Barevná srdce (5 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Přikrčím se a podle svého zvyku přiložím dlaň k vodě. Několikrát poklepu prsty na hladinu. Během klepání se rozhlížím, jestli zahlédnu nějakou reakci.
Jestliže neuvidím nic neobvyklého, začnu se levou nohou napřed spouštět do vody. Přitom se i nadále dívám kolem po celém vodním proudu.

tech
Do konce týdne budu většinou mimo dosah i-netu.
Přeji vám veselého silvestra a šťastný celý nový rok.

Almi po HeruGilových slovech položil vak zpět na zem a kouká na Harbuda ve vodě a HeruGila, který se spouští za ním.
Gwarg natočil hlavu, přejel pohledem Almiho postavu od hlavy k nohám a zpět nahoru. Pak sklonil hlavu bradou až k hrudi, podíval se na sebe a něco si pro sebe potichu zamumlal.
L´erak si podobně jako Almi zavřel tornu, pořádně ji zatáhl a nasadil si ji na záda. Vytáhl dýku a ze zvyku jí několikrát zatočil ve vzduchu před sebou.

Schovám dýku a na torně přemístím luk do horního uchycení, aby se při brodění nemáčel ve vodě. Pak přejdu k Harbudovi, vytáhnu meč a začnu se spouštět za ním do vodního proudu.
"Almi, počkej tady u břehu. Nechám si věci na druhé straně a vrátím se pro tvoje. Nebo bych mohl zkusit tě přenést."

Gwarg během vašeho hovoru popošel blíž ke břehu a pohlédl na vodu. Pak se natočil zpět a pozvedl svoje kladivo.
"Slejzat do vody a koukat, abychom neuklouzli. To je dobrá chvíle, kdyby na nás chtěl někdo naběhnout zezadu. Počkám, až budete bezpečně stát na dně a pak teprve se spustím do vody za vámi. Budu rád, když ji budu mít jen po krk a ne až pod nos."

Almi strčil zhasnutou lucernu do svého vaku a stáhl co nejvíc jeho vršek. Zkontroloval si kuši na zádech, zvedl vak levou rukou a v pravé stiskl svoji dýku.
"Při své výšce asi budu muset zkusit plavat. Nebo nadskakovat a přitom se vždycky nadechnout."

Poslouchám HeruGila a u toho si prohlížím břeh.
"Máš pravdu, nejlepší to bude, když to zkusíme prostředkem. Čekat by jsme mohly asi hodně dlouho a já bych byl rád už z tohodle zakletýho místa rád pryč. Nemám rád překvapení."
Několikrát sáhnu do vody, jestli se něco stane a potom začnu pomalu líst do vody asi v těch místech o kterých HeruGil mluvil. Hůl si připevním nějak na záda a vytáhnu dýku, přeci jen s tou se mi bude asi ve vodě lépe manipulovat.
"Měl by si jít hned za mnou, aby jsme se mohli krýt."
povzbudím ještě HeruGila.

Ukážu na vodu u zdi před sebou.
"Ten had, či co to bylo, se pohyboval dost rychle. Hádám, že i když se budeme brodit zde, sice nejdále od stěny, kde zmizel, zato ale v nejširším místě, tak by stihl připlavat dříve, než se dostaneme sotva přes polovinu. A navíc - může se vynořit právě zde, ten samý nebo nějaký jiný. Kdoví kolik jich v těch stěnách je."

Pak se podívám na ostatní.
"Za sebe navrhuji, abychom se brodili uprostřed. Získáme tak aspoň malou chvilku, třeba jen okamžik, ale mohl by stačit k napřáhnutí zbraně k úderu nebo nastavení k obraně. A určitě bychom se měli brodit ve zbroji, sice se namočí, ale za deště také nezůstavá suchá.
To posečkání na zakalení vody je taky dobré, Dno jsme si prohlédli, je docela rovné a vypadá pevné, neměli bychom se bořit. Jen malá připomínka: nevíme, za jak dlouho se voda zase zakalí.
Chvíli bychom snad mohli obětovat, třeba přitom zkusit ještě najít nějakou perlu. Někde uvnitř ale cítím, že před námi je boj."

