Stopy hrůzy (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Stopy hrůzy

Pán Jeskyně:

Devakar

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Místnost osvětlovalo jen několik loučí v stínem rohu se otevřeli dveře. Ze dveří vyšla postava s obličejem schovaným v kápi s maskou s dlouhým nosem. Mířila k osobě přikované ke zdi byl. Byl to mladý muž s plavými vlasy. „Tak to je konec lovce duchu. A Začátek naší temné budoucnosti.“ Pronesla postava skřípavým nelidským hlasem.
Svět se pomalu nezměnil na pohled jen jeden muž zemřel no a? Nikdo až na pár lidí neví jak byl důležitý a i když všichni spojenci snaží spolupracovat jsou ochromeni a vyděšeni. A je na čas démonů a probuzení dalších děsu. Pomsta je démonů každý mrtvý bude pomstěn…..

Klíčová slova:

démoni, magie

Jaké hráče:

Hráče s návhem pro démona, čaroděje pomateného vědce pro všechny služebníky zla a děsu. Kteří dokáží bojovat se dobrem aby se pomstily a urvali jsi co největší moc.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (12/15) Dracice, Eiris, Erinye, herrpetr, Inori, Karra, Keisell, Lego, Miare, Polárnice, Rosha, Winner

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 10 ⇒|

Annabeth Greenwood - 14. října 2018 20:00
Annabeth Greenwood

" Ano chtěla."
Odpovím potichu.
" Ale nevím jestli se můžu přestěhovat a nechat tu babičku samotnou. už je sama. Úplně... Otec za ní jezdí jenom minimálně, to už ho víc potká v kostele..."

Sania Ensès - 19. srpna 2018 12:08
Sania Ensès

Velká farma

Více informací se mi už během soulože nepodaří zjistit, ale vlastně to není naškodu, na případný průzkum se mohu vrhnout kdykoliv a kdekoliv později, budu na to mít mnoho času později. A tak si vychutnávám, i když ne nějak dokonalou, spíše trošku neohabanou, a více než masírující, dráždící masáž. Ale protože jsem spokojena jednak možným nákupem, tak i překvapením který mi tady vzplanulo jako nečekaný bonus, vůbec to nevnímám, tedy spíše si to užívám. Až se mladík podruhé udělá, a já spokojeně dodáhnuvšího svého, a on asi také, vylezu z vany.

Poté co se zabalím do látek, abych oschla a vytřela si vodu z vlasů a pokožky, mě mladík, zřejmě pod vlivem zážitku z vany, nabídne jít podepsat smlouvu. Což nehodlám vůbec propást! Zakže jen s úsměvem, jakoby to byl ve vaně skvělí zážitek, ne něco zázračného, nechci to přehánět s hraním, není určitě idiot, ale spokojeni jsme byli oba. Docela spokojeně, že každý máme co jsme chtěli, já pozemky, on peníze navíc a sex, pronesu. "Výborně, tak pjdme na to." Abych využila jeho dobré nálady ze situace.

...

Při procházení sídla mě udiví jak je luxusně vyhotovené, a až se zastavíme před mohutnými dveřmi s kováním, kteé budí nejen respekt, okázalost, ale i trošku děsí, tedy mě šimrá v zádech, běžného návštěvníka by to možná ani nenapadlo? Ale ty stráe, kování, napadá mě plno věcí, k čemu by mohlo být použito a proč, a to, že to je kování proti zlodějům je až hluboce dalece v seznamu nápadů.

