Ježíšku! Kde jsi? (1. strana) | Články - Aragorn.cz



Články

Ježíšku! Kde jsi?

Autor : apophis   24. prosince 2008   Ostatní
Fejeton na aktuální téma? Symbolické přání všem uživatelům Aragornu? Od obojího trochu...

Tak jako loni a předloni i letos se zdlouhavý odpočet přehoupl z takřka nekonečně mínusových hodnot do nulových nebo již malých kladných čísel startéru. Již brzy bude po Vánocích. Večeře snědena, kapr vypuštěn na svobodu do řeky, všelijaké tajtrlíkování po obchodech skončí. Jen ten Ježíšek bude mít na více jak tři sta dní opět pilně co dělat. A že se tentokrát bude muset ohánět ještě víc, protože Vánoce v Čechách, na Moravě i na Slovensku jsou bohužel zase o něco víc Santaclausovské, méně Ježíškovské. Na první pohled, dozvuk, vůni, omak i chuť je to tak! Jedno porozhlédnutí se kolem dokola či rychlé nahlédnutí do peněženky mluví za vše.

Černá voda s kofeinovými bublinkami osladila komerční využití kamionů v ulicích měst i malých obcí. "Ho ho ho" slýcháme ze stále více malých krámků (o velkých raději nemluvě), červená barva s bílými vousy je přeci už tak "klasickou" kombinací Vánoc, až nezbývá než si potichu zoufat, že zelený stromeček se pod tíhou dřevěných saní se soby zřítí do hlubin zapomnění, aby nám pak zůstala fusekle plná dárků, kterou se budeme prohrabovat nejdříve pětadvacátého, jak tomu činí tam za velkou louží.

Ježíšek má na víc jak tři sta dní opravdu co dělat - zůstat v srdcích nás, v něj věřících, a hlavně v představách malých dětí. Musí hrát hlavní roli ve snech těch zlobivých, ti sní o krásných dárcích, nebo ve snech těch hodných, jejichž sny jsou naopak o společných chvílích u stromečku se slaměnými ozdobami. Ježíšek se "pro změnu" bude opět věnovat těm, kteří u tohoto symbolu kmene či rodokmene a rodiny s pospolitostí, tráví trochu víc společného času. Přinejmenším se mu v takové společnosti bude lépe dýchat, když nebude mít plnou pusu bílých vousů a na sobě těžký světle červený kabát.

Původní Vánoce, tak jak je u nás známe povětšinou jen my starší dvaceti let, jaksi postupně mizí a ztrácejí se pod zahuštěným návalem reklamy se soby s červenými nosy o slevách v tom jednom konkrétním obchoďáku. Zvyky a tradice zmizely ze zemského povrchu pod tíhou bujarého obchodování s Vánoční náladou. Proč? Protože není nic jednoduššího, než když na Štědrý večer darujete kupu drahých dárků svým bližním a tak si je tímto gestem zavážete na celý rok "poutem peněz"! Nebylo by lepší jen tak vypadnout ven a zajít k sousedům, přátelům, vzdáleným příbuzným na návštěvu, aby člověk nebyl sám a byl s lidmi, kteří to cítí stejně? Přecijen to tam někde v nás je. Ta chuť být spolu, nebýt sami. Stále ještě někde uvnitř patrně cítíme, že komerční Vánoce nejsou to pravé ořechové, že dvouměsíční nákupní šílenství je tu jen od toho, aby si obchodníci namastili kapsu! Jenže pravda o Vánocích je diametrálně odlišná.

Kdo se má stresovat z toho, že nedokáže zabít kapra, když hotové filety jsou ke koupi již v polovině listopadu? Proč bychom měli zkoušet malým dětem vymýšlet způsob jak dostat v průběhu večeře všechny ty dárečky, o než bylo žádáno, pod nastrojenou jedličku? Nebo kdy malé děti přijdou na to, že ten dopis, který byl sice tak hezky napsaný, nakreslený, zabalený a ponechaný na okně, zkrátka Ježíškovi doručí rodiče a oni zařídí všechna ta přání, nebo alespoň část z nich? Ve škole? V obchodním domě, když uvidí spolužáka, který jim bude ukazovat plný košík dárků, které o pár dní později zabalené dostane?

