Druhá strana (110 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:44) Morigan -> Ketryn: Ráno tě probudí slabé denní světlo, mírné houpání lodi a hlad. Jsi zamotaná do dek a kožešin a je dost složité se vymotat.
(20:48) Ketryn -> Morigan: Zatím se mi vůbec nechce vstávat a jít do té zimy. Tak ještě zůstávám ležet, i když ten hlad mě rozčiluje. Sigfried ještě spí?
(20:50) Morigan -> Ketryn: Ano, spí.
(20:52) Ketryn -> Morigan: Tak se na něj jen tak dívám :-) A užívám si takovéhle klidné ráno, které nebylo ani nepamatuji.
(20:57) Morigan -> Ketryn: V kajutě je postel, nějaká truhla a malý stolek s dvěma stoličkami.
(20:59) Ketryn -> Morigan: Tak to je lepší, než jsem očekávala :-)
(21:05) Ketryn -> Morigan: Nakonec to nevydržím s Sigfrieda políbím. "Dobré ráno," :-)
(21:22) Morigan -> Ketryn: "To už je ráno?"
(21:25) Ketryn -> Morigan: "Ano. Já vím, že bych tě měla nechat spát, ale už jsem to nějak nevydržela," usměji se.
(21:27) Margare-tka: "A jaký jste měli program."
(21:32) Morigan -> Ketryn: "Co se dá dělat," prohlásí a zalehne tě.
(21:36) Margare-tka: No tak to jsem moc nepochopila, ale moc to neřeším. "Asi ano když to říkáš."
(21:37) Ketryn -> Morigan: To se trochu leknu a začnu se smát. Pak ale přejdu v líbání.
(21:41) Morigan -> Ketryn: Po nějakém čase hlad Sigfrieda vyžene ven z kajuty, aby přinesl něco k pití. Obleče se, ale moc se neupravuje, vyrazí z kajuty a nechá tě tam.
(21:43) Ketryn -> Morigan: To jsem ráda, že ho to vyhnalo první, právě jsem chtěla prohlásit, že umírám hlady. Tak čekám, než se vrátí, a opravdu se na nějaké jídlo těším.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Kajuta má malé okénko, takže je tam pořád trochu šero, ale je znát, že už je venku plné světlo a asi i sluníčko.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Na chvíli se podívám ven, i když asi uvidím jen moře.
(21:52) Morigan -> Ketryn: Uvidíš jen moře :-)
(21:58) Morigan -> Ketryn: Sigfried se pak vrátí s jídlem, které pobral nejspíš v lodní kuchyni a se džbánkem něčeho k pití. Sníte si to v posteli.
(22:00) Ketryn -> Morigan: "Tahle rána mi chyběla," usmívám se. "A málem jsem umřela hlady," prohlásím dramaticky a hrnu se k jídlu.
(22:01) Morigan -> Ketryn: "Co je v té truhle?" prohlásí pak Sigfried a ukáže bradou k truhle z tmavého dřeva, která stojí u stěny kajuty.
(22:03) Ketryn -> Morigan: (Je to ta samá truhla, do které jsme se balily? Ale ta byla jen jedna, ne, pro všechny dohromady? Nebo jsme měla každá svou?)
(22:05) Morigan -> Ketryn: (Měly jsme jednu dohromady, ale tahle to není. Aspoň se ti to tak zdá.)
(22:07) Ketryn -> Morigan: "Netuším...Nějak mě nenapadlo ji věnovat pozornost," řeknu upřímně. "Svých pár věcí mám v jedné truhle společně s holkama, která tedy netuším, kde je."
(22:07) Ketryn -> Morigan: Vstanu ale a jdu se do ní podívat.

(20:19) Margare-tka -> Morigan: No něco na tom bude. Ještě aby chytla loď.
(20:20) Margare-tka -> Morigan: Tak se pak zvedám taky jestli odcházíme.
(20:24) Morigan -> Margare-tka: Není to moc přijato kladně.
(20:24) Margare-tka -> Morigan: "No nějak vlastně ani nevím kde spíme."
(20:25) Margare-tka -> Morigan: No tak ani bych neočekávala, že ho nějak poslechnou.... myslím, že s tím tak trochu počítal.
(20:26) Morigan -> Margare-tka: "Hlavně, že to vím já, ne?" usměje se. Kajuta, ve které bydlíte je o patro níž a je docela malá, ale to se dalo čekat. Naštěstí vzal Ari jednu petrolejku, tak nejdete potmě.
(20:29) Margare-tka -> Morigan: "Jo to je důležitý."
(20:30) Margare-tka -> Morigan: Takže jsme tam jen my dva?
(20:31) Morigan -> Margare-tka: Ano.
(20:41) Margare-tka -> Morigan: "Nečekala jsem, že budeme moc mít svoji kajutu. To jsem moc ráda."
(20:45) Morigan -> Margare-tka: "Co, chtěla jsi spát s ostatními?" dobírá si tě.
(21:01) Margare-tka -> Morigan: "Ne to bych nechtěla, ale nechtěla jsem čekat místo jen pro nás, abych pak nebyla zklamaná."
(21:04) Margare-tka -> Morigan: "To je to šikovně zařízený. Stýskalo se ti?"
(21:08) Morigan -> Margare-tka: "Vůbec ne, víš jak dobře jsme se měli v těch elundských pokojíčkách?"
(21:13) Margare-tka -> Morigan: "No to netuším, jak dobře jste se tam měli, byla jsem jen párkrát."
(21:18) Morigan -> Margare-tka: "Ve skutečnosti se nám vůbec nechtělo pryč."
(21:21) Margare-tka -> Morigan: "Opravdu?"
(21:22) Margare-tka -> Morigan: "Já jsem docela ráda, že už jsme na cestě."

