Herzzerreißenden Schrei! (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Amthauer 10. května 2013 10:35

Hmm... tak a teď jsi mne opravdu dostal. :-D
Děkuji. Víš, že u tak chytrýho zmrda jako jsi ty si toho velmi vážím.

Amthauer 10. května 2013 10:44

Děkuji.
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

vockoo 28. dubna 2013 12:46
Annox 28. dubna 2013 13:25
Opraveno.
- What is a life devoid of strife?

Annoxi, asi tvá nejlepší. :) Kdysi jsem ti pod jednou básní doporučil, abys trochu zvážil volný verš, na cos řekl něco jako "eh, no, nevím". Ovšem, neměls jej rád a já také ne. Podnes jej vlastně nemám rád, ne proto, že by se jím nedalo krásně psát a že by neměl své místo, ale spíš, že je dnes univerzální omluvou neschopných básníků, aby mohli psát.

Když si klackovitý puberťák zapne Word, napíše pár slov a "hlubokomyslný volný verš, vole", tak to je smutné. Ale když o někom vím, že má cit pro vázaný verš, nebo možná ani ne tak cit, jako píli, neboť tuším, že si se svými (sporadicky psanými) básněmi vskutku hraješ a že je vybrušuješ jako drahý kámen, a ten pak po letech dospěje k tomu, že neuškodí tu melodii lehce narušit a znesnadnit něčím nerýmovaným, tak je to něco jiného. Hrát na hudební nástroj rozladěný, protože neumím ladit, to je známka neumětelství (nebo punku), avšak schválně v jednu chvíli naladěný nástroj rozštelovat, protože to, co chci sdělit, je tak bolestně kakofonické, to může být známkou básníka, který dospěl z libozvučných zpívánek.

Zde se v každé strofě rýmují právě dva verše, navíc vždy na jiném místě, a zbytek sice odpovídá rytmicky, ale slabiky na koncích veršů jsou volné a ničím netlačené, rozvíjejí spíše celkový obraz, než aby byly mrtvými služkami rýmu.

A obraz? Annoxovský. :) Dvanáctiminutové tichounké sólo power metalové kapely za přizvání kontrabasistů a houslistů. :D Pochmurně patetické obrazy s jakýmsi nádechem existenciální nostalgie a metafyzické neukojenosti. Dnes ten patos možná řada lidí označí za kýč a to může být riziko, ale já myslím, že patos vůbec neškodí, je-li umný, a jsi svůj a drž se toho, ačkoliv stále je kam se vyvíjet.

*****
- What is a life devoid of strife?

vockoo 28. dubna 2013 12:46
Ah, vskutku. Děkuji, to je opravdu chyba a opravdu jsem jí přehlédl. :-D
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

"Zemi smáčí potoky slz,
jenž bez vzlykotu znějí."

Nemá tam být "jež"? Ať už se to vztahuje k potokům, nebo k slzám, obojí je plurál - tedy jež. Leda, že by to bylo určeno k něčemu zcela jinému.
Tadá!

rafaela 21. dubna 2013 21:53

Děkuji, velmi si toho cením. :-*
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Slibovala jsem, že ti báseň pořádně zdrbnu, až se tu objeví, ale vlastně nemám co vytknout.

Osobně si myslím, že ti změna stylu jen prospěla, líbí se mi to mnohem víc než většina tvých starších věcí. Máte můj neskonalý obdiv Mistře. ;)
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Antracitově černá 21. dubna 2013 17:51

Slovní vata ;-)
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Můj názor znáš.
Co jsem chtěla, to jsem v soukromce vytkla i pochválila. Tady stačí jen zmínit, že ač nemám volné verše příliš v lásce, tobě jsou jako šité na míru. 4*

(Copak dělá ten parazitní výraz v anotaci, hm?)