Okřídlená báseň (1. strana) | Články

Autor : Drobek 14. listopadu 2006 Poezie

Věnováno Zlaté dívce s křídly.

Schovávalas pro mě křídla
cožpak někam zmizela?
Jak lístek, nebo kousek mýdla,
jak v dáli odlesk anděla.

Já dál bych kulhal odhodlaně
se srdcem svým na dlani.
Jen abych pohladil tvé dlaně
zatímco hvězdy nad námi

by zpívaly tu jasnou zprávu,
že mezi nimi proletí
devče co má zmatenou hlavu
s bláznem, oba jsou prokletí.

A i když můžu přesvědčivě
být znova "jen kamarád"
z mých očí kanou slzy tklivé
co říkají: "Já mám tě rád."

Další články v kategorii Poezie:

Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.

Vypisuje se 3 z celkem 3 příspěvků1

Laethé - 30. října 2008 08:11
	tří a půl drobková, souhlasím. místy to maličko skřípe, ale celek je slušný. Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Drobek - 12. září 2007 22:37
	Dramir 12. září 2007 21:15 Děkuji. Sám jsem ji viděl na tři a půl Drobkovou :) Nejvíc mám rád když se to sere, "plynutí" je tak podezřelé.

Dramir - 12. září 2007 21:15
	Jedna hvězdička?! Jste se zbláznili! Takové pěkné rýmy, občas sice ne zcela dokonalé, ale dobré, pár čárek, nějaká ta špatná gramatika - to snad vystačí na víc drobků, psal to sice Drobek, ale to neznamená, že mu dáte jen jeden :)

Vypisuje se 3 z celkem 3 příspěvků1

Okřídlená báseň (1. strana) | Články - Aragorn.cz