(18:54) Ketryn: Sice nepiju nějak moc, ale ta trocha alkoholu mi pomůže zapomenout na špatný pocit viny, že jsem odjela od Linett, a raduji se ze Sigfriedovy blízkosti a z toho, že jedeme konečně domů.
(18:58) Margare-tka: No asi je to lepší. Ale už se víc neopíjím, když tak to pak už jenom tak pocucávám.
(18:59) Margare-tka: A nemůžu si užít té blízkosti. Jako myslím, že musíš být totálně šťastná. Když jste konečně spolu.
(19:01) Morigan: Já nejspíš neřeším vůbec nic.
(19:03) Margare-tka: No už taky ne. Stačí mi tohle už se těším na večer.
(19:16) Morigan: On už prakticky je večer, tedy rozhodně je tma, musíme si svítit petrolejkami.
(19:16) Morigan: Ragnar se sice kasal, že bude pít i za mě, ale nakonec to musí zvládnout Floki za nás za všechny protože Ragnar moc nepije.
(19:16) Morigan: Nanosí se tam něco k jídlu, takže jíme, protože máme po cestě hlad.
(19:16) Morigan: K6
(19:17) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(19:18) Ketryn: No, věděla jsem, že Floki nezklame :-D
(19:19) Ketryn: (To bylo na pití?)
(19:20) Morigan: Ano.
(19:20) Morigan: Soudek je pryč docela brzy.
(19:20) Ketryn: Tak to jsem se asi krapet opila :-)
(19:21) Ketryn: A mám z toho opravdu veselou a povídavou náladu a nejraději bych Sigfrieda někam zatáhla.
(19:25) Morigan: (Akorát nevíš, kam, co? :-D)
(19:25) Margare-tka: No já právě taky... tak se najím a pak už moc, s mojí 1 nepiju:-)
(19:26) Margare-tka: (No právě nevíme kam....)
(19:26) Ketryn: (No právě :-D Je to hrozné dilema.)
(19:30) Margare-tka: (Asi se to bude muset nechat na nich....)
(19:35) Morigan: Ragnar to vezme do svých rukou jako první a vytratí se se mnou z jídelny. Tady není možné, aby to bylo nenápadné.
(19:35) Morigan: Sigfrieda to samozřejmě hned inspiruje.
(19:38) Ketryn: Tak to jsem ráda, že to někoho konečně napadlo a k vytracení jsem plně svolná. A je mi nějak úplně jedno kam :-)
(19:43) Margare-tka: No tak doufám, že všichni nejsem v jedné místnosti... to by bylo docela blbý se tam potkat.
(19:44) Margare-tka: Já doufám, že s taky někam vypaříme, jinak ho tam asi za chvilku začnu nějak provokovat.
(20:01) Morigan -> Ketryn: Je to nějaká malá místnost, je níž (asi o patro) a je tam tma. To je asi tak všechno, co víš.
(20:04) Ketryn -> Morigan: Teď mě to asi moc nezajímá, jelikož toho v hlavě moc nemám :-) Takže hned, jak za námi zapadnout dveře, tak ukončuji své ovládání a začnu Sigfrieda líbat a svlékat. (Jen doufám, že mě ráno nebude čekat nějaký šok :-D)
(20:15) Morigan -> Ketryn: No každopádně je tam postel a v ní i deky a kožešiny, jinak bys asi zmrzla :-)
(20:17) Ketryn -> Morigan: Jo, to bych asi zmrzla :-D
(20:18) Margare-tka: No něco na tom bude. Ještě aby chytla loď.

(23:06) Margare-tka: Tak se ho snažím trochu uvolnit. "Děje se něco?" zeptám se ho tišeji.
(00:20) Margare-tka: A kdy jsme se nalodili? Na večer?
(00:21) Morigan: Odpoledne.
(00:22) Margare-tka: Jo já jen co je za denní dobu.
(00:30) Margare-tka: Tak se ho ještě jednou zeptám "Co se děje, jsi nějaký zamlklí?"
(00:46) Morigan: "Je tu hluku dost," pousměje se.
(00:51) Margare-tka: "No to je."
(00:52) Margare-tka: Jako myslím, že bychom pak měli zavést debatu na to že to tu asi bude trochu komplikovaný... až se Ragnar dozví co se dělo. Ale teď nám to nebudu kazit.
(01:06) Morigan: Na to jsem teď zapomněla.
(01:07) Margare-tka: Tak ho políbím. Nějak nemám chuť něco řešit. Jelikož je mi jasné, že to hlukem není.
(01:16) Margare-tka: No já si vzpomněla teď. No mě to tam napadlo teď. A pak si prostě užívám klidu s ním. Asi se bavím tím, jak se baví ostatní. Je to hezký zase být společně.
(01:20) Margare-tka: "Už se opravdu těším domů a na Sáru:-)"
01:26) Morigan: "Já taky," odpoví ti.

(22:18) Margare-tka: No to asi ano-D
(22:18) Margare-tka: Tak nikdo neříkal, že to nebude náročná cesta.
(22:20) Morigan: Floki dotáhne soudek a hned ho začnou otevírat. Někdo jde do kuchyně pro nějaké pohárky a taky pro něco k jídlu, takže tam vznikne slušný chaos, pro nás ale celkem přehledný. A nebo nám to nevadí.
(22:21) Ketryn: Koukám ale, že to tu mají zmáknuté :-D
(22:22) Morigan: Protože těch pohárů není tolik, nějak se o ně dělíme, takže spíš upíjím z toho Ragnarova.
(22:25) Margare-tka: No taky koukám, že to mají zmáknuté. Docela mě to pobaví. "Koukám, že jste tu dobře zorientovaní:-)" Sedím u Ariho a nějak se mi od něj nechce hnout.
(22:25) Ketryn: Tak to je asi budeme mít do dvojic nebo více lidí.
(22:27) Margare-tka: No taky si myslím, že tohle zrovna není problém.
(22:33) Morigan: K6
(22:34) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(22:34) Ketryn: Tak dobrý, to se asi zatím hlídám :-)
(22:35) Margare-tka: No já mám 4, tak to je tak akorát.
(22:39) Morigan: Všichni ostatní mají tak nějak podobně, kromě Ariho a Ragnara. Tak to my jsme tomu našemu pohárku tedy moc nedali! :-D
(22:41) Margare-tka: Jako, že oni mají málo?
(22:44) Morigan: Ano, 1.
(22:53) Margare-tka: No tak to koukám je divný... tedy u Ariho asi tolik ne, ale stejně mě to nějak neuklidňuje.
(22:58) Morigan: Ari tě sice neustále objímá, ale jinak není v nejlepší náladě a Ragnar to prostě nějak nestíhá :-) Možná podvědomě nepije, když nepiju já.

