Články
Příběh o mnohých hrdinských skutcích Todriase Falca
Zadání znělo: Todrias Falco hrdina, Amthauer zloduch, Kačík vyvolená, lehce sci-fi. Zbytek je, aby řeč nestála, na koho se nedostalo, ať není smutný, bude třeba zmíněn jindy jinde jinak.
Na království aragornské padl stín. Oblaka utkaná z černé magie překryla slunce a poslední jiskry naděje jako by tím vyhasly. Rudí draci tloukli křídly do vzduchu a spalovali svými napalmovými žlázami města na prach. Všude byl jen kouř, prach, pach smrti a všeobecného zmaru.
Skupina hraničářů, vedena majorem Ixiikem, couvala ze svých pozic a zalévala hordu planoucích démonů olovem z hlavní svých posvátných rotačních kulometů.
„Nedejte jim ni yard této země zdarma!“ křičel Ixiik a zatímco jednou rukou pálil z rotačáku, druhou si připaloval cigáro.
„Pane, jsou to démoni z pekel, nedají se zabít!“ křičel Buri, zatímco přebíjel zásobníky.
„If it bleeds, we can kill it!“ děl Ixiik moudře a jelikož mu došla munice do kulometu, tak ohnul blízkou větev, napnul mezi ni střevo z jednoho démona a takto improvizovaným lukem začal střílet výbušné šípy (neboť ty s sebou nosil, aby mělo jeho mužné mužstvo s čím hrát mikádo ve chvílích odpočinu).
Brzy však bylo zjevné, že je démonů moc a že se všichni k helikoptéře nedokážou probít.
„Běžte! Já je zdržím! Get to teh choppah!“ zařval Ixiik a tasil světelný meč, neboť mu i šípy už došly.
Nakonec se jim však povedlo i běsnícího majora dostat do vrtulníku a všichni vzlétli.
„Jsme moc těžcí, vyhoďte něco nepotřebného!“ volal pilot.
Četař Buri kývl hlavou a vykopl z vrtulníku vojína Tauryho.
„Buri,“ zasípal smrtelně raněný Ixiik a zaryl svému četaři zakrvácené prsty do vesty. „Buď se mnou! Umírám!“
„Můj pane!“ zvolal zoufale Buri a zatvářil se jako Willem Dafoe v té slavné scéně z Čety.
„Necítím své nohy!“
„Urvali vám je démoni a hrají s nimi kriket!“ řekl Buri a po tváři mu stekla slza dojetí.
„Ach, řekni Apovi, že jsem ho vždy miloval a toužil být jen s ním!“ zašeptal Ixiik a sundal si z krku přívěšek se zlatým srdíčkem. „Dej mu toto! On bude vědět!“
„Ale pane majore! Bez vás budeme bezradní! Co máme dělat?“
Ixiik na chvíli zavřel ztěžklá víčka, pak je však opět otevřel.
„Je zde jeden muž… Musíte jej vyhledat, jinak jste ztraceni… Vy víte kdo…“
Buri se odmlčel a pak bázlivě řekl: „Voldemort? Nebo snad… Todrias Falco?“
Jak zaznělo to jméno, všichni ve vrtulníku ztichli v bázlivém mlčení. Dokonce i vrtule.
„Doprdelefix, padáme!“ zařval pilot a rotor znovu nakopl.
„Ano, Todrias. Bez něj jste ztraceni… Ať žije myxomatóza!“
A s tímto patetickým výkřikem major Ixiik zemřel.
Královna Attenzione seděla na svém stříbrném trůnu a z LCD obrazovky sledovala krvavé bitvy s démonickými armádami a draky.
„Srdce mi pláče, když vidím svou zem takhle trpět,“ pravila. „Kdo vůbec je v čele té nepřátelské armády?“
„To vám můžu říct,“ ozval se úlisný hlas a zpoza trůnu vylezla bledá skrčená postava Grímy Amthaueroviče.
„Ty nic neříkej!“ vzplál Ronkarův hněv a chytil královnina rádce pod krkem. „Moc dobře tě sleduji, jak se kolem celé dny plížíš, jak spřádáš intriky a šmíruješ královnu, když hraje nahá minigolf!“
„Nech jej mluvit,“ řekla shovívavě Attenzione. „Nemýlí-li se mé oko, tak má v ruce vytištěné tabulky z Excelu a magický Excel, zejména z Officů 2007, se v analýzách nikdy nemýlí!“
„Tak jest, ó, má královno!“ řekl Amthauer, když jej Ronkar pustil a udělal svou speciální poklonu, která spočívala v trojnásobném úderu čelem o podlahu, dvojím políbení královniných střevíců, v plivnutí si do dlaně a prohrábnutí svých mastných vlasů.