Nikdo nevíme, jak Ježíšek vypadá. Ale proč to taky vědět? Víra v něj nám všem dává nekonečně možností a tím nejjednodušší způsobem, jak si jeho vzezření objasnit, je požádání malých dítek v něj stále věřících, aby tohoto nadpozemského dárce nakreslila. Dřevěné betlémy s děťátkem, malí andělíčci ze slámy s usměvavou tváří, hvězdy či komety s oslnivou září. Takové odpovědi se nám od těch uličníků z mateřské školky nebo prvních ročníků školy dostane. Jenže kdo v dnešní době má čas dětem číst pohádky, brát je na výlety do kostelů, muzeí a jiných prostor s výstavami vyřezávaných betlémů? Do míst, která jsou z historického hlediska protkána vírou v Ježíška, potažmo Mikuláše, jehož první týden prosince byl onou prapůvodní dobou k rozdávání darů, než se sjednocení se zbytkem světa otisklo i do českých rodin a historie tohoto národa. Křesťané i Židé se postí a oslavují, někdo tehdy, jiný onehdy. Je tak trochu jedno kdy, pořád jsou to jedny velké Vánoce. Ale ty jejich mají mnohem častěji viditelnou symboliku bez nálepky "akční cena".

A tak v dnešní době trávíme tyto svátky raději v nákupním centru, kde staršího syna pustíme s gameboyem mezi hračky, malou princeznu s panenkami necháme volně pobíhat po oddělení bárbínek a my, životní partneři a rodiče těch nezbedníků, se snažíme vnímat všemi smysly, co se těm dětem právě líbí, s čím si déle hrají a co jim tedy Ježíšek nadělí. Je to obchod, dohoda, smlouva. Všichni se nakonec dozvědí, že Ježíšek na dárky není. Jenže k tomu nikdy nebyl. Jeho existence v našich myslích je tím, čemu říkáme svátky. Ale když musíme hlídat klučinu, aby nerozbil nějakou tu stavebnici nebo ukázkový kousek počítače, když musíme hlídat, aby ta malá královna mezi těmi všemi baletkami nevládla příliš krutě, nezbývá čas na to důležité. Na to, čím Vánoce skutečně mají být.

Vánoce mají být svátky rodiny, klidu, míru, pohody, lásky. Vánoce mají být plné slov "děkuji" a "mám tě rád" či "promiň", protože taková slova dokáží mnohem víc, než ten nejdražší dar na široširém světě. Adventní čas, Štědrý večer, Boží hod i další navazující dny jsou ideální k návštěvám, společným mezilidským zážitkům a k připomenutí vzpomínek. Trocha té nostalgie nad starými fotoalby, povídání si s lidmi, na které si v průběhu roku nevzpomeneme, protože bydlí na druhém konci republiky. Nikomu tím neuškodíme a dost možná někomu naopak pomůžeme.

Ježíšku, tady jsi! Nakupuješ dárky? Ne? Proč jsi tedy v obchoďáku? Aha, povánoční slevy!

Další články v kategorii Ostatní:

Kdo hodnotil článek Ježíšku! Kde jsi??
agarwaen, akira, Erinye, janosjanos, LinAris, Moon.rider, Moskov, Nailin, Saltzhornia, Tyky

Komentáře ⇓

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 20 z celkem 22 příspěvků1 2

LinAris - 8. září 2009 21:45
LinAris

Kapku pozdě ale přeci přispívám....
i když je my jenom 14 a měl bych být tedy "Santa Claus Kid" tak bych toho sobofila nejraději uškrtil.

každej den ve škole, předvánoční den, si tam 90 % lidí veme odpornou červenou čepicu a pořvávají "Hou hou, veselá vánoce"...

Jeden z mých nejlepších přátel rozbaluje dárky až 25.12 a má je jak jinak než u krbu !!!

amerikanizace je tu s námi stále, a já jí celkem překouávám... ale o Vánocích bych nejraději udělal transparent "Ježíšek je tu, a né SANTA" nebo "Tady Santu nechceme".

Jsem věřící a pro mě, jako takového, jsou Vánoce vždy velmi důležité... povídám si s blízkými, usmířím se s několika idioty abych si je mohl následně zase 2.1 znepřátelit. Zbožňuju tu atmosféru klidu, pohody a nprostého bezstarostného času, kdy jen čekám na to, až vymyslím komu to zase zavolám.

