Original War - Jiný příběh II. (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Kapitola Druhá: Přežít je nade vše

Poté, co Desátník Johny Steel vkročil do EONu, pocítil podivný pocit v břiše. Oslepil ho zelený záblesk. Ikdyž “přesun” 2 000 000 let do minulosti měl trvat jen zlomek vteřiny, zdálo se mu to jako věčnost. Náhle vše zmizelo. EON, základna, velící důstojník i vzduch plný smogu. Na místo toho se vůkol objevila bujná vegetace.
“Alfo, slyšíte mne?” zkusil vysílačkou kontaktovat hlavní základnu. Při čekání se rozhlédl. Byl sám, uprostřed bujné vegetace, hluboko v minulosti. Dostavil se pocit úzkosti.
“Tady Alfa, rychle se někam schovejte a nevystrkujte hlavu,” ozvalo se z vysílačky. Povzbuzen odpovědí opět zavolal.
“Co se to tu děje?” Dostalo se mu nečekané odpovědi.
“Mlč a rychle se schovej, je-li ti život milý.”
Přemýšlel, co se děje a ukryl se do křoví.
“Vysílal támhle z toho lesa,” ozvalo se rusky, Johny tomu rozuměl díky kurzům ruštiny, na které dříve docházel. Polekal se a pokusil se zamaskovat, co nejvíc to šlo. Uslyšel kroky. Z mlází, poblíž kterého přistál, vyšli tři vojáci v khaki uniformách s automatickými puškami AK-47.
“Je pryč, parchant.”
Jeden si zapálil cigaretu a rozhlížel se okolo. Chvíli si povídali a pak dostali vysílačkou rozkaz se stáhnout. Náhle se voják otočil a vajgl hodil do křoví, těsně vedle Johnyho. Desátníku Steelovi hlavou procházelo nespočet myšlenek a otázek. “Co tu dělaj rusové?”, “proč jsem sám”, “co se tady sakra děje?”.
Když se ujistil, že nevítaná návštěva je pryč, vylezl z křoví a oprášil se. Odjistil zbraň a zapnul vysílačku.
“Alfo, čekám na rozkazy.”
Z vysílačky se ozval trochu jiný hlas: “Pokračujte ke kopci nedaleko od vás, posíláme vám naproti záchranný oddíl.”
To se Johnymu nezdálo, ikdyž následoval podivný rozkaz, vyplazil se z lesa a vystrčil hlavu z vysoké trávy. To, co uviděl ho překvapilo. U kopce asi padesát metrů od něj stálo asi šest ruských vojáků, pokuřovalo a nahlas se bavilo. Náhle si všiml něčeho, co bylo ve stínu, nebyl schopen určit co to je, tak vytáhl dalekohled. Až ho zamrazilo, když uviděl, jaký pátrací oddíl mu poslali naproti. V lese bylo zaparkováno vozidlo s kulometem. “Jak ho sem dostali?” Pomyslel si a opět zavolal vysílačkou a udal pozici. Známý hlas mu odvětil: “Takovéto pasti jsou bohužel poslední dobou časté, musíte na druhou stranu, někde poblíž vás se ukrývá vědec, najděte ho a spolu postupujte na opačnou stranu od kopce.” Jak si mohl myslet, Rusové jeho vysílání opět zaznamenali a celý oddíl se dal do pohybu. Johny se musel schovat. Našel velmi bujnou vegetaci a zamaskoval své stopy. Doufal, že ho nenajdou.

Měl štěstí, i teď ho hlídka minula. Navečer, kdy měl jistotu, že ho nebude tolik vidět, vylezl z úkrytu, v ruce měl nůž, pušku zajistil a dal přes rameno. Připlížil se na vyvýšeninu. Okolo lesíka, ve kterém se schovával byly pouze planiny, asi kilometr od jeho současné pozice byl další lesík a na obzoru se rýsovaly hory. Nedaleko od sebe uviděl oheň. Rozhlídl se okolo a uviděl dva světlé body, jak se k němu blíží.
“Co to, sakra, je?” pomyslel si. Náhle mu došlo, že jsou to oči nějaké kočkovité šelmy, vzpoměl si na přírodopis a ihned věděl, že má co dočinění se šavlozubým tygrem. “To si ze mne někdo nahoře dělá srandu ne?” pomyslel si naštvaně a sledoval, jak ho šelma v deseti metrovém okruhu obchází. Pevně uchopil nůž a doufal, že bude rychlejší, střelné zbraně nechal zajištěné, aby nepřilákal Rusy. Rozeběhl se proti šelmě a v duchu pořádně zařval, aby si dodal kuráž. Skočil na tygra, ale ten uhnul a hluboho Johnyho sekl do ruky. Johny se chytl za ruku a zařval bolestí. Tygr se na něj vrhl, ale ležící muž mu stihl vrazit do břicha nůž a trochu s ním zahýbat, čímž potrhal vnitřnosti. Zraněná šelma zaútočí na hruď, kde potrhá taktickou vestu. Johnyho zachrání neprůstřelná vesta, vzchopil se a provedl výpad na tygrův krk, který celý prořízl, kočkovitá šelma se bez života svalila do trávy a na Johnyho dolehla všechna bolest.

Uslyšel kroky, ale nebyl s to něco dělat, silně krvácel. Naštěstí pro něj ze tmy vystoupil americký vědec Charles Peterson, se kterým se měl spojit a ten ho na místě ho ošetřil. Dva dny se schovávali v trávě, než se Johny alespoň trochu postavil na nohy. Snědli uloveného tygra, čímž si ušetřili trochu vlastních trvanlivých zásob a zároveň mu Charlie vysvětlil, jak to tu chodí. EON není přesný, dopravuje lidi nepravidelně “tři roky sem, nebo tam, pche, žádná míra, a taky se přistává na různých místech kilometry od sebe, před tebou jsem potkal ještě jednoho vojáka, ten týden bloudil lesem, než na mne narazil, ale když šel na průzkum, tak ho zabili. Nemohl jsem už nic udělat.”

Johny přežil první tři dny v novém světě, chcete li znát další jeho dobrodružství, počkejte na 3. díl :D