Osud města Brisbane (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Brisbane bývalo kdysi rušné město, plné obchodníků, alchymistů prodávajících jejich lektvary a hromada dalších všelijakých obchodníků nabízejících jejich zboží či služby výměnou za zlatavé blýskající se mince. Místo žilo a prosperovalo ve všech možných cestách jakými město prosperovat může. Školy byly na vysoké úrovni, ulici byly dlážděné precizně opracovanými kusy mramoru a ekonomika pouze vzkvétala. Každý měl práci a nikdo se neměl nijak špatně.

Naneštěstí, všechno pěkné jednou končí. Ani toto idylické město nebylo výjimkou. Jednoho večera za silné bouřky, kdy všichni obyvatelé města byli ve svých domech či popíjeliv hospůdkách, tak z ničeho nic se ve světle blesku objevila neznámá postava uprostřed hlavní ulice. Vysoká, oděna v černém kabátu sahajícím až na zem, a na hlavě kapuci. Bezhybně stála na mramorově dlážděné ulici. Několik štamgastů, kteří venku pokuřovali dýmku, si po chvilce cizince všimli. Jeden z nich zaběhl dovnitř a upozornil ostatní. Zpráva se po chvilce dostala k autoritám, kteří zburcovali stráž. Tajemnému cizinci nebylo vidět do obličeje přes jeho husté černé vlasy a tma tomu moc nenapomáhala. Starosta dal vědět strážcům města, ti neváhali a hned se dali do zbraně. Rychle na sebe nahodili brnění, chopili se mečů a luků a vyrazili směrem ku pochybně vypadající postavě, jak nejrychleji mohli.

Neznámý stále stál na ulici a vyčkával. Po několika minutách dorazili strážci zákona. Lukostřelci zaujali pozice opodál a několik mužů s meči v čele s kapitánem se vydalo blíže k postavě. Všichni už vylezli ze svých domů a se zatajeným dechem sledovali, co se bude dít dál. Nikdo se neodvážil ani pohnout brvou. Bouře se trochu zklidnila, viditelnost se zlepšila. Kapitán už byl asi pouhé dva metry od postavy. Zastavil, nakročil pravou blíže k postavě a položil ruku na svůj obouruční meč, aby v případě nutnosti byl připraven. "Pane! Kdo jste?!" zakřičel na temnou postavu kapitán Belgard. Neznámý cizinec na to nereagoval. "Pane, děsíte obyvatele tohoto poklidného města! Okamžitě řekněte kdo jste a co chcete!" vyzval kapitán Belgard neznámou postavu. "Pane, jestli budete dál takto děsit obyvatele, budeme vás muset zadržet!" Neznámá postava neodpovídala, nehýbala se. "Poslední varování! Kdo jste a co pohledáváte?!" pronesl třesoucím se hlasem strážce zákona a ruka mu sjela na rukojeť meče. Neznámý cizinec pozvedl hlavu a podíval se na strážce zákona. Ten stěží procedil mezi zuby "Co to sakra...". Před kapitánem stála jakási nestvůra, na jedné polovině jeho obličeje byla zjizvená a bůhví čím poleptaná tvář. Na druhé polovině nebylo nic. Pouze holá lebka.

Lidé začali křičet, valná většina utekla zpátky do domů či hospůdek, odvážnější zůstali a sledovali, jak se situace vyhrotí dál. Znetvořenec udělal krok zpět a tasil meč. Podíval se opět na kapitána a chraptivým hlasem pronesl "Vaše město". Kapitán neváhal ani chvilku, vytáhl z pochvy svůj dlouhý oboruční meč a vydal se směrem k znetvořenci, pozvedl meč nad hlavu a mohutně seknul po netvorovi. Ten jakoby skoro tanečními kroky ladně uhnul do strany, strážce zákona minul a meč se zasekl v jedné z dlaždic. Nestvůra povznesla meč a hbitým seknutím setnula kapitánovi hlavu. V ten moment už i lukostřelci začali pálit, ale neuspěšně. Netvor zachytil kapitánovo padající tělo a schoval se za něj, takže lukostřelci buď minuli, nebo jen strefili kapitánovo mrtvé tělo. Jakmile střelba skončila, znetvořenec povstal zpoza kapitánova těla coby štítu a zapíchl svůj meč do země. Ten se rudě rozzářil a kolem netvora se objevil červený kruh. Mramorové desky začali praskat a přímo ze země začali vylétávat havrani v hojných počtech. Několik dalších šípů co letěly směrem k nestvůře taktéž minuly, protože se nedostaly přes vylétávající havrany. Přihlížející obyvatelé se začali rozutíkat, havrany následovala panika, chaos a křik. Havrani prolétávali okny do domů, hrnuli se na panikařící lid a klovali jim do očí, krků, všude kdo to šlo. O několik momentů později se nad Brisbane vznášeli tisíce havranů a útočili na vše živé, na vše co se hýbalo. Netvor vytáhl ze země svůj meč a pozvedl ho do vzduchu, opět začal cosi mumlat. Poté ho znovu zarazil do země. Z prasklin ze kterých před pár chvilkami vylétávali havrani, teď začaly vylézat desítky kostlivců, aby dokočily to, co havrani začali. O pár hodin později ve městě nezbyl nikdo živý. Několika šťastlivcům se podařilo utéct a to co se stalo oné noci se dozvědělo celé království. Ovšem nikdo se nehrnul dobýt město zpátky, protože už na kilometry byla pořád vidět hejna havranů.