„Nu, mluv, co máš, nebo ti na týden zakážu vstup do sado-maso salónu!“
„Jen to ne, ó, má paní!“ zděsil se rádce a hned radši začal: „Nuže, použil jsem zapovězený grimoár, kterýžto se ve staré elfštině zove Visual Basic for Applications: Guide for Noobs, a vyšla mi tato analýza situace: V ulicích našeho největšího města Hernova se v poslední době opět o 666 % zvedly počty členů narutovských a pokémonských sekt, což vedlo k nárůstu homosexuality na 99.8 %, díky čemuž rapidně poklesla morálka v pravidelné armádě a ta tedy, místo aby budila hrůzu a dávala bdělý pozor, oddávala se samým prasárnám a dala tak volný prostor Karlovi Encovi, který mezitím provedl v pekle komunistický převrat a v čele všech pekelníků zaútočil na naší osláblou zemi!“
„Toť hrozné!“ řekla královna. „Pane Ronkare, doneste mi mou kobru, možná budu nucena spáchat sebevraždu, abych nedopřála komunistům radosti z mého zajetí zaživa!“
V tom se náhle otevřely dveře a dovnitř nakoukla Haterova hlava.
„Paní královno, nově povýšený major Buri si žádá audienci!“
„Ať vstoupí,“ pravila Attenzione a kobru si zase na chvíli vytáhla z výstřihu.
„Paní, přináším zprávy o smrti naše velikého bojovníka Ixiika!“ pravil Buri a ukázal stříbrný podnos s Ixiikovou hlavou.
„Věru špatné zprávy!“
„Přináším také jeho poslední poselství. Máme vyhledat… Todriase Falca!“
„Hm,“ zamyslela se Attenzione. „To budu muset probrat se svým dvorním rádcem. Kam zmizel Amthauer?“
„Netuším,“ poškrábal se Ronkar na hlavě. „Mohu jen na základě faktu, že se jedná o kobrodlaka, usuzovat, že zde…“ a ukázal na hada, který si myslel, že si ho nikdo nevšímá a snažil se opět vrátit mezi královnina bujná ňadra.
„Fuj! Mrzký hade!“ vykřikla a hodila nebohého plaza z okna. „Nu nic, rozhodnu to sama. Běžte a přiveďte tedy Todriase Falca!“
„Mimochodem,“ zeptala se pak tišeji. „Jak zprávu o Ixiikově skonu snáší Apophis?“
„Nevím, má paní,“ pokrčil Buri rameny. „Zlynčoval ho totiž předevčírem naštvaný dav v ulicích města Rozcestí, neboť jim krutě zdanil zkušenostní měnu.“
„Ach tak. No, tak vyšlete Scouta, aby Todriase přivedl.“
„Ehm,“ odkašlal si Ronkar. „Dovolte mi připomenout vám, že Scout zemřel předevčírem. Uklouzl na rozlitém sirupu a rozsekal ho stropní větrák.“
„Vlastně jo. Tak pošlete Groma.“
Buri Groma zastihl v obrazárně, kam mu umělci nosili cenné malby a on z nich náhodně půlku házel do krbu a půlku věšel na zdi. Jola přikládala do krbu polena a podávala Gromovi hřebíky.
„Výprava?“ zabručel Grom. „No, dobrá, když to královna žádá. Jolo, jmenuji tě vrchním paličem zapovězených obrazů!“
„Juch!“ výskla Jola. „A můžu upalovat taky lidi?“
„Proč bys měla upalovat lidi?“ zarazil se Grom.
„Nemám ráda, když mi říkají Joulinka.“
„Jo, tak nactiutrhače ovšemže můžeš,“ zasmál se Grom a sám hned hodil kolemjdoucího Indyjána do krbu.
Za chvíli stál Grom před zámkem.
„Tak kudy?“ zamyslel se nahlas.
„Todrias Falco je v knížectví chatovacím,“ zasyčel ze země Amthauer.