(21:19) Margare-tka: Asi bude totiž potřeba.
(21:20) Morigan: "No... já bych řekl, že to má patřit vám," upřesní Sigfried. "Vám třem."
(21:21) Margare-tka: "A jak jsi na to přišel?"
(21:22) Ketryn: To zůstanu trochu koukat.
(21:22) Morigan: "Protože to přinesli i s pár dalšími věcmi," dodá.
(21:23) Margare-tka: Mám chuť dodat... aha... ale to by neznělo moc bystře.
(21:25) Ketryn: "Moc jsme toho neměly, jen jednu truhlu s oblečením. Tak nevím, jestli to má patřit nám, třeba bude pro posádku."
(21:25) Morigan: "A posádka má zřejmě svoje vlastní," dodá Floki.
(21:26) Morigan: "No vážně," přikývne Ragnar.
(21:28) Margare-tka: "Hm..." jako mám pocit, že možná ten linerit budeš mít zase zabalený Morigan.
(21:28) Margare-tka: "Hm..." jako mám pocit, že možná ten linerit budeš mít zase zabalený Morigan.
(21:29) Margare-tka: A Ari tam je? On se k tomu nijak nevyjadřuje?
(21:30) Morigan: "Ale když je to Moriganino víno, tak by ses Floki měl dovolit jí, jestli smíš pít, ne?" prohlásí Giselher nevinně.
(21:30) Morigan: Je, kam by šel?
(21:31) Morigan: Floki mu věnuje výchovný pohlavek. "Ty jsi nějakej drzej!"
(21:31) Margare-tka: Jo se jen ptala.:-) o to řekl hezky;-)
(21:31) Margare-tka: Mě přijde docela vychovanej.
(21:31) Morigan: Všechny to pobaví.
(21:32) Morigan: "To je pěkně nefér dárek, když nemůžu moc pít," postěžuju si. "Jasně, že je to vaše."
(21:32) Margare-tka: Mě taky.
(21:34) Margare-tka: "Jo to je trochu pravda:-)"
(21:35) Morigan: "Budu pít za tebe, enni," slíbí mi Ragnar. "Za vás."
(21:35) Morigan: "Abys to zase nepřehnal," varuje ho Floki. "Pomůžu ti s tím. Budu pít taky za tebe."
(21:36) Morigan: "Ehm...to vypadá, že to vypijeme za dnešek," utrousí Sigfried.
(21:37) Ketryn: "No, když to tak slyším, tak to tak opravdu vypadá." To to dopadne, pomyslím si, ale nahlas raději mlčím.
(21:38) Margare-tka: "No a pak budeme do konce plavby abstinovat."
(21:38) Morigan -> Ketryn: //Něco pro tebe ;-) http://www.youtube.com/watch?v=we2fFnyOxKQ
(21:39) Morigan: "To jsme dělali celou dobu," utrousí Floki.
(21:41) Morigan: Přesouváme se opravdu do podpalubí. Posádka má zatím nejspíš dost práce, takže jsme na ně trochu zapomněli.
(21:43) Ketryn: "Já taky myslím, že je potřeba to skončení zajetí trochu zapít."
(21:44) Ketryn -> Morigan: //Nooo! To je opravdu pěkný :-) (A jsem z Lúúderu hned vyléčená :-) //
(21:48) Morigan: V podpalubí je místnost, která skutečně je jídelnou, nebo něčím podobným a vejdeme se do ní všichni.
(21:52) Margare-tka: Tak to je dobrý.
(21:52) Morigan: Oproti venku je tam dost teplo.
(21:58) Ketryn: Tak se jdeme někam posadit (asi se spíš usídlím Sigfriedovi na klíně) a sundám si plášť.
(21:59) Ketryn: Tedy až se sežene nějaké to víno.
(22:10) Morigan: Pro víno se někdo vypraví co nejrychleji.
(22:11) Morigan: Je to vedle lodní kuchyně, takže z nás asi lodní kuchaři budou mít brzy trauma.
(22:13) Ketryn: To asi jo :-) No možná časem celá posádka.
(22:13) Morigan: No právě, taky si myslím.

(19:21) Margare-tka: No ještě je tedy jednou obejmu všechny.
(19:24) Ketryn: Morigan, dávej na sebe bacha! Doufám, že tě Ragnar chytá.
(19:25) Ketryn: Taky hned vyhledám Sigfriedovu náruč a propojí se mi radost se steskem.
(19:29) Margare-tka: No ještě aby skočila do moře. Tak se po cestě na loď snažím uklidnit. A jdu k Arimu. Jsem doopravdy ráda, že tam teď je...myslím, že to bude potřeba.
(19:31) Morigan: (Snad poznám, kde je paluba a kde je moře, ne? :-D)
(19:32) Margare-tka: (No to by byla fakt parodie.)
(19:34) Morigan: Prvních několik dlouhých okamžiků je Gareth a elunská posádka svědkem skutečné varjagské spontánnosti a radostného uvítání.
(19:38) Margare-tka: No to asi ano. jelikož jsem se tedy na Ariho vrhla, abych přišla na jiné myšlenky.
(19:39) Ketryn: Úplně to vidím :-) Konečně na mě padne úleva a dlouze Sigfrieda políbí. A pak se jdu uvítat i s ostatními jako je Floki a další, které znám.
(19:49) Margare-tka: Taky se uvítám s dalšími a jsem ráda, že jsou ostatní v pořádku. Pak se zase vrátím k Arimu a už vyplouváme?
(19:50) Margare-tka: "Jsem ta ráda, že už jsem s tebou." a tisknu se k němu.
(19:52) Morigan: No už nemáme na co čekat, nějakou dobu samozřejmě trvá, než se zvedne kotva a nastaví plachta.
(19:55) Margare-tka: Tak ještě koukám na ně a stojím tam někde u zábradlí, abych na ně viděla.
(20:02) Morigan: Já taky, s Ragnarem v zádech. Floki, stojící vedle nás, se neubrání neslušnému gestu, když se loď odlepuje od břehu.
(20:03) Ketryn: Taky se dívám a stojím někde u vás.
(20:04) Margare-tka: A asi mi ty slzy tečou, nikdy jsem si nemyslela, že je znovu budou a to dobrovolně opouštět.
(20:10) Morigan: Než loď vmanévruje z přístavu na volné moře, nějakou dobu to trvá a loď se hodně hýbe.
(20:18) Ketryn: "Nějak tomu nemůžu uvěřit, že už plujeme," :-) konstatuji, když se vzdálíme od přístavu.
(20:18) Margare-tka: Tak se držím abych někam neslítla, ale myslím, že nic nehrozí, když jsem u Ariho. "Kdy jste vyráželi z panství? zeptám se ho.
(20:24) Morigan: "Předevčírem," odpoví.
(20:29) Margare-tka: "Aha to jste vyrazili docela brzo."
(20:35) Morigan: "No, neměli jsme moc na výběr," ušklíbl se Floki.
(20:37) Margare-tka: No na to už moc neřeknu. Nějak mi nedošlo... to lastně raději neřešit.
(20:49) Margare-tka: +
(20:52) Margare-tka: "No už abychom byli doma."
(20:53) Morigan: "Půjdeme někam, kde je tepleji, ne?" řekne Ragnar, když se loď trochu ustálí.
(20:53) Ketryn: "No,hlavně že už jsme všichni tady." :-)
(20:54) Ketryn: Tak teprve teď mě napadne uvažovat, jak to vypadá v podpalubí.
(20:56) Margare-tka: Tak se držím Ariho a nějak to nechám na nich. nevím kde bydlíme.
(20:57) Morigan: "Jestli je kam," pokrčím rameny.
(20:57) Morigan: "To si piš, že je kam," ujistí mě Ragnar.
(21:00) Morigan: "Doufám, že myslíš tu přepychovou jídelnu, nebo jak tady tomu říkají," řekne Floki.
(21:05) Morigan: "A ne ložnici."
(21:05) Morigan: "Ale prosím tě, Floki," poplácá ho Ragnar po rameni. "To říká ten pravej."
(21:06) Ketryn: Musím se smát. "Tohle mi chybělo," :-
(21:06) Ketryn: :-)
(21:09) Margare-tka: No....
(21:12) Margare-tka: Tak asi jdu tam kam ostatní, tedy spíš tam kam Ari. přece jenom už tu jsou den, tak ví kam jít.
(21:13) Margare-tka: Ale na ložnici docela myslím.

