Nestor Salósy (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Jméno: Nestor
Příjmení: Heichmann - Salósy
Datum Narození: 3.10.1974
Pohlaví: Muž
Otec: Carlos Salósy
Matka: Heidi Heichmann - Salósy
Vzdělání: Neukončené střední
Jazyky: Španělština, Angličtina, Francouzšina, Latina (základy)
Výška: 197 cm
Váha: 78 kg
Barva očí: modrá
Místo narození: Santiago/ Chile
Trvalé bydliště: Catacamas – Olancho/Honduras

Curricuum Vitae: Před tím, než se začneme zabývat Nestorovým životem, by se možná slušelo zmínit pár událostí, které se udály ještě před jeho narozením. Nestorova matka Heidi Heichmann se narodila v Norimberku roku 1935. Po skončení druhé světové války se Heidi odstěhovala ke známým do Rakouska. Její rodiče byli souzeni pro podporu nacistické strany. To bylo naposledy co je viděla (o několik let později se díky své práci dozvěděla, že byli odsouzeni k politickému vězení, ve kterém si oba manželé vzali život). V Rakousku vystudovala žurnalistiku a v roce 1960 odlétá do Chile, aby napsala reportáž o zdejších nepokojích. Chile bylo pro Heidi naprostým tropickým rájem, vždyť byla Evropanka, která se nedostala dál než do Rakouska. Politická situace v Chile vypadala podobně jako v ostatních zemích Jižní Ameriky té doby. Ve zkratce, došlo k vojenskému puči, proti kterému se zvedla vlna nepokoje a povstalo mnoho odpadlických skupin, které unášely vysoce postavené příslušníky diktátorského režimu a „bojovalo za svojí svobodu“. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi, kterými se zatěžovala Heidi, během svého pobytu v Chile, který neměl trvat déle než rok. Heidi se, jako správná žurnalistka, ptala obou znepřátelených stran na jejich ideály, důvody, apod. Díky těmto „pohovorům“ se seznámila s jedním mladým úředníkem, který pracoval jako vedoucí ekonomického oddělení generála Alejandra, nově jmenovaného diktátora Chile. Není překvapení, že se ten úředník jmenoval Carlos Salósy. Pár dalších schůzek a z pracovního vztahu se vyklubal poměrně romantický románek. Carlos se s Heidi oženil a díky své pracovitosti se složitou byrokratickou hierarchií propracoval až na post guvernéra Santiaga. A 3.10.1974 se jim narodil syn, kterého pojmenovali Nestor, což je v Latinské Americe poměrně běžné jméno.

Nestor se narodil v Santiagu a jeho částečně evropská krev mu propůjčila neobvyklý vzhled (pro obyvatele Latinské Ameriky). Tmavé vlasy jsou v pořádku, nepatřičně působí jeho modré oči a světlá pokožka. Nestor byl doslova vymodleným synem, a proto když se narodil, dělali jeho rodiče, kteří už v té době patřili mezi smetánku společnosti, vše pro to, aby z něj vypiplali vysněné a dokonalé dítě. Jejich snažení započali tak, že Nestora přihlásili na soukromé katolické gymnázium, kde se kromě výkladu Bible také učil jazykům, šermu, boxu a dramatickému kroužku. Odpoledne pilně studoval a věnoval se mimoškolním aktivitám, tohle všechno jej bavilo, protože v podstatě nic jiného neznal. Jenom školu, ranní a večerní modlitby a šachový kroužek. Takto pokračoval až do svých 17. Nestor byl chloubou svých rodičů a svůj hrob si vykopal tím, že se začal zajímat o politický stav v Chile. Během samostudia moderní historie zjistil, že rebelové bojují za správnou věc. Vidina svobody a boje proti tyranskému diktátorovi jej posedla jako horečka. Ve škole začal šířit povstalecké myšlenky, přestože se nikdy s žádným povstalcem nesetkal a všechny informace získal z novin a knih. Ostatní žáci se jej stranili, protože nechtěli být v jeho blízkosti, až přijede vojenská kontrola, která Nestora nachytá uprostřed projevu o svobodě. Studenti gymnázia o tom říkali rodičům a rodiče známým a takdále, až se celým Santiagem nesl šepot o „tom pomateném klukovi, který si neváží vlastního života.“ A tahle informace se donesla k uším člověka, kterého nazývali Mort. Mort byl vůdcem jedné z největších povstaleckých skupin poblíž Santiaga, zvané „Te Quiero Liberta“. To je to, co jeho skupina potřebovala, novou krev, zaslepenou vidinou svobody, která by opět uvedla věci do pohybu. Ale aby jej získal, musí zpřetrhat jeho vazby k tomu „uzurpátorskému městu“.
A tak se stalo, že jednoho dne, kdy se Nestor vracel ze školy, našel dům svých rodičů v plamenech. Plakal a rmoutil se, nestyděl se za to, protože co je horšího než ztráta blízkých? Těžká ruka mu dopadla na rameno a nějaký hlas za ním promluvil: „To je výsledek války mezi Svobodou a Tyranií. My jí, ale na rozdíl od ostatních, chceme ukončit.“ A tak se stalo, že Mort vzal Nestora pod svá křídla. Nikdy mu neřekl, že ten dům vypálili na jeho příkaz.