„Dík za radu,“ kývl Grom hlavou a odkopl hada mezi popelnice.
„Tak jsem tu,“ řekl po třech dnech, když na hřbetě šerpy Torreadora doputoval až do chatovacího knížectví a zpěněný Torreador pošel vyčerpáním.
Za chvíli stál před hradem samotného barona Maxmiliana von Fendova.
„Chci mluvit se sirem Fendou,“ řekl Grom Sakutzikovi, který dělal stráž před branou.
„Máte domluvenou schůzku?“
„To sice ne,“ zamyslel se Grom. „Ale tobě bych mohl domluvit schůzku se svou punkerskou botou, jejíž kovovou špičkou prokopávám plechové ploty!“
Sakutzik omdlel hrůzou a Grom se zatím vydal do Fendových síní.
„Dobrý barone, musím s vámi mluvit!“ řekl a uklonil se.
„Tečka,“ pravil starý Fenda.
„Hledám zde bájného Todriase Falca!“
„Tečka,“ odvětil Fenda.
„Což on není na tvém zámku?“
„Tečka…“ mávl Fenda rukou.
„Oh. A co že dělá na tak neřestném místě?“
„Tečka!“ děl Fenda.
„Dobrá, děkuji mnohokrát. Má úcta,“ rozloučil se Grom a ještě jak odcházel, slyšel bláznivého Fendu mumlat „tečka… tečka… tečka…“.
Po dalších třech dnech dojel Grom na zpěněném Hartalovi do města známého jako Rozcestí. Prošel kolem Blat, Cikánů a Pláže, až došel k Červené lucerně. Rázně rozrazil dveře a vstoupil do onoho nechvalně známého podniku.
„Co to bude, fešáku?“ zeptala se lascivním hlasem barmanka Codex zpoza pultu.
„I have come tu chew bubble-gum and find Todrias. And I’m all outta gum!“
„Tak tu máš další,“ pravil bordel-mástr Jeff a nacpal Gromovi do úst celé balení Hubba-bubba.
„Sakra, žvýk, to jsem, žvýk, nečekal, mlask,“ pravil Grom, než se mu slepily zuby a on, nezvyklý dýchat nosem, zemřel na zadušení.
„Kvůli čemu asi přišel?“ zamyslel se Mikymauz, starý místní opilec, který zrovna hodil na podlahu šavli a zkoušel si nad ní Rorschachův test.
„Nejspíš pro své číslo s beranem, jako vždy,“ mávl rukou Jeff a pak zařval na MegaEdwina: „Hej, můžeš mi přestat tančit kozáček na stole?!“
„Sorry,“ zavrčel Ed. „Ale jak ten minstrel nahodí Symphony of Destruction, tak se nikdy neovládnu!“
Načež zase slezl ze stolu, vychlastal flašku vodky a prázdnou láhev rozbil minstrelovi o hlavu. Saphira Lorrane a Gilraen Eruntanë, které čekaly v zákulisí, napadlo, že bard přestal hrát, neboť je čas na jejich vystoupení, vběhly tedy na pódium a začaly tančit kankán, což místní honimíry Annoxe a Askadrina Sidlonga přímo nadchlo, takže začali lepým děvám strkat za kalhotky bankovky i neoznačené sáčky s koksem.
„Znamenitě, kšefty,“ zamnul si ruce Montgomery Jeff, pak se však opět zamyslel nad mrtvolou.
Mikymauz si všiml Jeffova přemýšlení, přestal na chvíli zvracet a začal Groma prohledávat. Nalezenou peněženku i sadu robertků strčil do svých kapes, pak ovšem našel promítačku holo zpráv (takovou tu ze Star Wars, znáte to).
„Jů! Biják!“ zvolal Askadrin, přestal s Annoxem synchronizovaně slintat a vrhl se také k soudku metanolu, na němž Jeff zprávu zrovna pouštěl.
„Kdyby mi náhodou zaskočil můj oblíbený smažený květák a já umřel, vězte, že jsem zde hledal Todriase Falca, neboť ten musí zachránit svět před zlými komunistickými nacisty!“
„Nacisti? Kde? Hajhitla, hajhitla, hajhitla!“ probudily se v Annoxovi staré instinkty.
