Druhá strana (9 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(11:41) Morigan: (Tak nevím, vztek a strach jsou asi dobrá hnací síla :-D ) Řeknu zaklínadlo a na ruce tě to okamžitě začne pálit, mnohem hůř, než když jsi to Oko dostávala.
(11:44) Morigan: Trvá to ale jenom krátce, Oko jako kdyby se vypařilo a zanechalo proužek modrého dýmu. Na kůži ti zůstala jen zarudlá stopa.
(11:45) Ketryn: Ufff, koukám se na to a jsem moc ráda, že mi to tam nevypálilo díru. A modlím se, aby to teď na univerzitě nezpůsobilo poplach.
(11:48) Morigan: Rogan to zkontroluje. "Je to fakt pryč. Jsi dobrá!" ušklíbne se. "Ovšem to já vím."
(11:50) Ketryn: Myslím, že teď je ta pravá chvíli na to, abys mu usmažila mozek. Anebo jeho druhý mozek.
(12:11) Morigan: Sáhnu po noži, ale je dost rychlý, aby to čekal. "Takhle ne, hvězdo! Já ty dvě nepotřebuju a když nebudeš spolupracovat, můžou hodně rychle umřít. To chceš?" sdělí mi mrazivě.
(12:13) Ketryn: Morigan, tohle je vážně špatné :-/ Nikam jsme s nimi neměli chodit.
(12:33) Morigan: Vím, že bych ho stihla zabít, nožem nebo kouzlem, ale mám o vás fakt strach.
(12:34) Ketryn: No, to je právě ta otázka, co by pak udělal Tommy :-/ A všechny tři najednou bys nestihla.
(12:35) Morigan: "Takže co chceš, abych vám všem odčarovala Oko?" řeknu, ale nůž nepouštím.
(12:36) Ketryn: Jsme prostě v háji a budeme muset skákat, jak ten kretén píská. A Dariané se asi náramně baví, začínám mít pocit, že jsme pro ni jen taková hra, aby se nenudila.
(12:37) Morigan: "Morigan, zlato, řekl jsem, že vás dovedu k někomu, kdo vám může osvětlit vaší situaci. To je pravda. Ale nejdřív musíš všem odčarovat Oko. A už se tady zdržujeme opravdu zbytečně dlouho."
(12:39) Ketryn: Nevěřím mu ani nos mezi očima. Ještě nás tu budou zkoumat, jako pokusné králíky…
(12:41) Morigan: Když mlčím, vyhrne si znovu svůj rukáv.
(12:43) Ketryn: Stejně ti nic jiného nezbyde :-/
(12:45) Morigan: To je pravda, momentálně ne. Taky si odhodím hábit, aby mi nepřekážel, strčím nůž zpátky za opasek a položím ruku na jeho Oko.
(12:46) Morigan: Probíhá to podobně, z jeho ruky pak chvíli stoupá zvláštní modrý dým, jako z tvé, bolí ho to asi stejně, ale s ním to ani nehne. Když je Oko pryč, neubrání se úsměvu, který mu přelétne přes rty.
(12:46) Ketryn: Ale jemu bys tam tu díru udělat mohla.
(12:50) Morigan: Rozhodně jsem byla co nejagresivnější to šlo, což je taky vidět, jemu tam narozdíl od tebe zůstala skutečná spálenina.
(12:50) Morigan: "Wille," řekne a vymění se s Williamem, chytne Margaret zatím jen zezadu za ramena. William přistoupí ke mě.
(12:51) Ketryn: Tak aspoň miniaturní pocit zadostiučinění.
(12:54) Morigan: Možná se mu nechce dávat všanc hodně vytočené čarodějce, nicméně na jeho výrazu to znát není, podá mi ruku.
(13:00) Ketryn: No, hezky jim tam udělej spálené díry.
(13:12) Morigan: Bolí je to asi taky, ale mají práh bolesti jinde, než ty. Pak se William vrátí zase zpátky k Margaret a Rogan se vystřídá s Tommym. Pořád máš tu čepel pevně na krku.
(13:18) Morigan: A tentokrát jí drží Rogan, takže to je ještě horší.
(13:28) Ketryn: Ten nůž na krku mě fakt znervózňuje.
(13:58) Morigan: Nakonec přijde řada na Margaret a pak na mě.
(13:59) Morigan: U Margaret se snažím, aby to bylo jemnější, než u ostatních, samozřejmě.
(14:12) Ketryn: A ten chlap tam vlastně je?

(09:36) Ketryn: Jako vůbec se mi to nelíbí a mám strach, kam nás to vede. Taky mám neodbytný pocit, že před tímhle se mě snažil Winnick varovat :-/. A to, že chce odčarovat Oko, m na klidu vůbec nepřidá!
(09:56) Morigan: Já se k tomu odčarovávání zatím moc nemám.
(09:57) Morigan: "Já ti k tvému útěku pomáhat nebudu!" řeknu ostře.
(10:02) Ketryn: Začínám mít nepříjemné tušení, že nás s sebou chtěl, aby na tebe měl páku. Jsem bílá jako stěna a říkám si, že jsme asi vážně v průseru. Snažím se uklidňovat, že nám Dariané toho chlápka ukázala ve snu, jenže je pravda, že to klidně mohlo být varování!
(10:36) Morigan: "Takhle, hvězdo," řekne pomalu. "To Oko je na povrchu kůže, jak sama dobře víš a cítíš. Takže máme v podstatě dvě možnosti." Najednou obě jasně pocítíte, jak William a Tommy stojí těsně za vámi.
(10:39) Ketryn: „Ty šmejde,“ ujede mi skrz zuby.
(10:57) Morigan: Tommy tě popadne za vlasy, zvedne ti hlavu a na krk ti přitiskne studenou čepel. Jak je velká nevíš, ale rozhodně je ostrá. Rogan kopne do staré zaprášené židle, která stojí opodál. "Máme vybráno, tak sem, prosím," řekne Tommymu.
(10:57) Morigan: "Okamžitě přestaňte!" zděsím se.
(11:01) Ketryn: :-O Já to říkala, že to je nebezpečný hajzl! Winnick měl pravdu, což nám je teď k ničemu. A Dariané z toho má asi dobrý den. Jako nebráním se, nechci mít podřízlý krk. Tohle je vážně mega krize.
(11:03) Morigan: Tommy tě posadí na tu židli a Rogan ti vyhrne rukáv. Taky zatím nic nedělám, protože se bojím, že je opravdu schopný ti něco udělat.
(11:05) Ketryn: Doufám, že mi tu ruku nehodlají uříznout…
(11:07) Morigan: Rogan vytáhne svůj nůž. "Když se řízne dostatečně hluboko, stačí to," řekne a dotkne se špičkou nože kůže kolem Oka na Katrynině ruce.
(11:08) Morigan: "Nebo ho ještě můžeš odčarovat. Chtěl jsem, abys to zkusila na mě, ale vybrala sis to jinak," pokrčí rameny. "Takže bude to mým, nebo tvým způsobem?"
(11:09) Ketryn: Tak teď už mám tedy opravdu vyděšený výraz!
(11:24) Morigan: "Nemůžeš vědět, jestli to vůbec dokážu!" vydechnu.
(11:24) Morigan: "Tak prostě doufám, že se budeš snažit."
(11:28) Ketryn: Jako věřím, že to asi dokážeš, ale dost se obávám, že to ten čaroděj, co nám Oko dával, ucítí. Je mi zle. On to fakt vše dělal proto, aby mohl utéct?! Ale proč? Vždyť za půl roku končí.
(11:29) Morigan: "Za tohle tě zabiju!" zavrčím a jdu to zkusit. Dělá mi problémy se v tomhle všem soustředit.
(11:30) Ketryn: Mlčím a pevně doufám, že mi neodčaruješ celou ruku…
(11:31) Ketryn: Taky by mě dost zajímalo, co budeme dělat pak?

