Arkadina Fjodorovna (1. strana) | Články - Aragorn.cz

V očích mám zbytky oceli
a pod srdcem Ti skrývám
jed
A každé ráno naposled
tančím po ostré čepeli,
když na mých ústech taje
led
V tvém dechu

Když vlci štěknou ve zbrani a pod nohama křičí půda,
krev, co mi teče po dlani,
tak ta je rudá, rudá,
Rudá

Srdce mi bije divoce
a rvané na dvě
poloviny
pumpuje do žil rudé stíny
Snad neraní tě hluboce,
až rozletí se
na střepiny
V posměchu

Když tvoje slova přehluší v mé hlavě číhající zrůdy,
cejch, co mám vrytý na duši,
tak ten je rudý, rudý,
Rudý

Svírá mě v mlze zabloudilou
té vlčí smečky něžný
skus
Ač nikdy není konec hrůz,
pro Tvoje oči s pevnou vírou
jdu ještě chvíli, ještě
kus
Ve spěchu

Když země zoufá jizvami, na zahojené rány chudá,
obloha širá nad námi
je taky rudá, rudá,
Rudá

A hořkým štěstím trýzněnou
mám kolem prstu celý
svět
Pod jazykem se mění v med
Neumřu s hlavou skloněnou,
půjdeme spolu, tiše,
hned
Bez dechu