„Klid, Noxi,“ mávl rukou Jeff. „No… Tak běžte někdo pro Todriase. Je ubytován nahoře.“
„Ale kdo tam půjde?“ zbledl Askadrin strachy. „Co tam vůbec nahoře dělá?“
„Prý pověsil na hřebík válečnické řemeslo a hodlá do konce života jen meditovat, pít kávu, chovat papoušky a odpouštět sám sobě své hříchy. Chcete-li znát můj odborný názor, tak jde jen o potlačený komplex z podvědomé touhy ošoustit vlastní babičku.“
„Tak nerozumuj a běž tam pro něj,“ ukázal mu Jeff.
„Já tam půjdu, vy lamy,“ zavrčel Ed. „Stejně tu už není co chlastat.“
Jak však vstoupil na ztrouchnivělé schody, probořily se pod ním, spadl do sklepa a zlámal si vaz.
„Jak žil, tak umřel,“ uronil Mikymauz slzu, načež z temného rohu vyskočila pověstná dealerka drog po dětských hřištích LadyShade a zvolala: "Běda! Můj nejlepší odběratel LSD našel svou smrt! Radši sepukku než bankrot!" a jak pravila, tak také učinila.
Jeff se chvíli díval na výkon sebevraždy, pak se zas otočil zpět a podotkl: „Měl jsem ty schody už dávno opravit. No… takže tam musí někdo vylézt oknem.“
„Jdu na to,“ řekl Annox a vyšel před podnik, kde vzpomněl na Quest for Glory a začal šplhat po zdi.
„Kdo mne ruší v mém rozjímání?“ zamručel Todrias Falco, který seděl ve zlověstné tmě a jen tiché cinkání napovídalo, že si právě míchá kávu. „Právě si míchám kávu. A než něco řekneš, tak věz, že kávu musím zamíchat šedesátkrát doleva a šedesátkrát doprava. Pokud tak neučiním, mám vražedné tendence.“
Annox tedy trpělivě počítal cinkání a když myslel, že to stačí, tak začal: „Todriasi, tvé království zase jednou potřebuje tvých…“
„To bylo padesát devět,“ odtušil Todrias a rychleji než blesk vykopl Annoxe z okna.
Naštěstí šel čirou náhodou po ulici Nibelus a chytil Annoxe do náruče.
„Dobré načasování,“ řekl Annox a znovu vylezl nahoru.
„Konec žertů…“ řekl.
„Já nikdy nežertuji,“ pravil Todrias Falco. „A nyní řekni, cos mi přišel říct, neboť jsem již domíchal.“
To pravil a následně upil ze svého květovaného hrnku s takovou grácií, že by i nejosvícenější klasicistní aristokraté zahynuli zahanbením.
„Todriasi, tvé království zase jednou potřebuje tvých služeb! Jen ty nás můžeš zachránit! Prosím, nenuť mě říkat víc ohraných frází z patetických filmů a prostě řekni, že to bereš!“
Todrias zamyšleně dopil své americano a řekl: „Dobrá. Jedna poslední prácička. Ze staré známosti. Ale pod jednou podmínkou…“
„Poslouchám,“ řekl Annox, ale stejně moc nevnímal, co Todrias říká, neboť měl hlavu plnou culíkatých germánek v eroticky explicitních polohách.
„Má milá a vyvolená, Judita Adléta Johana z Kačíkovic, byla hanebně a z donucení provdána za chlípného vévodu Eugenia VII., na jehož zámku je vystavena tisícerému ponížení a neskutečnému utrpení. Chci popravu tohoto zlovolného vévody a uznání mého sňatku s touto dívkou spanilou! A rovněž…“
V tom si Todrias všiml, že Annox je očividně duchem někde jinde, mumlá si pod vousy „Heidi, ach, Heidi“ a tečou mu sliny na rameno.
„Vnímáš mé požadavky?“ zeptal se Todrias zlověstně.
„Ano…“ probral se Annox. „Bylo to… eh… Kačík… zabít… Eugenia… za ženu. Tak nějak.“
„No, víceméně,“ zamračil se Todrias Falco. „A nyní běž a zvěstuj, že sir Todrias Parsifal Falco se vrátil a že očistí tento svět od zplozenců pekelných i od revoluce dělnické!“
Načež se ze samé epičnosti momentu zbořil strop i několik zdí.