Když vidím louku s konmi, na které je výhled z pokoje, trošku nedůstojně se k němu rozběhnu, spíše jako holčička. "Nádherné! Miluji koně, překrásný výhled." Pronesu spokojeně, že nekoukám do nějakých domů, ale na louku s koňmi. A otočím se pak na správce. "Ah, snad jen nějaké občerstvění po cestě, osvěžení, vodu s vínem." Pronesu, abych si něco dala, ale nic velkého si neporoučím, jedině snad pokud trvá na nějakém jídle, tak nějaké pečené menší maso a placky, ovoce ne. "Pokud budu přijat až zítra, snad až během dne, možná by jste mi mohl dělat společnost vy? Pokud tedy Vás neodvádím od poviností k pánu, či snad nějakých neodkladných záležitostí?" Pronesu, a snad jasné, že nemyslím společnost do ložnice, nejspíše k jeho věku a stavu. Ale dobrému rozhovoru určitě dám přednost, přeci jen. nechci se vnucovat, ale v rozhovoru mohu trochu zabrousit do toho co se tu děje, ale hlavně kmet, nebo přinejmenším, starší správce, pokud tu působí dlouhodobě, bude pro celé okolí dokonalá studnice vědomostí! Úžasná možnost se dozvědět nějaké drpy, pověsti, nebo cenné informace nejrůznějšího druhu. A když se dozvím, co ho trápí, možná získám i nějakou další páku, na něj, na pána k prodeji, nebo naopak, páky na dění ve městě a tak.

Takže večerní rozhovor, rozhodně neberu jako obtežování mé osoby, ale podám to tak, že když jsem host, ať mě hostí a přátelský moudrý rozhovor mi nemůže, neměl by odmítnout, a mohlo by to být hodně konstruktivní!

Kovář

Je mi jasné, že perly by se nejspíše zakovávaly hůře, než kameny, le vesměs kámen zase může křupnou nebo se odřít, takže počítám, že spíše jako kovář nemá takové zkušenosti obecně jako zlatník, a ve výsledku to bude nakonec jedno. "Samozřejmě, ponechám to možnostem, až uvidíte kameny a perly, podle toho co bude nejvhodnější." Pronesu spokojeně, aby si to pak vybral a prohlídnul, co uzná za vhodné, že budu spokojena vesměs se vším, i když perly by mě potěšili, díky mé magii, ale to mu samozřejmě neřeknu.

...

Poté co si tak dovádíme, a hrajeme na kravičky, chvilku, zdánliví pocit, že jsem bučela, a nejen proto, že jsem zabučet chtěla? A on, skutečně to do mě buší jako býk? Propadla jsem tak své roly? Nebo nějaký magický efekt, jsem přepracovaná, nebo spíše, prosycená extází až tak moc? Nebo možná to že jsem ho již párkrát kojila zanechalo efekt, i když jinak nic nepozoruji. Jako bych cítil z mé masky kraví magii, ale možná to byl jen závan mého vlastního odrazu!

Zatím se tím netrápím, bylo to příjemné a vůbec se tím nerozptyluji, ani si nesem jistá, co jsem to cítila. Zatím. Navíc můj býček spokojeně pije mlíčko, a už se těším, jak mi podlehle, i když, minule sem ho kojila a poté byl, docela, řekla bych střízliví! Jako by to vypotil v kovárně a nebo byl takový workoholik, že ho uspokojovala víc práce než sex. Kdyby to bylo v jiné době a místě, mohla bych to nazvat i smůlou, sukuba a narazí na impotenta? Teda, impotentní není, to ani náhodou, ale narozdíl od mnoha jiných mužů má uspokojení v něčem jiném než mém těle, zajímavé, ale i trochu, rozčilující a dráždivé.

Ale co, navečer, odpoledne, jak se čas namane, vezmu kováře s sebou domů. Sice ho nevezmu přímo do své komnaty, nemusí vidět celou truhlu, zlato, a hlavně, to, že perly teprve vyrábím! Takže ho dám na starost styčné loutce, nakrmit, napojit, a sama dojdu pro bedničku s šperky, tedy polosurovými a obroušenými kameny, smaragd, rubíny, kde přibyli i perly, jsou tam sice i malé i velké pravé, ale i ohromné, mléčné, mé. A pak bedničku postavím na stůl, aby mohl vybírat, přeměřovat, zkoušet!