"Mnnňo, Almi šestá a ty, Harbude také jednu. Takže sedm perel dohromady. Jestli je to dost, jestli máme všechny, jak říkáš, to určitě zjistíme," prohodím.

"Přesto souhlasím s tebou, Harbude. Musíme se ale rozmyslet, jak se dostat přes tu vodu. Druhý břeh je zhruba kolmý na stěny, tady ten náš jde šikmo a nejužší místo je u stěny u tebe. Jenže i tam je to přes dvanáct sáhů, to nikdo z nás nepřeskočí. Budeme se muset přebrodit, hloubka zřejmě všude není větší než jeden sáh," a při těch slovech ukazuji podél proudu.

"Taky jsem jednu našel, teď už by bylo fakt asi dobrý vydat se dál, když už máme všechny a zbytečně se tu nezdržovat. A s tim cosi ve vodě, vůbec mě nenapadá co s tim, když to může ze zdě vylíst a zase tam zmizet, bude asi problém s tim bojovat. Jedině prostě ještě chvilku počkat, než se voda zase zakalí a nebo, nemáš v těch poznámkách něco užitečnýho, co by nám napovědělo, jak to obelstít či se tomu vyhnout?"
Pronesu k Almimu, když zkoumám jednu z lastur.
Potom uklidím perlu k těm ostatním a začnu se věnovat opatrně zkoumání okolí kvůli cestě pryč.
"Přece se s tím musí dát něco dělat, sakra."

Almi schoval poznámky a znovu začal prohlížet lasturu. Po chvilce ji pustil zpět do vody. Pak se narovnal a zvedl ruku. Mezi prsty drží perlu.
"Našel jsem," zvolá, "To máme už šest perel."
"Možná bychom měli začít přemýšlet, jak se dostaneme na druhou stranu té vody. Myslím teď, když tam je cosi velkého."

Jsem sice zaskočen, ale můj kolega je asi více.
"Taky jsem si toho všiml, ale pokud to na nás nezaútočí, hodlám být v klidu a nedávat tomu žádnou záminku nás napadnout."
Jen opatrně zpovzdálí okouknu místo, kde se stvoření objevilo a hned zase zmizelo. Ale místo otvoru najde jen dvě další černý perlorodky. S největší obezřetností pro ně sáhnu.

Když Gwarg uslyšel HeruGilův výkřik, otočil se k vám a s úsměvem plným očekávání prohodil:
"Co jsi viděl? Bude nějaká zábava?"

Mezitím Almi rychlým pohybem hrábl do vody a když vytáhl ruku, drží v ní tmavohnědou škebli. Opatrně ji rozevřel a začal zvolna prohlížet její vnitřek.

"Ajta, krajta," vykřiknu.
"Harbude, dej pozor, ve vodě se něco objevilo, asi obří úhoř nebo vodní had. Tady u stěny se otočil a zmizel někde u tebe."

Stejně jako na začátku klepnu nataženými prsty na vodní hladinu a pak přejíždím pohledem sem a tam, jestli v pročištěné vodě něco zareaguje.

Pokud se v nejbližší chvíli nic neobjeví, začnu znovu hledat další perlorodky.

Vhodím perlorodku do vody a prohlížím vnitřek té druhé. Jenže po chvilce se zklamáním ve tváři odhodím i druhou.
"Tak nic," sleduji Almiho řeč, ale nad Harbudovou otázkou se zarazím a když Almi dočte svoje poznámky, řeknu:
"To je to - voda se pročistila -, a přesně to jsme viděli. Hodně různých zvířat žije těsně u vody nebo přímo v ní. A mají raději čistou vodu než špinavou a třeba jen zakalenou.
Možná tady v té vodě taky něco žije. Dokud je tmavá, je to ukryté. Když se voda změní na čistou, pak to vyleze."
S těmi slovy pohlédnu na dýku v ruce a letmo se dotknu jílce svého meče. Pak se znovu obrátím k vodnímu proudu. Koukám po perlorodkách a také po něčem jiném. Po čemkoli, co je schopné chytnout a odvléci dospělého muže.