„Hellish creatures!“ obrátil se Todrias Falco k obzoru, který planul, pln démonů. „Now you dare to enter my domain?!“
V ruce se mu zjevil obří meč z meteorického křišťálu a on vzlétl do výšky, kde s černou oblohou na pozadí zůstal chvíli levitovat a zvolal: „You are not prepared!“
O chvíli později byl Todrias Falco za městem, držel ve svém ocelovém sevření Koriana a tloukl jeho hlavou o tvrdou zem.
„Promluv, proradníče! Zaprodal jsi svou duši Encovi!“
„A-ano, prodal!“ zalykal se Korian. „Prosím, zabij mne rychle!“
„Ano, odešlu tvou duši do očistce,“ děl Todrias. „Nejprve mi však prozraď, kde se tvůj pán ukrývá a odkud spřádá své internacionální plány?“
„V… v článkovských močálech… tam se skrývá… víc nevím… prosím… Odpusť!“
„Dobře, já ti odpouštím,“ řekl Todrias a pustil jej.
Korian vstal a začal se usmívat, pln radosti, že přežil.
„Ale má čepel ti nevěří!“
Načež Todrias rozetnul Koriana svým mečem a znovu vzlétl, aby se co nejrychleji vydal do článkovských bažin.
„Herdek dudy,“ pravil, když do nich přistál. „Zde to je pěkně zatuchlé…“
„Hele!“ naštvala se Nefrete stojící poblíž. „Dělám co můžu!“
Načež se opět vrátila k práci, která spočívala v prosívání bahna.
„Někde tu ty diamanty musí být!“ volala nešťastně.
„Cha, chá, bláhová,“ pravil Gran, který šel kolem a pobafával z dýmky nacpané hašišem. „Jen ztratíš půl života jejich hledáním, tak jako já!“
„Zanechte svých hloupořečí a řekněte mi radši, kde zde rozbil tábor ten zlosyn Enca, ať mu již mohu dát okusit spravedlivého hněvu liberálního kapitalisty!“ zaburácel Todrias.
„Moment,“ pravil Gran. „Zkusím nějaký ten šamanismus.“
Načež odložil lulku a vytáhl z brašny pravidla DrD+ pro Hraničáře.
„Stopování… stopování… tady to je… ták… sekce Mechanismy…“
Gran poklekl k blízkému kameni a hodil na něj 2k6+.
„Ha! Zde jsou stopy!“ ukázal směrem, který vedl do stromu.
„Nechci se do toho mísit,“ řekl Nefrete a přestala na chvíli s prosíváním bahna. „Ale nehodil jsi náhodou fatální neúspěch?“
„To já ale nevím!“ zvolal triumfálně Gran.
„Chudák, DrD+ mu splývá s realitou,“ řekl Todrias Falco. „No nic, jdu dál hledat na vlastní pěst. Hodně štěstí v… prosívání bahna.“
„Jen mi přej,“ řekla Nefrete. „Hater to prosíváním bahna dotáhl až na královnina otevírače dveří…“
To už však opět Todrias Falco letěl vzduchem rychlostí přímo stitchovskou.
K sídlu pekelných marxistů dorazil zrovna ve chvíli, kdy proradný Enca popravil šampiónku inkvizitorských paladinů, samotnou Styxiu Laethéovou, a snažil se její vznešenou hlavu nabodnout na kůl.
„Enco! Tvá krutovláda zde končí!“
„To se ještě uvidí! Andersi, znič ho!“ štěkl Enca.
„Ano, pane,“ ozvalo se a z pevnosti vyšel kybernetický ninjo-pirát Anders.
Byl to krutý boj. Krystalový meč se bíle blýskal vzduchem a srážel s plasmovou čepelí Andersova futuristického cutlassu.
„Tahle šavle je na prd, cos mi to dal, můj pane!“ zvolal náhle Anders na Encu. „Jsem cvičen v německé středověké škole, nikoliv pirátském vraždění!“
To už mu však Todrias svým zářícím mečem otevřel břicho a vyhřezl střeva.
„Mghha! Za tento omyl zaplatíš!“ zařval Anders a začal Encu těmi střevy škrtit, až jej dočista uškrtil a následně sám zemřel.
„To by bylo,“ promnul si Todrias Falco ruce a v hlavě už se viděl, jak něžně pomilovává slečnu z Kačíkova a ve varné konvi se přitom vaří voda na cappuccino…
„Pane Falco! Pane Falco!“
Přes močály běžel uřícený Joh-ny.