Nestor, popoháněn vztekem a vidinou osvobozené země se pomalu, ale jistě propracovával složitým systémem hierarchie, který vládl mezi povstalci. Začínal jako obyčejný „bojovník za svobodu“, který stojí poblíž barikád, kontroluje lidi zda nemají něco dočinění s Alejandrem, apod. Pomalu šplhal po žebříčku hodností a titulů až stanul na předposlední příčce, jako pravá ruka Morta. Říkali mu „Europeo Lobo“, evropský vlk. A účelem jeho pozice bylo odstraňování nepohodlných lidí, ať už z vlastních, nebo nepřátelských řad. V podstatě nástup na tohle místo mu umožnil jeho nástupce, člověk přezdívaný „Monje“, mnich, který se, před tím, než oběť zabil, pomodlil za její spasení, což mu nakonec bylo osudným, když mu uprostřed otčenáše hlavu provrtala kulka. Tak na jeho místo nastoupil málomluvný Lobo, který zabíjel dřív než přemýšlel. Možná se ptáte jak je možné, že někdo pobožný, který byl vychováván v hřejivé lásce, je schopen chladnokrevné vraždy? Odpověď je jednoduchá: Je hnán vztekem na ty, kteří mu tu teplou peřinu lásky strhli.

Takto žil až do svých 20, kdy díky zradě došlo k obrovské čistce v táboře „te quiero liberta“ a Nestor byl zatčen, odsouzen jako politický vězeň na dobu 30 let v Mexickém vězení „Padecimiento“.

Jestli si myslíte, že člověk se dostane do vězení a vyleze z něj úplně stejný, tak jste pekelně na omylu. Jediné co jej drželo naživu a příčetným byla četba a cvičení. Bohužel měli jenom náboženské knihy, které jen utvrdily Nestorův názor, že Bůh neexistuje a je to jen pomatený blábol. Zkuste věřit v Boha, když se dostanete na místo, které je možná horší než samo peklo. Vraždy spoluvězňů, šikana, intriky, znásilňování, tohle všechno bylo na denním pořádku a ostraha vše přecházela s očividným přehlížením. Bůh ví, že kdyby Nestor nebyl v cele sám, možná by se ani nedožil propuštění. Díky své tiché a nesvárlivé povaze se do konfliktu dostal jen párkrát a vždy vyvázl jen s lehkým poraněním, protože bojoval s vervou vlastní člověku, který se bije o holý život. Nechal si vytetovat vlčí hlavu na pravý prsní sval ,čínského draka na levou lopatku a pannu Marii s krvavými slzami na pravé rameno, pod ní nápis „Bůh musí být slepý.(“Dios tienos estar ciego.“). Ve vězení se naučil mít rád slunce. Jeho pálivé paprsky, které se mu zarývaly do očí a připomínaly mu, že je stále naživu.
Slova nedokáží vyjádřit jaké to je vězení, stejně jako vám židé neřeknou jaké to je v koncentrečním táboře.