(18:13) Ketryn: Jsem z toho citově rozpolcená a už bych chtěla být na lodi, dokud se zvládám nerozbrečet.
(18:14) Ketryn: Jdu pak i k Loreenovi. "Děkujeme za všechno...." vypravím ze sebe a neovládnu se a obejmu ho..
(18:53) Morigan: Jdu se taky rozloučit nejdřív z Bren´anem a Nicolasem, nakonec s Yanickem. Samozřejmě se nějak rozloučím se všemi, co tam jsou. Z dálky to nejspíš vypadá jako všeobecné objímání.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:06) Margare-tka: "Já jsem se šla s nimi taky rozloučit, ale třikrát to bude masakr. Jdu tedy k Marion a obejmu ji. "Jsem moc ráda, že jsme tu mohla aspoň nějakou dobu být a poznat tě, aspoň jako dospělou ženu. Doufám, že se nevidíme naposledy. Přeji ti aby jsi byla v životě tak šťastná jak jen to jde." políbím ji na obě tváře a ještě jednou obejmu. Pak jdu s Sebastianovi, také ho obejmu "Jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat, mrzí mě, že jsem tu nemohla být, když jste vyrůstali, ale jsi skvělý muž a přeji ti, aby jsi byl v životě šťastný, jak jen to jde." a taky ho políbím na obě strany. Pak jdu se Issabelle, taky ji obejmu "Jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat a doufám, že budeš šťastná a budeš žít tak jak se ti bude líbit, Jsi skvělá a doufám, že budeš stále. Jen bych si přála s vámi strávit víc času. Ale myslím, že se nevidíme naposledy. Budu na vás pořád myslet, tak jak jsme to dělala do teď." a taky ji políbím na obě tváře. ale to už mám asi doopravdy slzy v očích.
(19:08) Morigan: Není to lehké loučení, ale jediný, kdo opravdu pláče, je Linett.
(19:12) Margare-tka: Pak jdu k Evarinovi. "Jsem moc ráda, že jsi s nimi přijel a umožnil mi vás všechny. Ani nevíš jak jsem ráda, že jsem tu s vámi mohla být. jsem o mnoho klidnější, že jsi tu ty a že vím že tě mají. Vždycky budeš pro mě důležitý a budu na tebe myslet." a také ho obejmu, jako ráda bych ho políbila na tvář, ale nevím jestli to dám..
(19:12) Morigan: Nicolas a Bren´an nás vyprovázejí až ke schůdkům, které vedou na loď, jako by se nemohli od Garetha odtrhnout a teprve tam nás a posádku nechají jít samotné.
(19:13) Margare-tka: Pak poděkuji Loreenovi za to, že se o nás hezky staral a rozloučím nějak s Linett a královskými kluky. Pak také samozřejmě Popřeji hodně štěstí Yanickovi a poděkuji.
(19:14) Margare-tka: No jako mě slzy taky tečou.

(16:56) Margare-tka: Já jsem fakt totálně rozpolcená.
(16:57) Morigan: Lodě už ale můžeme rozpoznat z dálky - naše, zakotvené stranou a elundskou, která nás poveze.
(17:00) Margare-tka: Koukám jestli okolo neuvidím naše lidi.
(17:00) Ketryn: Dívám se tam a říkám si, už abychom tam byli. Tenhle mezičas je náročný.
(17:00) Morigan: Celkově je tam v přístavu docela dost lidí.
(17:01) Margare-tka: No a jako naši lidé taky? A nebo ti jsou naloděný?
(17:03) Ketryn: To bude asi ještě chvíli trochu zmatek.
(17:06) Morigan: Na zmatek se raději začneme psychicky připravovat. Naši jsou zřejmě všichni na lodi, jak to tak vypadá.
(17:08) Margare-tka: No to jsem nepokrytě docela ráda.
(17:10) Morigan: Příjezd královské rodiny do přístavu způsobí nejdřív zmatek a později naopak ukáznění, když se všichni řadí, aby dali najevo úctu králi a jeho synům.
(17:11) Margare-tka: Když je tam tak vidím, tak nevím jestli se zvládnu ovládnout.
(17:17) Ketryn: A Gareth je tam vlastně taky s námi nebo je u naloďování?
(17:18) Margare-tka: No?
(17:19) Morigan: Yanick se úsporně usmívá a zdraví je zvednutím ruky, zatímco Nicolas se zářivě usmívá a mává. Jeho lidi musí milovat. Gareth se tváří zamyšleně a lidmi se vůbec nezabývá, nejspíš se soustředí na svou brzkou kapitánskou funkci.
(17:19) Morigan: (Gareth jel s námi.)
(17:22) Margare-tka: No já se moc neusmívám, jsem tak lehce v křeči.
(17:23) Ketryn: No Nicolas je prostě zlatíčko :-) Ale jinak mi úsměv taky zrovna nejde.
(17:27) Margare-tka: No to je, je roztomilý.
(17:31) Margare-tka: A my je zase opouštíme....
(17:31) Morigan: Někdo nám přidrží koně a slézáme až těsně u velkého dřevěného mola, ze kterého budeme nastupovat na loď. Naše loď, kterou poplujeme, je velká s několikadílnou plachtou ze světlemodré látky. Na boku má elundský nápis Princezna Severu. "To si ze mě děláš srandu..." poznamenám si pro sebe.
(17:32) Margare-tka: "Tak to je opravdu síla."
(17:32) Morigan: "Pamatuješ si ji?" zastaví vedle mě Yanick, seskočí z koně a pomůže mi ze sedla. "Tu loď?" řeknu. "Ano," přiznám. "Prý jsem jí pojmenoval já," řekne. "Ne, že bych si vzpomínal. Ale chápu to."
(17:32) Morigan: "Milé," řeknu poněkud neupřímně.
(17:33) Morigan: "Je jedna z nejvhodnějších. Pohodlně se na ni vejdete a zároveň je na moři dobrá a bezpečná."
(17:33) Margare-tka: Takže z mola jdeme rovnou na loď na které plujeme nebude tam žádná co nás k í převeze?
(17:33) Morigan: "Jsem ráda, že je nám věnována taková péče," dodám.
(17:33) Ketryn: Tak po tomhle ztrácím řeč úplně. To je kruté! Škoda, že mu to nemůžeš říct.
(17:33) Morigan: Ne, půjdeme rovnou. Je to velké molo a lodě kotví přímo u něj.
(17:36) Margare-tka: No tak to jsem trochu doufala, že nás při loučení z lodí nikdo neuvidí. Ale nedá mi to a kouknu loď, jestli někoho neuvidím.
(17:37) Morigan: Zase tak blízko to není, ale samozřejmě, že všichni se tísní u zábradlí tak, aby viděli, kdy přijíždíme.
(17:37) Margare-tka: NO tak to je mi úplně na omdlení.
(17:48) Morigan: Gareth se rozloučí s Yanickem, který mu popřeje hodně štěstí a šťastný návrat a pak s oběma bratry. Jejich rozloučení je mnohem osobnější, oba stále špatně nesou, že nejednou taky, nejspíš z mnoha důvodů.
(17:51) Ketryn: Chápu, že jak moc by chtěli jet taky, ale myslím, že pro tebe je hodně dobré, že nejedou. To by byla hodně komplikovaná situace.
(17:57) Margare-tka: No taky bych byl raději, kdyby kluci jeli. Jako třeba by se Gareth lépe držel.
(17:58) Ketryn: Ty bys byla raději?? To nevím, jak by to pak Morigan vysvětlovala Ragnarovi....
(18:01) Morigan: Loučení není nijak organizované, můžete jak chcete :-)
(18:02) Ketryn: Já chvíli počkám, než se rozloučí královská rodina, a pak se jdu rozloučit s Linett a Loreem. Mám co dělat, abych své pocity držela nějak na uzdě.
(18:06) Ketryn: Dojdu k Linett a láskyplně ji obejmu. "Opatruj se a buď šťastná. A dávej pozor i na svého otce," snažím se aspoň trochu usmát a pohladím ji po vlasech. "Je mi moc líto, že jsem tu nemohla být, když jsi vyrůstala, a že teď zas odjíždím..." Pláč snad zvládám ovládnout, ale nějaké neposedné slzy, které si musím utřít, mi utečou.

