Slzy mé maličké (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Mračí se, pláče, holčička,
nepomůže nikdo, šedá myšička,
co se děje, děvčátko moje,
co trápí srdéčko tvoje?

Ztracené iluze, spláchnuté sny,
rozedrané noci, sešité dny,
děsivá pravda, vábivé lži,
ti, co zůstávají, ti, co odešli?

Zlatíčko moje, pojď ke mně blíž,
třeba to zmizí, možná jen sníš,
není více vlka v lese, obludy v posteli,
není více čarodějnice, co vás rozdělí.

Ale ono to není citem, má milá?
Toužíš po moci, chybí ti síla,
chceš ovládat, hrát divadlo,
války končit, být jejich spínadlo?

Pletu se snad, princezničko?
Napověz mi, drahá, jen maličko,
co tě tak šíleně souží, mučí,
nebohý tvor více netuší!

Zradil přítel či snad tělo chřadne,
bolí na duši, poupátko vadne,
zmíráš či co se to děje,
kam tvé bytí na zemi spěje?

Nemohu pomoci, nedáš-li příčinu,
mám příliš nejasnou vidinu,
dej mi, lásko má, důvod,
ať najdu utrpení původ.

Prosím, mluv se mnou, drahá,
nevíš, jak moc se touha zdráhá,
pověz mi, nech se zlákat,
jen prosím přestaň plakat.