Roku 2004 se situace v Chile uklidnila a Nestor byl prouštěn za dobré chování. Stále však byl politicky nebezpečný, takže jej vláda uklidila do malého města Catacamas v Hondurasu a našla mu mizerně placenou práci.

Catacamas je prašné město uprostřed ničeho, vede tudy jedna čtyřproudová cesta a železnice. Důležitá je ovšem jedna budova, ve které evropský vlk pracuje. Denně tady projíždějící vlaky nechají balíky s poštou, které se do té budovy odvezou a Nestor je pak otvírá a spaluje. Jeho práce je kontrolovat mrtvou poštu. Dopisy, které leží na poště tak dlouho, že adresy pomalu vybledly. Dopisy, které se neustále posílají mezi odesílatelem a poštou. Dopisy, pro které si nikdo nepřišel. A Nestor sedí uprostřed moře dopisního papíru a vystřelovákem je otevírá a čte. Navoňaná psaníčka milenců, nevyplacené složenky, dopisy z táborů. Občas najde nějaké bankovky, které musí odevzdat na vrátnici, sem tam krabička s ochlupením z intimních partií apod. Ale vedle těchto dopisů, jejich čtení je nudné a nezáživné se objevují ještě další, které vyburcovaly Nestorovu zvědavost. Dopisy plné slov, kterým nerozumí, symboliky, kódovaných sdělení, které nikdy nedošly k adresátovi (upřímně mexická pošta není zrovna nejspolehlivější). Tyto dopisy si bral domů a lepil je na zdi, strop, skříně. Z bílých stránek skládal skládačku ze které se snažil pochopit o čem pisatel mluví. Rozluštit význam slov jako: Maškaráda, Gehenna. Zpočátku si myslel, že se jedná o nějakou sektu, protože párkrát narazil na slovo Kainité, ale další dopisy jej jen utvrdily v tom, že tohle není žádná lokální sektička, ale uskupení mnohem větší. Jakoby odhalil, že pod plátnem na kterém je namalován náš svět, je ještě jedna vrstva světa, který se od toho našeho diametrálně liší. Zatím netuší o co se jedná a kdo jsou ti Kainité, ale času má nepřeberně mnoho a on na to přijde. Postupně bude otvírat jeden dopis za druhým, až najde poslední dílek skládanky a on objeví tajemství těch, kteří se skrývají za tou jejich Maškarádou.

Má Nestor nějaké příbuzné? Popřípadě jaké, kde se nacházejí, jak je s nimi či byl v kontaktu?

Nestor má stále rodinnou větev z matčiny strany v Rakousku a z otcovy strany mu zůstal strýc (tudíž Carlosův bratr) s rodinou a babička s dědou (jihoameričtí lidé jsou neskutečně dlouholetí). Příbuzné v Rakousku nikdy neviděl, ale přesto ví kde bydlí. Nestorova matka měla jejich adresu v zápisníku. Co se týče rodiny Salósy, tak s tou byl Nestor vždycky v dobrém vztahu, ale naposledy je viděl před tím, než jej odvezli do vězení. Do znovusetkání s nimi se nebude hnát, protože rodina Salósy je na svoji krev hrdá a Nestor by se před nimi propadl hanbou. Jak by si od nich mohl získat úctu, když byl vězněn a je potetovaný jako nějaký motorkář.
Roberto Salósy – strýc
Maria Ajanandra – Salósy – teta
Raffaela Salósy – dcera, přibližně v Nestorově věku
Marcos Corelás – její snoubenec
Juan Salósy – děda
Alahamadra Salósy – Derajuas - babička

Má Nestor nějaké blízké přátele? Popřípadě jak se s nimi stýká, jak často, kdy s nimi byl naposledy v kontaktu?

Nestor měl pár přátel, ale jednalo se jen o přechodné kamarádství závislé na prostředí. Na gymnáziu byl vždycky obklopený houfem kluků a děvčat, které mohl nazývat přáteli. Nebyly to žádné pijavice, které by se s ním přátelili jen kvůli bohatství a popularitě jeho rodiny. Pak odešel ze školy a přidal se k Te quiero libertas, kde moc přátel neměl. Vytvořila se kolem něho bariéra ze strachu a úcty, kterou měli téměř všichni před Evropským vlkem. Takže suma sumárum, přátele měl naposledy na gymnáziu a viděl se s nimi v 18. Ani v současnosti přátele nemá, protože je sledovaný vládou a ta by hned nově získaného kamaráda podrobili výslechu, což by jej nejspíše odehnalo. Nestor možná dokonce trpí menším blokem pro vytváření blízkých přátelských kontaktů. Mísí se v něm strach ze zrady toho že dotyčnému nějak ublíží.

