Vive le cliché (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Byla to ta noc,
kdy na nebi hvězdy září.
Kdy nezbývá moc,
a omládnou i ti staří.  

Kdy všude je cítit,
nasládlá romantika.
Kdy Amorův šíp,
napětím téměř vzlyká.  

A já--  

Tváří v tvář stál,
té zosobnělé kráse.
Svůj čepec sňal,
a okouzlil ji, zdá se.  

Polibek za dveřmi,
nemohl času ztrácet.
Tak jsem jí pošeptal…    

...že chce se mi zvracet!    

A proto místo rtů,
jsem mísy kraj olizoval,
sta krásných dekoltů,
objímal chladný ovál.  

Tak sbohem milování,
neklaplo to mezi námi.
Vždyť zanedbal jsem klání,
s nahořklými potřebami-    

(pomalu)  

Bylo však lepší snad,
ač mi byla k mání,
svůj ukojený hlad,
vyprázdnit tam,  

a né někde na ní.  

(No nejsem to laskav,
má překrásná paní?)