(21:56) Morigan: Pak zmlkne i Peter a říká si, kam to asi jdeme. Pak se Tommy zastaví v jedné uličce. Je vám trochu povědomá, jako z toho snu.
(21:56) Margare-tka: Tak se snažím najít ty dveře jestli tam jsou.
(21:57) Ketryn: "Tak ahoj," rozloučím se s Mikem a Corym a říkám si, kam to sakra jdeme?
22:06) Margare-tka: Tak se koukám po těch dveřích.
(22:08) Margare-tka: A po tobě jestli tam někde nestojíš.
(22:08) Morigan: Z místa, kde stojíte, se nemůžeš na žádné pořádně podívat.
(22:13) Margare-tka: Aha jdeme a jsem napnutá, nám chuť zrychlit, abych našla ty dveře.
(22:14) Margare-tka: "Za kým jdeme?" Mám chuť se pořád ptát.
(22:15) Morigan: Ne, potom prostě stojíte uprostřed té ulice.
(22:15) Morigan: "Za Roganem," odpoví Tommy.
(22:16) Margare-tka: "Tak jdeme." jsem napnutá.
(22:18) Morigan: "Teď čekáme a buď chvilku zticha!" řekne ostřeji.
(22:19) Margare-tka: Tak teda čekám.....
(22:20) Morigan: Je napnutý taky. Nějakou dobu stojíte, než se z druhé strany ulice objeví další tři postavy v hábitech - já, Rogan a William.
(22:23) Morigan: Tommy se napřímí.
(22:25) Margare-tka: No tak to se mi uleví, když tě vidím. Už aby jsi tam byla s námi.
(22:27) Morigan: Taky jsem ráda, že vás vidím v pořádku, i když jsem asi věděla, že jste prošly. "Můžeš mi vysvětlit, proč si tady hrajeme na mafii?" obrátím se naštvaně na Rogana. "Říkal jsi-"
(22:27) Margare-tka: No já už bych hledala ty dveře.
(22:33) Margare-tka: To už jsme jako u sebe.
(22:35) Morigan: "Pššt, jen tiše, hvězdo!" přeruší mě. "Tady bych na sebe moc neupozorňoval. Chtěly jste víc pochopit to, proč tu jste, ne? Chci vám nabídnout tu možnost. Tak se mi nebraň," dodá významně, jako by si ty dvojsmysly nemohl odpustit.
(22:36) Morigan: My jsme k vám došli.
(22:38) Morigan: "Tak jo," snažím se uklidnit. "Říkal jsi, že nás s někým seznámíš, tak prosím."
(22:38) Margare-tka: Jsme potichu tedy, to čeká jak by se měl zničeho nic tady objevit dům. Mám strašnou chuť ti to říct. Že se nám dnešek zdál, jen nedozdál.
(22:40) Morigan: "Tak jdeme, když si to přeješ," řekne a vyrazí. Jdu za tím. Tommy vyrazí taky a William s Peterem jdou na konci.
(22:41) Margare-tka: A můžu ti něco šeptat?
(22:41) Morigan: Jdeme jen kousek ulicí dolů, je tak úzká, že je tu pořád stín. Pak se u jednoho domu zastavíme. Je níž pod úrovní dlažby, kde dveřím vedou úzké křivé schody, stejně, jako ve vašem snu.
(22:42) Morigan: Můžeš, ale je dost pravděpodobné, že to někdo z nich uslyší.
(22:43) Margare-tka: "Bože to je ten dům." řeknu tiše tobě. Když to vidím.
(22:43) Morigan: "Jaký dům?" otočím se.
(22:44) Margare-tka: "Zdálo se nám o něm." šeptám ti nakloněná k tobě.
(22:47) Morigan: "Petere," otočí se Rogan. "Zůstaneš tady venku. Ne přímo tady, ale vrátíš se do Okrové čtvrti. Kdyby-" nakloní se k němu a zbytek věty neslyšíme. Peter se tváří trochu udiveně, ale poslechne.
(22:48) Margare-tka: To je jak kdybychom šli do pekel.
(22:50) Morigan: Mě se to taky nelíbí. "Hej!" řeknu Roganovi, když se vrátí na schody. "Mě se to přestává líbit, pokud se to tak dá ještě říct, jestli se s námi chce někdo setkat, ať jde ven, myslím, že tahle ulička je dostatečně pochybná, ale nemám vůbec chuť lézt do nějakého doupěte!"
(22:50) Margare-tka: "On za chvilku vyjde." řeknu ti tiše.
(22:51) Margare-tka: Jsem skoro napnutá, jestli to bude ten stejný chlap.
(22:52) Morigan: Z těch šeptaných vět si opravdu připadám jako v blázinci :-D
(22:53) Margare-tka: Jako je to vtipný.
(22:54) Morigan: Rogan si založí ruce. "Říkala jsi, že uděláš všechno pro to, aby ses dostala domů," řekne a dívá se mi do očí.
(22:54) Morigan: "To... je pravda," řeknu.
(22:54) Morigan: "Tak pojďme."
(22:54) Morigan: "Nechci ohrozit holky," řeknu mu.
(22:55) Morigan: "To opravdu rád slyším," přikývne a tiše zaklepá na dveře, zní to jako smluvené znamení.
(22:55) Margare-tka: "Je tam chlápek." zašeptám ti. "Bylo to divný."
(22:57) Morigan: Dveře se po chvíli otevřou. Stojí tam stejný muž, o kterém se vám zdálo, kývne na Rogana a ustoupí, abchom mohli dovnitř.
(22:57) Margare-tka: Já mám pocit, že to semnou sekne, Dariané nám posílá věci co se mají stát a nebo nás chtěla varovat????
(22:57) Margare-tka: Koukám na něj.
(22:58) Margare-tka: A prohlížím si ho, bedlivě na něj koukám.
(22:59) Morigan: Nás si moc nevšímá, jenom ustoupí, abychom mohli projít.
(23:00) Morigan: Vůbec se mi nechce dovnitř, musím se hodně přemoct.
(23:00) Morigan: Když jsme uvnitř všichni, muž zavře dveře a na okamžik nás pohltí tma.
(23:01) Margare-tka: Tak a te´d se vzbudíme na severu.
(23:01) Morigan: Pořád ale jdete, protože někdo jde vždycky před vámi a někdo za vámi.
(23:04) Margare-tka: Tak jdeme, jsem z toho na nervy, my jsme asi fakt u alchymisty.
(23:07) Morigan: Rogan otevře nějaké dveře před námi a do chodby padne mdlé světlo. Vejdeme do nějaké místnosti, kde visí lampa, vypadá jako špinavé skladiště. Rogan si přetáhne přes hlavu hábit a odloží ho na nejbližší bednu, Tommy a William to udělají po něm.
(23:09) Margare-tka: Oni to tu snad znají? sleduji je.
(23:13) Morigan: Jsou takoví napjatí.
(23:15) Morigan: Někdo, snad ten muž, za námi ty dveře zavře.
(23:17) Morigan: Z místnosti vedou ještě další dvoje dveře, ale Rogan se zatím zastavil.
(23:17) Margare-tka: Tak se na něj otočím.
(23:21) Morigan: Vyhrne si rukáv a vezme mě za ruku. "Odčaruj Oko," řekne.
(23:22) Margare-tka: Ty to umíš? oukám na teb.
(23:22) Morigan: "Cože??" nechápu.
(23:23) Morigan: "Odčaruj mi to Oko," zopakuje.
(23:23) Morigan: "Zbláznil ses? Jak to mám asi udělat??"
(23:26) Margare-tka: On je fakt magor. A ty ho máš taky? Tak to poznají, ne?
(23:29) Morigan: "Znáš to zaklínadlo, máš ho podruhé. Jsem si jistý, že to dokážeš, zanalyzovala sis ho, nebo ne? Není tak složité. Můžeš začít svým, pokud chceš," nabídne mi.
(23:31) Margare-tka: "Počkej a to si ho pak zase načuruje? Co když to poznají?" tohle se mi vůbec nelíbí.
(23:31) Morigan: "Mým??" přestává mi to dávat smysl. "A proč, u všech bohů, vždyť ho nikdo z nás nedokáže znovu vyčarovat, je původní!"
(23:32) Margare-tka: Bohové, kam jsme to vlezli. jdeme pryč.....

(21:31) Morigan: Brána města je vysoká a dřevěná, hradby kombinací kamene a dřeva. Nahoře jsou hlídkové prostory, kde stojí stráže, ale ne jako za období války. Brána je otevřená a vy jí pak procházíte.
(21:32) Ketryn: Stále se vzpamatovávám z těch nervů, že ani nevím, co říkat.
(21:32) Margare-tka: "Kat dneska se mi zdálo o nějaké městě a chlápokovi za dveřma s měsíce, jenže vív nic, když jsem vešla dovnitř vzbudila jsem se. Zdálo se ti to taky?"
(21:32) Ketryn: Jen se rozhlížím a dýchám čerstvý vzduch.
(21:33) Ketryn: Tak o tomhle se tam v davu nechci bavit už vůbec. "Jo, taky tak," přikývnu.
(21:33) Margare-tka: "Hm... pak to musíme probrat."
(21:35) Ketryn: "No nic vím tam nebylo," pokrčím rameny.
(21:35) Morigan: Jakmile se ocitnete ve městě, všichni se rozdělí na skupinky a rozprchnout, aniž má kdokoli z profesorů proslov. Asi to všichni znají. Mike, Cory a Peter se u vás objeví vzápětí. Usmívají se. "Tak to vypadá, že to fungovalo perfektně," řekne Mike.
(21:36) Ketryn: "Díky bohům," vydechnu úlevou a jsem ráda, že už si nás našli.
(21:36) Margare-tka: "Jo proběhlo to dobře." usměju se.
(21:38) Morigan: "Máme hodinu a půl času, chcete se podívat na tržiště?" zeptá se Cory.
(21:38) Margare-tka: "Na co hodinu a půl?"
(21:40) Morigan: "Než se potkáme s Roganem," odpoví Peter.
(21:40) Margare-tka: "Ale na tržiště se koukneme rády."
(21:40) Ketryn: "Jo, tak jo, podíváme se tam," přikývnu a už se trochu uvolňuji.
(21:44) Morigan: Viděly jste už mnohokrát tržiště v různých zemích a tohle, na náměstí, připomíná všechny z nich, svou podstatou. Mají tam všechno možné a lidi jsou oblečení spíš jako na Severu, než jako ve Svobodné, kterou jste znaly.
(21:44) Margare-tka: "A kde je Morigan?"
(21:45) Morigan: Je tam jídlo, pití, látky, koření, zbraně, šperky, kožené věci, skleněné věci a tak dál.
(21:45) Morigan: "S Roganem nebo s klukama."
(21:45) Margare-tka: Tak si to tam prohlížím a koukám se co májí za zboží.
(21:45) Ketryn: Tak si vše se zájmem prohlížím.
(21:48) Morigan: Všichni, když vidí čarodějnické studenty, tak se předhánějí v nabídkách různých věcí, kluci vám koupí něco k pití a podělíte se o pečínky a smaženou zeleninu. Pití je nějaké kořeněné víno, což dost oceníte.
(21:48) Morigan: Hodina a půl uteče velmi rychle.
(21:49) Ketryn: "Děkujeme," :-) za pití a něco k snědku jsem vděčná.
(21:50) Morigan: "Tak jdeme," rozhodne pak Peter. "Máme se sejít U sekery."
(21:50) Margare-tka: "Je děkujeme." tak si to užívám. Ale jsem zvědavá kde jsi.
(21:50) Morigan: Vyrazíte z náměstí ulicí pryč, kluci se asi docela vyznají, takže nevypadáte, že byste bloudili.
(21:52) Morigan: "Tohle je Okrová čtvrť," poznamená Mike, když nějakou dobu jdete. Většina domů má okrovou barvu, proto asi to jméno. U sekery je krčma, před kterou už čeká Tommy. Tváří se vážně.
(21:52) Ketryn: "To je jak setkání lupičského gangu," uvědomím si pobaveně.
(21:53) Morigan: "Tak jo, díky kluci," řekne. "Peter půjde s námi, vy dva se můžete vrátit zpátky. Díky."
(21:53) Morigan: (A že víme o čem mluvíme :-D)
(21:53) Margare-tka: "Jsou tu dveře na kterých je měsíc?" zeptám se jich.
(21:53) Morigan: Jsou mírně udivení, ale neprotestují. "Tak jo, mějte se," rozloučí se Mike a Cory.
(21:54) Morigan: O měsíci nikdo neví.
(21:54) Margare-tka: To jsem se ještě zeptala našich kluků.
(21:54) Morigan: Jdete dál s Tommym a Peterem.
(21:54) Margare-tka: "tak zatím." a jdeme s nimi.
(21:54) Morigan: Tommy mlčí a vypadá trochu napjatě.
(21:55) Margare-tka: To já jsem taky. A jsou ty podobné, jako ten ve snu?
(21:55) Morigan: Jestli je tu ještě horší čtvrť, než je Okrová, tak jste do ní právě vstoupili, všude je špína a tmavé křivé uličky.