Jak se Nestor jeví na první pohled neznámým lidem?

Jako člověk se kterým by sami nzapočali rozhovor. Je skoro vždy sám jako samotářský vlk, kterým kdysi byl. Přestože se upravuje, holí, sprchuje, stále působí jakýmsi neupraveným dojmem, možná to dělají ty kruhy pod očima, nebo pomačkané oblečení. Nicméně se mu v očích třpytí inteligence a na poslech má příjemný hlas. Hluboký a měkký jako samet. Sám na něj nikdo nepormluví, ale kdyby Nestor někoho oslovil, mohl by být příjemně překvapen. Staré dobré pořekadlo říká: „Nesuď knížku podle obalu.“ Jinak vzhledově je dost pohledný a charismatický, akorát má kolem sebe nějakou prazvláštní auru.

Je věřícím (v tuto chvíli)? Popřípadě je stoupencem jakého náboženství?

Není. Žádným náboženstvím neopovrhuje. Opovrhuje fanclubem, který se kolme jednotlivých náboženstvích tvoří (věřící). Nesnáší fanatiky a lidi až příliš zaslepené vírou. Proti ostatním „umírněnějším“ věřícím v podstatě nic nemá.

Co je v současnosti Nestorovým cílem v životě? Čeho by chtěl dosáhnout za rok? Za pět let? Za dvacet let? Čeho by chtěl dosáhnout v životě?

Nestor nemá žádné douhodobé cíle ( s takovou prací je ani mít nemůžete). Žije ze dne na den a čeká co mu ten den na svém stříbrném podnose přinese. Za momentální cíl v životě by se dalo považovat rozluštění dopisových rébusů.

Jakých dalších dovedností se za život naučil?

Plynule se dorozumí třemi jazyky. Umí boxovat a šermovat. Obstojně střílet. Zvládá španělskou kuchyni a není špatným matematikem.Dokáže slušně vyjednávat/vyslýchat/ovládat méně inteligentí lidi hlasem a sílou slov. Vyzná se v hiearchiích vězení, byrokracie a ulice a podle toho také dokáže projevovat úctu, či pohrdání.

Jaký je Nestorův vztah k opačnému pohlaví? Případně stejnému... Byl zamilovaný? S jakým výsledkem? Vyhledává nějaký typ žen?

Nestor byl párkrát zamilovaný, ale jednalo se spíš o středoškolské románky. U rebelů měl neomezený přísun kvalitních prostitutek, aby náhodou nebyl evropský vlk frustrován nedostatkem sexu (spaly s ním dobrovolně, považovaly to za exotiku, spát s bílým). Ve vězení se radši držel celibátu, protože by tam nejspíše chytil všechny známé a neznámé choroby světa. V současnoti se občas seznámí s nějakou slečnou, ale nikdy to nemá moc dlouhého trvání, je pro ně moc velký podivín. Takže veskrze: sexem nestrádá, ale nidky neměl dlouhodobější vztah, či byl bezmezně zamilován. Což neznamená, že by se nemohl zamilovat třeba zítra.

Jak se staví k zabíjení? Zabil někdy někoho? Pokud ano, proč? Vzpomíná na to? Jaký je jeho postoj ke smrti jako takové? Pokud nikdy nikoho nezabil, uveď, za jakých okolností by tak učinil.

K zabíjení má vztah kladný. Ne že by se v tom vyžíval, ale věří, že i v moderním světě platí zákon džungle: „Zabij, nebo budeš zabit.“ Nezabíjí zbytečně, jen když je jeho vlastní život v ohrožení, nebo mu to přikáže nadařízený (jak se už nepočítaněkrát stalo). Nevěří na posmrtný život a občas jej ve spaní straší tváře jeho obětí, ale to není nic co by nespravila láhev vodky.