„Buď v klidu, můj příteli,“ pravil Todrias Falco. „Enca byl poražen.“
„To vidím,“ popadal Joh-ny dech. „Ale hlavnímu městu teď hrozí ještě horší nebezpečí! Zhrzený rádce Amthauer využil toho, že veškerá naše pozornost byla zde a v čele svého kultu Lorem Ipsum zaútočil na samotnou citadelu! Bramobořané a Mrkviferové jeho pohůnky zatím drží, ale jistě to neustojí věčně! Dokonce i Cathala, která se jala hrad bránit v čele svých mušketýrů, byla již zabita a její ostatky rozřezány a snězeny!“
„U všech sušených mlék, které jsem si kdy nasypal do kávy! Toho bohdá nebude, aby se v mé vlasti Lorem Ipsum vzývalo!“ zahřměl Todrias Falco a zas vzlétl.
Když přistál v hlavním městě, bylo již celé v plamenech občanské války. Na náměstí máchal svým mečem rytíř Galahad Lancelotov Mettenovič a stavěl si pod nohama kopec z padlých nepřátel. Když zabil stého muže, zvolal radostně: „Ha! Konečně jsem ulovil Bobříka velkopobíjení nepřátel! Skautský vedoucí mne odmění svou úctou a barevným knoflíkem!“
„To jistě odmění, utíkej, chlapče,“ řekl Todrias a posvátným světlem ze svých očí spálil Luelle, která se zrovna s Pepčou po boku snažila zapálit obchod s konopím.
Todrias se vydal ulicí a když došel do Staré čtvrti, spatřil mocného válečníka Darta, jak klečí nad mrtvou Aniou R. a běduje: „Aničko! Neumírej mi! Měli si vzít mě! Jsem tak starý!“
„Seber se, Darte,“ řekl Todrias Falco a vskutku: jeho andělská přítomnost pozdvihla Darta na nohy; vzápětí jej však k zemi opět poslal šíp, který přiletěl z blízké jednotky nepřátel.
Todriasem zacloumala spravedlivá pomsta, celou jednotku rozmetal a vydal se k branám citadely. Tam bránila poslední nádvoří divá Helga z hradu Saltzhornova a její běsnící syn, znám jako Chaoss. Divoce bili kolem sebe svými seveřanskými válečnými sekerami a odráželi vlnu za vlnou, přesto i jejich svaly se však již chvěly vyčerpáním.
Todrias k nim došel, jedinou ranou smetl další ze záplav útočníků a vytvořil magickou bariéru.
„To je zadrží. Nyní zbývá jediná věc… Vypořádat se s Amthauerem, tím slizkým hadem!“
Náhle kolem proletělo Ronkarovo tělo a dopadlo na dlažbu. Shora se ozval pustý Amthův smích a královnino bědování.
„Amthauere!“ zařval Todrias. „Pojď dolů a postav se mě v boji!“
Z okna vykoukl Amthauer, tvář staženou zlostí a křikl: „Správně je ‚postav se mně‘, neboť je to třetí pád!“
„Zkus ho takhle štvát ještě chvilku, třeba dostane mrtvici,“ navrhl Chaoss, ale Todrias Falco zavrtěl svou blonďatou hlavou: „To není řešení hodné válečníka. Jdu dovnitř.“
„Už nesu beranidlo!“ zvolala přiběhnuvší Nailin a v náruči držela Yakamana.
„Co to?“ podivila se Saltzhornia.
„Nebohý Yakaman mi spadl do stroje na škrobení košilí,“ vysvětlila stručně Nailin. „Je teď tvrdý jak Drakanova játra!“
„To by mělo stačit,“ řekl Todrias a Nailin udeřila do vrat, která se vzápětí rozskočila.
Todrias Falco vběhl dovnitř, zářící meč v pěsti a zlobu v očích. Všude po první místnosti byly vnitřnosti. Todrias použil své jasnozřivosti a zjistil, co se v koridoru stalo.
„Rimmer s Elohir, vrchní strážní královny, byli obklíčeni přesilou nepřátel a poslední granát si raději nechali sami pro sebe; přičemž s sebou omylem přibrali i kolemjdoucí leštičku parket Dictionary… Ó, kéž by o tom pěvkyně Rafaela napsala překrásný epos. Ale teď není čas zaobírat se jejich hrdinstvím, neboť musím zabít Amthauera!“
„Trpíš samomluvou?“ ozvalo se z královské síně a Todrias do ní hned vběhl.