(12:46) Morigan -> Ketryn: Spíš docela tvrdě, ale nakonec se přece jen ocitneš v nějakém snu. Podle tvého pocitu to není obyčejný sen. Je hodně neostrý, ale stojíš v nějaké úzké tmavé uličce, u domu. Jsou tam dřevěné dveře, ke kterým vedou úzké kamenné schody. Na těch dveřích je něco vyrytého nebo nakresleného.
(12:49) Ketryn -> Morigan: Tak si to prostředí snažím zapamatovat a podívám se, co na těch dveřích je.
(12:52) Morigan -> Ketryn: Půlměsíc.
(17:14) Ketryn -> Morigan: Pořádně si to tam vše prohlídnu a zapamatuji.
(17:24) Morigan -> Ketryn: Najednou se ty dveře otevřou, stojí v nich starší, hubený muž v dlouhé tunice a kožené vestě, kývne na tebe, jako by tě čekal a ustoupí, abys mohla vejít dovnitř.
(17:26) Ketryn -> Morigan: Tak to chvíli asi překvapeně zírám, že mě někdo v tom snu vidí?! Pak se vzpamatuji a jdu za ním. Pozorně se kolem sebe dívám.
(17:26) Morigan -> Ketryn: Vstoupíš do tmavé chodby, za pár vteřin tě obklopí úplná tma a pak s tebou třese Cory. "Katryn, vstávej!"
(17:36) Ketryn -> Morigan: "Cože??" leknu se. "Nee..." zaúpím. Jsem nešťastná, že se mi to nemohlo dozdát. To mohlo být důležitě. Vůbec se mi nechce vstávat a nejraději bych zabořila hlavu do polštáře.
(17:37) Morigan -> Ketryn: "Musíte se dostat někam poblíž třetích ročníků," pokračuje Cory. "Takže je lepší jít teď, než vstanou všichni."
(17:39) Ketryn -> Morigan: Zírám na něho neschopna slova a snažím si to nějak srovnat v hlavě.
(17:41) Ketryn -> Morigan: "Do háje..." zakleju a začnu se tedy hrabat z postele. "A kam poblíž? Jako do jejich křídla o patro níž?"
(17:49) Morigan -> Ketryn: "Jo, přesně tak. Nějak se tam mezi ně nenápadně zamícháte," řekne Cory.
(17:55) Morigan -> Ketryn: "Cestou se nejspíš půjde po ročnících, hned jak to půjde pomíchat, budu s tebou a Mike s Margaret, dokud Rogan neřekne jinak," snaží se tě uklidnit.
(18:02) Ketryn -> Morigan: "No to je vážně bezva, vyloženě mě to teď uklidňuje, že půjdeme samy," řeknu naštvaně. Vůbec mě nenapadlo o tom takhle uvažovat.
(18:03) Ketryn -> Morigan: Raději vstanu a jdu se oblékat (vše, co má) a česat. Náladu mám vážně pod psa.
(18:06) Morigan -> Ketryn: (Takže všechny tvoje spodní vrstvy i ty uklízečské šaty?)
(18:07) Ketryn -> Morigan: (Jo ještě ty uklízečské vlastně, na ty jsem zapomněla. Vejde se to na mě tak, aby to vypadalo normálně?)
(18:09) Morigan -> Ketryn: (Jo, pod tím hábitem to není poznat.)
(18:10) Ketryn -> Morigan: (Tak si je vezmu, venku stejně nebude žádné teplo.)

(12:47) Morigan -> Margare-tka: K6 znovu
(12:47) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(12:47) Margare-tka -> Morigan: Jééé to byla rychlost:-D
(12:50) Morigan -> Margare-tka: Spíš docela tvrdě, ale nakonec se přece jen ocitneš v nějakém snu. Podle tvého pocitu to není obyčejný sen. Je hodně neostrý, ale stojíš v nějaké úzké tmavé uličce, u domu. Jsou tam dřevěné dveře, ke kterým vedou úzké kamenné schody. Na těch dveřích je něco vyrytého nebo nakresleného.
(12:51) Margare-tka -> Morigan: Aha, tak to si to co je tam vyryté prohlédnu a je to jako staré město?
(12:52) Morigan -> Margare-tka: Půlměsíc.
(12:52) Morigan -> Margare-tka: Vidíš jen tmavou uličku, dveře, schody a kousek domu, takže stáří nejde určit.
(12:53) Margare-tka -> Morigan: Aha. A je vidět nebe?
(12:54) Margare-tka -> Morigan: A jdou t dveře otevřít? A je to zase sen Od Dariané?
(12:58) Morigan -> Margare-tka: Nebe? No je den takže ano, je nahoře a je vidět.
(12:58) Margare-tka -> Morigan: A je zase tak zamlžené jako v tom snu?
(12:59) Margare-tka -> Morigan: Pak zkusím otevřít ty dveře.

(12:05) Margare-tka: "Co je Okrová čtvrť?"
(12:08) Morigan: "Taková pochybná," řeknu.
(12:08) Morigan: "To ne, je tam ještě pochybnější," opraví mě Cory. "Ale tam už není nejlepší nápad chodit."
(12:10) Morigan: "Asi bychom se měli pokusit trochu vyspat, vstává se brzy," řeknu. V mém případě by to byl opravdu dobrý nápad.
(12:10) Margare-tka: "A co se v té čtvrti děje? Pochybná je taková dost neurčující odpověď."
(12:16) Morigan: "Tam se holky ze třetího ročníku určitě neberou na procházku," řekne Cory pobaveně.
(12:17) Ketryn: Moc se k tomu nevyjadřuji, nějak se momentálně nemůžu rozhodnout, jestli jsem víc na nervy ze setkání s Jainou nebo ze zítřejšího výletu.
(12:17) Morigan: "Uvidíme se ráno," řeknu. Vůbec nevypadám v klidu, takže pravděpodobně zase moc spát nebudu.
(12:18) Margare-tka: "Tak dobrou, ráno." řeknu ti.
(12:18) Morigan: Kluci se taky chystají ke spánku, na zítřejší výlet se těší, ale jsou taky trochu nervózní z toho, že jdete taky.
(12:21) Margare-tka: No to mě neuklidňuje:D Taky se pak chystám nějak jít. "A proč ne? Jsou tam snad bordely?"
(12:23) Ketryn: „Tak dobrou,“ popřeji taky a jdu se nachystat do postele.
(12:24) Morigan: k6
(12:24) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:26) Margare-tka: Hm.... to je super.
(12:32) Morigan: Tak Kat usne bez problémů, Margaret usnout nemůže.
(12:39) Margare-tka: Hm... tak mi vrtá asi v hlavě co je v té čtvrti. Ale snažím se usnout.

