Kosatec (1. strana) | Galerie - Aragorn.cz

pilipo 15. dubna 2010 18:44
:D:D:D:D lol
Tak...vědecky pojato :D

No tak dobře pěkná díra do jiný dimenze...
http://filafolio.webnode.cz/

pilipo 16. března 2010 17:42
A proč hned halucinace? :D To zní tak...mimo normál :D

Pěkná halucinace
http://filafolio.webnode.cz/

AllForInspiration 10. listopadu 2009 22:43
Já na chuť pastelům přišla až teď. Nemám totiž na nich ráda jak moc nadělají nepořádku. Po dodělání tohohle obrázku jsem si musela vysát celý pokoj:D
Ale jako každá technika, mají své osobité kouzlo. Mám je ráda z pohledu jakou dokáží vytvořit atmosféru...takovou jemnou a přitom i tajemnou...takové snové :)

Je to milý obrázek... suché pastely používám také a to jsem si je zamiloval po neskutečném zkoušení akvarelů, tak je umím ocenit náležitě :-D

COŽE..?! :-O No tohle, Exellent tyhle Fantasy tvorby mam úplně nejradši.. :-) dávam 5.0* bez debaty.. :-)
Oh mein Got. Das ist Eso Rimmer.. :-)

Sarianne 14. října 2009 18:45
ale fakt že tu cestu si vystihla perfektně.. nějak tak bych si představoval i já :D
Jakákoliv akce vyvolává reakci, proto si musíme dobře rozmyslet co uděláme, může se stát že nás odezva nemile překvapí

flegos 14. října 2009 12:55
:D No zvláštní to nepopiratelně je. Taky bych své pocity při čtení téhle povídky neuměla popsat. Další důvod proč jsem tak vděčná za tužku a papír :)
A paradoxně, k takovýmhle knhám a příběhům se mi dělají ilustrace snad nejsnáze :)

zvláštní bříběh.... vyvolává to v člověku smíšené pocity, neví, jestli je to smutné nebo.. prostě jiné.. nevím sám jak bych ten pocit označil...asi takový pocit rovnováhy a touhy.. nebo á fakt nevím :D
sem z toho úplně mešuge xDDD
Jakákoliv akce vyvolává reakci, proto si musíme dobře rozmyslet co uděláme, může se stát že nás odezva nemile překvapí

Lessa 11. října 2009 20:11
Koukám, koukám...ale obsah nějak nenacházím. Nevadí, tak ho budu muset popsat vlastními slovy:
Příběh vypráví o chlapci, velmi vnímavém, miluje celý svět a raduje se z jeho darů. Nejraději tráví čas v krásné zahradě, plné rostlin a života. Nejvíce ho fascinují kosatce, pozoruje jak rostou, jak se jejich květy rozvíjejí...a když nahlíží dovniř květů, představuje si cestu lemovanou tyčinkami, cestu skrze květ(a to je to co mě inspirovalo pro obrázek...takový nejsilnější okamžik pro mě:)).
Pak ale jak roste a dospívá, se začne zajímat o vědu, o techniku, o svět jaký si stořili lidé a zapomíná na krásu zahrady. Stane se studentem, profesorem, uznávaným člověkem. Společnost a její názory jsou mu dražší než okamžiky klidu a harmonie v přírodě.
Zamiluje se do jedné dívky, jménem Iris. Po nějakém čase ji požádá o ruku, ale ona ho odmítne. Avšak dá mu šanci. Jednou jí řekl, že mu její jméno něco připomíná, něco vzdáleného a překrásného. Ona mu řekne, že si ho vezme, pokud si vzpomene, co mu připomíná její jméno.
On tedy hledá, vrací se do vzpomínek, vrací se do sebe. Začíná se stranit společnosti a má pověst podivína. Dříve než objeví co hledá, Iris zemře. On ustavičně ač bezvýsledně pátrá v sobě po té dávné vzpomínce.
Až jednou, už jako starý, vyčerpaný muž, prochází lesem. Od jakéhosi člověka se dozví o zvláštním místě kdesi v lese. Vypraví se tam v naději, že najde cíl svého putování. Nalezne jeskyni a v tu chvíli si vybaví onu cestu skrze kosatec, vzpomene si na Iris a vydá se po té snové cestě...

To je muje osobní shrnutí, to jak na mě celá povídka působila :)

Lessa 11. října 2009 20:11
Nemám, ale zkusím se podívat po něčem...:) Dobrý nápad:)

súhlasím s tebou, vockoo. a len tak pre zaujímavosť, nemáš sarianne niekde link na tú poviedku? prípadne nevieš zohnať krátky obsah? myslím, že by bolo zaujímavé pozrieť sa na tvoj obrázok po jej prečítaní.
... jej hudby obrátenej, prevrátených slov, zvrátených myslí, prekotených snov...

Mě se to líbí! Dokonce HODNĚ líbí.

Přestože nemám rád abstrakce, tak tohle na mě udělalo dojem. Je to v úplně jiné třídě, než ty abstrakce co sem byly přidány před tebou. V mnohem vyšší třídě.

Dělá to na mě takovej hezkej dojem :). Nečetl jsem sice povídku od Hermana Hesse, ale tak nějak si to dokážu představit.

4,5
Tadá!