Te Amo (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Te Amo. Písnička znějící pořád dokola, odrhovačka bez konce. Praskající zvuk gramofonu.
Co hrajou? Te Amo.
Svléká si kabát. Za chvíli dojde na punčochy. Silon měkce klouže po jejích nohách, zastaví se u kotníků. Kostnatými, pěstěnými prsty jej ladným pohybem sundává.
Punčochy skončí v koutě. Te Amo, zašeptá a zapálí si cigaretu. Další.
A odrhovačka hraje dál. Lačnýma očima ji pozoruje. Pokoj provoní vůně laciného tabáku z Atlanty.
A co dál? Te Amo. Zastaví se před ním. Má dlouhé nohy. Kam? Až do nebe. Vůbec nejsou křivé. Z celého dómu lásky nejhezčí. Rozepíná si knoflíčky na hedvábné blůzce. Pěkně jeden po druhém, nespěchat. Te Amo.
Gramofon hraje dál. Zpívá se v něm o lásce. Stále ji pozoruje. Má pěkně vykrojená ňadra, tak akorát do ruky. Prosvítají přes látku. Uchechtne se a potáhne z cigarety. Kouř se mísí s pachem potu a pocity chtíče. Už před ním stojí nahá. Ty boky, prsa, zadek. Te Amo.
Mohla by mu zatancovat. Nedokáže spustit zrak z těch nohou. A alabastrové kůže. Na krku se jí třpytí zašlá perla. Kde vlastně nechala boty? Leží v předsíni. Zlaté, na podpatku. Dělají ji vyšší. Chytá ho za ruku. Te Amo. Hbitými prsty ho zbavuje oblečení. Léta praxe.
Dohasínající cigaretu odhodí na zem. Pokojem naposled zavoní tabák.
Gramofon přestal hrát. Tiše v něm praská.
Lehá si do postele. Dívka s alabastrovým tělem. Z porcelánu. Jako Panna Maria. Te Amo. Dávno ne neposkvrněná. Lehá si k ní. Pach potu, kouře a chtíč.

Te Amo, jen chtíč.