Herna
History of AnM
Pán Jeskyně: | |
Systém: |
ORP |
Nové příhlášky: | Přijímáme |
Popis jeskyně: |
Poslední výspa civilizace poskytuje příležitost pro příjemný a dlouhý život. Ale na rozdíl od zbytku planety, skýtá alespoň nějakou. V dlouhé historii města se udály věc, o kterých stojí za to vyprávět. |
Klíčová slova: |
Arashi no Me, fate, Python, Postapo |
Jaké hráče: |
Hráče mám. |
Nástěnka: | Zobrazit/skrýt Nástěnku
Stručně, co hráči ví a co jsou obecné vědomosti.
Před šesti lety město uzavřelo brány a svět tam venku přestal existovat. Přes clonu nebylo vidět, co se dělo tam venku, město se nechvělo, nebyly slyšet výbuchy. Jen rudé nebe, s občasnými záblesky, Clona, která chrání před tím venku. Clona v posledních letech několikrát na chvíli ztratila soudružnost. Byly z toho stovky mrtvých lidí, které nešlo ani sníst.
Vy jste se dovnitř dostali s davem. Proto víte, že tenhle běh doběhlo z lidí, kteří čekali s nadějí na záchranu, jen malé procento. Když se nejrpve východní (kde byl relativní klid) a po té i západní (od té doby přezdívané brána nářků, nebo taky pekelná brána, prokleté místo, kam nikdo nechodí), uvnitř bylo k milionu lidí. Vy jste byli některými z nich. Venku zůstaly mnohé, mnohé miliony těch, kteří to nestihli. Rozumějte, stavba města se neutajila. V poslední době se nekonečné zástupy lidí z celého světa nahrnuly do malinkého Japonska. Většina z nich marně.
Město vypadá o dost jinak, než jste zvyklí. Například prakticky žádný dům není elektrifikován. Zcela chybí pouliční osvětlení, které v pozdější době (za vás) už bylo docela rozšířené (na hlavních ulicích). Existuje skládka u úpatí věží, se stejnými pravidly jako kdykoli později. Ještě nefunguje systém směny s věžemi. Jídla je hodně málo. Kanibalismus je cosi, co vidíte denně. Pochopitelně, před šesti lety jste ještě byli tam venku. Ale hlad je njlepší kuchař, že.
Lidé jsou touhle dobou už separovaní ve svých čtvrtích. Afričanů a Rusů je hodně málo, o to agresivněji brání svoje čtvrti. Ve zdech ještě nejsou skoro žádné díry a projít je třeba přes vojenskou hlídku.
Technologie jsou minimální, stejně tak množství palných zbraní, výbušnin nebo počítačů. Mít něco z toho je prakticky nemožné.
Yeny ještě nefungují jako universální platidlo. Prozatím pouze směnný obchod.
u okraje to zatím vypadá poměrně čistě. Málo kdo se usadil tam. Prozatím je to rovný, vybetonovaný plac, táhnoucí se v šíři sta metrů po vnitřním oblouku zdi. Prachu je zde zatím jen málo.
Lidskou rasu čekalo několik problémů. V první řadě Clona vyzařuje bez přestání. mezi lidmi jsou běžné případy insomnie, paranoii a halucinací. Lidské oči navíc nejsou na toto světlo stále ještě zvyklé, proto i když Clona poskytuje světla asi jako měsíčná noc, stejně z ni bolí oči. Lidé si zvyknou až po následujících dvou generacích.
jídlo lze sehnat několika způsoby. Lov krys zaznamenává docela úspěch. Problém je, že mnoho lovců se ze stok nikdy nevrátí. Jiní se vrátí, jako šílené trosky a než zemřou, šeptají slova nepředstavitelných hrůz.
Hrobníci jsou běžnou záhadnou věcí denní existence.
Touto dobou se na vzestup dává řemeslo, ale jen izolovaně. V číně se dostavuje recyklační továrna. problém je, že na její dokončení není materiál. Přestože se rozebírají domy, chybí kvalitní ocel a elektronické součástky. Po jejim dokončení by se situace měla zlepšit, ale nálada je spíš skeptická.
|
Hráči: (3/5) | Annubhoss, Seannach, sir Dareth |
Příspěvky ⇓
Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.