Almi vytáhl kus pergamenu, na který si opisoval nalezené texty.
"V tom prvním bylo napsáno tohle:
a stáhlo a zmizelo. Potom to chytlo Kormana. Pak na další cestě s Brenkem jsme se dostali na druhou stranu, ale nedokázali jsme určit pravou perlu. Brenka to stálo levou ruku. Nebyl ale mrzákem dlouho. Při přechodu zpět to chytilo a odvleklo i jeho.
Ve věži jsem se snažil vzpomenout, jistě to nevím, ale připadalo mi, jako kdyby se voda pročistila.
Zdá se, že tmavá voda je dobrá.
Potom jsme našli další dva:
Až některá lastura donesla perlu, najdou se ostatní.
To jsme odhadli, že po první nalezené perle se další najdou asi snáze."

Almi prohlédl pergamen a dodal:
"A ještě jeden text se asi dotýká tady té vody -
Malý Darn říkal, že perlonosek se objeví hodně, ale perly jsou jen v některých, tmavých. Je nutné najít ..."

"Co tím myslíš, že si máme dávat pozor, teď když konečně vidíme do vody to by mělo být dobře ne?"
Jsem malinko zmatenej řečí HeruGila. Potom se zase poohlédnu po nějaké perlorodce, ale tentokrát se už podvědomě věnuji i jiné nečekané, jakékoliv situaci.
"Kolik, že těch perel potřebujeme, už mě to docela nebaví, pořád tu čučet do vody, sakra kdyby byla jiná možnost jak se odtud dostat."
Prohodím ještě k parťákovi a zase sleduji vodu. Jsem tak nějak připravenej hned zaútočit po čemkoliv, co by se nepodobalo podobě škeblí které hledáme.

Kouknu podél proudu a pak znovu na místo u zdi.
"Harbude, ta voda je opravdu víc průzračná. Teď už také vidím ke dnu," prohodím a potom se náhle zarazím.
"Jak to bylo na tom útržku, asi zbytku z nějakého dopisu? Cosi jako, že se voda pročistila. A něco chytilo nejméně dva muže, Korman a ...," zavzpomínám.
"... Branek nebo Brenek. Něco je chytilo a odvleklo. A končilo to slovy:
- tmavá voda je dobrá."

Ukážu do vody a dodám s důrazem v hlase:
"Zřejmě si musíme začít dávat pozor, když budeme tahat škeble. A až se budeme brodit na druhou stranu, tak ještě víc!"

Mám dvě perlorodky a pokračuji v prohlížení té první.

"No nevim jak je to možné, ale já vidím a si tak odhadem sáh hluboko a co je lepší, vidím až na dno. Doufám že nám to bude něco platné."
A začnu se pořádně rozhlížet, teď už i dál od břehu a po dně, kam mě to až situace dovolí.
"Tenhle hrádek je ale prapodivné místo, snad nikdy nepřestane překvapovat a udivovat."

Zkraje vnímám jen měkké maso.
"Štěstí ti přálo, Harbude, a s tebou i nám všem."
Rozevřu škebli trochu víc a pokračuji ve zkoumání.

"Jak to myslíš, že se ta voda pročišťuje? Mně se zdá pořád stejná, vidím asi tak jednu stopu do hloubky."
Na chvilku škebli jen přidržím rozevřenou. Trochu se nahnu do boku a zpět a přitom soustředím pohled do vodního proudu.

tech
Budu nejméně do konce následujícího týdne mimo dosah i-netu.
Přeji vám hezké dny.