Na místo toho všude vidím to červeného sobofila !!!
Arghhhhhhhhh!!!!!
Lasombra nám opět fachčí !!! Yes !!! http://www.lasombra.cz/

Moon.rider - 10. dubna 2009 11:44
Moon.rider

Tak je videt ze aphopis ma uz par veci napsano a ze delal RP casto..ono je to videt

Pekne...skoda ze by se temi slovy "promin" "mam te rad" "ja to tak nemyslel" ridilo i vic lidi...a ne jenom o vanocich....

dal sem 4....
Ministerstvo zdravotnictví vrauje: Moon škodí vám, i lidem ve vašem okolí.

kucik - 6. ledna 2009 09:34
kucik

Harald 4. ledna 2009 00:22
Nevymysleli. Podle dobovýh kreseb byla v severní americe podoba Santa Clause jako bodrého vousatého tlouštíka populární už před založením firmy na černej hubolep. Tohle je jedna z populárních mystifikací.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Amthauer - 4. ledna 2009 18:21
Amthauer

TheDave 4. ledna 2009 15:54
Však jasně, a na počátku byl pračlověk se štědrovečerním mamutem. Tak to ostatně je vysledovatelné u všeho silnějšího v dnešní kultuře. Myslel jsem akorát, že to tehdy bylo víceménně už v dnešní podobě.
- What is a life devoid of strife?

TheDave - 4. ledna 2009 15:54
TheDave

V předkřesťanském období, když nadešel zimní slunovrat a rostliny odumřely, pohané přinesli do svých domovů zelené větve jehličnanů. Tak se měla magickou cestou ochránit esence zelených rostlin až do jara. Tento zvyk si postupně přisvojily severské národy a postupně se z něj stalo to, čemu dnes říkáme "vánoční stromek".
A tak dále a tak podobně.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Amthauer - 4. ledna 2009 14:44
Amthauer

Harald 4. ledna 2009 00:22
No, a stromek k nám zase přišel z Německa v 19. století. :D
- What is a life devoid of strife?

Harald - 4. ledna 2009 00:22
Harald

U nás se slaví tradičně... Stromeček, betlém, a dárky poskrovnu, páč je nesmyslný se předhánět, kdo koupí krásnější (a dražší)... A ještě víc mě v takevémto slavení utvrzuje to, že to červeno-bílý tlustý prase vzniklo v Americe ve 30. letech v dílnách reklamních návrhářů firmy Coca-Cola... Nikdy sem sice nevěřil v boha, ale tohle vnímán jako tradici, jako zvyk a je to příjemný bejt nějak pohromadě s lidma...
No to sem z toho magor

Gran - 27. prosince 2008 00:42
Gran

whatever .)

TheDave - 26. prosince 2008 23:56
TheDave

Neslavím, ale neodsuzuju. Lid potřebuje občas něco oslavit, tyhle věci nejsou zdaleka tak globální. Málokdy překročí hranice běžné americké zahrady.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Gran - 26. prosince 2008 18:57
Gran

TheDave 25. prosince 2008 23:44

Asi máme jiné zkušenosti .)

A co všechny ty svátky (jména v kalendáři) a narozeniny? =P ;)

TheDave - 25. prosince 2008 23:44
TheDave

Gran 25. prosince 2008 19:17
Možná pro stromy nevidíš les :-) Na takovém zbožném přání samozřejmě nic špatného není - jak říkám, pokud se to někomu podaří, tím lépe pro něj. Já sám jen nevidím žádný způsob. Vánoce jsem si přestal užívat poté, co ze mě vyprchal dětský materialismus. Od té doby na nich nevidím nic víc než rodinné pokrytectví a nucenou pohodu, která je jen k pláči. Pravděpodobně máte jiné zkušenosti.
Mimochodem, o jakém jiném svátku se lidé "jen radují a slaví"? V americe jich nejspíš bude spousta, ale u nás si říkám tak jedině Silvestr (prostě další záminka se ožrat) a Velikonoce (prostě další záminka narvat děckám do kapes prachy a zacpat jim držky čokoládou).

kucik 25. prosince 2008 19:42
V něčem máš jistě pravdu. Když jen odběhnu od "hádky"...co se týče Ježíška, podle mých zkušeností není co vysvětlovat - čím víc vysvětlování, tím víc se to těm děckám kazí. Vony maj fantazie dost na to, aby si abstraktního Ježíška spojily jak s tím miminem, tak s nějakým cool štědrým duchem, kterej nosí hmotné statky.

