Prosba (1. strana) | Články - Aragorn.cz

hezké!! líbí se mi to moc
Ve válce múzy mlčí..

Pěkná báseň, fakt pěkná...nevím co říct:)

Dramir 28. března 2007 16:55
*slastný výraz...červená se a tiše šeptne* "dík"
Pokud si dal PJ tu práci, že pro padoucha vytvořil celý deník, nezabijete ho.

Nemůžu si pomoci, ale tvá díla jse mi i přes drobné chybky v rytmu, rýmech a někdy i slovosledu velmi zamlouvají

Ahojky,
je to hezká básnička.Celkem se mi dobře čte,ale možná bych trochu sladil délku veršů.Ale jinak básnička je to hodně hezká .. je to o lásce, a o té se veršuje krásně.

Oproti jiným reakcím,bych tak netrval na pravidelnosti a přesným časování veršů a tak. Je to báseň o pocitech a to je přece důležité, bez pocitů by to bylo jen slohové cvičení.

:-)

slovíčkaříš:D lovestory jako lovestory láska, žárlivost a všechno kolem toho. základním kamenem je láska ale to by ani tak nevadilo. čekal sem od básně něco jako prosbu k lásce a zapojení těchhle tří (tristrana apod.) bylo příjemným nečekaným zpestřením.:)

ale jo..sleduju že už to není ono..naposledy jsem básničku napsala před rokem a byly všechny o dost lepší..už to nějak neumím :D
Pokud si dal PJ tu práci, že pro padoucha vytvořil celý deník, nezabijete ho.

Griffík 27. března 2007 23:33
omg..love story..spíš naopak...víš jak to bylos těmi třemi?

Tristan miloval zlatovlasou ta si vzala krále na Tristana kašlala a on si vzal Izildu bělurukou...a tohle je její prosba...
prosba manželky jejíž manžel myslí na jinou ženskou...jaké klady by jsi v tom chtěl najít?
Pokud si dal PJ tu práci, že pro padoucha vytvořil celý deník, nezabijete ho.

a máme tu další lovestory od Lu:D Tak jak to v téhle sekci již začíná být poměrně pravidlem, rými zadrhávají a zadrhávají. Sakra lidi to to po sobě nečtete?:)

Většina rýmu je takových přetažených, což z básně dělá trochu víc nudnou. Jistě znáš ty básničky které jsou svěží a odsýpají, na druhou stranu je přečteš za pět sekund a nemáš z toho skoro nic. Nestihneš nad tím ani přemýšlet a taková vec v tobě nic nezanechá..a o tom básen je, aby něco zanechala. Tahle báseň ve mě něco zanechala, ale ne vždy je to kladný pocit.

Dosti teorie ted ke konkretnostem. Nahrazení nekterých slov za delší či kratší aby rým seděl (například v druhé sloce slůvko jen za pouze a hned je to lepší, či poslední rým sloky bych vyměnil za nezdržíš ho ani chvíli). Takových věcí je třeba si všímat a sledovat kde se to seká. A tobě se to Lu seká HODNĚ. Dej si na to pozor.

Poslední sloka ani nemluvě. Tu bych buď uplně vyhodil nebo doporučil v anotaci at si na ni dají pozor. Nechci být tvrdý ale málem sem z ní začal koktat jak je šíleně nepravidelná a...zvláštní.

Velmi se mi naopak líbilo spojeni Tristran a Izolda. Velmi zajímavé, originální a k tématu básně velmi vhodné. Máš dobré nápady ale zpracování by to chtělo hodně vypilovat.

Pěkné, nedodělané (hrubky opraveny). Rytmus ve verších ti vyskakuje dost často, buď ses nedopočítala do stejného počtu, enbo neumíš rozdělovat slova na slabiky? Ale tak, dobře, to se dá překousnout. Zkusím tedy začít od první sloky...

Nic neříká. Jen, že je tam někdo, kdo prapodivně zakopává. Zmatená, hodně zmatená slova, nebo vlastně celá slovní spojení, jakoby autorka ulétla ve slovníku, jen aby měla ve slovech nějaký ten vnitřní pocit. Ale budiž, ten, kdo neumí chodit, je navíc ještě bez sebevědomí a trpí bolestmi.

Druhá sloka je již částečně lepší, ale zde je ten velký problém s časováním. Dlouhé slabiky na koncích absolutně rozhodí celý rytmus již přečteného textu, spojeno navíc s nedopočítanými slabikami ----
Chomáč chmýří přes louku běží,
chytit ho lze jen stěží. ----
Spojeno ještě s prohozeným slovosledem další věty působí to dost nedodělaně (zrovna tahle část tedy).

Další sloka začíná jinak, než ty předchozí. Je to záměr, když poslední zase začíná Zlatými rybkami? Snad ano, možná ne. A opět tu nesedí rytmus, jakoby si autorka básničku neřekla nahlas, nezkusila si ji vyzpívat. Škoda, zrovna v té nejlepší sloce mne to osobně dost mrzí. Až na její konec, poslední dvojverší, které se sem vůbec veršovaně nehodí. Navíc se skoro nerýmuje, slabiky jsou téměř úplně rozhozené.

Druhá žena se objeví až v další sloce (předposlední), kde se autorce nepodaří udržet linii, utíká od myšlenek až k vyřčeným slovům a otázkám - nezodpovězeným. (už pokolikáté zde na konci nesedí slabiky ani rytmus).

Poslední větou a výkřikem do tmy je konec básně i mé kritiky, která snad vyžrala vše. Stále je to však pěkná báseň, jen má mouchy... všude :(
Jsem obludný fantazák, jenž z temnoty svého doupěte leze kam se mu zachce a kdy se mu zachce.