Upíří polibek (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Rozhodně to není tak špatné, jako kousky, co se tu poslední dobou objevovaly. Co do formální stránky bylo už skoro všechno rozebráno. Potřebuješ, dle mýho názoru, doplnit aktivní slovní zásobu a přečíst si něco poezie, abys nestavěl rým na příponě, nebo na stejném pádu.

Když si básničku po sobě čteš, zkus si třeba podupávat nohou, abys zjistil, jestli to drží alespoň nějaký rytmus.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Díkes za kritiku.

Já vím, je to hodně slabá až podprůměrné, nicméně. Poezie jsou vody pro mě téměř neprobádané ,tak se rád učím a piluju a piluju. Proto jsem rád, když to někdo takhle rozebere a řekne, co by mělo btý jinak a podobně. :)
Muž bojuje za různé věci. Za vlast, přesvědčení, přátelé, pro slzu na tváři milovaného dítěte. Já osobně bych se rval s vlastní matkou za tunu peněz, fešný hodiny a francouzský porno.

Těžko říci. Občas, no, příliš často je velmi cítit, že verše nejsou stavěny na nějaký výsledný dojem, ale jen tak, aby to vycházelo, třeba:

Bílá kůže, krvavý zrak
(...)
Je to jen klamný mrak

A někdy to vůbec nezní skoro nijak, i když asi mělo:

Přišla smrt tu náhlá
(...)
Po životě vždy prahla

Tady je asi zřejmé, že dlouhé "á" není to samé, jako krátké "a". Obdobně:

Na krku dvě dírky
Od jedné upíří dívky

Jednak je druhý verš příliš dlouhý, jednak to "r" s "v" příliš nefunguje. Jsou zde nicméně i dobré chvilky, hlavně tehdy, když je zde nějaká ta figura, tj. hraní s polohou, opakováním apod. slov:

Dotek hedvábný
Rty jejich na dotek

Dobré se mi také zdá:

Jak nad mrtvolu vrána
(...)
Otevřela náruč brána

To je konečně jednak dost atmosférický, jednak ne úplně vše přímo říkající a dostatečně obrazný obrat.

A v srdci prázdnota
Oběť na konci života

Zde to také není k zahození, ale místo "oběť" by se možná hodilo "oběti", vytvořilo by to celistvější dojem. Obdobně:

Jak ve větru chmýří
Zdá se být láska upíří
Tvorové neschopni milovat
Snad jen lehce laškovat

Celá sloka není špatná, jen bych za prvé vyměnil slovo "laškovat", které do této básně moc nesedne, no a trochu by to chtělo poupravit rytmus, třeba

Jak ve větru chmýří
Zdá se láska ta upíří

by mi asi znělo lépe, ale ono dost záleží, jak to člověk čte.

No, k samotné tematice asi nemá cenu se vyslovovat a ani tady příliš nic originálního neočekávám. Upíři jsou, bohužel, už klišé, ale když odhlédneme od toho, že se derou ze všech stran, přesto nás stále vzrušují. A o to víc, zhostí-li se jejich motivů někdo s citem a novým přístupem - přinejmenším nový přístup se zde ovšem jistě nekonal.

Šest veršů se mi nezdálo, čtyři se mi vyloženě líbily a u čtyřech byl na rozpacích, zbývajících deset mi neutkvělo. Celek básně žádný hlubší dojem nevyvolal, ale dalo by se říct, že i jaksi fungoval a k něčemu spěl, či mohl by spět, bylo-li by to ještě trochu propracovanější. Takže tak:

***
- What is a life devoid of strife?