Dívka s příběhem (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Dívka s příběhem

Dřevěná postel a jemná hebká deka,
noční stolek a malé světlo na něm,
slzy padají jako rozbouřená řeka,
polštář skončil na zemi volným pádem.

Do oken se opírá světlo osamělé lampy,
chladné zábradlí hladí vločky sněhu,
vchod do domu střeží stín vysoké klenby,
noc nevydá kousek citu, či něhu.

Bílá, však bez křídel, zjevem jako anděl,
tajně píše příběh své proslulé budoucí doby,
čistý pohled, ten by nikoho nesváděl.
Tiché kroky cizí, znějí do pokoje z chodby.

Pevné dveře se otevřou, rukou ženskou, však prudkou silnou,
jazyk jako otrávená dýka, ostřil těžký vzduch,
dívka modlila se, že zjev, ona, je její představou mylnou.
Neumel však tak hluboko nikdo ranit, ani železný pluh.

Mrazivý dech lehce sfoukl plamínek,
v dlani najednou, v křeči, drží vysněný příběh,
na prste se leskl zásnubní prstének.
Dívka cítila se hůř než pes zbytý, zamčený a žádný výběh.

Škodolibý úsměv rubínové rtěnky,
boháč, dědic, otevřená náruč jej vítá.
Rozdíl tenkého a hrubého skla sklenky,
dívce s příběhem na horší časy svítá.

Dveře pustili ruku ochotně pryč.
Zůstalo ticho, ztratil se jeden vysněný příběh,
dívka, tet už bez příběhu, ztratila řeč.
Byla strom co zřezali a zůstal jen holý pěn.

Pokorný pohyb jejího těla, šel klidně k oknu pokoje,
raději by brala popravu, ale ještě před tím soud.
Nebo válku co způsobují obyčejné rozbroje,
nebo na opuštěné lodi bez kormidla sama plout.

Otevřela tiše balkon, nahlédla ven,
hrubá slova bez pozdravu řvou hlavou,
nechtěla přeci tolik, svůj příběh jen,
milé slovo, obětí, ruku pravdivou.

Byla zima, rty políbil chlad.
Byla tma, pýcha šla už sama spát.
Nebylo světce a nebylo zloděje
Nebylo příběhu, nebylo naděje.

Blond vlasy ztráceli se pod bílounkou kápy sněhu,
ani neklidné moře co nechce zavést loďku ke břehu.
Tu najednou ji kdosi vzal kamsi před dům dolů,
slíbil, že víc jí nedá do rukou takovým tvorům.

Nechtěla a nemohla zde víc dýchat, být, žít.
Odešla s ním napsat si příběh vlastní.
Konečně svobodě a smíchu dala se jít.
A směr její cesty byl tu noc víc jak jasný.