Smích osudu (1. strana) | Články - Aragorn.cz

XD ten konec mě dostává...good

Pardon, dědičná porucha.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

TheDave 18. listopadu 2008 20:17
Říká se to o tebe? Něco jako sázka? :)
- What is a life devoid of strife?

Říká se to o mě, pravda.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

LadyShade 18. listopadu 2008 16:17
Ne. Jen říkám, že je možné. Tohle téma není moc originální. Ale stojím si za tím jako mým dílkem. Pro mě to ovšem má trochu jiný význam než pro čtenáře. A trocha sebekritiky neškodí. Navíc bylo to trochu ironická reakce na příspěvek, ovšem zní to trochu divně, co?..
TheDave 18. listopadu 2008 16:23
A ty jsi co? Ďáblův advokát? =D
Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným =P

To jsou ti alibisti mezi námi, nedá se nic dělat.
"Každej si holt dělá tu anarchii po svým." - Charlie

Exorcist 18. listopadu 2008 08:30
Pokud něco odešleš ke schválení, mě by sis za tím stát a netvrdit: "Ano, je to klišé, řádně oklepané ze všech stran"
Život je kurva a Smrt dá všem.

Laethé 18. listopadu 2008 04:34
Ano, je to klišé, řádně oklepané ze všech stran. A ano, 3hvězdy jsou moc :)
Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným =P

Námět je minimálně povědomý, zpracování nejednotné - užití "vysokých" slov jako souží, do pekel skřípavě kontrastuje s hovorovým celkem. Ze závěru mrazí, ale to z tohoto slova vždycky.

Tři hvězdy mi přijdou adekvátní.
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Rytmus hrůza, nápad dobrý, zpracování průměr...

za mě 2*
Život je kurva a Smrt dá všem.

pěkný jen tu čtvrtou sloku bych vyhodila prostě se mi tam nelíbí.....

Exorcist 14. listopadu 2008 21:33
No, verš to je zcela stoprocentně vázaný a že by to bylo při své tématice o moc jiné bych zas neřekl.
- What is a life devoid of strife?

Enthroper 14. listopadu 2008 21:52
Ať si každý myslí, co chce..
Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným =P

Exorcist 14. listopadu 2008 21:33
aha. jen jestli to není samoúčelné. někdo by nemusel pochopit, že TOHLE je účel a považovat takové dílo za... řekněme neumnou slátaninu;)
Without contraries is no progression...

Enthroper 14. listopadu 2008 21:26
účel. Nechci tvořit, co tvoří všichni :)..
Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným =P

tvůj verš není ani volný ani moc vázaný, takové něco mezi;)
Without contraries is no progression...

Exorcist 14. listopadu 2008 15:14
Však nehledám, jen říkám složitě, co většina čtenářů podvědomě cítí a co je vlastně velmi jednoduché.
- What is a life devoid of strife?

První dvě strofy jsou dobré a navnadili mě v očekávání, jak se příběh vyvine. Třetí je taková jalovější.
A čtvrtá vše suše pohřbila. Rytmus naprosto cizí předchozímu bych ještě překousnul, ale podělanej hrobník byl trochu moc a veškerej dojem zabil.
Poslední sloka jako by se snažila vše marně zachránit, ale hrubka v předposledním verši nesmyslnost (možná překlep) posledního vše poslali k šípku.

S bídou průměr.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Áaaa pán je znalec :). Prostě je to taková rychlovka, podtžená několik papírky zablešených vetchých poznámek. Nic světoborného ani přílišně uměleckého bych v tom nehledal...
Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným =P

Peklo, hněv a podobně "vysoká" slova jsou vzápětí srážená užitím dialektu, tedy nepůsobí báseň ani pateticky, ani civilně - ne, že by to vadilo, ale jisté náznaky, včetně otevřeného závěru jedním a ještě tak absolutním slovem, hovoří o tendenci k závažnosti.

Spád je dobrý, první dva verše sloky vždy rozjedou tempo na vysokou rychlost, aby pak "tvrdě narazilo" zpomalujícím veršem třetím. Věřím také, že s čtvrtou slokou by si nadšený recicátor dozajista vyhrál.

Téma a poselství neberu zdaleka na poezii za nejdůležitější, proto víceméně pominu, že je o ničem a na to jedno stejné brdo, jako už jsme to tady viděli milionkrát předtím.

****
- What is a life devoid of strife?