Dovádění ve chlévě

Poté co slyším smích a pobavení, je mi jasné, že moje připouštění si neužívá jen kravička podemnou, ale i správkyně a loutka. Docela se mojí bezmocí a otrockou službou docela baví! Mršky jedny! Dokonce na svém zadečku a bocích i pozoruji, že má nová správkyně kravínu si ráda dopomáhá, nebo spíše mě, pomáhá bičíkem. Aby to bylo buďto dobře odšukáno, nebo podle jejího smíchu, pěkně zábavně provedeno pro její pobavení! Ale nemám si na co ztěžovat, užívám si to skvěle.

Plácání bičíku, smích, oplzlé komentáře, nucení do dalších a dalších souloží, nucené stříkání, dojení které nebere konce, potoky slin, mléka a mlíčí pod mým tělem. A bučící kravičky, které bučí nejspíše pro to, že v chlévě je nový býček! Krása, to je ta pravá chovatelsky perverzní atmosféra.

Když pak pod sebou cítím již kolikátou elfku, nemám vbec ponětí, kolik času uplynulo, skoro až utahaně, s knučivím bučením se do ní vysemením, a najednou jsem přitažena na něco jiného, na, slyším, cítím řetězy, a tělo podemnou je podivně posazené, tedy položené, zavěšené! Narazím do jejího klínu, jenž nespíše nechce být obrařen životem, protože cítím mrskání se a touhu se vymanit, i jakýsi odpor, snahu vykroutit se, když se do ní snažím zasunout! Trvá to docela dlouho, než se mi to povede, vlastně jsem se jednou udělala ještě před zasunutím, jak se snažím zasunout a třu pyj o klín, stehna, bříško, a snažím se poslepu, bez rukou a nohuu, zasunout, a její kroucení mi v tom nijak nepomáhá. Když pak konečně, přes hekání a smích, plácání ičem co me povzbuzuje, se zasunu, cítím horké mlíčí mezi našimi klíni, kterým jsem jí ozdobila, jak mezi námi čvachtá a pleská. Elfka, kravička se zhoupává s každým přírazem, musí být nějak zavěšená, to mi prozrazují i řetězy, hekání, funení. Nádhera! Smích když funím a semením! Chvilku přemýšlím, jestli ty řetězy nejsou vlastně řetězy z té trojice k sobě přikovaných elfek, že bych šukala tu prostřední, při vědomí, a ty dvě okolo nám dělaly, držák? No nemám volné nohy, ani ruce, a tak jen bučím, stříkám a funím. Možná se nikdy nedozvím, zda to byla ona, nějaká vzpurná temná, nebo světlá, a to je na tom krásné! I býčky co tu budou po mě nemusí vůbec vědět, kdo je otcovskou býčkou, nebo naopak, býčka která matka nosí její dítě. Bude to tak, živočišné!

Nebere to konce! Až pak padám únavou, vysílením a prázdnotou, a přesto mě ještě nutí se pářit. Skoro dokud nepadnu. Ještě se těším, že splní mé instrukce a po spáření s celou stání mě dají na hraní telátkům, ale asi jsem už tak prászná a vyrpaná, nebo uběhlo tolik času, že už sem svůj úkol splnila. Nebo jsem při tom omdlela. Protože šukání, páření ustalo, a nakonec cítím, jak mě někdo odvádí a sundavá mi popruhy, nejspíše má loutka, někde v jiné stáji, kam mě pak opět odvedla. Když se konečně dostanu z masky, zjistím že je večer, a když zjistím, že je večer druhého dne, trošku se zhrozím, ale i zasměju. "Bylo to úžasné!" Zaculím se. "Sem vyčerpaná, ale náramně spokojená!" Usměji se. "Měla by sis to zkusit, náramné. A, docela ses mi nasmála! Myslím, že příště bych se měla smát já tobě." Zalaškuju si. Ale spokojeně oddechuji. "Líbilo?" Otážu se a pak se zasměji. "Jak si vedla naše, správkyně chlévu z tvého pohledu?" Vyzvídám její sledovací názor.

