Non!...Carpe noctem!!

Ronkar - 17. května 2011 14:44
Ronkar

Luminar 17. května 2011 10:28
To znám ;)
Věř snům. Věř svému srdci a věř svému příběhu. (Neil Gaiman)

Luminar - 17. května 2011 10:28
Luminar

Indiánská pohádka o dvou vlcích

Starý indián vyprávěl svému vnukovi o boji, který probíhá uvnitř každého
člověka. Řekl mu, že takový boj se dá přirovnat ke krutému souboji dvou vlků.

Jeden z nich je zlý - je to závist, žárlivost, smutek, sobectví, nenávist, hrubost, sebelítost, domýšlivost a ego.
Ten druhý je dobrý - je to radost, láska, pokoj, naděje, vyrovnanost,
skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra.

Vnuk o tom všem přemýšlel a po chvilce se zeptal: "A který z nich vyhraje?"

Starý indián odpověděl: "Přece ten, kterého krmíš!"

koren - 8. května 2011 14:30
koren

Pardon, moje chyba, nějak jsem se zamyslel a pak dělám takové boty.
Některé příběhy končí a jiné naopak pokračují. A vy musíte tančit podle hudby, jestli se chcete udržet v čele.

Buri the Great - 8. května 2011 12:25
Buri the Great

PS: To nekonečno bylo myšleno asi "potenciální", "potencionální" je akorát magnetické pole. ;)
http://napady.aragorn.cz

1 2 3 4 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Buri's blog