Popravdě i tohle zní pravděpodobně, ale za celou dobu jsem se setkal zatím s jediným člověkem, který k Vánocím pociťoval stejný odpor jako já, ba větší - člověk, který je po celý rok plný sluníčkového, naprosto nezlomného optimismu. Je odsud, všichni jej znáte. Jinak se zatím opravdu každý chopil té nevděčné standarty ochránce vánoc, kterou jsem jim prakticky vrazil do ruky. To mi přijde populárnější. Taková obrácená obrácená tendence.
Bohužel zatím nejsem v natolik asociální bublině, abych se toho dokázal neúčastnit - oni se toho účastněj všichni ostatní. Šel bych ven, ale mrze tam jak v prdeli, jako každý Vánoce. Pro bezdomovce na ulici jistě ten nejlepší důvod k radosti. Trávení Vánoc s přáteli...jo, přeju ti to, jak jsem už řekl, když se to někomu podaří, tím lépe pro něj.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Gran - 25. prosince 2008 20:13
Gran

Mimochodem, přání "Veselé Vánoce" či "Hezké svátky" shledávám stejně závadnými (resp. nezávadnými) jako třeba takové "Dobrý den" ;)

Gran - 25. prosince 2008 20:04
Gran

kucik 25. prosince 2008 19:42

Onou "neznámostí podoby" mám právě na mysli právě to, že těžko vysvětlovat dětem, že děcko z kolíbky tahá dárky, popř. jim představovat zkrvaveného syna tesaře.
My dospělí máme jasno, ale o tom, že s dětmi to není tak snadné, ukazuje právě odlišnost jejich představ, jak jsem tlumočil z onoho zmíněného článku .)

kucik - 25. prosince 2008 19:42
kucik

Gran 24. prosince 2008 13:27

Dovolim si nesouhlasit. Predem reknu, ze krestanstvi me nikdy moc neoslovilo, ale kosile blizsi kabatu a radeji tedy prijmu Jeziska, nez Santu.
Tedy, ze nevime, jak vlastne jezisek vypada? Nevim, jak moc vazne to myslis, ale ja jsem jeste donedavna vidal za okny a vylohami Betlem s onim malym capartem v kolebce.

A jsme u toho. Jak mi totiz jeden znamy rekl: ,,Jak mam detem vysvetlit, ze jim darky prineslo to male decko?".
Ale mame prece i jinou podobu Jezise - ano, ale nevim, jestli by deti nemely spis nocni mury z vyhubleho zbicovaneho a zkrvaveneho chlapika, kteremu z dlani trci hreby. Toliko ke vzhledu.

______________________________
Nezlobte se, ale pro me je to typicky popularni tendencni kec. Vsechno, co je tu napsano mi je dnes a denne vtloukano do hlavy. Je to proste moda. Pred lety zacaly byt modni vanoce po zamorskem zpusobu a v poslednich nekolika letech je modni rikat, jak je to spatne. Souhlasim s Nailin, takoveto chovani mas ma vzdy tendence se vychylit na jednu stranu, pak zas zpet, na druhou stranu a tak dale.

Tento rok, jeste vice nez ten predchozi, slycham casteji a casteji, jak se to vsem nelibi.
Tak at se toho neucastni! Maji snad svoji hlavu a pokud neco chteji delat jinak, at to tak delaji, ale proc to musi vnucovat vsem okolo?

U nas vanoce slavime stale stejne, co se pamatuji, jen osazenstvo se po letech trochu obmenilo. Nekdo pribyl, na nekoho vzpominame. Tak uz to holt chodi. Vyjma stedreho dne pak travim svatky s prateli, zpusobem, ktery se prilis nelisi od jinych volnych dnu. Jednoduse jde o cas, kdy mivaji vsichni dovolenou, tak proc to nevyuzit? Proc ale kvuli tomu budu vykladat vsem, at slavi posledni dny Chanuky, tak jako my? Kazdy snad mame svuj rozum, nebo ne?
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Gran - 25. prosince 2008 19:17
Gran

TheDave 25. prosince 2008 19:07

Ano, každý den se děje dobré i špatné. Ale nevidím žádnou psychózu "dneska jsme šťastnější než jindy".
Vidím jen "Dnes bychom mohli být šťastnější", zbožné přání, aby se lidé radovali a aby se dělo víc dobrých věcí než zlých. Aby se rodiny více usmiřovaly než hádaly.
Zajímalo by mě, co na tomhle spatřuješ negativního. .)
A pokud něco ano - spatřuješ to samé na každém svátku, kdy se lidé prostě jen radují a slaví, ač je to "den jako každý jiný, kdy se dějí věci zlé i dobré"? =)

