 |
Užívám si reakce ostatních víl. A to, jak to Helion s Hakimem dobře vymysleli a naplánovali.
Líbí se mi, jak Denní dvůr přijímá Adrianu jako Helionovu dceru a jeho dědičku. Líbí se mi zdejší atmosféra. Je to něco naprosto jiného než na Jarním dvoře.
Adriana se pousmála a je na nich obou vidět, jak se trochu uvolnili. Já vlastně taky. Sice ještě nejsme na konci obřadu, ale kdyby se toto pokazilo, tak by i ten zbytek byl na houby.
---
Snažím se mluvit srozumitelně a jasně, protože ten ruch a hluk který propukl byl skutečně velký.
Neposlouchám konkrétní víly, jen to bzučení a výkřiky. Ale nedivím se jim, je to spousta novinek, která se tady teď odehrála.
Helion s Hakimem dokonce museli dav uklidňovat.
Adriana odpověděla davu a díky její... kráse a osobnosti je tím uklidnila.
Když promluvil Helion, tak se na chvíli sál uklidnil a ztichl. Ale jenom proto, aby se zase rozešuměl když oznámil, že bude následovat náš manželský rituál.
Snažím se zapamatovat jak kdo reagoval. Kdo byl rád a kdo naopak projevoval nevoli. Ale nezvládl jsem to dlouho, protože Adriana dostala korunu a závoj a byla... neodolatelná.
Nevadilo by mi ani kdyby bylo součástí manželského rituálu něco jako včera.
Pochopil jsem, že zatímco jsme se včera spojili (a to doslova) my dva, tak teď se spojují... zákony nebo spíš právní věci.
Nikdo neprotestoval, to je dobře, nerad bych musel ve svatební den bojovat, ale na druhou stranu... kdyby to jinak nešlo, tak proč ne.
Pomyšlení na první novomanželský polibek mi pokazil výhled na Tamlina. Ale na druhou stranu po tom, co jsme dělali včera nebo možná i dnes nad ránem, tak se rozhodně nedá tvrdit o tom polibku, že byl první novomanželský. Hořkou pachuť z Tamlina to ale nesmylo. Taky jsem jí jemně stiskl ruku.
Když pak byl prostor, tak jsem jí dal ten první novomanželský polibek. A snažil jsem se o to, aby každý v sále pochopil, koho tady miluji.
Všeobecné veselí trochu kazí Tamlin a to i přes to, že zmizel. Doufám, že se přese mě nebude snažit jakkoliv ovlivnit Denní dvůr. Ne - opravil jsem se - on se o to bude snažit, ale podle toho, co mi Helion s Hakimem říkali, tak je to jedno.
Rhysand je zvláštní. Vnímám jeho upřímnou gratulaci, stejně jako od všech z jeho doprovodu. Vážím si toho a taky toho, že není tak formální jako ostatní.
<span style="font-weight: bold; color: white;">"Děkuji, vážím si toho,"</span> řekl jsem mu.
Začal se přibližovat Eris. Vím, že ostrahu tady zajišťuje Helion nebo spíš Hakim, ale i tak jsem jenom kousek od proměny a od toho, abych na něj v případě potřeby zaútočil.
Ale uklidnilo mě to, že je Adriana tak klidná a očividně s tím nemá problém.
Jeho slova mě pak naprosto šokovala. Trochu jsem si o něm poupravil mínění.
Než odběhl, tak jsem poděkoval i jemu.
Dívám se, kdo tady ještě zůstal. Chytím Adrianu za ruku a usměji se na ni.
Trochu ze mě spadla nervozita. Konečně jsme legálně svoji. Na druhou stranu tímto okamžikem jsme odstartovali válku proti minimálně dvěma dvorům. Uklidňuje mě to, že na ni nebudeme sami.
"Tak co ženo, jdeme se bavit?" zeptal jsem se Adriany i když jí musí být jasné, že rozhodně zůstanu střízlivý a ideálně bych si ji někam odvedl do soukromí.
|
