Vzpomínka na... (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Mala som naozaj veľké problémy túto báseň dočítať. Och, tak nerada sa nudím a pritom poézia môže byť taká krásna, no toto za prečítanie ani nestálo. Horšie než umieranie.

Z velké části už za mě vše řekla Rafaela. Ač pro mě byla hřebíčkem do rakve až strofa poslední, na jejíž rýmy se nedalo dívat - natož aby se daly číst.

Volné verše ti jdou. Skoro se děsím toho, když do nich vplétáš příliš rýmů. Hraješ si se slovy, ale s rýmy se ani trochu nemazlíš. Působí dojmem, jako kdybys napsal první, které tě během pěti minut napadly a vzniká tak neskutečné klišé brzdící lehké první dvě sloky.

Dokud jsi rýmoval ABC ABC, bylo to dobré. A dokonce velmi dobré. Přestože nemám volné verše v lásce, první dvě sloky asi z hlavy na chvíli nedostanu. Pak ale přišlo nejen opakování jednoho verše (rád běžím), ale i slova, která jako kdyby do veršů nepatřila. Zoufá, že se ven nedostane, někudy běží a pak najednou rána - rád vaří! Oceňuji na tom jistý kontrast (přestože ve středu působil jaksi "násilně"), přechod od zoufání k lásce, ale ztvárnit druhou část bez klišé je tvrdý oříšek - snad bych i řekla, že to je nemožné.

Přiznávám, že se mi ještě líbí předposlední sloka. Možná, že kdyby se tato báseň skládala jen z první, druhé a sedmé strofy, dala bych jí pět hvězd. Takto dávám 3*.

Hmm zajímavé dík . :)

Po přečtení jsou mé pocity silně rozporuplné. Na jednu stranu z téhle básně cítím oproti tvé ostatní tvorbě lehkost a přirozenost, která mě těší.
Na druhou stranu je to ovšem naprosto katastrofálně technicky provedené.
První dvě sloky vypadají nadějně.
Třetí a čtvrtá už sice kulhají jak postřelený kůň, ale pořád se dají číst.
Pátá opět vzbuzuje jistou naději.
Šestá je hřebíkem do rakve, měla jsem chuť mlátit hlavou do zdi a nedočítat to. Totální nesmysl.
Ty dvě poslední nejsou tak zlé jako šestá, to ale neznamená, že nejsou hrozné.

Tvá tvorba je velmi nevyvážená.
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?