Články
Únava
Smíření, spánek, nebo smrt, odevzdání se únavě,...
Nehybně ležím na vlnách poklidného moře. Je noc a přesto nepociťuji chlad.
Voda, jenž nemá konce vpravo ani vlevo, počala mě kolébat. Letní vánek prosycený vůní bylin mne jemně hladí a já nechci ani pomyslet na to, že se jednou rozední.
Postupně mne voda unáší do svého středu a omamná vůně, která je v ovzduší tak patrná, stále sílí. Pomalu klesám. Po chvíli není nad hladinou ani známka po tom, že jsem tam snad někdy byla. Moře mě pohltilo a já cítila jen klid a mír. Klesla jsem k jeho dnu jako má ztěžklá víčka a pokojně jsem usnula.
Další články v kategorii Poezie:
- 10.02.2026 - Vzpomínka (Joen Frost)
- 10.02.2026 - Tíha bytí
- 10.02.2026 - Únava
- 12.07.2020 - Dmitrijovi Jelena
- 21.04.2020 - Kolovrátek hořkosti
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Zatím zde není žádný komentář.