Noční potíže

Spokojenost kravičky mě nepřekvapí, spíše potěší. Je jasné, že jsou to stádová a milá zviřítka. A tak se těším, až k nim přivedu nakonec i druhou kamarádku, když si tyhle dvě ve chlévě tak padly do noty, další den, nebo ob další, už budou mít další kamarádku.

...

Pohlédnu na děvče a zakroutím hlavou. "Ach ne, nemusíme tam, právě sem si tě umyla. Možná si užijeme ve stájích a chlévech další krásné chvilky později." Nadhodím, jako bych si jí třeba snad koupila a zplatila někdy jindy, když s ní budu spokojená, ale nyní si jí odvedu do ložnice.

Poté co mi pochválí vemínka, že jako maminka, kravička bych měla mít to nejlepší mlíčko, když mám tak krásná vemínka jí pohladím, a nechám jí se přisát. "Hodná, holčička. Telátko. Bů!" Zahihňám se, když mi saje vemínko, a přitom co se starostlivě stará i o druh prso poznávám na její věk docela zkušenou dívčinu. Je vidět, že sex je asi docela odzkoušené, výnosné, nebo nutné řemeslo, a od mládí je v něm trénovaná. Trošku až škoda že to zapomene, ale o to víc si poslední večer chci užít jejích slžeb a zkušeností.

A naopak, mladou ale zkušenou kurvičku za pár mincí si jistě najmu kdekoliv, když bude chuť.

Během krmení se děvče znovu udělá, což je docela zajímavé, asi se jí to vážně líb, čisté útolné misto, jídlo a něha. Ale také sleduji, že sex, rozkoš zpomaluje její přemenu, i když jí úplně nezastavuje. Což by mohlo znamenat, že přemena nebude přímo semenem, meožná je skutečně v kontaktu s tím znakem, býkem, samcem, začne sexem samotným, souloží se to aktivuje, ale dokud souloží je to aktivní méně, a pak co přestanou, degenerace se jako nemoc po inkubační době rozšíří? A já jí nyní zpomalovala sexem infekci? Zajímavé, pojmout to moderní tematikou. Možná tak se meneno jen druhořadé medium, než se na první pohled zdálo. No, asi budu potřebovat další kravičky na odzkoušení mé teorie, naštěstí mám velký chlév!

Sladce spi kurvičko, a krásné ráno tě čeká kravičko!

Ráno

Kývnu na služku, že zatím není tedy potřeba zasahovat, kurvičku nechám spát, a připravím se, na zdánlivou cestu na farmu, jakože si tam chci něco zařídit, ona se může zatím postarat o kravičku, loutky o dům. A já mohu když bude potřeba zaskočit na ostrov, nebo taky ne.

Ale hlavně mohu s dcerou vést hovor v poklidu, nerušena a nesledována, cetou na farmu, a věnovat se, řízení, jantarové elfy. A až dorazím na vinici, farmu, uvidím, zda bude nutný přesun, nebo stačí má záskočná elfka na místě.

Zaměřím se nejprve na dceru, a pochválím její, obtočení kenžek a elfek kolem prstu, tedy spíše kolem pyje. "Výborně! Ani bych nic menšího nečekala. Tedy už mají mýtus o stvoření elfí rasy, z nekonečné hladiny mléka, vynořivších se ostrovů prsů, kde se vynořila na jejich pobřeží bohyně a porodila dceru, z vlastného mléka, koně a elfku, aby spolu na osrovech počali celý elfí rod? Zatímco dcera oplodovala matku, znovu a znovu, aona rodila své dceři dcery a sestry, své dcery, první elfky, na oceánu mléka a ostrovech prsů, které dcera oplodňovala stejně jako matku, a tak se rodily první elfky a futa elfky?" Zasměju se, ale nečekám, že zase až tak teatrálně si s nima zahrála, i když, proč ne?

