Druhá strana (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

10:02) Morigan: Kapitána nechá být, ale tebe doktor popadne zezadu za obě paže, aby ti v tom zabránil. "Může to být zdraví ohrožující!" řekne pevně. Má teda docela sílu.
(10:05) Ketryn: "Okamžitě mě pusť!" vyjedu na něj autoritativně (někdy to pomáhá, tak třeba budu mít vteřinové štěstí, než se vzpamatuje, že nejsem autorita). "Jdu tam, patřím k čarodějům." Snažím se vyprostit a dostat se dovnitř.
(10:08) Morigan: K6
(10:09) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(10:09) Ketryn: Doprdele!!
(10:09) Ketryn: Doprdele!!
(10:13) Morigan: I když na okamžik povolí, asi překvapením, je to jenom půl vteřiny. "To si pak vyřiď s čaroději," řekne rozhodně.
(10:13) Morigan: Mored mezitím vejde a zabouchne dveře za sebou.
(10:15) Ketryn: Já se zblázním. Tak zkusím jinou taktiku. "Dobře," dělám, že jsem se uklidnila a že už nebudu dělat problémy.
(10:16) Morigan: K6
(10:16) Ketryn: Čekám na okamžik, kdy mě pustí a trochu se vzdálí, abych se pokusila mu rychle utéct a vpadnout do těch dveří.
(10:16) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(10:17) Ketryn: To je statisticky nemožné!!!!!!
(10:20) Morigan: Protože se nevzdálí dostatečně, zase tě zachytí.
(10:24) Ketryn: "Podívejte doktore, určitě máte na práci spoustu jiných věcí, než tu řešit mě a jestli mi ublíží nějaká magie. Vím toho o magii určitě víc, než vy, tak mě tam, prosím, nechte jít."
(10:27) Ketryn: "Proč asi myslíte, že mě kapitán Mored vedl s sebou?"

(11:02) Morigan: "Kolik jsme toho u všech bohů vypili?" pronese Richie řečnickou otázku.
(11:42) Ketryn: "Jo... asi tak... Hodně"
(11:43) Ketryn: Snažím se, jestli zvládnu nějak jít? "Příště už bez světla nepiju! "
(11:46) Morigan: Richie se snaží vyplížit ven ideálně hned dole, nejlépe aby nikoho nepotkal. Ty budeš muset po schodech. Nějak jít zvládneš, ale bolí to teda pořádně.
(11:51) Ketryn: Tak se s ním rozloučím a jdu se doplazit do pokoje. Dneska budu asi jen ležet a hekat 😀
(11:52) Morigan: K6
(11:55) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(11:58) Morigan: Nevíš sice kolik je hodin, ale i tak se děsíš, že někoho potkáš. Máš ale štěstí a do pokoje se dostaneš bez jakéhokoli setkání.
(11:59) Ketryn: V pokoji se pak snažím zjistit škody a převléknout se a dát se trochu dohromady, kdyby někdo přišel
(12:03) Morigan: Koleno máš celé nateklé a modré.
(12:05) Ketryn: Ty jo, asi pak budu muset někoho poprosit, aby se mi na to podíval... No tak se prevlecu, opláchnu a lehnu si.
(12:09) Morigan: K6
(12:10) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:13) Morigan: V posteli se konečně zahřeješ, ale usnout se ti nedaří.
(12:13) Morigan: Kocovinu nemáš tak strašnou, přece jenom jsi na pití dost zvyklá, ale to koleno tě bolí.
(12:24) Ketryn: Mám z toho náladu pod psa. Nemám tam ještě nějaký lektvar na bolest?
(12:24) Ketryn: Mám z toho náladu pod psa. Nemám tam ještě nějaký lektvar na bolest?
(13:23) Morigan: Ty jo, to si nejsem jistá, tak si na to hoď.
(13:28) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(13:30) Morigan: Tak nemáš. Většinou ti dávku dával Miki nebo Nial a poslední dobou jsi to už zvládala bez něj.
(13:33) Ketryn: Hm, tak asi pak budu muset poprosit tebe, až se uvidíme.
(13:40) Ketryn: Dám si na to aspoň studený obklad.
(13:53) Morigan: To docela pomůže a pak se ti podaří usnout.
(13:57) Ketryn: Tak aspoň na chvíli vysvobození

