Královský kočár (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Kostelní zvony prozvučely jarní krajinu. Farář dokončil své kázání a odebral se k jiným povinnostem. Vesničané se rozešli. V kostelních lavicích zůstali čtyři osoby. Jerson - místní řezník, Orzim - zdejší pasák ovcí, Thafus - vesnický povaleč a opilec, Fayd - vůdce místních zbojníků.
"Bratranec ze sousední vesnice tvrdil, že Černým lesem pojede královský vůz jen s minimálním ostrahou. Povezou nějaké zlato či co." Řekl Orzim přežvykujíc stéblo trávy.
Fayd zvedl obočí a odflustl si. "Takže svolejte muže a zítra za úsvitu na našem místě. Mám ještě nějakou práci, vy se vraťte k té své." Řekl Fayd a zvedl se. Odkráčel pryč z kostela.

Noc byla dlouhá - jeden ze zbojníků se ženil, takže velkolepá svatební oslava. Nebo aspoň chlapi to tak nazývali, šlo prostě jen o to, ztřískat se do němoty na cizí finance.

Nebe bylo zatažené a paprsky slunce prosvítaly temnými oblaky. Fayd seděl na kameni a pozoroval s jistou úctou krajinu. "Jsme tu!" Výkřik Fayda vyrušil z dlouhého přemýšlení. Otočil svou hlavu a uviděl deset mužů.
"Dělo schováme do hromady sena. Na povel ustřelíme kolo od vozu. Orzim a jeho muži seskočí ze stromů a zabaví jezdce na koních. Jerson vyskáče se svými muži z úkrytu a zabaví pěšce. Thafus s dvěma muži bude v záloze. Jakmile bude zneškodněna stráž, obklíčíme vůz a... Víte co následuje."
Zbytek se ještě vzpamatovával z předešlé noci, ale všichni plán pochopili.

Schylovalo se k dešti, ale ještě pršet nezačalo. Kupa sena byla mezi stromy zasazena jako by nějaký převrhnutý vůz zapomněl svůj náklad. Hlaveň děla byla namířena na cestu a všichni doufali, že se strefí do kola. Přes cestu přehodili strom, aby musel kočár zpomalit. Orzim vyšplhal s pěti muži na stromy. Jerson se schoval s dalšími pěti muži do keřů. Fayd zaběhl do kupky sena a začali vyčkávat.
Později, až slunce bylo uprostřed oblohy, byl na obzoru konečně královský vůz se svými strážemi. V popředí bylo šest jezdců. Kolem vozu byli rozmístěni tři strážci na každé straně.

"Stát!" Zavelel jeden z jezdců a vztyčil ruku. Strom jim blokoval průjezd. Pravá chvíle k vystřelení děla. Fayd zapálil doutnici. Vlhkost sena ji bohužel uhasila. Nový pokus. Bum ! Vzduchem se ozvala děsivá rána. Po ráně následovalo hřmění a spustil se déšť. Vojáci se rozhlíželi do všech stran, odkud to přiletělo. Kolo od vozu odlétlo a vůz poklesl. Koni, kteří táhli kočár se odhákli a uprchli.
Orzim se s křikem vrhl ze stromu přesně na hřbet koně, na kterém seděl jezdec. Ostatní se vrhli hned za ním.
Jerson natáhl tětivu luku. Pustil. Šíp prosvištěl vzduchem a zasáhl jednoho vojáka do krku. Ostatní své tětivy také pustili. Padli další dva muži. Vyskákali ze svého úkrytu a začali se bít s vojáky.
Mezitím padli dva zbojníci, ale poslední jezdec. Odkopl Orzima a dal se na úprk. Jeden se zbojníků hodil dýku. Jezdec se svalil z koně na zem. Kůň pokračoval ve svém útěku sám.
Jerson se setkal s Faydem uprostřed boje s posledním ze strážců. Fayd udělal otočku a svým mečem prořízl poslednímu pěšákovi záda.
Všichni obklíčili vůz. Fayd otevřel dveře a uviděl nějakou šlechtičnu s nějakým vyšším generálem. Generál okovanou botou vykopl Fayda ze dveří. Šlechtična se natáhla a zabouchla dveře. Z vozu se ozvalo hlasité zatroubení rohu. Déšť rozblátil cestu a smočil všechny zbojníky.
Po zatroubení se ozval šumot. Roj šípů? Ano! Šípy dopadly. Několik zbojníků dopadlo na zem a Bůh ví odkud se vyřítili královští vojáci. Strhl se boj. Spousta královských i zbojníků padla.
Rozmáčené bahno se střetlo s rudou barvu krve. Fayd, Orzim a Jerson se ocitli vedle sebe. Ostatní byli mrtví. Kolem byla spousta královských, co byli lační po další krvi zbojníků. Fayd v pozadí uviděl Thafuse jak si pohazuje s tučným váčkem peněz.
Kolem Thafuse se objevili lukostřelci, který zamířili svými šípy na tři zbojníky. Na tři poslední zbojníky v tomto kraji. Lukostřelci pustili tětivy...