Chvilku vyzvídám, co je nového, ale pak jí zdělím, že se zastavím, možná osobně, nebo že si tam, dojdu omrknout situaci svým, avatarem. Tak ať mě očekává, a že jí zbavím možná pár futaelfek, chvivých sexu. Jen se zeptám, co dělají mé oblíbenkyně, mé knežky, a také mé dvě nejoblíbenější knežky? A dcerky ve výuce, jak pokračují se samostudiem?

Načež se zaměřím na spojení s jantarovou elfkou, kde popraská skořápka, a já, znovu zrozená, se narodím jako elfka, v místnosti s jantarovým zřídlem.

Hádm, že alespoň z části už je zřídlo opět naplněné. Pokud se mi povedlo formu, nádobu ne moc porušit, tím lépe, možná jí ještě nekdy naplním a použiji, ale pokud se rozpadla, nevadí. Dveře nejspíše celý dva týcny nikdo neotevřel, takže hádím, že uvězněná paladinka, co tu stojí na stráži chapadlovém krunýři, se nehnula o píď, a jen snáší sv mučivé vězení zaživa z chapadel na každém místě těla, tedy na porvrchu i uvnitř. Asi lituje, že nemůže umřít, tedy no, pokud vůbec ještě myslí, reaguje, a není už jen vegetující tělo šukané chapadly, podpírající zbroj. Trochu uvolním chapadla v oblasti prsů a prs promnu, zda nějak telo, prs zareaguje, i když, asi ve svém vězení nemá moc jak reagovat, jen to snášet, pokud vůbec ještě mysí a vnímá. Pak zase zbroj uzavřu. A vyjdu, nahá z jantarov tajné komnaty, směrem k oltářům. Napřed k oltáři, velkému hlavnímu, kde byla dcera naposledy, tedy do hlavní síně, abych se podívala co je nového, a jak se dří chapadly připoutané velekněžce, pokud tam není nějaký zrovna rytuál, pak se podívám na svůj menší oltář kojení a spermatu, o patro výš, a pokud nenarazím na dceru, nebo nějaké z mých dvou nejmilejších knežek, vydám se do vesnice, abych se podívala, jk se to tu změnilo. A kontaktuji dceru, že už jsem na ostrově, v mém avatařím těle, že mě může najít aby jsme se setkaly, a že chci všechno nové vidět, a ochutnat!

A pak s ní probrat všechny našem, moje, její, zvrhlé plány do budoucna. Schválně jak se tu ted šuká, nebo koho dcera nosí na údu? Doufám, že pak bude nosti mě!

Sania Ensès - 18. srpna 2018 13:49
Sania Ensès

//10

Sania Ensès - 29. července 2018 21:21
Sania Ensès

Velká farma

Poté co mě průvodce, tedy správce farmi ohlásí, pousměji se i když mě trochu zklame, že paní nemůže mě přjmout, a tak mě přijme mladý pán. No, sice by se jednání s mladým pánem mohlo ukázat jako mnohem jednodužší, než s matkou, ale kdo ví. Taky hlavně, nemusí tolik mít pravomoci jako matka a mohla bych tam ztrácet čas, ale uvidíme!

