Černá růže (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Až na ty chyby, které tady padly, se mi to líbí. Asi hlavně proto, že sám bych něco takového napsat nedokázal - aby se to rýmovalo a dávalo to celkem smysl. A tohle má navíc děj.
Nechápu nechápavý lidi, kteří můžou něco tak úplně pochopitelného nepochopit.

Velká písmena za každou čárkou, nesmyslné věty, mizerné rýmy, chabý děj, gramaticky chybné tvary přechodníků.

Za trest třicetkrát před spaním Mácho náš, jenž jsi na nebesích a dvacetkrát Zdrávas Panklová.
Přísnější inkvizitor by jistě nakázal palečnice, nebo useknout ruce.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Tak trochu jsem nepochopil ten výraz "V jílci meč", nemělo to být v pochvě meč? Nebo tím bylo myšleno, že přízrak drží meč?

Také mi dělá problém verš "Bílé vlajky v oknech dávno stáhlé," předpokládám, že těmi vlajkami máš na mysli závěsy, nicméně ani tak mi to nedává vzhledem k básni příliš velký smysl.
*Nejasné klikyháky.*

Báseň byla ještě výjimečně schválena, ale další dílo srovnatelné kvality příště dál nepustím. Nic ve zlém, ale všechny ty básně jsou dělané jak přes kopírák, snad jen s tím rozdílem, že kvalita letí směrem dolů.
Opakuji svá slova, která jsem napsala už dříve: Osobně soudím, že by to chtělo konečně změnu, a to radikální, všeho stejného příliš už jednoho k smrti unudilo a ani autorce by nějaký zásadní posun, vývoj dál, neuškodil.
Čas říkanek už pominul, teď by se měla začít tvořit ta pravá poezie. Přestat sypat z rukávu jednu báseň za druhou, místo deseti udělat jednu, ale pořádnou. Počkat si na to pravé políbení Múzou, nespokojit se jen s "nudou" a lehkým záchvěvem sotva naznačujícím dobrou myšlenku. Sepsat dílo a nechat ho uležet, pak si ho znovu přečíst a případně jej poupravit nebo celé zahodit, čas dokáže odhalit mnohé věci. A nakonec se zkusit zaměřit i na jiné žánry, poezie není axis mundi (střed světa) všeho a ne každému tento žánr sedne. Nedaří-li se vyvíjet směrem kupředu skrze poezii, je možné zkusit udělat kariéru v jiném žánrovém odvětví. Třeba pak autor(ka) v sobě odhalí dosud skrytý potenciál.
Odpusť jim, neboť nevědí, co činí.