Jak se Nestor chová v boji? Žene se dopředu, či jedná s rozvahou, nebo se naopak skrývá? Je-li zraněný, ustupuje, nebo zatíná zuby a bojuje dál? Bojuje rád, nebo jen není-li zbytí?

Jedná s rozvahou. Snaží se nepodceňovat soupeře a bojuje tak, aby boj přežil. Když uvidí, že nemá šanci, uteče. Naopak, když by věděl, že souboj vyhraje, ale i přesto mu zbyde jen pár sil, bude bojovat. Boj mu díky „práce“ u povstalců začal připadat jako nějaký druh práce, nebo rutinny.

Je spíše optimistou nebo pesimistou? Flegmatické, melancholické, sangvinické či cholerické povahy? (u charakteristiky s,m,f,ch lze rozdělit po procentech ze 100%)

Realista. Flegmatik – 70%. Melancholik – 20%. Sangvinik – 5%. Cholerik – 5%

Jak je na tom Nestor s sebevědomím?

Nestor je dost sebevědomý akorát to, na rozdíl od jiných, nedává najevo.

Řídí se spíše rozumem či intuicí a citem? Za jakých okolností by se řídila tím druhým?

Nestor se nejčastěji řídí logikou, intuicí se moc neřídí. Když už, tak spíše instinkty, kterým pak věří bezmezně, protože je považuje za součást svojí podstaty, tudíž za věc, kterou by vážně měl poslechnout.

Jak je na tom s city? (bezcitný, tvrdý, vyrovnaný, citlivý, přecitlivělý...) Jak se jeví ohledně citů ostatním? Skrývá je, a pokud ano, umí to?
Vzhledme k jeho flegmatické povaze to s city zas tak žhavé není. Má nějaké samozřejmě, akorát se v něm tak moc nebouří. Snaží se je skrývat a vlastně ani neví jestli mu to jde, protože ostatní se o něj nezajímají.

Jak se obvykle chová v kolektivu? Je spíše společenský či samotářský typ? Je jí příjemné, když je na ni upřena pozornost ostatních? Má jednoho či dva opravdové přátele, nebo spíš mnoho známých?

Samotářský. Z čehož vyplývá, že se v kolektivu necítí dobře (něco jiného je společenská pyramida v nějaké společnosti). Když dělá něco, co umí a někdo jej pozoruje nemá problém. Ovšem stejně jako každý člověk by měl trému a byl nervózní, kdyby musel zpívat před publikem apod. A přátele viz. Výše.

Ve skupině je tvá postava řadovým členem či jedním z vůdčích typů? Chce o všem rozhodovat, diskutovat, nebo raději(do budoucna v kolektivu smrtelníků/kolektivu Rodných) počká, až mu řeknou, co má dělat? Vůči ostatním je spíše podřízený, nadřízený či na roveň?

Dokáže být vůčí typ, ale nidky se do role vůdce sám nepasuje. Taky mu moc nejde po srsti, když někdo rozkazuje jemu. Rád pracuje sám a taky se radši sám vypořádá s následky, než aby do toho namočil někoho jíiného. K ostatním se chová podle toho jaké mají postavení vůči Nestorovi (k podřízeným nadřezeně atd.) Vždy počká, až mu řeknou co má udělat, ovšem způsob provedení vždy dělá podle svého.

Ve skupině (kruhu Rodných) sleduje spíše individuální zájmy, nebo mu jde více o kolektivní prospěch? Co je pro ostatní schopen obětovat? Má ve zvyku skrytě manipulovat s ostatními (ať už s dobrým či zlým úmyslem)?

Jde jenom za individuálními zájmy (resp. za nimi jde jen do doby, než dostane nejvyšší postavení, pak už je to celkem jedno.) Vlastní oběť mu skoro vůbec nejde na mysl (možná pro někoho koho miluje). Proč by se měl obětovat pro někoho, kdo pak může dostat jeho místo?

Je Nestor spíše konfliktní či bezkonfliktní typ? Dokáže přiznat vlastní chybu sobě i navenek? Je schopen odpustit křivdu či urážku, nebo na ni nezapomíná a splácí?