Souhlasím s tebou. Jen pevně doufám, že tím odborníkem není sám Azazel osobně

K6

(17:37) Morigan -> Ketryn: "Jedeš, kam jsi chtěla jet. A budeš s sebou mít po zuby ozbrojenou družinu."
(17:37) Ketryn -> : "Spokojená budu, až už na vás nebudeme muset být závislé a nebudeme se muset doprošovat," zamračím se.
(17:39) Ketryn -> : "Spíš jestli vy jste už spokojený, že jste si Johna tak vychutnal?" ujede mi.
(17:40) Ketryn -> : Jinak doufám, že na žádné seznamování s Richiem opravdu nedojde.
(17:47) Morigan -> Ketryn: "Jak s tím souvisí John? Hm, tedy kromě toho, že jsem musel slíbit, že taky bude v putující družině. No, stejně bych ho asi vzal s sebou, John je můj dlouholetej přítel. Když mám - jako přítel - pocit, že dělá velkou chybu, tak ho na ní upozorním. Nic víc."
(17:51) Ketryn -> : "Za týden od nás budete mít pokoj a už si s nějakými chybami svých 'přátel' nebudete muset dělat starosti," odtuším.
(17:53) Ketryn -> : Fakt, takovýho přítele bych vážně chtěla mít, pomyslím si a donutím se to neříct nahlas.
(17:54) Ketryn -> : "A vy se snad budete chtít seznamovat s naším bratrem? Myslela jsem, že nás vezmete na Amberwaldu a za branou branou už o nás nebudete chtít ani slyšet?"
(17:59) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že je mojí povinností předat šlechtici jeho sestry, které byly tak dlouhou dobu pod naší ochranou. To si nenechám ujít."
(18:00) Ketryn -> : Tak to chvíli nemám slov a snažím se šokovaně nezirat.
(18:03) Ketryn -> : "Doufám, že si nepředstavujete nějaké melodramatické předávání u dvora, jak už jsem říkala, v Akarii se nesmíme moc ukazovat," upozorním ho, když najdu slova.
(18:05) Ketryn -> : "A něco takového vlastně vůbec nebude nutné, už se pak o sebe zvládneme postarat," dodám. I když to už asi nezachráním.
(18:06) Ketryn -> : Jestli k něčemu takovému dojde, tak Richieho trefí šlak. Navíc, jestli zjistí, že jsem ho představila jako svého bratra 🤦
(18:08) Morigan -> Ketryn: Nevypadá, že by si to nějak rozmyslel.
(18:12) Ketryn -> : "Vy mi nevěříte, že nějakého takového bratra máme, že ano?" napadne mě, proč se chce něčím takovým v Akarii zdržovat.
(18:16) Morigan -> Ketryn: "To koneckonců uvidíme, ne?" pousměje se.
(18:17) Ketryn -> : "No, abyste se nedivil..." řeknu spíš napůl pro sebe a šla bych se nejraději někam zakopat.
(18:27) Ketryn -> : "Jo, to uvidíme...bratr bude vyloženě nadšený..."
(18:28) Morigan -> Ketryn: "Mít takový sestry, taky jsem nadšený," podívá se ti přímo do očí a pořád si drží úsměv. Seskočím vedle vás, takže se oba leknete. "Děje se něco?" řeknu nepřátelsky.
(18:28) Ketryn -> : Dívám se na něho, jestli po mně bude ještě něco chtít, anebo jestli můžu odejít.
(18:30) Ketryn -> : "Ne, neděje," snažím se o neutrální nehystericky tón. "Jen si tady s kapitánem povídáme, jak se hrozně těší, až se seznámí s Richiem..." Začíná se mi chtít hystericky smát.
(18:49) Ketryn -> : "Kapitán na tom trvá, že nás osobně předá, najednou o nás začal mít velikou starost," dodám.
(18:57) Morigan -> Ketryn: "Já se prostě jen chci ujistit, že budou všichni... spokojeni," prohlásí.
(18:59) Morigan -> Ketryn: A schválně udělá krok dopředu, aby narušil můj osobní prostor, i když se mě vlastně ani nedotkne.
(19:00) Ketryn -> : "Všichni spokojení? Budete snad po bratrovi za nás ještě něco chtít?"
(19:00) Ketryn -> : Je to prostě zmetek!
(19:04) Morigan -> Ketryn: "Jestli je to správný šlechtic, tak mi něco nabídne sám."
(19:07) Morigan -> Ketryn: "Já mám fakt moc rád, když mi někdo nabídne sám tu správnou věc," přistoupí ke mě ještě blíž. Ani se nehnu, ale asi mě to stojí hodně sil. "A nevrazíš mi jednu jenom proto, že se teď dívá John, viď," zašeptá mi pobaveně skoro do vlasů.
(19:07) Ketryn -> : To se mi chce vážně smát, když si představím, jaký je Richie šlechtic 😀
(19:10) Ketryn -> : Bohové, hajzl jeden! Přemýšlím, jak tě vysvobodit, ale netuším!
(19:13) Ketryn -> : "Abyste na ty svoje hry jednou nedoplatil. Opravdu bych vám nedoporučovala Richieho vydírat, za naši cestu jste si nechal zaplatit jinak."
(19:13) Ketryn -> : Nemyslím to nijak výhružně, jen konstatuji. A stále nevím, jak tě od něho dostat 😒
(19:14) Morigan -> Ketryn: "John se vždycky dívá. Liame. Tak si dej pozor!" řeknu mu a popadnu tě za paži, abychom odešly spolu. Nerada bych tě tu nechala s ním.
(19:15) Morigan -> Ketryn: Když se ohlídneš, stejně to vypadá, že jsme ho spíš potěšily, než naštvaly.
(19:19) Ketryn -> : Samozřejmě jdu hned s tebou.
(19:19) Ketryn -> : "Kretén."
(19:20) Morigan -> Ketryn: Já pro něj radši nemám slov!
(19:29) Ketryn -> : "Tak na to se vyloženě těším, jestli se setkají s Richiem osobně," vzdychnu si, ale dál už to raději nekometuji.
(19:34) Ketryn -> : "Jsi v pohodě?" podívám se po tobě starostlivě.
(19:42) Ketryn -> : "Takhle tě obtěžuje pořád?'

