Články
Prší
Kapičky deště stékají mi po tváři,
bojím se pohlédnout k věčnému oltáři.
Jeho jistota, nekonečný svit,
neusnu, nebudu mít už nikdy klid.
Potůčky krve řinou se po skále,
vidím ho, stojí tu a bude tam stále.
Oddanost a povznesen nade vše,
zvony utichají- začíná zase mše.
Ztratil se!
Nevidím- opustil duši skleslou,
naděje poslední, ve svitu měsíce, zdá se být lesklou.
Neviditelný opar zklamání,
Husí kůži mi po celém těle nahání.
Na prodej, na koupi,
jako hadr, trochu obyčejné mouky.
Nevěřím! Poslouchám hlasu srdce,
nevzdám to! Budu bojovat jako hladová lvice
- 16.09.2007 - Slova, slova, slova
- 19.09.2007 - Kruh
- 16.09.2007 - Prší
- 16.09.2007 - Život je cesta
- 11.09.2007 - Prázdnota
Kdo hodnotil článek Prší?
Amy.Klara, Ben, Dramir, klipak, Liraine, Merredith, orchidejka001
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 1 z celkem 1 příspěvků1
| Elrond - 18. září 2007 17:39 | |
 |
Zajimavě pojatý verš, zahořklé sloky ... ale jinak to nemá šťávu, přiliž suché a bez vazby, která se vytrácí z kontextu ... Zakončení je přímo velkolepé: "Poslouchám hlasu srdce, |
Vypisuje se 1 z celkem 1 příspěvků1