(13:38) Ketryn: Přikyvuji, že by se mělo tajit, a raději nezmiňuji, že jsem toho spoustu řekla Sigfriedovi.
(13:38) Morigan: To naštěstí nevím :-D
(13:39) Ketryn: To nevíte naštěstí nikdo, jen Sigfried :-D
(13:42) Margare-tka: No já to vím, že jsi mu to řekla, ne???
(13:45) Morigan: Já myslím, že Margaret taky zná jenom cenzurovanou verzi, co všechny Sigfried ví :-D
(13:51) Margare-tka: No asi ano.... Jako jsem docela ráda, že to všechno nevím.
(13:52) Margare-tka: Tak se pak po to spojení večer snažím usnout. A jse jen při myšlence na měkko, že jedeme pryč a zase je tu nechám. Ale na druhou stranu se už těším na Sáru a konečně na Ariho.
(13:57) Morigan: Snažíme se usnout, abychom byly vyspalé, ale nejspíš to není jednoduché.
(13:57) Morigan: K6
(14:00) Margare-tka: Tak na 4 by se to snad dalo nějak usnout.
(14:00) Morigan: Já spím tvrdě.
(14:00) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(14:01) Margare-tka: Tak aspoň, že tak, myslím, že musíš mít deficit z minulých nocí.
(14:02) Morigan: To asi mám, to je fakt.
(14:02) Ketryn: Myslím, že toho ani Margaret moc neví :-D Spíš bych řekla, že skoro nic. Myslím, že jsem se ti neodvážila říct, že jsem mu vyklopila vše o poutu, Moriganiných dětech a Derekovi.
(14:02) Ketryn: Já taky spím.
(14:06) Margare-tka: Jo to si myslím, že vím..... že jsem se zhrozila, že to ví.
(14:15) Morigan: Ráno vstáváme brzy, i když ne naštěstí nějak přehnaně. Nasnídáme se a oblékneme se do toho, co jsme si tam večer připravily.
(14:16) Morigan: Všechny elundské šaty, co jsme tu nosily a dostaly necháme na svých postelích a já tam nakonec ještě přidám královský prsten a Yanickův linerit. Svůj si nechám.
(14:23) Ketryn: "To ho moc nepotěšíš," konstatuji, když to vidím.
(14:24) Ketryn: Jinak se oblékám a chystám spíš mlčky, mám cestovní a odjezdová nervozita mě přepadla v plné síle, takže se mi nechce ani moc jíst.
(15:02) Morigan: "Já vím, ale už s tím nebude moct nic udělat," řeknu.
(15:07) Morigan: Jedeme na koních, kdo a jak nám tam dopraví věci, o to jsme se nestaraly, ale vozy nejspíš vyjely dřív, než my. Je samozřejmě zima, ale obloha je polojasná, takže až slunce plně vyjde, bude určitě aspoň chvílemi svítit.
(15:08) Ketryn: A víme něco o zajatcích a o vyjednávací skupině?
(15:08) Morigan: Jedou opravdu všichni, takže to je celkem úctyhodný počet na vyjížďku do přírody - protože přesně tak to vypadá.
(15:12) Morigan: Ne, to nevíme nic konkrétního.
(15:13) Ketryn: Je to taková loučící vyjížďka...
(15:28) Ketryn: Už abychom byli na lodi, tenhle stav před tím je tak divně melancholický nebo jak bych to nazvala.
(15:30) Ketryn: Asi bych byla opravdu raději, kdybychom se rozloučili na Attisu, než když jedeme takhle všichni pohromadě.
(15:40) Morigan: To souhlasím, bohužel Yanickovo rozhodnutí nešlo nijak ovlivnit. Teda většinou jeho rozhodnutí nejdou ovlivnit.
(15:44) Morigan: Sluníčko nakonec opravdu vysvitne, i když mrazivo je docela dost. Kolem je spousta sněhu, ale cesta je prošlapaná a vypadá celkem bezpečně. Aby ne, už tudy muselo projet spousta vozů a taky projít dost lidí.
(15:48) Ketryn: Když vysvitne sluníčko, tak to musí být nádhera. Nebýt to taková komplikovaná situace, tak si to užívám.
(16:03) Morigan: Chvílemi jedeme lesem, chvílemi se dostaneme na otevřený prostor, což jsou teď akorát sněhové pláně, ze kterých na sluníčku opravdu přechází zrak.
(16:09) Ketryn: Tak to se snažím dávat pozor na cestu, když jsme oslněni sluníčkem, a nebýt myšlenkami mimo.