Ale zjistím to. Snad tohle není poslední úspěšné spojení...

k6

Ráno si tu nohu zkontroluji a doufám, že se nějak nehorší.

Tak to mi svitne naděje, že opravdu je chata prázdná. To by bylo dobrý, abychom si tam odpočinuli.
Tak se modlím, aby se tam nikdo přes den nevracel.

...

(22:43) Morigan: Můžeš si vybrat, kterou hlídku chceš.
(22:50) Margare-tka: Klidně si vezmu tu druhou. Abych si víc pohlídala Sáru. Stejně to ve dvou celou dobu nepokrejeme.
(23:19) Morigan: No to ne. Ono je dost náročný udržet se vzhůru. Vlastně je to prakticky nemožné, jen prostě spíte méně tvrdě.
(23:22) Margare-tka: No raději si Sáru na noc k sobě přivážu za zápěstí. Třeba kusem sukně
(23:28) Morigan: Jo, to asi půjde.
(23:46) Margare-tka: ...
(00:00) Morigan: V noci nemá žádné tendence utíkat, je tuhá.
(00:01) Margare-tka: Díky bohu

(21:53) Morigan: Tynna se naštěstí vrátí v pořádku. Máš málem infarkt, když ji slyšíš v lese a nejsi si jistá, kdo nebo co to je.
(21:55) Margare-tka: Jo to mám. Ještě, že se vrátila. Tak se pak dáme do práce a snažíme se Ariho co nejvíc ochladit.
(22:16) Morigan: Uděláte, co je v té chvíli možné a ve vašich silách. Sára mezitím vytuhla.
(22:19) Margare-tka: Díky bohu, hlídám ji po oku když spí, pak si ji na spaní asi přivážu k ruce. A taky si nějak rozdělíme hlídky.

Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:15) Margare-tka: Snažím se tedy Sáře udělat silný čaj, aby zase někam nezdrhla. A hlídám ji dokud neusne, samozřejmě pomáhám Tynně s dětmi a s Arim, aby mu bylo lépe. když už dělám ten čaj, tak uděláme čaj z vrbové kury. Na tu hořečku a zánět...
(16:19) Morigan: Uděláte sice jen malý oheň, ale uděláte ho, protože je to opravdu potřeba.
(16:19) Morigan: Sára úplně není nadšená z čaje, hlavně když je silnější.
(16:21) Margare-tka: Tak se snažím, ale žízeň mít musí.
(16:22) Margare-tka: A pro Arimu by bylo nejlepší, kdyby tady byl nějaký studny potok, abychom ho mohli zachladit. To by mu udělalo lépe.
(16:25) Morigan: Nakonec to není tak složité, protestovala jen chvíli, pak asi usoudila, že lepší cokoli k jídlu/pití než nic.
(16:28) Margare-tka: No asi tak a ještě je to sladký.
(16:32) Morigan: Až vám dojde med, tak to bude horší.
(16:32) Morigan: Jak moc jsi jí to navýšila? (Třeba jednou tolik, nebo ještě víc?)
(16:32) Morigan: k6
(16:32) Morigan: (Na ten potok)
(16:33) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(16:34) Margare-tka: Zatím o polovinu, aby je rychle nevyplýtvala.
(16:35) Morigan: Potok tam je, ale není zase tak poblíž, ale dá se tam dojít.
(20:17) Morigan: Čaj na ní potom začne zabírat, když ho vypije, přestane mít energii a pak odpadne. Ne, že by hned přímo spala, ale je taková omámená a leží.
(20:49) Margare-tka: Tak super, hlídám si ji a doufám, že usne. "Měly bychom ho co nejvíc zchladit, aby aspoň trochu ta teplota klesla."
(21:08) Morigan: "Tak já dojdu k vodě," řekne Tynna. "A ty tu počkáš s dětmi a s Arim."
(21:13) Margare-tka: "Dobře. Tak já zatím dodělám ten odvar na horečku. Buď opatrná."
(21:16) Morigan: "Zůstaňte tu s Margaret," řekne dětem, ale ty to pochopily samy a pak zmizí v šeru, které se velmi brzy stane tmou.
(21:20) Margare-tka: Bože snažím se nemít nervy v kýblu. Ari v prdeli, Tynna ve tmě s vlky a Sára skoro spící, která je láká a dvě skoro bezbranný děti.
(21:21) Margare-tka: To je tedy situace.
(21:24) Morigan: Zatím naštěstí nemáš pocit, že by kolem bylo něco podezřelého.
(21:25) Margare-tka: To jsem rád a doufám, že ho ani mít nebudu. Tak to tam vařím a pokud je to hotové, aspoň něco se snažím Arimu dát, nevím v jaké stavu bdělosti je. Tedy po tom co to trochu zchladím.

//............//

(16:43) Morigan -> Margare-tka: Snažíte se co nejdřív pokračovat i za cenu, že někdo z vás Sáru nese. Arimu je ale pěkně mizerně, ačkoli si nestěžuje, vidíš to na něm.
(16:47) Margare-tka -> Morigan: No tak děláme kvůli němu pauzy, tedy aspo se o to snažím. Ale samožřejmě, aby to nebylo tak moc očividíný.
(17:08) Morigan: Když už se večer musíte utábořit, má pořádnou horečku.
(17:10) Margare-tka -> Morigan: No tak musíme udělat nějaký odvar na hořečku a převázat tu ránu. Asi máme s Tynnou o něj dost starost.
(17:14) Morigan: Za to Sára mezitím nabrala síly a je aktivní.
(17:20) Margare-tka -> Morigan: No to je super. Tak ji zatím nechám aktivně bbnout, třebase unavý a pak dostane na noc čaj, aby spala a nikam neutekla.

(12:17) Morigan -> Margare-tka: Snažíte se Sáru dát pokud možno rychle nějak dohromady. Měla by být podchlazená, ale není.
(12:19) Margare-tka: Aha, tak to jsem ráda, že není. Chce se mi radostí i zoufalstvím brečet. Vůbec nevím, jak to s ní mám dělat.
15:03) Margare-tka -> Morigan: Mám ji tedy u sebe a fakt ráda, že se našla.
(15:04) Margare-tka -> Morigan: A už jsme docela daleko od našeho tábořiště, co?
(15:13) Morigan -> Margare-tka: Od tábořiště celkem jo, sešli jste celý kopec a pak jste ještě nějakou dobu pokračovali.
(15:27) Margare-tka -> Morigan: No to ušla pěkný kus cesty. Mlčím, jelikož se mi hlavou honí co budeme s ní dělat dál, tady to neututlám.....