(10:27) Morigan: //To nevadí...//
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(10:44) Margare-tka: /úAhoj, jsem tu ale čtu disusy jsem tu tak do jedné, pak jdu do ambulance pro ty doklady o dani a od dvou zase hlídám.//
(11:00) Morigan: //Ahoj :-) Já tu jsem.//
(11:03) Margare-tka: Nevěřím tomu co Kat říká. "Jak se to ta mrcha domákla?"
(11:04) Ketryn: "Jo, to by mě taky zajímalo, jak to vše může vědět," zamračím se. Jsem z toho opravdu dost rohozená.
(11:04) Morigan: "Asi má něco jako špehy," usoudím.
(11:06) Margare-tka: "Budeme muset vymyslet, jak se budete scházet, pokud se chceš cházet."
(11:10) Morigan: "Možná by bylo lepší, kdyby to s ním ukončila. Já nevím," přiznám. "Přijdeme tak o zdroj možných informací, na druhou stranu Jaina nám to může zavařit víc, než jsme myslely."
(11:12) Margare-tka: "No to může tohle mohl být jen začátek."
(11:13) Ketryn: "No, asi má... a to opravdu všude."
(11:13) Ketryn: "Tak já to ještě promyslím. Teď se dva dny stejně neuvidíme."
(11:15) Morigan: "To je dobrý nápad, rozhodla bych to potom," přikývnu.
(11:15) Margare-tka: "No....ještě Mor, ab ji nedrásala nervy."
(11:17) Morigan: "Vypadá to, že jsem až na druhém místě. Podle mě si myslí, že to byla jen Roganova provokace," usoudím. "Nebo si na mě počká jindy," ušklíbnu se.
(11:18) Margare-tka: "Bohové."
(11:19) Ketryn: „No, nebo přijdeš na řadu teď…“ vzdychnu.
(11:22) Morigan: Mezi regály se objeví Tommy. "Musíme jít," řekne mi.
(11:24) Morigan: Fajn, teď se mi vůbec nechce nechávat vás samotné, ale nemůžu protestovat. "Tak jo, už jdu," přikývnu.
(11:27) Margare-tka: "Tak my rovnou půjdeme do pokoje." kouknu na kat.
(11:27) Morigan: Kousek po chodbě ještě jdete s námi, pak se oddělíme.
(11:28) Margare-tka: "Tak snad bude zbytek cesty v pohodě."
(11:28) Margare-tka: řeknu pak Kat.
(11:35) Morigan: Máte štěstí, dojdete v pořádku.
(11:36) Morigan: Nejste samy v pokoji dlouho, kluci dnes asi mají kratší vyučování nebo něco takového, protože přijdou brzy zpátky.
(11:39) Margare-tka: Tak si sundám hábit a lehnu si na postel. "asi bychom se měly modlit, aby ten zítřek dopadl dobře."
(11:42) Morigan: "To bude dobrý," řekne Mike, když vidí vaši nervozitu. "Ukážeme vám město," usměje se.
(11:44) Morigan: Ještě, než jdete spát, ukážu se na chvíli u vás v pokoji. Nejdřív vám dám ty přívěsky. "Stačí je mít na krku. Jakmile se dostanete tam, kde není magie blokovaná, začnou fungovat."
(11:45) Margare-tka: "Tak snad máš pravdu." usměju se na něj. Ale nervozní jsem stále.
(11:46) Margare-tka: "Děkujeme Mor. Ještě, že ti to šlo takhle vyrobit." usměju se na tebe.
(11:53) Morigan: "Probíhá to úplně jednoduše, prostě projdeme přes nádvoří a v jedné z bran dostaneme oko. Jenom si vyhrnete rukáv a nastavíte předloktí, někdo z profesorů vyčaruje Oko. Trvá to pár vteřin. Budete tam pak mít to Oko vidět. A pak se jde."
(11:54) Morigan: Snažím se vám vysvětlit, abyste věděly, co se bude dít.
(11:55) Margare-tka: "Jo dobře. Zní to jednoduše. A přes seznam se jde?"
(11:55) Morigan: "Jak to myslíš?"
(11:56) Margare-tka: "jestli se studenti nějak kontrolují v seznamu a nebo ne?"
(11:57) Morigan: "Nic takového se nedělo," řeknu. "Tak nejspíš ne."
(11:58) Morigan: "Jinak Rogan říkal, že nás ve Tvarostínu chce seznámit s někým, kdo nám snad pomůže osvětlit situaci," dodám potom.
(11:58) Margare-tka: "Tak to je dobrý." usměju se. "A co je v tom městě nejlepší na co s vždycky těšíte?"
(12:01) Margare-tka: "Tak to jsem zvědavá koho nás představí" asi to bude ten alchymista.
(12:03) Morigan: "Krčma. Obchody. Okrová čtvrť. Trhy," vyjmenuje Peter bez mrknutí oka.

(13:48) Morigan: "No to snad ne!" nemám chvíli slov. "Ta si je tedy zatraceně jistá! To mě vážně moc mrzí, neměla jsi být nikde sama," řeknu soucitně.
(13:53) Ketryn: „No, je, už jsem jí to ani nevyvracelo, nemělo to smysl, když věděla, že mě Winnick vzal k sobě na pokoj. Fakt už nikde nemůžeme chodit samy.“
(13:53) Ketryn: „A nějak nevím, co teď s tím…“
(13:58) Morigan: "Když se s ním budeš stýkat, asi se jí to zase donese... hloupé je, že my se nemáme jak bránit, protože to Rogan ani nikdo jiný nesmí vědět."
(14:01) Ketryn: „No právě…“ vzdychnu. „Ale jestli to s ním mám skončit, tak bych mu to ráda aspoň řekla, že končím, a ne ho najednou začít ignorovat…“
(14:01) Ketryn: „Navíc mě sere, že ta mrcha může jen takhle jednoduše vyhrát,“ zamračím se.
(14:06) Morigan: "Tady jsou to neskutečný války gangů..." zakroutím hlavou zamračeně.
(14:22) Ketryn: "To tedy..."
(15:01) Morigan: "Ale asi vážně nic moc dělat nemůžeme," zakroutím hlavou. "Všechno by nám mohlo způsobit další komplikace, nebo ještě něco horšího."
(15:04) Ketryn: „Já vím…“ vzdychnu. „Zítra jdeme do Tvarostínu my, pak oni a pak bych se s ním měla tedy asi naposledy sejít a nějak to ukončit…“ Upřímně se mi nějak nechce, ale asi my nic jiného nezbyde.
(15:11) Morigan: "Nebude mu to divné?"
(15:21) Ketryn: „No samozřejmě že bude a nechci to ukončit, ale co mám tedy dělat?“ řeknu nešťastně. „To už bych ani do té knihovny nemohla chodit sama.“
(15:24) Ketryn: „Nebo co myslíš? Mám v tom pokračovat a budeme všude chodit ve třech?“
(15:34) Morigan: "To bychom možná zbytečně provokovaly, to je pravda," musím souhlasit.
(15:35) Ketryn: „Fakt nevím, co dělat,“ řeknu upřímně.
(15:54) Morigan: "Budeš asi muset vymyslet důvod, proč to ukončuješ,"řeknu.
(15:58) Ketryn: "Hm..." vzdychnu. Vůbec se mi tahle situace nelíbí a nevím co s ní.

(11:10) Morigan: Tvoje zpoždění nebylo tak extrémní, abychom museli něco podnikat, navíc jste šli s Winnickem včas, takže tam na tebe jenom chvilku čekáme.
(11:11) Ketryn: Tak aspoň něco pozitivního. Mlčky se posadím a snaží se do sebe něco nasoukat, ale zvedá se mi žaludek.
(11:22) Morigan: Asi to přičítám tvému rande, stejně se nemůžu vůbec na nic zeptat.
(11:24) Ketryn: No, to nemůžete.
(11:36) Morigan: Rogan ani nikdo jiný u stolu nemluví o zítřejším výletu, takže asi všechno naplánujeme potom večer v pokojích.
(11:40) Ketryn: No, jestli pak půjdeme plánovat na pokoj a nezůstaneme samy, tak vám to ani nebudu moct říct. Ale to je vlastně asi jedno, když zítra jdeme na výlet my a pak vodní, tak bude dva dny klid. No tedy klid, když přežijeme ten stresující výlet.
(11:48) Morigan: Neřeklo se to, ale je to pravděpodobné.
(11:54) Morigan: Tentokrát u stolu nejvíc mluví Cory, Peter a Mike, ostatní jsou spíš zticha.
(12:00) Morigan: "Rogane, co ty přívěšky?" zeptá se pak Mike, i když podle tónu hlasu předpokládá, že kdyby byl nějaký větší problém, Rogan by nám to řekl.
(12:03) Ketryn: Tak se na Rogana podívám. Na rozdíl od Mika nemám ten pocit, že by nám řekl, kdyby bylo něco špatně.
(12:05) Morigan: "Vypadalo to dobře. Po večeři tam dojdeme obnovit kouzlo, vydrží dostatečně dlouho," odpoví Rogan.
(12:06) Morigan: "Po večeři?" ujišťuju se. "Ne hned. Přijdu pro tebe, počkáš na mě v knihovně," upřesní.
(12:07) Morigan: "Nezapomeň na Tommyho," připomenu mu. "V druhém medailonu je jeho magie."
(12:17) Ketryn: Po mém incidentu se mi vůbec nelíbí, že bys měla někde čekat a už vůbec ne sama! Fakt to vypadá, že bys tam měla jít sama? Poblednu ještě víc.
(12:18) Ketryn: Jestli jo, tak se k tobě pokusím přitočit, když budeme odnášet jídlo. Půjde to?
(12:22) Morigan: Neřekl sama, to ne.
(12:22) Morigan: Sama s ním půjdu asi do Salvatorovy komnaty, naštěstí s Tommym.
(12:23) Morigan: To určitě půjde, můžeme to jít odnést spolu.
(12:30) Ketryn: Jo tak jestli jdeš do té knihovny s Tommym, tak to je dobré, to to nehrotím a počkám, až budeme někdy někde samy. Jen jsem nechtěla, abys teď chodila někam sama.
(13:02) Morigan: "Jdete taky?" zeptám se, když se všichni postupně zvedají. "Teda do knihovny, ne potom... tam," upřesním.
(13:07) Ketryn: Tak to zblednu znovu, když si představím, že pak půjdeme zpátky s Margaret samy... Asi jsem ti to opravdu měla nějak říct, ale myslela jsem, že půjdeš s Tommym.
(13:08) Ketryn: "Jo... tak jo..." vypravím ze sebe, protože nevím, jak z toho teď bez podezření vybruslit.
(13:08) Ketryn: Tak tedy jdeme. Uklidňuji se tím, že Jaině jedno dnešní vystoupení určitě stačilo.
(13:14) Morigan: Domluvím se jenom s Roganem, kde přesně budu pak čekat a jdeme.
(13:15) Ketryn: Dám stále pozor kolem sebe.
(13:16) Ketryn: "Holky, Jaina o mně a Winnickovi ví, všechno..." řeknu potichu, když dorazíme do knihovny a ujistím se, že jsme samy a nikdo nás nemůže slyšet.
(13:20) Morigan: "Cože? Jak všechno?"
(13:24) Ketryn: „No všechno, že se spolu scházíme, spíme, že si mě vzal k sobě na pokoj… Fakt nechápu, jak to zjistila. A není to vůbec dobrý…“
(13:25) Ketryn: „Před večeří si na mě počkali a než jsem se vzpamatovala, tak mě její dva kumpáni násilím zatáhli do nějaké učebny. Neměli jsme zrovna příjemný a pohodlný rozhovor…“
(13:33) Morigan: To se trochu leknu. "To snad ne! Udělali ti něco?" podívám se na tebe pátravě.
(13:37) Ketryn: "Ne, mám jen trochu namožené rameno z té páky, kterou je tu bohužel učí moc dobře..." ušklíbnu se. "Ale nebyli od toho daleko. Nevím, co přesně chtěla Jaina udělat, ale nakonec jsem to s tváří u země vzdala a odprosila ji a řekla, že už se s Winnickem nebudu stýkat...jak po mně chtěla. Ještě chvíli vyhrožovala, a pak mě nechali jít."

