Cigareta (1. strana) | Články - Aragorn.cz

  Od té poslední uplynulo už mnoho času a ozývá se touha po další. Až se konečně člověku poštěstí a to, co chce, skutečně dostane. Dostane ji do rukou. Nejde to samo, člověk se musí pokaždé snažit, vyvinout námahu. Dát cigaretu do úst, sevřít ji rty, najít zapalovač. Zbývá už jen dotáhnout to do konce. Škrtnout a potáhnout. První šluk člověk nevdechne, nýbrž ho jen vyfoukne ven. Každá buňka v těle to chce, ale ten první kontakt se do plic nedostane. Ale potom to přijde. Už žádný potah nepřijde nazmar, každý se dostane tam, kam člověk potřebuje. A každé vdechnutí si kuřák užívá. Je to skvělé. Cigareta je na začátku, člověk zvítězil. Je to nádhera. A pokračuje to dál a dál.

 Polovina cigarety je už vykouřená, ale kuřák si toho nevšímá. Pro něj to je vytoužené pokouření, na které se dlouho těšil a které každý potřebuje. A oheň spaluje tabák pořád dál. Už přichází poslední čtvrtina. Kouř už není, co býval, jeho teplota se zvedá. Už to není tak skvělé jako v předchozích fázích cigarety. Ale kuřák cigaretu v žádném případě neodhodí. Rty lehce pálí, skřípe to. Ale zatím to pořád ničemu nevadí a kuřák stále potahuje. Není to tak slastné, ale to ničemu nevadí. Pomalu se ovšem plamínek blíží k filtru. Už i kuřák si uvědomuje, že je to zlé. Cigareta ale stále zůstává v prstech. Hoří už i tvrdší milimetr papírku těsně před filtrem. Kouř je dusivý, nechutná. Je těžké se s cigaretou rozloučit. Byly to přece tak skvělé zážitky, proč je zahazovat?

 Ale oheň neúprosně postupuje dál, ať člověk chce nebo ne. S těžkým srdcem zbývá jediné. Buď se srovnat s koncem, nebo kouřit dál a otrávit se. Ale to nejde. A tak každý kuřák musí udělat to nejtěžší. Někdy to jde lehce, někdy ne. Cigareta pomalu a nenávratně letí do koše. Jediné, co po ní zůstane, je jen letmý pohled na dohořívající zbytek a pár krásných vzpomínek. Těžko se to přiznává, ale všechno jednou končí. Však těch cigaret ještě bude…