(23:20) Margare-tka: Tak se pak nějak bez jakékoliv motivace a oddaně nějak začnu taky připravovat na cestu. (Měla jsem to hraní zkopírovaný, ale asi neodeslal nebo neví, myslím,m že pak se ještě pár vět uhrálo od toho posledního)
23:30) Morigan: Nějakou dobu jdete, ale moc to nevnímáš. I tak je náročné jít, jsi už slabá a unavená.
(23:35) Margare-tka: No pořád se tak nějak ohlížím. Co když se tam fakt vrátí a už tm nebudeme.
(23:36) Morigan: K6
(23:36) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(23:39) Morigan: Za chvíli je místo vašeho táboření pryč a scházíte dlouhý zarostlý kopec dolů.
(23:39) Margare-tka: Tak se snažím dáívat pozorabych nesltla. Ale v myšnkách se utápím v zoufalství.
(23:43) Morigan: Sejdete kopec a pokračujete lesem, Ari se pořád záhadně orientuje, ale ty vůbec nemáš představu, kde jste.
(23:44) Margare-tka: No to je super, že nemám představu. Ještě ani nevím, kde jsem ztratila.
(23:46) Morigan: Tak to už nevíš mnoho dní. Orientovat se mimo cesty chce speciální znalosti a dovednosti.
(23:47) Margare-tka: Hm.... bůh ví kde jsme. Tak jdu a mlčím, ale vnitřně křičím.
(23:54) Morigan: k6
(23:54) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(23:58) Morigan: Když si děláte další z mnoha přestávek, zůstaneš sedět z dětmi a Tynna si jde odskočit. Vzápětí na tebe volá. "Margaret!!!"
(23:59) Margare-tka: Tak to spozorním, "co se děje?" zavolám na ni.
(23:59) Margare-tka: Samozřejmě se zvědám, jestli nepotřebuje pomoct.
(00:02) Morigan: Ari se taky snaží zvednou. "Tynno??"
(00:02) Morigan: "Našla jsem ji!"
(00:03) Margare-tka: Tak to zrychlím. Nevěřím vlastní uším.
(00:06) Morigan: Když se tam dojdeš, Tynna stojí u keře a u kmene jednoho stromu je totálně špinavá, zablácená a zakrvácená Sára, bez pohybu stulená do klubíčka.
(00:07) Margare-tka: Tak to se k ní hned skloním. "Bohové." vydechnu úlevou.
(00:08) Margare-tka: Opravdu jen spí?
(00:08) Margare-tka: Není to její krev?
(00:09) Morigan: Tynna neříkala, že jen spí.
(00:10) Margare-tka: Tak zkusím jestli vůbec žije. Dotknu se ji.
(00:10) Morigan: Nereaguje.
(00:11) Margare-tka: Tak se ji pokusím lehce otočit a zkusím jestli má tep.
(00:14) Morigan: Tep má, i dýchá. Asi opravdu spí, ale nějak hluboce.
(00:15) Margare-tka: "Zaltíčko." oslovím ji, vezmu ji do náručí. "Dýchá." řeknu jim.
(00:16) Morigan: "Zkusíme jí dát trochu vody, musí být vyhladovělá a vyprahlá," chopí se toho Tynny.
(00:17) Morigan: *Tynna
(00:20) Morigan: "Jak se mohla dostat až sem?" nechápe Ari. Opravdu je to tedy dost divné.
(00:21) Margare-tka: "No hlavně je celá od krve." Bůh ví kde lítala. Každopdně ji vlci nesežraly...... Jsem ráda, absolutně šťastná, že se našla... ale co když nám takhle bude utíkat pravidelně.
(00:23) Margare-tka: "No to nevím, jak se dostala až sem." Nesu ji. Pokud to zvládám.
(00:23) Morigan: To už asi moc nezvládáš.
(00:24) Margare-tka: Tak ji když tak předám Tynně nebo Arimu, pokud by to zvládl.
(00:27) Morigan: Tynna se pokusí jí probrat a dát vodu a zároveň kontrolujete, jestli je zraněná.
(00:27) Morigan: Má na sobě spoustu škrábanců, ale ta krev z nich nemůže být, nejspíš není její.
(00:29) Margare-tka: Tak ji samozřejmě pomáhám. Aby se napila. No ještě, že není zraněná.
(00:35) Margare-tka: "Musí být strašně vyčerpaná."
(00:38) Morigan: "Je skoro nemožné, aby byla naživu," potřese hlavou Ari. Sára se trochu probere, vodu vypije. Trochu je zmatená, co tam děláte a kde vlastně je.
(00:41) Margare-tka: "Sáro neboj se, už bude líp." chlácholím ji, i když nevím co ona od tiho utěku ovažuje za líp. ˇŘíkám si,kdy si Ari vzpomene, jak jsem mu říkala, že její otec velmi dobře rozumněl zvířatům.....:-/
(00:42) Morigan: Rozhlíží se, jako by něco hledala, ale neobtěžuje se vám sdělit, co chce.
(00:43) Margare-tka: A má v pohledu strach a nebo ne?
(00:51) Morigan: Takhle jednoznačně asi ne.
(00:51) Morigan: Spíš ne.
(00:51) Margare-tka: No jen jestli se ze strachu nemáme ohlížet my.....