(20:22) Morigan -> Ketryn: "Zapomněla na tu větu s tou postelí," připomene Brigit.
(20:22) Morigan -> Ketryn: "VIdíš, to je pravda!" zvolá Jaina a podívá se na tebe.
(20:23) Ketryn: "Natož abych lezla do jeho postele," dodám se sebezapřením.
(20:25) Morigan -> Ketryn: "Já nevím, tak asi protentokrát ano," vzdychne Jaina. "Měkneš, kamarádko," ušklíbne se Brigit, ale pro kluky je to znamení, aby povolili a zvedli tě na nohy.
(20:26) Ketryn -> Morigan: Jakmile mě pustí, tak se pokusím odejít.
(20:27) Morigan -> Ketryn: "Doufám, že ti to jako první lekce stačí a že nebude muset následovat žádná druhá," řekne ti ještě Jaina do očí, když už stojíš (ale oni tě pořád drží).
(20:27) Morigan -> Ketryn: A pak tě vystrčí ze dveří, ne nijak hrubě, jen rychle.
(20:28) Ketryn -> Morigan: Tak se vydám do jídelny a snažím se přestat klepat. Tohle mi vážně ještě chybělo...
(20:29) Morigan -> Ketryn: Trochu tě bolí ramena a kolena cítíš trochu otlačená, ale jinak ti nic neudělali.
(20:29) Ketryn -> Morigan: Úplně mě to neuklidňuje :-/
(20:31) Morigan -> Ketryn: V jídelně už jsme všichni.
(20:32) Ketryn -> Morigan: Uleví se mi, že jsem tam. Za pozdní příchod teď vážně nemůžu. Asi jsem taková dost pobledlá.
(20:32) Ketryn -> Morigan: Jdu si pro jídlo, které vážně netuším, jak sním.

(19:28) Morigan -> Ketryn: Kluci tu mají hodiny boje bez magie.
(19:29) Ketryn -> Morigan: Super :-(
(19:31) Morigan -> Ketryn: Kývne na ty dva a ti jen přitlačí, takže ti nezbývá nic jiného, než si v bolesti nejdřiv kleknout a pak tě stlačí tak, že jsi skloněná až k podlaze a skoro se jí dotýkáš čelem. A pořád tlak na klouby a šlachy dost bolí. "Dobře," slyšíš Jainin hlas. "Tak to musíme udělat takhle. Prosté konverzace nejsi schopna, budeš poslouchat: už jednou jsem ti říkala, ať se držíš od mého bratra dál. Říkala jsem ti, že ti dám ještě jednu šanci, abys toho prostě nechala sama dobrovolně. Tu šanci si promarnila, holčičko, nejen, že se s ním dál drze scházíš, ale ještě s ním i spíš!"
(19:32) Ketryn -> Morigan: Jak to sakra ví???
(19:32) Morigan -> Ketryn: "Nechápu, kde vůbec bereš tu drzost lézt do našeho křídla!" dodá.
(19:32) Ketryn -> Morigan: Mlčím a snažím se ignorovat bolest.
(19:34) Morigan -> Ketryn: "Takže teď od tebe chci, abys pěkně nahlas poprosila za odpuštění a Winnicka od téhle chvíle začala ignorovat. On si brzo najde jinou hračku, o něho strach neměj. Pusťte ji trochu."
(19:35) Ketryn -> Morigan: "Ty do toho našeho lezeš taky," ujede mi a pak bych si sama nejraději nafackovala. "Proč tohle neřekneš rovnou Winnickovi?"
(19:35) Morigan -> Ketryn: Oba povolí tlak dolů, takže se můžeš tak o deset centimetrů narovnat a zvednout trochu hlavu."
(19:35) Morigan -> Ketryn: "Řeknu. Pokračuj, něco jsem po tobě chtěla," vyzve tě.
(19:37) Ketryn -> Morigan: Mlčím, fakt mi to nejde přes jazyk. Kráva nebeská!
(19:38) Morigan -> Ketryn: "Tak jo, Brigit bude počítat do pěti," řekne Jaina po chvíli. "Můžeš si tu větu poskládat v hlavě. Snad umíš do pěti."
(19:38) Morigan -> Ketryn: Holka, co sedí vedle ní, začne odpočítávat.
(19:39) Ketryn -> Morigan: "Winnick ví, že jsi mi vyhrožovala. Jestli se mi něco stane, tak bude vědět, že jsi za tím ty."
(19:40) Morigan -> Ketryn: "To je úplně jiná odpověď," vzdychne teatrálně. "To je taková škoda."
(19:41) Ketryn -> Morigan: Fakt to nedokážu skousnout a jen tak ji poníženě odprosit.
(19:41) Morigan -> Ketryn: "Dáme jí ještě jednu šanci," řekne Brigit. "Nemůže za to, je ohnivá."
(19:41) Morigan -> Ketryn: "Dobře. Ty jsi moc měkká. Ale ani jedno slovo navíc!"
(19:41) Ketryn -> Morigan: Mlčím.
(19:41) Morigan -> Ketryn: Brigit počítá dál od tří do pěti, pomalu."
(19:42) Ketryn -> Morigan: Dál mlčím, furt doufám, že blufují.
(19:43) Morigan -> Ketryn: Asi tak dvě vteřiny čekají. "Tak jo," seskočí Jaina z lavice. "To je smůla. Chceš mít tu čest první Brigit?" zeptá se své kamarádky a oba kluci tě zase stlačí k zemi, takže nic nevidíš.
(19:44) Morigan -> Ketryn: //Musím přeběhnout na Prašnou bránu, ale ještě se tam připojím.//
(19:45) Ketryn -> Morigan: Dobře, už mám fakt strach.
(19:45) Morigan -> Ketryn: "No to chci, to jsem ani nečekala," odpoví Brigit potěšeně.
(19:46) Ketryn -> Morigan: "Prosím za odpuštění," donutím se procedit skrz zuby.
(19:47) Morigan -> Ketryn: "Počkej, něco jsem slyšela," poznamená Brigit. Kluci tě povolí, abys mohla trochu zvednout hlavu.
(19:47) Morigan -> Ketryn: "Zopakuj to drahá, hezky nahlas," vyzve tě Jaina.
(19:49) Ketryn -> Morigan: "Prosím za odpuštění," dívám se na ni hněvivě.
(19:50) Morigan -> Ketryn: "A teď hezky slib, že už s Winnickem nepromluvíš, natož abys lezla do jeho postele," pokračuje.
(19:52) Ketryn -> Morigan: "Chtěla jsi odprosit, tak jsem tě odprosila! Nemůžu za to, jestli se mnou bude chtít Winnick mluvit!"
(20:09) Morigan: "Ta věta zněla jinak!" řekne už hodně varovně.
(20:10) Ketryn -> Morigan: "Fajn! Nebudu s Winnickem mluvit," řeknu, ale myslím si své.
(20:15) Morigan -> Ketryn: "A teď mi to řekni obojí, celé a zkus to tak, abych ti to uvěřila. Protože zatím ti to moc nevěřím, ta hra na vzpurnou holčičku mě nebaví ani trochu."
(20:18) Ketryn -> Morigan: To je tak strašná potvora, že to snad není možné. "Prosím za odpuštění. Nebudu s Winnickem mluvit," řeknu. Líp to asi nezvládnu.
(20:20) Morigan -> Ketryn: "Co ty Brigit, věříš jí?" podívá se na kamarádku.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Modlím se v nějaký zásah, aby mě nechali jít.
(20:21) Morigan -> Ketryn: "Hm, trochu jo, Moc se nesnaží," nakrčí Brigit nos.
(20:21) Morigan -> Ketryn: "Taky si myslím," souhlasí Jaina.
(20:21) Ketryn -> Morigan: "Udělala jsem, co jste chtěli."