Tam spatřil, že královna Attenzione je přivázána k trůnu, Hater oběšen na LAN kabelu a Amthauer má na sobě kožený obleček s plynovou maskou.
„Tvůj den nastal!“ zvolal Todrias a zaútočil, v Amthově ruce se však zhmotnil planoucí meč (jó, takový ten, co měl balrog ve filmovém Pánovi prstenů) a ránu odrazil.
Rozpoutal se boj, jaký nebesa neviděla. Tvůrci digitálních efektů, kteří na téhle akční sekvenci dělali, dokonce zvažovali stávku, tak kruté požadavky po nich režisér Michael Bay měl. Nakonec pravil „tak prostě okopčíme Matrix, no“, nechal vybuchovat všechny sloupy, létat Amtha s Todem na vodících lancích a ve střižně pak ještě přidal slow-mo efekt.
Boj ukončila Niam, kterou rámus vyrušil ze spánku, tak vylezla ze své ložnice a přetáhla pánvičkou prvního, kdo jí přišel pod ruku (což byl Amthauer).
„A ať už je tu klid!“ pohrozila výhružně, načež se zas vrátila do postele.
Todrias Falco přiskočil ke královně a osvobodil ji z pout.
Celé království mu bylo vděčno za záchranu, postavili mu na náměstí mramorovou sochu a vzal si Juditu Adlétu Johanu z Kačíkova (Eugenio VII. byl v rámci vykonstruovaného procesu zaživa uvařen v oleji). A ze samotných nebeských výšin se tomu všemu smál bůh Jilm.
Další články v kategorii Povídky:
- 23.03.2012 - Chartres
- 08.04.2012 - Counter-Strike
- 16.03.2012 - Příběh o mnohých hrdinských skutcích Todriase Falca
- 13.03.2012 - Qen Tellar
- 05.03.2012 - V zákopech
Kdo hodnotil článek Příběh o mnohých hrdinských skutcích Todriase Falca?
Alvin (5.00*), Anders (5.00*), Annox (5.00*), apophis (4.50*), Attenzione (5.00*), enca (5.00*), Jeff (5.00*), Kaena (5.00*), Korian (0.50*), Megan (4.00*), Mett (5.00*), milka654 (4.50*), Todrias Falco (5.00*)
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 13 z celkem 13 příspěvků1
| Todrias Falco - 19. března 2012 21:27 | |
 |
Anders 19. března 2012 21:08 |
| Anders - 19. března 2012 21:08 | |
 |
Todrias Falco 19. března 2012 20:53 |
| Todrias Falco - 19. března 2012 20:53 | |
|
Protože Amth je skvělý spisovatel a já jsem skvělý hrdina.
|
| enca - 19. března 2012 20:52 | |
 |
Nejlepší povídka všech dob.
|
| Anders - 19. března 2012 16:13 | |
|
Přečteno, následně vytisknuto a zarámováno. A jen tak na okraj, to že jsi mi dal robotickou roli mi udělalo pár vrásek, neboť již Ask tvrdil že vypadám jak terminátor. :D Díky.
|
| Attenzione - 19. března 2012 14:20 | |
 |
Díky, že sis vzpomněl a dal mi tak důležitou roli. :D
|
| apophis - 19. března 2012 13:25 | |
 |
Věřil jsem tomu, že má památka nebude zapomenuta :D
|
| Ronkar - 18. března 2012 18:43 | |
 |
Škoda, že jsi to nenapsal jako sci-fi horor :D
|
| Strýček Heini - 17. března 2012 23:44 | |
 |
Gutte! |
| Jeff - 17. března 2012 08:51 | |
 |
Pure epic!
|
| Korian - 16. března 2012 22:41 | |
 |
Naprostej nesmysl... Korek nemůže umřít rukou člověka, co si plete mě a mně |
| Amthauer - 16. března 2012 17:39 | |
 |
Todrias Falco 16. března 2012 17:36 |
| Todrias Falco - 16. března 2012 17:36 | |
|
Amthe, ty do mně vidíš... *uroní dojatě slzičku.*
|
Vypisuje se 13 z celkem 13 příspěvků1