(14:03) Morigan -> Margare-tka: Usneš vždy jen na pár chvil, když už to tělo nezvládá, ale vždycky se s trhnutím probudíš. Tuhle noc už vlky neslyšíte.
(14:04) Margare-tka: Ach jo. Co mám dělat. Myslím, že tohle neunesu.
(14:05) Margare-tka -> Morigan: A sama tam zůstat nemůžu.
(14:05) Margare-tka -> Morigan: Což bych nejraději udělala.
(14:03) Morigan -> Margare-tka: Usneš vždy jen na pár chvil, když už to tělo nezvládá, ale vždycky se s trhnutím probudíš. Tuhle noc už vlky neslyšíte.
(14:04) Margare-tka: Ach jo. Co mám dělat. Myslím, že tohle neunesu.
(14:05) Margare-tka -> Morigan: A sama tam zůstat nemůžu.
(14:25) Morigan -> Margare-tka: Svítání nakonec samozřejmě stejně přijde.
(14:26) Morigan -> Margare-tka: A je potřeba se trochu najíst, napít a vyrazit dál.
(14:48) Margare-tka -> Morigan: hm... co jako budu dělat.....
(14:52) Morigan -> Margare-tka: Všichni tíživě mlčí a chystají se k odchodu.
(15:05) Morigan -> Margare-tka: "Musíme jít, Margaret," řekne ti Ari něžně, když si k ničemu moc nemáš.

(15:15) Margare-tka -> Morigan: No moc ho nevnímám. "Hm...Nejraději bych tu zůstala."
(15:43) Margare-tka -> Morigan: Ale spoň se nějak začnu hýbat. "Co když tu fak někde je a odejdeme ji." řeknu fakt zoufale.
(15:45) Morigan -> Margare-tka: "Bylo to celý den a noc, kdyby tu byla, našli bychom ji a kdyby se mohla vrátit, tak by se vrátila." Je z toho taky dost zdrcený, vlastně vypadá dost špatně.
(15:48) Margare-tka -> Morigan: "Ale já vím, že někde tady musí být." brzo se mi zoufalstvím úplně zlomí hlas.
(15:51) Morigan -> Margare-tka: "Když tady zůstaneš, zemřeš taky. K ničemu to nebude," pokračuje jemně.
(15:56) Margare-tka: No taky už je zbytečný, abych s nimi pokračovala. Dělala jsem to fakt jen kvůli ní..... kdybych se aspoň sama dostala zpět..... "Ale ona není mrtvá, já to vím." Stojím si za svým.

(12:59) Margare-tka -> Morigan: Tak pak hledám po okolí a koukám se jestli po ni nenajdu nějakou stopu, třeba kus košile nebo něco takového. Nervy mám na pochodu.... a nevím jestli bych ji vztekem uškrtila a nebo strachem umačkala.
(13:02) Morigan -> Margare-tka: Vystřídáte se a vydáte se postupně i dál (někdo vždy zůstane s dětmi na místě), ale není to moc, je to nebezpečné i pro vás a navíc v tom terénu je to náročné pohybovat se nějak rychleji.
(13:02) Morigan -> Margare-tka: Všechny pátrací akce jsou ale neúspěšné.
(13:15) Margare-tka -> Morigan: No to jsem na pokraji nervového zhroucení.
(13:54) Morigan -> Margare-tka: Kvůli Sáře tam zůstanete další noc, což je pro všechny obrovské riziko. Už asi není moc dalších možností, co byste pro ni mohli udělat.
(13:56) Margare-tka: Hm.... tak asi prakticky nespím. A doufám, že se nějak objeví.

(23:10) Morigan -> Margare-tka: Najíte se a pokusíte se ji hledat znovu. Déle než den navíc se ale zdržet nemůžete, i tak je to velký risk. To, že s tím ostantí souhlasí ukazuje, že jim na Sáře opravdu záleží.
(23:14) Margare-tka: Jsem jim za to vděčná. Sama nevím co všechno můžu od Sáry očekávat. Tak před den se snažím ji čas od času volat a koukám se po okolí jestli jsem něco nepřehláda. A kdy je úplněk?
(23:15) Morigan -> Margare-tka: Asi za dva týdny. Necelé.
(23:16) Margare-tka: Až jo..... bože i kdyby byla s nimi tak tohle prostě nejde zvládnout. Já si myslím, že mě tohle vnitřně zabije.