(12:19) Morigan: Když pak postupně vymizí, jsme zvědaví, co jsi viděla. "Tak co?" ptám se tě.
(12:23) Ketryn: "No nic konkrétního nevím. Richie je někde s Gordnovou jednotkou a na něco čekají. Možná se něco chystá nebo jsou to jen nějaká opatření. Vypadá to, že Boraz asi něco plánuje, ale nevědí co."
(12:34) Ketryn: "Někdo z ostatních čarodějů je asi taky někde venku."
(13:13) Margare-tka: "Holky tohle je fakt na blázinec ještě mít nervy o všechny ve svobodné."
(13:13) Margare-tka: "Snad už budou mít Boraze brzo z krku."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(13:45) Ketryn: "Kéž by..."
(13:49) Margare-tka: A to byl večer?
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:08) Morigan: Jo jo, to bylo kolem té desáté (spíš po), když jsem nebyla úspěšná ve spojení s Nialem.
(14:09) Morigan: "No... tak asi proto se s Nialem nemůžu spojit, asi taky někde je. Ale předtím nic neříkal, takže to nejspíš byla nějaká náhlá akce," uvažuji.
(14:23) Ketryn: "To je možné. Tedy jestli Nial taky jel. Myslela jsem si, že ten bude zůstávat spíš u Dereka."
(14:46) Morigan: Vzdychnu si. "No, nedá se nic dělat. Snad to ještě někdy půjde..."
(14:48) Margare-tka: "Hm. Tak hlavně aby Derek bezpečně spal."
(15:02) Ketryn: "Snad ano. Na lodi to bude horší, ale třeba až budeme v Harmu, tak by to mohlo jít."
(15:08) Morigan: "V to doufám. Musím si přiznat, že předtím jsem to vlastně spíš nezkoušela a navíc jsem často nosila ten náhrdelník...takže to může jít."
(15:11) Ketryn: "Mohlo, navíc když to budete zkoušet z obou stran."
(15:16) Margare-tka: "No uvidíš, ale zase bych to nepřeháněla. Aby jsi se nějak nevyčerpávala."
(15:19) Morigan: "Musíme to ale tajit před ostatními."
(15:23) Margare-tka: "Jo tohle by bylo dobré tajit. Jen nevím jak to půjde po tajnu na lodi, možná kdyby jsi měla nějaké malé zrcadélko a mohla se s ním vždy někam zavřít. Vůbec si nedokážu představit jak to tam bude."

(21:21) Morigan -> Ketryn: Richie už není v táboře, je někde venku, kde je zima a víceméně tma a někam jde. Je napjatý a má nějaký úkol, nebo něco, na co se musí soustředit. Není tam sám, spíš je někde s jednotkou nebo tak.
(21:25) Ketryn -> Morigan: A je napjatý tak, že už má k něčemu dojít? Začnu z toho být nervózní.
(21:25) Morigan -> Ketryn: Ano, tak nějak, ale ne jakoby bezprostředně.
(21:29) Ketryn -> Morigan: A je tam někdo z dalších čarodějů?
(21:29) Morigan -> Ketryn: S ním přímo ne.
(21:30) Morigan -> Ketryn: Ale podle jeho pocitů poznáš, že někde "v terénu" jsou i jiní čarodějové. Nejde ale zatím přímo o bitvu nebo něco takhle dramatického.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Aspoň že tak, už takhle je to pro mě stresující, když se tam má něco dít. Poznám z jeho myšlenek, jestli jsou nějaké novinky ohledně Boraze?
(21:32) Ketryn -> Morigan: Nebo o Desmondovi?
(21:33) Morigan -> Ketryn: Na Desmonda teď vůbec nemyslí, ale tahle akce se Boraze týká. Nejspíš začal podnikat něco podezřelého.
(21:34) Ketryn -> Morigan: No bezva... A vědí už něco o jeho potencionálních čarodějích?
(21:35) Morigan -> Ketryn: Ne, to nevědí.
(21:45) Morigan -> Ketryn: Ale nějak se toho obávají.
(21:46) Ketryn -> Morigan: Já taky... :-/
(21:46) Morigan -> Ketryn: Richie je s jednotkou lorda Gordona a není z toho nadšený. Sice se mu splnilo to, že nejel s Christopherem, ale z Gordona taky není zrovna nadšený. Hází ho s Christopherem do jednoho pytle a dost možná došlo i na nějakou menší slovní výměnu a Gordon dal najevo, že stojí na Christopherově straně a tím si to u Richieho podepsal.
(21:48) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-( Debil Klaus!
(21:51) Morigan -> Ketryn: No, Richie to bere jako velkou křivdu.

6:19) Ketryn: "Určitě ji bude mít někdo na sobě," uklidňuji tě. "To by ji určitě nikde nenechaly."
(18:05) Margare-tka: Taky jsem z toho nervozní, jako líbilo by se mi vzít ty šaty, ale je to asi dost blbý.
(18:07) Ketryn: No, to je krapet blbý :-D A co bychom tam s nimi dělaly? Hodily by se nám leda jako majetek.
(18:10) Ketryn: Nebo jako vzpomínka, což by mě naopak znervózňovalo.
(18:22) Margare-tka: No ale myslím, že za to by se pořídilo lodí.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(18:29) Morigan: Čas nám pak docela utíká a než se nadějeme, je druhý den a zítra ráno bychom měli vyjíždět. "Mluvila jsem s Yanickem a sdělil mi, že nás všichni doprovodí na pobřeží," řeknu vám.
(18:36) Ketryn: "To jsem se právě chtěla zeptat, kdy se budeme moct rozloučit...."
(18:37) Ketryn: "Ale tohle jsem nějak nečekala. Jako úplně všichni?? To mě dost rozpoloží...."vzdychnu.
(18:41) Ketryn: "Holky, mně se z toho všeho chce nějak brečet."
(18:52) Margare-tka: "Cože?? Tak to bude fakt náročný"
(19:04) Morigan: "Opovažte se brečet!"
(19:05) Morigan: "Všichni, že prý je mírné počasí."
(19:06) Morigan: "Což teda je," musím uznat. "Na Lúúder."
(19:07) Ketryn: "Budeme to muset nějak zvládnout. Ale nějak si to nechci ani představovat."
(19:07) Margare-tka: "No já se pokusím..." slíbím.
(19:47) Morigan: Takže si tam aspoň připravíme věci, ve kterých pojedeme a zbytek nějak zabalíme.
(19:48) Ketryn: Máme nějaká zavazadla nebo to zabalíme do nějaké deky/látky.
(19:50) Ketryn: ?
(19:52) Morigan: Máme tam truhlu, do které si to máme zabalit a pak odevzdat sloužícím, aby nám to nechali nejspíš poslat rovnou na loď.
(19:53) Ketryn: Aha, tak to jo.Tak si to tam vše nachystám.
(20:00) Margare-tka: "Snad nebudu brečet."
(20:04) Ketryn: "No... taky doufám..."
(20:07) Morigan: Večer se ještě pokusím spojit s Nialem, ale nepovede se mi to. "No, bezva. Na lodi už to asi moc nepůjde."
(20:09) Ketryn: "Škoda, že už se to nepovedlo :-( Na lodi to bude asi horší, kdo ví, jestli tam bude vůbec zrcadlo."
(20:10) Ketryn: "Tak já můžu zkusit aspoň pouto, abychom věděly, jestli se tam něco neděje," navrhnu.
(20:14) Margare-tka: "No... ale jak bych to řekla možná je lepší nic nevědět."
(20:15) Margare-tka: "Ale zase informace nejsou špatné."