Vypisuje se 20 z celkem 112 příspěvků|⇐ ⇐ 1 ... 3 4 5 6
Pán Jeskyně - 2. října 2018 22:49 | |
![]() |
Taka najednou stojí za Jane. Kde se vzal, tu se vzal. Neslyšela ho vstoupit. Matoka ale nezmátl, cizí přítomnost vycítil už na chodbě. |
Pán Jeskyně - 30. září 2018 19:02 | |
![]() |
Splácnutí kartonové krabice jsou jediným vybavením jinak holé místnosti. Do Města, ale to je pro vás jen mlhavou vzpomínkou, se nedostalo ani z desetiny tolik lidí, kolik jich tady mělo být. Tak má dům každý. Tedy každý, kdo si ho odkáže udržet ve vlastnictví. Vy už víte, že život je tvrdý a bydlení není nikdy zdarma. Zrovna nedávno jste museli někoho vypakovat a nezůstalo to bez problémů a šrámů. |
Jane Doe - 29. září 2018 20:59 | |
![]() |
Jane nechala zbytečného plížení a bez okolků si kecla na zadek vedle něj. Překřížila nohy a zahlédla se do plamenů, nad kterými se pekla krysa. Chvíli mlčela a pak pokrčila rameny. |
Matok - 29. září 2018 20:50 | |
![]() |
"Věděl jsem, že tě vůně krve přivábí, dříve nebo později," pronesl Matok lehce pobavaneě hlasem, který byl na jeho věk až znepokojivě hluboký. "Tak jsem tě koneckonců přivolal, kdysi dávno," připomenul možná sám sobě, možná dívce, kdo ví. |
Jane Doe - 29. září 2018 20:47 | |
![]() |
Ona ho tiše pozorovala, jakmile ale začala krysa nad ohněm malinko....ehm, vonět, chmýří se jí načepýřilo a ona udělala zkusmo krok vpřed a pak ještě jeden. Pořád se plížila, ale zas až tak opatrná nebyla a na stěně se ve světle plamenů objevil její stín. |
Matok - 29. září 2018 17:56 | |
![]() |
Matok začal metodicky napichovat kousky krys na dlouhé tenké dráty vyrobené z vylámaného kola od bicyklu. Přitom si broukal jakousi hrdelní melodii, kterou si občas broukala jeho matka. |
Jane Doe - 29. září 2018 11:47 | |
![]() |
Když dospěla k toužené délce lana, zakončila práci komplikovaným uzlem. Po celé délce nového provazu soustředěně přejela, snad aby si do paměti vtiskla jeho texturu a potenciál. Pak ho stočila a přicvakla u pasu k ostatním. |
Jane Doe - 21. září 2018 06:55 | |
![]() |
Dívka, které se říkalo Jane, sedéla ve vedlejší místnosti stejného squatu, v rohu pokoje tak, aby měla výhled na vše okolo i to, co by se tam náhodou mohlo objevit či vlézt. Seděla v tureckém sedu a vedle kolena měla položené něco, co snad kdysi bylo víko od konzervy, teď upravené do podoby jakéhosi nože. |
Matok - 21. září 2018 02:07 | |
![]() |
Matok seděl opřený zády o zeď jednoho ze squatů blízko Okraje v Americké čtvrti a se soustředěným výrazem na zjizvené tváři oškraboval masivním zakřiveným nožem zbytky srsti a tuku z kůže poměrně velké krysy. Ještě netušil, co bude k touhle kůží dělat a nebyl si úplně jistý, jak by se jeho společníci tvářili na to, kdyby začal kožešinu máčet v moči, jak ho to učil otec. Ale něco mu říkalo, žem moc přívětivě asi ne. |
Pán Jeskyně - 20. září 2018 18:07 | |
![]() |
Tenhle příběh se stal kdysi dávno. Bylo to někdy v prvních dvaceti letech existence města. Kdy přesně to bylo, to nikdo neví. Tehdy bylo lidem hodně špatně. Živořili na okraji bídy. Nebyli lékaři, zato mnoho hrobníků. A kanibalů. Už nějakou dobu pracovali Lovci, ale ti byli nezkušení, leckdy se odvážili do kanálů a už se nevrátili. Kanalizace tak získala svou pověst a od té doby lovci loví v tunelech na okraji. A vracejí se živí a zdraví. Krysí maso je nejtvrdší valuta. |
Jane Doe - 19. září 2018 21:20 | |
![]() |
Ze stínu vyjde bělovlasá dívka. Nerozhlíží se kolem sebe, vlastně jde po opuštěné ulici způsobem, který by mohl indikovat, že si myslí, že jí vše okolo patří, a sklání se před jejím různobarevným pohledem. Kolem nohou jí v prapodivném tanci rejdí cáry látky, která snad dříve byla dlouhou sukní, či možná volnými kalhotami. Kdo ví. |
Pán Jeskyně - 28. srpna 2018 18:45 | |
![]() |
Dívám se na město a vzpomínám. Tichý šum, s jakým lidé ve Městě žijí svůj každodenní život, mi ve vzpomínání pomáhá. Mám docela rozhled, sedím totiž na střeše Evropské věže. Jsem asi jediný člověk, který tohle smí udělat. Pod přes okraj volně spuštěnýma nohama Je přes kilometr ničeho nerušeného gravitačního tahu. Ale to mi nemusí vadit. Nehodlám tam skočit. |