(18:29) Ketryn -> Morigan: "Ne samozřejmě, že já ne! Já mám velký černý puntík za to, že mám něco s tebou, což nechápu jak tuší. Jenže o to víc si bude všímat, když ji Rogan ignoruje..." Tvoje jméno raději nezmiňuji.
(18:34) Morigan -> Ketryn: "Tos jí ale nepotvrdila, že ne? Taky to nechápu," zakroutí hlavou. "Někdy mám pocit, že má všude špehy," pousměje se.
(18:36) Ketryn -> Morigan: "No jistě, že jsem jí to nepotvrdila, pokusila jsem se to vyvrátit," přikývnu.
(18:37) Ketryn -> Morigan: "Ale vy jste fakt dvojka, vzájemně si hlídáte, s kým ten druhý chodí do postele a ještě mu to zakazujete," uvědomím si pobaveně a škádlivě ho políbím.
(18:39) Morigan -> Ketryn: "Tak samozřejmě mi záleží na tom, co dělá moje sestra, je to moje krev. A nemůžu snést, když se zahazuje s někým takovým, jako je on. Navíc z ohnivých," zakroutí hlavou.
(18:41) Ketryn -> Morigan: "Hm, díky, " tomu ohnivému už se fakt musím zasmát. "Jaina asi taky nemůže snést představu, že by sis vzal do postele takovou a ještě ohnivou," bavím se.
(18:43) Morigan -> Ketryn: "Ne, to nemůže," potvrdí ti vážně. "Ale za prvé to neví jistě a za druhé, já jí do toho mám mluvit víc, než ona mě."
(18:45) Ketryn -> Morigan: "Tak to nevím, jestli by s tebou souhlasila. Nepřipadá mi, že by si nechala do něčeho mluvit."
(18:46) Morigan -> Ketryn: "Ještě jsme na škole, ještě není svobodná čarodějka, i když by už ráda byla," řekne.
(18:48) Ketryn -> Morigan: "Já vím, cítíš za ni zodpovědnost," přikývnu.
(18:52) Morigan -> Ketryn: "Samozřejmě," potvrdí.
(18:56) Ketryn -> Morigan: "Tak teď už nemusíš mít strach, Rogan to vyřešil za vás za oba," políbím ho,
(19:01) Ketryn -> Morigan: Jinak s ním asi nic vážného neřeším, zatím jsem nepřišla na to, jak z něj dostat další věci o Roganovi. Snažím se ale hlídat si večeři.
(19:03) Ketryn -> Morigan: Jo a jen tedy asi připomenu, že zítra jdeme do Tvarostínu a že se tedy neuvidíme.
(19:04) Morigan -> Ketryn: To on moc dobře ví. "Užij si výlet," přeje ti upřímně. "My jdeme až po vás."
(19:07) Ketryn -> Morigan: "Díky, ty taky," usměju se. "Tak to se chvilku neuvidíme," loučím se s ním.
(19:08) Morigan -> Ketryn: k6
(19:08) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(19:09) Morigan -> Ketryn: "Můžeme se pak domluvit na nějakém lepším setkání," zašeptá ti.
(19:11) Ketryn -> Morigan: "Pak se domluvíme," přikývnu s úsměvem.
(19:12) Morigan -> Ketryn: Jdete rozděleně, ty jdeš jako druhá, takže chvilku čekáš.
(19:13) Ketryn -> Morigan: Tak počkám tak, abych pak po něm přišla bez podezření.
(19:14) Morigan -> Ketryn: Jdeš po chodbě, myšlenkami trochu jinde, když se najednou zpoza rohu (nebo kdoví odkud) vyřítí dva lidi, popadnou tě za ruce (a taky za pusu) a než se stihneš vzpamatovat, vtáhnou tě do nějaké místnosti.
(19:15) Ketryn -> Morigan: Cože??! Tak se snažím bránit a křičet! A kousnout!
(19:17) Morigan -> Ketryn: "Přestaň a nic se ti nemusí stát," řekne ti jeden z nich dost důrazně.
(19:18) Ketryn -> Morigan: Na chvíli přestanu, abych pak mohla překvapit. A snažím se zorientovat, co to má znamenat??
(19:19) Ketryn -> Morigan: Srdce mi asi exploduje. Co jsou zač?
(19:20) Morigan -> Ketryn: Jsi asi v nějaké učebně nebo malé posluchárně, kde jsi nikdy nebyla. Oba mají modré G a hned si tě přechytnou tak, aby ti ruce drželi v páce na loket a rameno, takže toho moc nemůžeš dělat. Na jedné z lavic sedí Jaina ještě s dvěma holkama.
(19:22) Ketryn -> Morigan: No do prdele!
(19:22) Morigan -> Ketryn: "Ahoj Katryn," řekne Jaina. "Jmenuješ se tak, že ano?"
(19:23) Ketryn -> Morigan: Nejraději bych jí plivla do obličeje, ale ovládnu se. Probodávám je pohledem a přemýšlím, jak se z toho vykroutit. Občas se pokusím, abych zjistila, jak moc obezřetně drží,
(19:24) Ketryn -> Morigan: "Viditelně to víš, tak proč se ptáš?"

(17:28) Ketryn: Asi se snažím dospat tu probdělou noc.
(17:28) Ketryn: A jen pak před večeří se zas vydám do knihovny.
(17:28) Morigan: "Nechci ho vidět nejlíp celý den, je mi z něj špatně!" prohlásím.
(17:28) Ketryn: (Do Tvarostínu se jde tedy zítra?)
(17:28) Ketryn: "To ti asi nevyjde..."
(17:29) Morigan: Taky se snažím dospat.
(17:29) Morigan: (Jo, jde se zítra.)
(17:32) Margare-tka: Ta co kdyby jsi usnula tady. Třeba by tě tu nechal spát.
(17:37) Morigan: Nepovede, protože ho uvidím na obědě, ale pak se snažíme zase zmizet co nejrychleji zpátky.
(17:37) Morigan: //Marg, jak dlouho tu teď ještě budeš?//
(17:38) Margare-tka: /Tak do šesti. Pak tak o půl osmé když se nebude rodit.
(17:41) Morigan: "Nevím, jestli je bezpečné, abys chodila do té knihovny, Kat," nejsem si jistá, když tam máš jít.
(17:43) Margare-tka: "No já taky ona ví že jsi Moriganina kamarádka. Ale zase jestli to bylo tak dobrý, jak si říkala.:-D"
(17:44) Ketryn: "Nemůžu tam jen tak nepřijít..."
(17:44) Ketryn: "Margaret!" hodím vražedný pohled.
(17:45) Ketryn: "Je to jen do knihovny a pak na večeři."
(17:46) Margare-tka: "No promiň no, ale říkala jsi to.ů
(17:46) Morigan: "Tak jo, asi jo," řeknu.
(17:47) Margare-tka: "No a nebo ji doprovodíme Mor?" kouknu na tebe.
(17:49) Ketryn: Tak vstanu, že půjdu.
(17:49) Morigan: "No tak můžeme," zvednu se a jdeme.
(17:50) Ketryn: "Mohlo by to pak být ještě nápadnější, kdyby se Winnick snažil zjistit v jídelně, co se děje, že jsem nepřišla," dodám ještě.
(17:52) Margare-tka: "Já nevím jen jestli si Mor myslíš, že to bude takhle lepší."
(17:52) Margare-tka: "Já nevím jen jestli si Mor myslíš, že to bude takhle lepší."
(17:52) Morigan: Doprovodíme Kat někam dolů a pak se teda asi zase vracíme, i když na chvíli.
(17:54) Ketryn: Jdu pak do knihovny na obvyklé místo.
(17:55) Margare-tka: Tak jdeme opatrně. Doufám, že ta blonďatá čůza je na vyučování.
(17:56) Morigan: To taky pevně doufám.
(18:04) Margare-tka: Jdeme na pozoru, "Co budeme dělat..." zoufnu si tak po cestě.
(18:04) Morigan -> Ketryn: Winnick už tam čeká.
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Ahoj," usměju se a obejmu ho.
(18:13) Morigan -> Ketryn: "Ahoj," pozdraví tě taky a políbí tě.
(18:15) Ketryn -> Morigan: Polibek mu oplatím.
(18:16) Ketryn -> Morigan: "Nemusíš mít starost, Rogan s Jainou na ples určitě nepůjde. Tedy ne že by Jaina nechtěla, dnes o to dost usilovala, ale Rogan jí dal jasně najevo, že ne," zpravím ho po chvíli o situaci, aby mohl být klidný.
(18:18) Morigan -> Ketryn: "Už se to ke mě doneslo," zatváří se hořce. "Nechápu, jak se mohla takhle ponížit. No snad už jí to stačilo a nechá ho být."
(18:21) Ketryn -> Morigan: "No jeho asi jo, ale nám ostatním to dá asi sežrat..." vzdychnu si pro sebe.
(18:21) Morigan -> Ketryn: "To, že ji Rogan nechce?" nechápe.
(18:22) Ketryn -> Morigan: Jestli se tohle její ponížení takhle rozneslo, tak to fakt nechci vidět...
(18:24) Ketryn -> Morigan: "Jo, snažíme se jí vůbec nepotkávat. Ale už vidím, jak si na nás bude chtít vybít zlost za to, že máme privilegium být v Roganově blízkosti," ušklíbnu se. "Ale to máš jedno, raději tvou sestru nebudeme řešit."
(18:25) Morigan -> Ketryn: "Ty jsi přece s Roganem nic neměla, nebo jo?" uvědomí si, že se na to předtím nikdy neptal a pokládal to za automatickou věc.

