Jeřáb (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Když nad chvíli odhlédneme od významu slov a postavíme vedle sebe tvrzení z anotace se zvukovým dojmem z básně, dostaneme kontrast. Prý tu má být vykřičena bolest, ale básnička je jak od Žáčka. Neproblematická, líbivá, takřka dokonale rýmovaná, dala by se z fleku naučit zpaměti bez většího přemáhání. A hned ve čtyřech rýmovaných slovech tu máme deminutiva. Jeden by až autorce doporučil zkusit napsat něco pro děti.

Ani z hlediska významu pak není báseň tak zoufalá. Jakési konejšení a příslib naděje je tu smutnému protějšku lyrického subjektu slibován ve skoro každém verši. První dvě sloky popisují smutek, druhé dvě přislibují, že ráno zas vzejde slunce a osuší slzy, má-li člověk sílu.

A vlastně... proč by to nemohla být poezie pro děti? I ty znají smutek a spojit jim ho se zvednutím hlavy v naději se mi zdá adekvátní.

****
- What is a life devoid of strife?

děkuji oběma :))
Sníst žížalu není důkaz odvahy. To je akorát důkaz, že jsi čuně! 🦐🦕

Líbí se mi to. Hezky hravé, dobře volená slova. Není tam nic navíc, čte se to samo, člověk se nemusí nutit, aby došel ke konci, což je zde poměrně vzácné.

První dvě sloky mi přesto trochu... Nesedí. Jako bych někde četla hodně podobné, příliš velké klišé. Dvě poslední to ovšem zachraňují.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?

Můj názor už znáš, takže přejdu rovnou k hodnocení.
Hvězdička za téma, druhá za jeho zpracování, třetí za dodržení dané formy, čtvrtá za to, jak krásně se verše čtou. Celkový dojem mi kazí pro mne nesympatické používání velkých písmen na začátku veršů, aniž bys je pak ukončila tečkou. Ještě si neodpustím, že před třetí verš první strofy by se hodilo "áčko," ale to už je jen můj nepodstatný pocit, kterým hodnocení této básně končím. Tuším, že už jsem řekla, že ji považuji za nejlepší, kterou jsem od tebe četla a za tím si stojím.