Balada o kalných očích (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Wáw, tlieskam! Neviem v celom texte nájsť jediný rušivý moment, jedinú chybičku z môjho pohľadu - a myslím, že vďaka tejto básni som si obľúbila poéziu ešte o niečo viac.

vockoo 14. června 2013 14:15
Jo, to by mohlo být. :)

Ještě mě napadá, jestli by nepostačilo i ono protřelé: "Juchů!" ;)

vockoo 14. června 2013 14:15

Opravdu? Podobné jako míti dýku v zádech, což mne nutí trochu k zamyšlení... zda to není jistý druh potěšení...

Hmm...
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Sccion 11. června 2013 23:13
"Ah", případně "Aaaah"
Tadá!

Nefrete 11. června 2013 19:23
Jak zní citoslovce potěšení, abych ho mohl použít? :)

Díky

Líbí se mi to.:) Opravdu dobrá práce.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.

Antracitově černá: Díky moc za komentář. Wolkera též neřadím mezi své nejoblíbenější autory, ale vždycky mě mrzelo, že zrovna jeho Balada o očích topičových má už tu spojitost s režimem, protože ji opravdu považuji za skvost.

S tím časovým odstupem mě poněkud mrzí ty slabiny, které se tam nachází a ještě jsem nepřišel na způsob, jak je důstojně odstranit. Ovšem, a to mi přijde zajímavé, já ty nedostatky vidím jinde. A vlastně právě naopak tebou zmíněná slabá místa mi povětšinou přijdou jako vcelku dobrá. Dokonce až do té míry, že tvé řešení, které odebírá několik slov z řádku ho z mého pohledu prodlužuje. :)

Osobně mi tak nějak nejvíc drhne část:
"Otevři oči ... na chvíli,
Pak ptej se... spatřily."
A ještě tebou zmíněné "proslulou", "zkalenou".

Naopak na obě části s útrapami jsem skoro až hrdý. :)
Tak nějak jsem si totiž tu báseň navykl říkat v duchu a přijde mi, že ta dlouhá pasáž je stále v rytmu. Ačkoliv je mi jasné, že při čtení může dost nesedět. Ovšem byla to jedna z věcí, která mě mimo jiné tak zaujala na Wolkerově předloze. (vypíšu tu začátek, na kterém si mimo jiné můžete zkontrolovat čistě náhodnou podobnost) ;)

Utichly továrny, utichly ulice,
usnuly hvězdy okolo měsíce.
A z města celého v pozdní ty hodiny
nezavřel očí svých jenom dům jediný.
Očí svých ohnivých, co do tmy křičí,
že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a železných tyčí
dělníků deset své svaly železem propletlo,
aby se ruce a oči jim změnily ve světlo.

Právě na té označené části mi došlo, že ten rytmus může být zachován i přesto, že dva verše si vzájemně neodpovídají. Škoda, že mě se to tak nepovedlo. :)

Každopádně ještě jednou díky. Vzhledem k tomu, že to je v podstatě jediný pokus v poezii, který podle mě vzešel z mého pera a za něco stojí potěší každá reakce.

Mě se to líbí. Wolkera jsem měl kdysi moc rád.
Tadá!

Wolker není můj absolutní favorit, ale některá jeho díla jsou skvostná. Tato balada jim inspirací rozhodně nedělá ostudu.

Musím přiznat, že nejlépe mi zní začátek. Je plynulý, ubíhá před očima lehce a příjemně na čtení i poslech. Krásné čtení mi kazí až rým "proslulou/zkalenou," který sice sedí do rytmu, ale při čtení už mi příjemný nebyl. Pak mou představivost stejně brzdí "klikatí/útrapy," ale pro pěkně použitá slova se mi líbí víc než předchozí.

Plný počet hvězd jsem nedala obzvláště kvůli tomuto:

"Útrapy lidu a útrapy zvířeny,
útrapy jež mohou v útrapách zas jen být spatřeny."

Druhý verš počtem slabik naprosto rozbil rytmus. Porušil atmosféru básně, přestože výsledný dojem z ní byl kladný. Budiž, ať je tam slabik víc, ale jen nutně - slova "zas" a "jen" jsou nepotřebná. Popř. "Útrapy, jež mohou být v útrapách spatřeny." ...by neměnilo nijak zásadně vyznění a sedělo by to alespoň o dvě slabiky lépe. Stejně tak je pro mě přebytečné "neb" v posledním verši, ale to už je na citu autora.

Vyčítám ještě mírně klišoidní konec a naopak chválím, chválím, chválím mistrovskou hru se slovy.