(16:18) Morigan: Já už tam mířím. Nebo ho fakt zabiju.
(16:19) Margare-tka: Tak jdeme. On je akt debil vždyť na nás strašně upozorňuje.
(16:19) Ketryn: Tak rychle odnesu tác a jdeme s tebou. Tohle se opravdu moc nepovedlo.
(16:21) Morigan: Asi cestou nemůžu promluvit, nebo bych bouchla.
(16:22) Ketryn: "Tohle nebylo vůbec dobré," vzdychnu.
(16:23) Ketryn: "Vy jste tam včera v komnatě zůstali poslední, co? Rogan je zas nějaký rozverný..."
(16:26) Morigan: "Jo. A navíc ráno zazdil vyučování, takže když jsem se probudila, s hrůzou jsem zjistila, že jsme v pokoji sami! Tohle vůbec nebyl dobrý nápad."
(16:29) Morigan: "Bože to je takovej idiot! Super, že to dal sežrat Jaině a že to můžeme odnést my, to je mu úplně jedno, samozřejmě."
(16:32) Ketryn: "A-aha... tak viditelně se mu to zalíbilo."
(16:33) Ketryn: "Ale s tím špatným nápadem si stěžuj u Dariané..."
(16:34) Ketryn: "To se to tedy dneska fakt povedlo... Myslím, že bychom zas moc neměly vycházet z pokoje."
(16:36) Morigan: "No to nebudeme," souhlasím.
(16:36) Ketryn: "Jen já jdu tedy před večeří zas do knihovny. Ale to snad bude v pohodě. V Jainině hledáčku budeš teď asi hlavně ty."
(16:38) Margare-tka: "No jen aby hlavně aby si neřekla že nám to dá taky sežrat a upozorní na nás na vyučování..... že tam nejsme. tedy ty že tam nejsi."
(16:40) Ketryn: "To by byl dobrý průšvih. Ale snad nemají společné hodiny takhle ve čtvrťáku."
(16:42) Morigan: Praštím sebou na nějakou postel. "No to by bylo vůbec úplně skvělý! Bohové, čím ten Rogan myslí??"
(16:43) Ketryn: "Vážně se na to ptáš?" zasměju se krizově.
(16:43) Ketryn: //Jdu jen na chvíli do vany.//
(16:43) Morigan: "Ježiš ne, neptám!"
(16:44) Margare-tka: "No čím asi myslím..... Ale ty by jsi měla vědět jestli je mají společné a asi mají když ta dojížděčka říkala že není na hodině a spol...."
(16:44) Morigan: "No některé mají."
(16:52) Margare-tka: "tak snad ji tahle varianta nenapadne."
(16:58) Morigan: Tak to mě uvede ještě do horší nálady.
(16:59) Margare-tka: "Jako tohle není dobrý a ještě by tě teda měl vzít když to řekl....."
(17:03) Morigan: "To by to snad ještě zhoršilo. Když mě nevezme, třeba si ta čúza bude myslet, že jí prostě jenom provokoval... což dělal."
(17:05) Margare-tka: "No nevím mám pocit že je to prašť jak uhoď."
(17:20) Ketryn: "Když tě nevezme, tak si třeba pomstychtivě bude myslet, že tě taky pustil k vodě."
(17:20) Ketryn: "Ale opravdu to není dobrý." Taky si lehnu na postel.

(15:39) Morigan: "Máš na mě chvilku čas?"
(15:39) Morigan: "Jak vidíš, jsem přímo uprostřed snídaně a jak nám kladou na srdce, jídlo nesmíme zanedbávat," řekne Rogan.
(15:42) Ketryn: Po očku je sleduji, ale jinak se snažím věnovat svému jídlu. Taky mrknu po Winnickovi, předpokládám, že tenhle výlet sestry za Roganem zaznamenal.
(15:43) Ketryn: A to že to pořádně jídlo asi potřebuje, pomyslím si.
(15:44) Morigan: To tedy zaznamenal a vůbec se mu to nelíbí.
(15:45) Morigan: "Nezanedbáváš ho," ujistí ho Jaina s mírným sarkasmem. "Nezdržím tě dlouho."
(15:45) Morigan: "A o čem chceš mluvit?" přestane Rogan jíst.
(15:46) Morigan: Nelíbí se jí, že s ní nepoodejde o kus dál, ale skousne to. "O plese," usměje se na něj.
(15:46) Morigan: "Jo tak," vstane Rogan od stolu.
(15:48) Ketryn: Mám uši na stopkách.
(15:54) Morigan: "Ples už bude za chvilku a než vyrazíme do Tvarostínu-" Rogan ji přeruší gestem. "Jestli sis přišla naplánovat doprovod, tak se musím hluboce omluvit, protože já už svůj doprovod mám," řekne. To se jí hodně nelíbí a hodně se snaží to zakrýt.
(15:54) Ketryn: Tak to je od včerejška změna.
(15:55) Morigan: "Vážně?" řekne nedůvěřivě Jaina.
(15:55) Ketryn: Doufám, že už ji na chodbě nikdy nepotkáme, teď bude naštvaná o to víc.
(15:56) Morigan: "Ovšem," řekne Rogan a položí mi ruce na ramena. "Přímo tady."
(15:57) Morigan: Už takhle vypadám bledě a vyčerpaně a teď mám pocit, že jsem v nějaké noční můře. Rozhodně se nevzmůžu na slovo.
(15:58) Morigan: "Děláš si legraci?" procedí Jaina skrz zuby.
(15:59) Ketryn: :-O A do prdele...
(15:59) Morigan: "Vůbec ne," zakroutí Rogan hlavou a snaží se tvářit upřímně.
(16:00) Ketryn: Podívám se po tobě. Napadne mě, jak to chce Rogan udělat, ale pak si uvědomím, že on to asi nějak vymyslí,
(16:05) Morigan: "To je vrchol úpadku!" prohlásí Jaina. "No, Jaino, jestli jsi hodně zoufalá, tak já tě na ten ples pozvu," prohlásí Tommy. To už s ní málem švihne, takže odkráčí.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:05) Morigan: "Kecám," dodá Tommy. "S holkou od vodních bych teda nikdy nešel."
(16:07) Ketryn: Asi jen zírám.
(16:07) Margare-tka: //Ahoj.//
(16:07) Ketryn: //Ahoj :-)//
(16:08) Morigan: "Tobě snad přeskočilo úplně ty idiote!!" vyskočím od stolu. Neřvu, ale šeptem to taky není. "Asi těžko s tebou půjdu na ples!"
(16:08) Morigan: "Já vím, lhal jsem," pokrčí bezstarostně rameny.
(16:09) Margare-tka: No tak to už nebudeme mna chodbu vyrážet vůbec. Koukám dost zděšeně.¨
(16:10) Morigan: "A proč??" nevycházím z údivu.
(16:11) Morigan: "Byla to zábava."
(16:11) Morigan: Mám chuť ho praštit tou knihou. "Jo, vážně?? Ty jsi neskutečně nemožnej!"
(16:11) Morigan: "Tak... to zas úplně pravda není, ne?" přimhouří oči.
(16:14) Ketryn: Tak to zírám ještě víc! Takovýhle problém nám nachystal a ani s tebou na ten ples nepůjde?
(16:14) Margare-tka: "No ale ona teď bude mít na Morigan pifku stačilo už to minule."
(16:14) Ketryn: Mor, ty jeho dvojsmysly tě jednou zabijou
(16:16) Margare-tka: To jsem se neudržela. tak snad mě pohledem či slovem nezabije.
(16:16) Morigan: "Já myslím, že si s ní poradí bez problémů kdykoliv," usoudí.
(16:16) Morigan: "Myslím, že jsem dojedla!" prohlásím, protože už nemám slov.
(16:17) Ketryn: "No, možná bychom měly jít raději na pokoj," navrhnu.

(13:41) Morigan -> Ketryn: Ještě, že přes den máme dost možností dospávat.
(13:43) Ketryn -> Morigan: To jo, dneska to asi uvítám.
(13:48) Morigan -> Ketryn: Když kluci odejdou, tak můžeš ještě spát. Já nepřijdu, asi taky spím.
(13:49) Ketryn -> Morigan: Tak ještě dřímám, ale hlídám si, abychom pak vstaly a nachystaly se na snídani.
(14:50) Morigan: //Už jsem zpátky.//
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(14:54) Ketryn: //Jsem tu taky, jen mě to vyhodilo.///
(14:57) Morigan: Hlídání se ti vyplatí, aspoň vzbudíš Margaret včas, než se přiříti kluci, aby se převlékli na snídani.
(14:58) Ketryn: Jo, to vzbudím. Snažíme se být nachystané, když kluci dorazí
(15:01) Morigan: Připadáš si ale jako praštěná, ona ta noc byla docela únavná.
(15:09) Ketryn: Jo, to si připadám, navíc i myšlenkami jsem mimo a ve stresu, takže se těším, až po snídani zas zalezeme na pokoj.
(15:10) Morigan: Se mnou se potkáte až na snídani. Mám sebou jednu z knížek, abych do ní mohla koukat a nemusela se dívat na toho blba.
(15:15) Ketryn: Naloží si zas vrchovatý talíř :-D?
(15:15) Morigan: Jo, samozřejmě!
(15:16) Ketryn: Pozdravím a vás jdu se najíst a snažím se nějak probrat.
(15:16) Ketryn: Tak je mi to jasné.