(16:14) Morigan: "Pevně doufám, že mojí zbroj mají holky pořád u sebe, o tu bych přišla nerada."
(16:19) Ketryn: "Určitě ji bude mít někdo na sobě," uklidňuji tě. "To by ji určitě nikde nenechaly."
(18:05) Margare-tka: Taky jsem z toho nervozní, jako líbilo by se mi vzít ty šaty, ale je to asi dost blbý.
(18:07) Ketryn: No, to je krapet blbý :-D A co bychom tam s nimi dělaly? Hodily by se nám leda jako majetek.
(18:10) Ketryn: Nebo jako vzpomínka, což by mě naopak znervózňovalo.
(18:22) Margare-tka: No ale myslím, že za to by se pořídilo lodí.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(18:29) Morigan: Čas nám pak docela utíká a než se nadějeme, je druhý den a zítra ráno bychom měli vyjíždět. "Mluvila jsem s Yanickem a sdělil mi, že nás všichni doprovodí na pobřeží," řeknu vám.
(18:36) Ketryn: "To jsem se právě chtěla zeptat, kdy se budeme moct rozloučit...."
(18:37) Ketryn: "Ale tohle jsem nějak nečekala. Jako úplně všichni?? To mě dost rozpoloží...."vzdychnu.
(18:41) Ketryn: "Holky, mně se z toho všeho chce nějak brečet."
(18:52) Margare-tka: "Cože?? Tak to bude fakt náročný"
(19:04) Morigan: "Opovažte se brečet!"
(19:05) Morigan: "Všichni, že prý je mírné počasí."
(19:06) Morigan: "Což teda je," musím uznat. "Na Lúúder."
(19:07) Ketryn: "Budeme to muset nějak zvládnout. Ale nějak si to nechci ani představovat."
(19:07) Margare-tka: "No já se pokusím..." slíbím.
(19:47) Morigan: Takže si tam aspoň připravíme věci, ve kterých pojedeme a zbytek nějak zabalíme.
(19:48) Ketryn: Máme nějaká zavazadla nebo to zabalíme do nějaké deky/látky.
(19:50) Ketryn: ?
(19:52) Morigan: Máme tam truhlu, do které si to máme zabalit a pak odevzdat sloužícím, aby nám to nechali nejspíš poslat rovnou na loď.
(19:53) Ketryn: Aha, tak to jo.Tak si to tam vše nachystám.
(20:00) Margare-tka: "Snad nebudu brečet."
(20:04) Ketryn: "No... taky doufám..."
(20:07) Morigan: Večer se ještě pokusím spojit s Nialem, ale nepovede se mi to. "No, bezva. Na lodi už to asi moc nepůjde."
(20:09) Ketryn: "Škoda, že už se to nepovedlo :-( Na lodi to bude asi horší, kdo ví, jestli tam bude vůbec zrcadlo."
(20:10) Ketryn: "Tak já můžu zkusit aspoň pouto, abychom věděly, jestli se tam něco neděje," navrhnu.
(20:12) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(20:14) Margare-tka: "No... ale jak bych to řekla možná je lepší nic nevědět."
(20:15) Margare-tka: "Ale zase informace nejsou špatné."

No, je fakt, že toho na balení moc nemáme, spíš ni c. Leda že bychom si ukradly nějaké šaty nebo šperky :-DD Ale něco teplého na sebe si budeme muset zajistit, snad s tím Loreen nebude mít žádný problém.
Jinak až budeme mít pořešené oblečení na cestu, tak se budu ještě co nejvíc zbývajícího času strávit s Linett.

(20:42) Morigan: Druhý den bychom se už nějak měly věnovat balení, ale ono z našeho pohledu není vlastně moc co balit. Snažím se aspoň zajistit a zjistit, co nám bude poskytnuto sebou k našemu stávajícímu oblečení, abychom měly v čem pořádném jet.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:08) Margare-tka: Jo no je fakt to by nebylo do věci....ještě, když nám ukradli ty pláště. Tak ti když tak pomohu, jinak myslím, že jsme zabalené docela rychle. Pak jsem si říkala jestli bych ještě nevyužila času s dětmi a netrávila nějaké odpoledne s nimi.
(21:32) Margare-tka: ...

(15:45) Margare-tka: /újasně já u budu tak do té půl sedmé a pak kolem deváté.
(15:47) Margare-tka: No já jsem z toho taky tak nějak rozhozená, tak si jdu taky lehnout. Jen ještě řeknu. "Snad se jim to podaří a nebude ta bitva nějak úplně šílená."
(15:48) Margare-tka: "Ach jo tohle mě fakt trápí, chudák Loren....Je to fakt blbý, že vlastně ví kde jsme a ví od náš, že zpět nechceme...."
(15:48) Margare-tka: Už to spíš řeším z postele.
(15:51) Morigan: "Třeba to neví tak úplně."
(16:06) Margare-tka: "No doufejme."
(16:06) Margare-tka: Ale když si to uvědomím, tak je mi z toho fakt na nic.