Tedy souhlasím, poděkuji a vydám se do domu, za správcem, aby mě uvedl. Prohlížím si sice skromnější, ale čisté a útulné vybavení domu. A nakonec mám i pocit, že jsem zaslechla něco známého, žeby z noci? Ze včerejška? No, doufám, že se to neukáže jako problém? Když vejdu do pracovny, docela mě překvapí mladík, jak vypadá zrale a inteligentně, docela by mohl být i hlava rodiny, i když v jeho věku, matka asi stále bude krkem, který bude tou hlavou hýbat. "Dobrý den! Jsem velice ráda, že jsme mě přijal takto narychlo." Pronesu a usadím se do křesla. "Doufala jsem, že si promluvím s vaší matkou, ale možná pokud obchodní a plánující záležitosti a kasu domu spravujete vy, jsem zde na správném místě." Pousměji se. "Tedy, proč jsem vás navštívila, jistě víte, že vaše pozemky sousedí s mímy. A nejspíše se i v blízkých dnech dozvíte, nebo možná později, podle toho, jak to bude chtít správce města chtít udržet v tajnosti, že chci odkoupit ještě nekolik dalších pozemků abych rozšířela jednak své pozemky, vinice a také vybudovala poblíž města lázně. Tedy, pokud skoupím pozemky tak jak mám v plánu, budu mít své pozemky z obou dvou stran vaší farmy, a tedy bych ráda, nu, upřímně, jistě si domyslíte, odkoupila část vašich pozemků tak abych tyto pozemky mohla propojit, protože vaše farma bude uprostřed. Což samozřejmě povede k tomu, že buďto nebudete chtít prodat, protože jde o vaše rodinné sídlo či majetek po generace zpátky, nebo budete posečkávat až pozemky stoupnou tím, že na okolních budu stavět, a budete se mi je buďto snažit za vyšší cenu než jakou mají nyní, nebo je za vyší cenu prodáte někomu, kdo ale vám za ně dá stejně méně, než za kolik se je bude snažit je prodat mě. Navíc, možná by jste se o této dohodě ani nedozvěděli, a někdo jiný by po vás vaše pozemky mohl chtít ne po dobrém, ale třeba odkupem, však kdo ví, co za rody tu má na vás něco, nebo proti vám něco? Tedy, s čím přicházím. Jistě by bylo drzé nabídnout vám jen slušnou cenu za vaše pozemky, když jsem to já, kdo je chce. Ale také vám řeknu, že když zde začnu stavět, jejich cena se nejspíše zdvojnásobí, až ztrojnásobí. Ale pokud stavět nezačnu, když pozemky mít nebudu, nikdo je za vyší cenu kupovat nebude. Tedy vám nabídnu rovnou, trojnásobnou cenu za všechny pozemky které jste ochotny mi postoupit, nebo čtyřnásobnou cenu celé vaší farmy, za což by jste si mohly koupit stejně velkou farmu přímo v Římě. Ovšem s podmínkou, že nikomu nezdělíte cenu, za jakou jste mi farmu prodali. Peníze vám mohu splatit, polovinou zítra, polovinou do dvou týdnů vše ve zlatě a drahém kamení, nebo jiných komoditách, dle vašeho přání." Pronesu docela sice možná až drze, ale naprosto vážně. "Možná to zní poněkud neuctivě, ale je to jediná nabídka kterou dělám, a pokud ji nepřijmete vy, dám jí svému sousedu z druhé strany, a popravdě, nikdy nejspíše už hodnota pozemků nebude taková, jakou jsem vám ochotna vyplatit, protože pokud neprodte, začnu stavět jiným směrem, a tak pozemky tímto směrem nebudou stoupat na ceně." Pronesu zcela vážně, bohužel bez emocí, nebo moc velké přízně, prostě jednoduše obchodně, ne jako přítelkyně, ale jako ryzá obchodnice. S férovou nabídkou, ale férovou bohužel jen tak, že platí velice krátkou dobu, pak naneštěstí padá, protože jakékoliv vyčkávání by mě, zdržovalo a já zatím mohu pracovat na svých plánech jinde a stálo by mě to méně. Nadruhou stranu, dostat třeba milion sesterciů za farmu s cenou dvouset, tříset tisíc, obrazně řečeno, možná za trochu té hrdosti stojí, protože s těmi penězmi se dá začít dvakrát úspěšněji jinde a ještě mít cenu celé nemovitosti k dobru jako zálohu.

