Druhá strana (290 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Když bylo všechno připraveno, odjeli Ewan s Markusem sehnat kočár. Vrátili se s docela slušným uzavřeným kočárem, který jsme ale přece jenom všichni ještě trochu očistili a upravili, aby vypadal opravdu dobře.
Markus se převlékl za kočího a má za úkol nás do Irlocku dovézt. My se tedy oblékneme do jedněch z našich obyčejnějších šatů a ostatní věci dáme do cestovních kufrů, které jsme taky museli pořídit. Máme u sebe každá prsten, který Eliot zfalšoval a také nějaké osobní šperky, aby "iluze" byla dokonalá. Navzájem jsme si dobře upevnily paruky a daly na ně točenice, aby to všechno vypadalo přirozeně.
Morigan: "Docela ti ta blonďatá sluší Katryn!:)"
Roderick si s námi ještě znovu prochází plán, samozřejmě za přítomnosti celé Smečky. Plán je složitý, ale už ho probíráme celý týden pořád dokola, máme pocit, že není možné nic z něj zapomenout! Ale jistota je jistota...
Roderick: "My budeme ve městě, ale nesmíte si nás za žádnou cenu všímat! Dokud vás nekontaktujeme sami."
Morigan: "My to víme, Rodericku, už jsi to říkal nejmíň padesátkrát!"
Roderick: "Radši to řeknu stokrát! Takže doufám, že to tak bude."
Rozčiluje mě, jako obvykle, ale snažím se myslet na to, že on je velitel. Asi jsme trochu nervózní, když se přiblíží chvíle nasednutí do kočáru.
Usměju se na ně. "Fajn, tak se uvidíme tam!"
Roderick: "Přesně tak, kočičko. Držte se a neflákejte se!"
Neovládnu se a zatvářím se kysele.
Ewan: "A buďte opatrné!"
Morigan: "Budeme se snažit!"

Nastoupíme tedy do kočáru, Markus se ujme řízení a rozjedeme se směr Irlock. Z okna ještě vidíš, jak ti Eliot mává. Ve tváři má vepsaný strach o tebe, přestože je zároveň nesmírně rád, že jsi s nimi zůstala a rozhodla ses do toho jít.

Komtesa Justýna z Erinu a baronessa Karina z Brilentu se vydaly do města Irlocku na největší událost století...

Neee:( blounďatou...ach jo...No tak si ji teda nasadím...a smiřuji se s tím. Za chvíli si snad zvyknu a zas se začnu usmívat:) Musím se v ní naučit cítit.

Snažím se si obě jména zapamatovat a vžít se do pocitu, že je ze mě opět na chvíli šlechtična:)tak se tak musím chovat:) Po té době v lese to je opravdu změna.

Tvoje nová identita je baronesa Karina z Brilentu (to je město) a já jsem komtesa Justýna z Erinu (to je také město). Jsem tvoje starší sestra. Před půlrokem jsme při tragické nehodě na lovu přišly obě o své manžely. Děti nemáme. Jsme ale docela dobře zabezpečené.

Nevím Morigan, bojím se aby nám tam Katryn nezůstala.:-)To bychom pak tu loutnu musely hledat samotné.

Jestli se nic nestane, tak potichu a pomaloučku pootevřu dveře, abych mohla nakouknout dovnitř,zda je tam tma.

Jdu tedy ke dveřím, v ruce mám svíčku. Nejdřív se zaposlouchám, jestli zevnitř neuslyším nějaké zvuky. Pokud ne, tak potichu zaklepu,pokusím se tak, aby to šlyšel jen kdyby byl vzhůru, nechci ho zbytečně budit pouze se slovy, že mu nesu ručník. Chvíli počkám.

Morigan se nakonec rozhodla, že raději nebude provokovat a pistoli pouze položila na zem před dveře Roderickova pokoje. Katryn byla vyslána, aby zkusila zaklepat na Eliota a zjistila, zda je v pokoji a spí, nebo je někde jinde...

No já se bojim toho, co vyvedeme:)))))

Neznámý, ale dobrý a silný alkohol nás posilnil a spravil nám náladu. Bohužel netušíme, co teď budeme v ztemnělé tvrzi vyvádět...

Takže Vás vítám ve Vlčím Doupěti!