(12:14) Ketryn: "Uff, tak jsme konečně tady," oddechnu si, když vejdeme do pokoje. A jdu se nachystat do postele.
(12:22) Morigan -> Ketryn: "Katryn?" osloví tě Cory a když se k němu otočíš, tak tě chytne a políbí.
(12:30) Ketryn -> Morigan: Cože?? To mě totálně zaskočí, takže nějakou dobu nedokážu vůbec zareagovat.
(12:32) Ketryn -> Morigan: Po nějaké chvíli se vzpamatuji a snažím se nenásilně odtáhnou. "Cory... co blázníš...?" vykoktám.
(12:36) Morigan -> Ketryn: "No, jsme tu sami. Chtěl jsem toho využít," pokrčí rameny a pokusí se pokračovat.
(12:39) Ketryn -> Morigan: "Tohle nejde, nic se využívat nebude," nedovolím mu pokračovat. Winnick mi opravdu stačí... a ještě Coryho do toho. "Ostatní za chvíli dorazí."
(12:40) Ketryn -> Morigan: Snažím se od něho vzdálit.
(12:45) Morigan -> Ketryn: Než to Cory stihne nějak vyřešit, otevřou se dveře a vejde Peter.
(12:47) Morigan -> Ketryn: "Co je?" kouká na vás, protože mu něco přijde divné, nejspíš jak jste se zarazili.
(12:47) Ketryn -> Morigan: No díky bohu. Dělám jako že nic a jdu se opravdu chystat do té postele.
(12:49) Ketryn -> Morigan: "Nic," pokrčím rameny a snažím se tak i tvářit.
(12:50) Ketryn -> Morigan: Nejraději bych šla spát k Peterovi nebo na zem, ale ovládnu se.
(12:51) Morigan -> Ketryn: Na zem by to po takové době opravdu vzbudilo podezření.
(12:51) Ketryn -> Morigan: Doufám, že se Cory zas uklidní.
(12:58) Morigan -> Ketryn: Zatím to vypadá, že jo.
(13:03) Ketryn -> Morigan: Jdu si tedy lehnout a doufám, že už se k tomu nebudeme vracet.
(13:05) Morigan -> Ketryn: Margaret dorazí někdy později a krátce po ní i Mike. Všichni jdou co nejdřív spát, protože moc času na spánek vám už nezbývá.
(13:09) Ketryn -> Morigan: Uleví se mi, že jsme se všichni dostali na pokoj bez úhony. Snažím se pak usnout.
(13:11) Morigan -> Ketryn: k6
(13:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(13:11) Ketryn -> Morigan: hm, žádná velká sláva
(13:13) Morigan -> Ketryn: To teda ne, asi moc adrenalinu.
(13:15) Ketryn -> Morigan: To asi jo.
(13:20) Morigan -> Ketryn: Tak si můžeš hodit ještě jednou, ono ráno už je blízko.
(13:20) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(13:20) Ketryn -> Morigan: Super :-/
(13:32) Morigan -> Ketryn: Tak to jsi asi vzhůru až do jejich budíčku.
(13:35) Ketryn -> Morigan: To je fakt výborné... Asi to budu muset pak dospat přes den. Ale dávám si pozor, abychom nezaspaly na snídani.

(11:10) Morigan: Mike dojde ke stejnému závěru jako já. "Oko je samozřejmě mnohem komplikovanější kouzlo, ale v základním principu je to stejné," dodá. "Mělo by to fungovat."
(11:10) Morigan: "Jak dlouho se to v tom udrží?" zeptá se Tommy.
(11:11) Morigan: "To vyzkoušíme," řekne Rogan. "Ale je to kov a kámen, tak by to mělo mít delší dobu trvání."
(11:11) Morigan: "Ty kameny teda nic moc," poznamenám.
(11:11) Morigan: "Přijmi mou omluvu, neměl jsem dostatek času sehnat diamanty," pronese Rogan.
(11:12) Ketryn: Jestli to tam nevydrží víc jak den, tak budeme taky v háji.
(11:29) Morigan: To jediné musíme vážně ještě vyzkoušet.
(11:29) Ketryn: "Takže sem jdeme zítra znovu?" zeptám se. (Pozítří už se jde, ne?)
(11:34) Morigan: "To není vůbec potřeba, stačí, když budeme kontrolovat ty přívěšky a zjistíme, jestli v nich magie je, nebo už ne. Ale cením si tvojí aktivity," jde a posadí se zase na ten stůl, co předtím. "Já vůbec dokážu ocenit aktivitu," pronese a podívá se na mě. Musím se hodně ovládat, abych nevyčarovala další neviditelný provaz, tentokrát kolem jeho krku.
(11:36) Ketryn: No možná bys měla :-D! Podívám se po tobě, že tohle už vážně není možný.
(11:36) Morigan: "Fajn, pro dnešek máme hotovo, takže můžeme vyrazit zpátky!" pronesu a zamířím ke dveřím.
(11:36) Morigan: "Pomalu, hvězdo!" zastaví mě důrazně. "Organizovaně. Nemůžeme riskovat průšvih."
(11:37) Ketryn: Vsadím se, že on tam s tebou zůstane poslední :-D
(11:38) Morigan: Bože ne, to mě vůbec nenapadlo, doufám, že nemá nějaké nápady jakože si to teď zopakujeme! :-D
(11:38) Ketryn: No když ho tak vidím,tak bych řekla, že určitě jo :-D
(11:43) Morigan: Tak v tom případě je to fakt idiot a netuším, co budu dělat.
(11:44) Ketryn: No co, asi to, co ti Dariané naordinovala :-D
(11:53) Morigan: "Wille, běžte oknem, Cory to vezme radši dveřmi," řekne Rogan. Myslí samozřejmě, že vy půjdete s nimi.
(11:54) Ketryn: Rouzloučím se s tebou a jdu za Corym a doufám, že cesta zpátky bude poněkud méně dobrodružná, než cesta.
(11:54) Ketryn: cesta sem.
(11:57) Morigan: Tak si na to můžeš hodit.
(12:05) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(12:10) Morigan: Ty sis to vymodlila :-D Tak sice ti to připadá daleko a máš nervy, ale nepotkáte vůbec nikoho.
(12:14) Ketryn: Asi jo, protože další takovou cestu jako před tím už bych psychicky asi nedala :-D
(12:14) Ketryn: "Uff, tak jsme konečně tady," oddechnu si, když vejdeme do pokoje. A jdu se nachystat do postele.

(09:47) Morigan: Rogan se ušklíbne, jak jsem to otočila proti němu. "Dobře, tak mě spoutej, když musíš," zvedne obočí a natáhne ruce před sebe.
(09:51) Morigan: Podívám se na tebe. "Nebude to bolet," ujistím tě. Jeho ingoruju.
(09:52) Morigan: A zkouším se opravdu soustředit na to, jaký mám z toho pocit a jak moc rozdílně vás vnímám.
(09:52) Ketryn: On je fakt na ránu :-D!
(09:52) Ketryn: "Já se nebojím," ujistím tě.
(09:52) Morigan: Pak si říkám, že jeho jako příklad jsem si vybírat zrovna neměla, ale už je pozdě.
(09:57) Morigan: Nejdřív udělám to kouzlo na tebe, je to jen krátké zaklínadlo a gesto, ucítíš náhlý tlak na zápěstí a semknou se ti k sobě, jako by se ti tam zhmotnil neviditelný provaz. I ten pocit je takový, jako by to byly pevně, ale ne bolestivě utažené provazy. Jinak nic zvláštního necítíš a přívěšek je pro tebe pořád jako obyčejný přívěšek.
(09:59) Ketryn: Tak čekám, než to zase zrušíš a jak to na tebe působí ve srovnání se mnou a Roganem.
(10:04) Morigan: Udělám to samé na něj.
(10:16) Morigan: "Tak já nevím," řeknu soustředěně. "Mě se zdá, že na první pocit to znatelný rozdíl není, když se budu snažit to vnímat objektivně," řeknu upřímně. Pak k tomu zaklínadlu dodám ještě jedno a sevřu ruku v pěst, podle Roganovy nechtěné reakce jsem jeho neviditelná pouta hodně a asi prudce utáhla.
(10:17) Ketryn: Dobře mu tak, taky bys do něj mohla pustit trochu elektriky...
(10:24) Morigan: Tebe odčaruju, jeho ještě chvíli ne.
(10:24) Morigan: "Miku, možná bys to měl zkusit taky, ať máme dva názory," řeknu.
(10:28) Ketryn: To asi není špatný nápad.
(10:35) Morigan: "Tak jo," řekne trochu zaskočeně.
(10:36) Morigan: Rogana držím co nejdýl. Kdyby chtěl, mohl by to zkusit odčarovat, ale bere to jako naši osobní hru.
(10:39) Ketryn: Vám se to taky za chvíli zvrtne :-D
(10:40) Morigan: Počkej - taky? :-D
(10:43) Ketryn: Myslím taky jako vždy :-D
(10:55) Morigan: Já myslela taky jako tobě s Winnickem.
(10:57) Morigan: Tak to utáhnu naposled ještě o něco víc, než mu to odčaruju. Docela si oddechne. Má přes obě zápěstí rudé šrámy.
(10:58) Ketryn: No nepopírám, že ho začínám mít ráda, ale musíme si na to dávat pozor :-D!
(10:58) Ketryn: Jo, dobře mu tak.
(11:04) Morigan: Tak to mi zatím opravdu nehrozí! :-D
(11:06) Ketryn: No vám se to zvrtne ani nebudeš vědět jak :-D
(11:07) Morigan: Mike se jde tedy udělat to samé, pochopitelně nedělá žádné blbosti z utahováním, to ho ani nenapadne.
(11:07) Ketryn: To bych vážně koukala, kdyby je Roganovi utáhl jako ty :-D