Nestor není konfliktní. Svojí chybu přiznat dokáže. Je však schopen pronásledovat kvůli pomstě až do hrobu. Osobní hrdost pro něj znamená hodně.

Uveď minimálně dvě charakterové vady či špatné vlastnosti. (prchlivost, neupřímnost, zvědavost, hašteřivost, pověrčivost, podlézavost...).

Trochu bezpáteřní. Závist. Materialista.

Uveď minimálně jeden komplex či dokonce psychickou chorobu kterými trpí. (nekrofobie, klaustrofobie, agorafobie, arachnofobie...) Čeho se bojí nejvíc?

Lehce paranoidní. Strach ze tmy (ne že by se jí vyhýbal, ale vždy mu napumpuje krev do žil, je to pozůstatek z jeho temné cely. Spíš se bojí neznámého co v ní číhá, než tmy jako takové.) Strach z všelijaké havěti (jako normální člověk, taky by se asi nedoktnul velké hnusné stonžky.)

Má nějaké zábrany? Popiš okolnosti, za kterých by byl schopen porušit obecný úzus. (porušit dané slovo, okrást přítele, zabít dítě či ženu...)

Kdyby se jednalo o práci zadanou nadřízeným, která by mu měla zvýšit reputaci v okruhu společnosti, ve které se vyskytuje. (Je jasné, že Nestor je zvyklý na trochu jiné nadřízené, než je váš šéf z účetního oddělení.)

Je Nestor spíše egoistou či altruistou? Záleží mu vůbec na ostatních? Pokud ano, na kom a proč?

Egoista jako hrom.

Souhlasí bezvýhradně s rčením "účel světí prostředky"? Pokud s výhradami, uveď je.

Opět, pokud se jedná o práci, či akt zvyšující jeho prestiž.

Jaký je jeho vztah k penězům? Jak s nimi nakládá? Jak velká suma znamená pojem bohatství?

Peníze pro něj nejsou zas tak důležité. Poslední dobou vyžívá jen s nejnutnějším, což je v ostrém protikladu s jeho bohatým mládím. Zkrátka jim nepřikládá žádný zvláštní význam.

Napiš alespoň jednu, ale raději víc situací, kdy by byl schopen zradit nebo opustit přátele? (odpověď "nikdy" není povolena)

Kdyby jej jakýmkoliv způsobem zradili, podvedli. (Tohle nenávidí nejvíc i přesto, že sám by to klidně udělal). Kdyby byl ponížen a zbaven své hrdosti, tak by nejspíš někam zmizel auž se neukázal.

Jak se chováš ke svým oponentům, soupeřům a nepřátelům? (sebevědomě, zákeřně, podlézavě...) Jaký k nim obvykle zaujímáš postoj? (ignoruješ je, bojíš se jich, vážíš si jich, pohrdáš jimi...)

Nestor si je nepřátel vědom a za žádných okolností je nepodceňuje. Jeho vztah k nim se vyvýjí podle toho, o kolik jsou silnější/slabší než on (a nemusí se jednat jen o fyzickou sílu). Je schopen čestného boje, stejně tak jako zákeřné vraždy.

Jaký je Nestorův vztah k obyvatelům jiných zemí a k dalším národům, jaký postoj zaujímá vůči jednotlivým společenským třídám? Jakými rasovými a společenskými předsudky tvá postava trpí? (obšírná otázka, obšírná odpověď - rozepiš se)

Obecně Nestor žádnými rasovými předsudky netrpí. Evropany má v lásce. S Asiaty moc v kontaktu nebyl, takž na ně zatím nemá utvořený názor. Nižší třídou opovrhuje pouze, pokud se jedná o lidi nevalné inteligence s nezdravě vysokým sebevědomím (kupříkladu různí hiphopeři z nižších společenských tříd). V lásce zrovna nemá Američany (severní samozřejmě) kvůli jejich zaslepení sebou samými. Skoro na každém národu si dokáže najít něco pozitivního. Rád by se podíval do Čech, slyšel, že tam mají výborné pivo (divíte se, že je zná? Od matky, Německo a Česko spolu přeci jen sousedí.)