TheDave - 25. prosince 2008 19:07
TheDave

Každý den se dělou zlé věci, každý den se dějou i ty dobré. A na štědrej den jsou lidi stejně šťastní i nešťastní jako jakejkoliv jinej den. Proto je mi mííírně proti mysli davová psychóza "dneska jsme všichni daleko šťastnější než po zbytek roku." Mimochodem, otázka za milion - ve kterém ročním období je statisticky nejvíce sebevražd? A) Letní slunovrat, B) Zimní slunovrat. Odpovědi do pošty.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Gran - 25. prosince 2008 18:56
Gran

TheDave 25. prosince 2008 17:57

Jinak ano, samozřejmě, každý den se dějí zlé věci - ale to bych se pak musel zlobit i na ty, co si dovolují slavit své či dokonce moje vlastní narozeniny a všechny možné další svátky... .)

Gran - 25. prosince 2008 18:13
Gran

TheDave 25. prosince 2008 17:57

"Člověk by třeba často chtěl, ovšem okolnosti to ne vždy umožňují."

A co si myslíš, že ti ten člověk asi přeje? Přeje ti právě to, aby ti okolnosti umožňovali užít si to tak, jak ty chceš. "Dělej si co chceš" by bylo blbý přání.

TheDave - 25. prosince 2008 17:57
TheDave

Na Štědrý den zemřel držitel Nobelovy ceny za literaturu Harold Pinter.
Na Štedrý den hasiči vyjížděli 90krát, v Kouřimi při požáru zemřel muž.
Jesenická horská služba strávila Štědrý večer pátráním po ženě.
Palestinci na Štědrý den zasypali Izrael sedmdesátkou raket a dělostřeleckých granátů.
A tak dále a tak podobně.
Oslavte si to pro mě za mě třeba grupáčem, ale ještě jeden člověk mi popřeje ať si Vánoce užiju "jak chci" a bude vážně zle. Člověk by třeba často chtěl, ovšem okolnosti to ne vždy umožňují. Někdy je i studená ryba, teplý salát a jedna knížka daleko víc, než si člověk zaslouží.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Nailin - 25. prosince 2008 09:51
Nailin

Původní Vánoce, tak jak je u nás známe povětšinou jen my starší dvaceti let, jaksi postupně mizí a ztrácejí se pod zahuštěným návalem reklamy se soby s červenými nosy o slevách v tom jednom konkrétním obchoďáku. Zvyky a tradice zmizely ze zemského povrchu pod tíhou bujarého obchodování s Vánoční náladou.
Nadneseně možná, ale pravda to tak docela není. Spousta lidí reaguje na komerci právě opačně, inspiruje je to k návratu k tradicím, protože ty mají určitou romantiku. Třeba půlnoční mše... návštěvnost se zvedá, mladí to považují za romantické a hezké. Ale jsme u toho. I tradice se musí stát "módou", aby ji lidi dělali. Což nevnímám negativně.
Ono hlavně záleží na lidech samých, jak si to udělají. Já třeba letos dávala ručně dělané dárky.
Dnešní doba je super v tom, že vás nechá, ať si děláte, co chcete. Když za to trochu bojujete a nenecháte ji, aby vám diktovala.
Sociologické knížky si nechám na přednášky ;)

Jinak je to dobře napsaný článek s klasickou tématikou, nepřijde mi příliš objevný. Některé závěry jsou spíše soudy, ale je to fejeton, ne esej, takže proč ne :)
Každopádně poutavě napsaný.

BTW nepřijde vám někdy, že taková ta představa Vánoc jako času zázraků, kdy se každý má rád a kdy se všichni usmiřují a tak, je taky tak trochu přiživená těmi stupidními americkými filmy? :)
Jinak Vánoce jsou svátky světla. Uprostřed temné zimy měly nahradit chybějící slunce. Původně to možná nebylo o nás, o tom, jak strašně se navzájem milujeme - to bychom si měli říkat po celý rok (pokud je to pravda), nemyslíte? Ale možná byly i oslavou toho kolem nás, světa, přírody... nejen zázraku lidství, který to s oblibou všechno devastuje.

Takže si každý užijte svátky, jak nejlépe umíte a hlavně - jak chcete a věnujte se především odpočinku ;)
Zapomenout co bude příště / a neváhat a znovu jít / ve stínu léta přes strniště / a bosé srdce nezradit

Vypisuje se 20 z celkem 22 příspěvků1 2


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)