Hraničář Berenir I. (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Berenir se zrovna vracel přes Safírové hory do Karnaku, hlavního města království, kde se měl setkat s F'Jalkou. Narazil však na vůz doprovázený skupinou trpaslíků, v níž poznal svého přítele Wulfrika Medvědí tlapu.

Divil se tomu, protože když jej viděl naposled, šel do Karnaku a nic nenasvědčovalo tomu, že by se do svého dolu chtěl nějak brzy vracet. Sešel tedy dolů ze stezky k trpaslíkům.

Wulfrik byl tím, že narazil na přítele, udiven, ale zároveň potěšen, protože v tom, co se chystal udělat, potřeboval co nejvíc pomocníků. Pověděl Berenirovi, že se v jeho dole usídlil horský zlobr a jeho horníci na něj nestačili. Vydal se proto do města pro zbytek klanu a s jeho pomocí vytáhl na trestnou výpravu. Hraničář měl na cestu do Karnaku spoustu času, a tak nabídl svou pomoc, kterou Wulfrik vděčně přijal.

Dále tedy putoval Berenir s přítelovou výpravou a než mu zavázali oči –byl sice přítel, ale přece jen safírový důl je safírový důl – dověděl se, že ve výpravě jsou i 4 trpaslice, se kterými bude později spolupracovat.

* * *

Zpod kápě slyšel několikeré křesnutí ocílky o kámen a pak i přes látku viděl, že poblíž něj zaplál oheň. Pak mu kápi strhli. Byl v jeskyni a za ním byla těžká kamenná vrata. Trpaslíci odvázali poníky od vozu a zavedli je na okraj jeskyně, kde byla navršena kupa sena.

Berenir konečně viděl, co je na voze. Wulfrik stáhl plachtu a odhalil tak velkou rozloženou balistu. Trpaslíci mu také vysvětlili jeho úkol. Trpaslice měly zlobra zaměstnat zatímco budou kompletovat balistu a hraničář jej mezitím bude ostřelovat ze svého dlouhého luku, aby poskytl trpaslicím aspoň nějaký oddech.

Když Wulfrik vysvětloval, ostatní zapálili další pochodně. Všichni se společně vydali do útrob hory.

* * *

Šli dlouho. Štoly pořád zatáčely a vypadaly všechny pořád stejně, a tak se hraničář začal obávat, zda by bez trpaslíků našel cestu zpět na povrch. Pak chodba konečně skončila. Ocitli se v malé místnosti, kterou osvětlovaly pochodě, jež trpaslíci zažehli, a naproti nim byla vrata pro změnu dřevěná, vyztužená ocelovými pásy.

K těm přistoupil Wulfrik, něco zamumlal a dveře se se skřípotem otevřely. Za nimi byla tma. Trpaslíci ale očividně věděli, co za nimi je, protože jen chytili vůz a vtlačili jej dovnitř.

Jeden z nich – Gunrak – zmizel někam na bok s jednou pochodní, kterou si svítil na cestu. Uchopil lano visící ze stropu a zatáhl za něj.

Ozvalo se cvakání a místnost začalo plnit světlo z velké lampy se skleněnou čočkou, která byla vsazena ve stropu.