(14:13) Margare-tka: "A žádný další kontakt s ním nebyl?"
(14:17) Morigan: "Ne docela. Zkoušeli jsme ho lokalizovat, ale neúspěšně. Pokud je stále u druidů, je možné, že je pod jejich ochranným kouzlem."
(14:23) Morigan: "Čarodějové s druidy přece nejsou v nepřátelském vztahu, ne?" řeknu.
(14:23) Morigan: "Poslední staletí spíš v neutrálním," odpoví. "Ale rozhodně bych neřekl, že v přátelském."
(14:23) Margare-tka: "Jestli neví, že je Derek zabezpečeněj, tak se jen tak nevrátí. jak jsem pochopila, tak tam prchnul kvůli němu. Aby byl v bezpečí. Vypadalo to tak Mor, že jo?" kouknu na tebe.
(14:26) Margare-tka: Bůh ví jaký druid jim tam dělá ochranu, aby to nebyl náš starý elundský známý to by Anabellu poznali podle mě, když znají tebe. Pomyslím si.
(14:35) Morigan: "Jak říkám, je to složité," řekne po chvilce váhání.
(14:36) Margare-tka: Tak to jsem ráda, že usoudil, že tohle není dobrý ti říkat.
(14:39) Morigan: Je poznat, že spojení slábne. "Každý večer to zkoušej znovu, pokud to půjde, ano?" řekne mi ještě, než to ukončíme.
(14:41) Morigan: "Ano," slíbím mu a snažím se, aby nepoznal, že lžu.
(14:45) Margare-tka: No tak aspoň že to bylo opravdu bez slovních narážek.
(14:55) Ketryn: Jsem z toho zas celá na měkko.
(14:56) Morigan: Rozloučíme se a pustíme spojení.
(14:57) Ketryn: "Opatrujte se tam, Niali" řeknu ještě, než spojení zmizí.
(14:58) Morigan: Trochu mě to vyčerpalo, takže si jdu pak lehnout.
(14:59) Ketryn: A je už čas na spaní?
(15:00) Ketryn: Asi spíš mlčím a jdu se chystat do postele.
(15:00) Morigan: Je po desáté.
(15:01) Ketryn: Tak si jdu taky lehnout.

(12:50) Margare-tka: Jasně:-) Tak dál už toho moc neříkám, protože mám špatné svědomí. A nechám řešit tebe a Niala...
(12:58) Morigan: "Kdyby se ale dělo něco dalšího ohledně Dereka, cokoli, dáš mi vědět, že ano?" ujišťuje se.
(12:58) Morigan: "Když se něco bude dít tobě, bude se to dít i mě," usoudím.
(12:58) Morigan: "To je možné," připustí.
(13:01) Morigan: "Možná nebude tak snadné se spojit," musím přiznat nejistě.
(13:01) Morigan: "Proč?" zbystří.
(13:01) Morigan: "Ani teď to nebylo snadné," odseknu.
(13:06) Ketryn: Dívám se po Morigan a přemýšlím, že by asi chtělo říct, že za tři dny odjíždíme a bude to se spojením horší.
(13:07) Morigan: No do toho se mi právě nechce.
(13:09) Morigan: "Já vím."
(13:09) Morigan: "Jde o to, že budeme ještě dál. Tedy zpátky," řeknu nakonec. "Odjíždíme z Lúúderu."
(13:09) Morigan: Mírně ho překvapím. "Proč?"
(13:12) Margare-tka: No to bude složitý mu vysvětlit.
(13:18) Margare-tka: Nějak si nemohu vzpomenout, co jsme říkaly o tom jak jsme se sem dostaly.
(13:31) Ketryn: Taky si říkám, jak jsme to vysvětlily, ale musely jsme to nějak říct.
(13:33) Morigan: "Nebudeme tady zůstávat," řeknu po pravdě. "Vracíme se na sever a to naše spojení může učinit složitejší... ale zkoušet to budeme."
(13:34) Morigan: Ve skutečnosti je to ještě složitější, než to vypadá, ale snažím se nezabíhat do detailů.
(13:37) Morigan: Nial se snaží ovládnout svůj výraz a pravděpodobně i své myšlenky.
(13:37) Morigan: "Ani nevím, co vám na to mám říct."
(13:38) Ketryn: Doufám, že to takhle přijme. Ale je mi ho líto...
(13:42) Margare-tka: Hm... jako nechápu co je na tom divného. Ale on si asi myslel, že chceme zůstat v Lúúderu. Já bych totiž potřebovala být dvakrát.
(13:44) Morigan: "Já vím," hlesnu.
(13:56) Morigan: "Prosím tě, Niali, najděte Desmonda," řeknu.
(14:01) Ketryn: Já myslím, že bychom spíš potřebovaly být tak aspoň třikrát.
(14:01) Ketryn: No, to bych si taky vroucně přála, aby našli Desmonda... :-(
(14:02) Morigan: "Snažím se něco vymyslet," řekne.
(14:05) Margare-tka: No to by bylo nejlepší. jako to by byl fakt dračák na třetí žít v jednom světe třikrát a ještě tady:-D

(20:56) Morigan: "Jak se na to můžete teď soustředit, když vás možná čeká bitva s Borazem!"
(20:57) Ketryn: Já raději mlčím.
(20:59) Margare-tka: No to já taky, ale taky si myslím, že by se měli věnovat té bitvě, aby to všichni zvládli. A vůbec nechci aby si museli prožívat to co my ve válce s tak ošklivou magií. Kort aby si to prožíval Loren.
(21:00) Morigan: "Budeme dělat, co bude v našich silách, nic jiného nám tu nezbývá!" zamračí se.
(21:06) Margare-tka: "A Niali nevíš jestli je Loren v pořádku?" vysoukám se sebe nejistě.
(21:09) Morigan: "Podle poslední zpráv ano," odpoví poněkud chladně. "Není v tomhle táboře."
(21:17) Margare-tka: "Děkuji." to je asi jediné co mu na to řeknu.
(21:20) Margare-tka: Mám u toho dost zničený výraz. Tohle mě fakt mrzí.
(21:21) Ketryn: No nám to povídej...
(21:24) Ketryn: "Mohl bys, prosím tě, nějak opatrně zkusit říct Richiemu, až trochu vychladne, aby se přestal zlobit na lorda Christophera? On mu vůbec nechtěl ublížit, byla to nešťastná nehoda," zkusím se zeptat.
(21:47) Margare-tka: No to asi Rchieho namíchneš, ještě mu posílat vzkaz po Nialovi.:-D
(21:50) Ketryn: Tak třeba bude naštvaný na mě a už mu nezbyde tolik vzteku pro Christophera ;-) Až vychladne, tak by třeba mohl uvěřit tomu, že mu vážně nechtěl ublížit. Stalo se to kvůli nám, tak mě hodně štve, že to odnesli.
(21:50) Margare-tka: Jako Nial§v chladný tón mi moc nepomůže a tak se tvářím že mám hodně špatné svědomí. ale chápu jeho výraz je opodstatněný.
(21:50) Margare-tka: Hm...
(21:52) Morigan: I Niala to udiví. "No... asi bych mohl, i když je to... trochu divné," řekne Nial.
(21:55) Ketryn: "Díky....Až třeba za pár dní, jestli tedy nějak zchladne a bude trochu poslouchat...."