Arrieth - 8. července 2018 19:37
Arrieth

Timův pohled ji skutečně znepokojoval, ale musela se proti tomu ohradit. Dantemu nezahne, tím si je jistá. Doufala, že se Sharon objeví včas.
Přišla až k mladíkovi a věnovala mu celkem svůdný úsměv. "Troufám si říct, že už celkem dobře." mrkla na něj a opřela se o stůl díky čemuž nabídla výhled do dekoltu. "A co vám, pánové?" zeptala se obou dvou.

Sania Ensès - 25. května 2018 12:07
Sania Ensès

//odvážím naše na letiště, budu tu tak asi kolem 16té, dle stavu na dálnici Praha-Plzeň zpátky = víkend, papa

Sania Ensès - 11. ledna 2018 17:43
Sania Ensès

//náramně 33% :(

Sania Ensès - 23. července 2017 14:41
Sania Ensès

//odepsáno

Sania Ensès - 20. července 2017 21:25
Sania Ensès

//Dobrou

Sania Ensès - 12. července 2017 13:08
Sania Ensès

//Tak si těch 8,5 hodin v práci teď užij xDDD :P

Ilse von Schwarzgrund - 10. června 2017 23:17
Ilse von Schwarzgrund

//Tak máš to tam, dneska už se loučím, díky za hru a dobrou, papa

Sania Ensès - 28. dubna 2017 03:26
Sania Ensès

//EHMMMM! Asi ještě k těm Pompejím přehodnotím vzhled démonky a otrokyně (Novinka z dnešní noci)(!) :DDD

http://vaesark.blogspot.cz/2017/04/stuff.html?zx=bc54f976196ee0f

Cože, půjčit na Zalisu, no, možná, ještě si to rozmyslím? :)

Sania Ensès - 23. dubna 2017 12:48
Sania Ensès

//voběť = chvilku mimo

Pán Jeskyně - 24. prosince 2016 22:25
Pán jeskyně Devakar

//přeji všem pěkné svátky.

Sania Ensès - 24. prosince 2016 14:06
Sania Ensès

Přeji krásné a klidné prožití Vánočních svátků,
bohatého Ježíška, množství dobrot a hlavě moře zdraví a spokojenosti!


Užijte si svátky v klidu a míru, a do následných dní se těším, že se tu sejdeme na nějaké herní uvolnění a odreagování po předvánočním shonu a stresu ...

Petra, *E* Erinye

Pán Jeskyně - 20. prosince 2016 12:04
Pán jeskyně Devakar

(no to nevím)

Pán Jeskyně - 20. října 2016 17:25
Pán jeskyně Devakar

Děvčata

Ostatní dívky se podívali na Emu a tak se zatvářila nejistě. „Emo?“ Zeptala se ji Naděžna. „Já za to nemůžu.“ Pípnula. „Já nevěděla že to bude brát tak vážně.“ Dodala nejistě. „Vážně co myslíš že brala vážně?“ Zeptala se Olga. „To že jsem ji svedla.“ Oznámila jim a ostatní dívky na ni civěli s otevřenýma pusama. „Opravdu?“ Zeptala se šokovaně Olga. „Jop.“ Oznámilaa pak se rychle vytratila zatím co ostatní za ni nechápavě civěli. „No páni.“ Zašeptala překvapeně Naděžna.

M+M

Podívala se na tebe a přejela si rukou po prsou. „No já jsem myslela že bychom je mohli zužitkovat. Sice by to to bylo trošku plýtvání. Protože to kovali vážně zkušení otroci. Zláště když byly kalené v lidské krvi.“ Oznámila ti a olíznula si rty. „Budeme jim muset udělat něco aby mohli ještě dělat když jim přitzlučeme nohy, ale to vymyslíme jak to budeme dělat.“ Ubezpečily tě a pak jen přikývnuly.

