Dva malé kaštánky (1. strana) | Články

Autor : Drobek 8. listopadu 2006 Poezie

Jelikož zde kdekomu kecám do psaní, bylo by ode mě fér abych přidal něco svého do pléna takže buďte ke mně stejně upřímní jako jsem já k vám.

Dva hnědé kaštany pláčou mi do dlaně za lásky prohraný za úsměv od laně

Dvě hnědé kuličky tak teskně zírají zamknuté uličky hledají potají.

Vzdálené přízraky kdo se jim ubrání dva nebo tři vzlyky do peřin na spaní.

Proč jen tak ležely dva malé oříšky? Smutný či veselý, vzdálený či blízký na zem je položil utíkal k soumraku pak hlavu ponořil do hlubin panáku.

Dávám ti ke dveřím hnědé srdce soucitu přestože nevěřím, že druhé leží tu.

Zda se zas potkají bratr a sestřička, dva malí kaštánci, neví už básnička.

Další články v kategorii Poezie:

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 3 z celkem 3 příspěvků1

Laethé - 30. října 2008 08:00
	silné, jímavé a má to nápad. tleskám. Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Dramir - 5. listopadu 2007 18:31
	soumraku/panáku mi nesedí "kdo se jim ubrání" toto přímo volá po "?" Jinak velmi zdařilé.

Goran - 29. října 2007 19:10
	Pěkné (no ber to tak že já sem na poezí "lama", takže se mi skoro vše zdá pěkné, ale ne že by to bylo špatné)a dokonce tam jsou rýmy ( no aspoň z mojeho pohledu ) :-)

Vypisuje se 3 z celkem 3 příspěvků1

Dva malé kaštánky (1. strana) | Články - Aragorn.cz