Podívala se na tebe a povzdechla si. „No to je opravdu škoda. Oni mají občas opravdu dobé nápady. Ale co kdybychom si jej pořídily. Myslím že kdybychom jej trošku očarovali mohli bychom ho používat tady unitř.“ Oznámila ti a pak se rozařila. „Něco mě napadnulo.“ Oznámila ti zaujatě.

„Půjčila si ho ana, ale právě mě napadlo že jsem připravila něco lepšího.“ Oznámila ti a odběhla a vrátila se se čtyřmi mladíky co vlekli podivnou konstrukci uprostřední byla krraboce z kovu s otvorem uprostřed. Kolem byla sloubky s pouty. Pak přivedli jednu dívku a připoutaly ji tak že byla přimo nad krabicí s roztaženými nohami. Pak přitáhnuly kolo které připojily řetězem ke krabici a ke kolu připevnily další dívku. A dali ji kolem krku obojek. A pakse konečně vratily k tobě a dívka začala šlapat. Z prvu velmi pomalu a z krabice se začalo vynočovat něco jako velký kovový úd. „Ještě jsme to nevyzkoušely ale dokončily jsme to před nějakou dobou.“ Oznámila ti matilda. „Šlapání uvádí do pohybu mechanismus jenž ho vysouvá až do dívky a pak jí pomalu dál. A Dál.“ Osvětlila ti to a podala ti krabičku se dvěmi tlačítky. To menší aktivuje didlo v sedátku dívky co šlape a to větší ji dá šok pokaždé když budete chtít aby zrychlila.“ Dodala její sestra.

Drezérka

Podala ti ruku. „Souhlasím i když myslím že to nebude na škodu. Od odby napoleonských válek tohle nikdo neprovozoval. Jednu dobu to zkoušeli němci, ale ti neměli to srpávné publikum a vybavení jaké máme my.“ Oznámila ti poněkud sebejistě. „Projdeme potom terén a rozhodneme se. Co a jak. Možná bych lovné zvěři dala na záda i čísla abychom je mohli sledovat nebo se na ně mohlo sázet.“ Oznámila ti nadšeně.

Pak si udělala poznámku. „Jistě půl napůl pokud je chcete chovat. Přátelskou rádu vám dám zadarmo. Strašně radi se schovávají do ponožek zláště ti malí co ještě tak nehřejí. Tak pozor ať si nespálite nohy.“ Oznámila ti klidně a udělala si poznámku.

„Nejsem si jistá zda to někdo vůbec zkoumal nebo se o to jen pokoušel proto vám to nemohu říct.“ Přiznala se protože ji asi taková myšlenka ani nenapadla přece jen kdo by mohl být tak zvrácený jako ty? Když si mluvila o tom které dvě si vezmeš přikývnula. „Dobře tedy budete si přát vzít je rovnou expres dodávku nebo spolu s další vlakovou dodávkou?“ Zeptala se tě.

Pán Jeskyně - 1. srpna 2016 20:54
Pán jeskyně Devakar

"Během rytuálu krvavé noci." Odpověděl ti prostě jako by tim říkal všechno, ale vlastně ti nic neřikalo krom pár hodně divokých hystorek.
"Mohla by si ji spojit semnou. Nebyla by si otrok byla by si členkou rodiny něco jako nevlastní sestra." Oznámil to nakonec to nevydržel a popadl tě za bohy a nasadil si tě na úd a začala tě prudce zvedat a přirážet.

Sania Ensès - 16. července 2016 08:41
Sania Ensès

NEAKTIVITA

Dámy (Nedá mi?) A pánové,

asi za dvě hodiny odjíždím na letní tábor, čímž to nebudu po dobu 14 dnů
(Do 30.7. včetně) U internetu a jiných věcí fungující na, prý, elektřinu (Všichni víme, že to je magie). Tudíž se tímto s vámi loučím, na 14 dní stopuji (A zmrazuji) Všechnu svou aktivitu, a budu se na vás těšit ...

Mějte se pěkně, nezlobte a papapa!
Petra

1 2 3 4 ... 10 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace