Druhá strana (128 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:07) Morigan: No, koukám :-D
(20:08) Margare-tka: Tak někde se to projevovat musí.
(20:10) Morigan: Zatím je jí to vyloženě jedno. :-)
(20:11) Margare-tka: No to jsem si mohla myslet. spíš ji musí zajímat to jak se tam oni hýbou.
(20:12) Margare-tka: Jako chápu, úplně plně. Kort když se k nim tak hezky chová.
(20:14) Morigan: No to ji zajímá. Asi koukáme se Sárou stejným směrem :-D
(20:19) Ketryn: Jo aha, koukat na Ragnara a děti :-) Tak se tam taky posadím a pozoruji, jak cvičí a do toho si hraji se Sárou.
(20:28) Ketryn: A přemýšlím, jestli rozptyluje víc Morigan Ragnara nebo Ragnar Morigan :-)
(20:33) Morigan: "A určitě se mu zase roztrhne ta zašitá rána na boku!" řeknu potichu.
(20:33) Margare-tka: Hm... koukám, že s Vámi není moc řeč...
(20:35) Margare-tka: "To by mohla. Snad usoudí co zvládne." taky řeknu potichu. "Koukám, že má další obdivovatelku." kouknu se na Sáru.
(20:36) Morigan: "To on si myslí, že zvládne všechno," ušklíbnu se.
(20:37) Morigan: "No aby ne. Jednou taky bude běhat kolem domu s dřevěným mečem a štítem, předpokládám."
(20:38) Margare-tka: "No to asi bude:-)"
(20:42) Ketryn: "Já myslím, že když se mu neroztrhla při jiných věcech, tak zvládne i tohle," mrknu na tebe ;-)
(20:43) Morigan: "Ty seš už fakt jak Sigfried!" musím se smát.
(20:44) Ketryn: "Ne!" bráním se :-D. "Ale není to pravda?"
(20:44) Margare-tka: "Koukám, že po téhle stránce jste se tady docela dobře zadaptovaly."
(20:45) Morigan: "No kdybys někdy slyšela ty kecy, tak se tomu ani nebudeš divit," řeknu.
(20:48) Ketryn: "To se nedá se neadaptovat, člověk si na ty kecy prostě postupně zvykne."
(20:53) Margare-tka: "Tak já jsem jich docela ušetřena a jak už jsem s Vámi dlouho nebyla, tak mi to přijde dost:-D"

(18:49) Margare-tka: Tak to nechápu co tím myslíš. "No tady koukat."
(18:54) Morigan: Teprve mi to asi dojde. "Na Ragnara a děti?" ujišťuju se. "No... dobře..."
(18:55) Margare-tka: "Jak chcete, stejně nebudou cvičit nekonečně, tak pak se můžeme jít projít. A nebo hned, jestli tě to bude moc rozptylovat;-)" nedá mi to. A má košili?
(19:04) Morigan: Samozřejmě má, i tuniku!! Zas takové teplo tam není!
(19:05) Morigan: Tak si tam sednu na zápraží a jdu je chvíli pozorovat, i když si nejsem jistá, jestli je to dobrý nápad.
(19:07) Morigan: Můžeme si sednout na zábradlí, nebo na schody.
(19:21) Margare-tka: Tak si tam na chvilku sedneme a povídáme si. A sára už zvládá nějak dávat najevo čurání a spol? Že bych se vám pochlubila. Nebo jestli to dokážeme u ní už poznat. A ještě tedy nechodí, ale pídí se, jo? A říká nějaké slabiky, kterými se dorozumíme?
(19:29) Morigan: To ještě poznat nedokážeš. Každopádně když může, tak leze a to dost rychle.
(19:51) Margare-tka: Tam ji moc nepouštím, aby mi nevzala roha a ještě by se ušpinila. Nebo ji v nejhorším budete chytat vy.
(19:53) Margare-tka: No a žvatlá tam nějaké brumlání a rostou nám zuby.
(19:56) Morigan: Jo, žvatlá, ale zní to spíš varjagsky. No, zuby vám asi taky rostou, to určitě.
(19:57) Margare-tka -> Morigan: //Koukám na mapu, je tam v okolí asi deset lomíčků, tak je můžeme taky projít, ale jen tři jsou s vodou.//
(19:58) Margare-tka: No tak mluvíme na ni se Suzy obecnou jen my a nebo já sama a když jsem s Vámi, jinak je asi hodně v místech, kde slyší Varjagštinu a s Arim vlastně taky...
(19:59) Margare-tka: Tak ji ji tam opakuji vaše jména.... aspoň slabiky by mohla pochopit. Jako Mo a Ka:-D
(19:59) Margare-tka: Bože jsem tam fakt magor.

(14:25) Morigan -> Ketryn: Někdo zaklepe na dveře, předpokládáme, že je to Margaret.
(14:26) Ketryn -> Morigan: Tak jdu asi otevřít, pokud tam není někdo dřív.
(14:28) Morigan -> Ketryn: Je tam Margaret se Sárou.
(14:29) Margare-tka: "Ahoj." pozdravím tě.
(14:31) Ketryn: "Ahoj," uvítám se s oběma :-)
(14:31) Morigan: Jdu se taky uvítat.
(14:33) Margare-tka: "Půjdeme ven se projít a nebo se tu můžeme jen koukat jestli nikam nechcete."
(14:33) Ketryn: "Chcete se jít zase projít?" ptám se.
(14:36) Morigan: "Mě je to asi jedno," řeknu, každopádně si vezmu plášť.
(14:42) Margare-tka: "Tak jo." dám pak jedné z vás Sáru a jdeme. "Mužeme si tady na chvilku sednout a koukat."
(14:42) Ketryn: Taky si dojdu pro plášť. "Tak můžeme jít na chvilku ven a pak být když tak tady," navrhnu.
(14:43) Ketryn: Sáru si asi zas nějak střídáme.
(14:51) Ketryn: Přemýšlím, o čem se tak bavit, aby to bylo neutrální... Asi největší část rozhovoru zabírá téma Sára.
(15:34) Morigan: "Na co koukat?"
(15:50) Ketryn: Taky nevím, co tím Margaret myslela.

(13:27) Margare-tka: Ráno jsme se nasnídali společně a pak jsem šla za Vámi zase jako vždy. Jako ne nějak brzo, ale třeba na tu desátou půl jedenáctou. Zase abychom se na chvilku viděly.
(13:34) Morigan -> Margare-tka: Před Olafovým domem je živo, protože tam Ragnar cvičí s dvojčaty se štíty a dřevěnými meči a docela je prohání kolem domu.
(13:47) Morigan -> Margare-tka: V jednu chvíli před ním holka couvne, protože se ho bojí a on ji trochu drsněji srazí na zem, štít o štít. "Vstaň, Irri," řekne jí. "Nesmíš se bát." "Jak se nemám bát, když jsi o tolik větší a silnější!" protestuje, ale vstává. "To jsem," souhlasí Ragnar. "Jednou ale vyrosteš."
(13:47) Ketryn: //No Číča mě celkem ignoruje, tak asi dělá, že neví spoustu věcí :-D//
(13:47) Morigan -> Margare-tka: "Ale stejně budeš pořád silnější a lepší, i když Irri vyroste," protestuje kluk.
(13:50) Morigan -> Margare-tka: "To je pravda, ale tohle není jenom o svalech. Když budeš mít silné srdce, to je víc, než svaly. A ženy musejí mít silnější srdce, než muži."
(13:50) Morigan -> Margare-tka: "Proč?" nechápe Irri.
(13:51) Morigan -> Margare-tka: "Protože to mají složitější. Vždycky musejí dát víc. Tak a teď oba dva proti mě, ano? A když upadneš, musíš vstát, i když to bolí. Vstát. A nebo způsobit, abych upadl taky."
(13:52) Morigan -> Margare-tka: Pak si tě teprve všimnou.
(13:53) Morigan -> Margare-tka: "Počkejte, pustíme Margaret," řekne jim, abys mohla v bezpečí projít. "Dobré ráno," pozdraví tě. "Dobré ráno," zopakují děti.
(14:02) Margare-tka -> Morigan: "Dobré ráno." pozdravím je, asi jsem tam na ně chvilku koukala a poslouchala, takže mě trochu vytrhl ze zamyšlení.
(14:03) Margare-tka -> Morigan: A projdu když mi udělají prostor.
(14:22) Margare-tka -> Morigan: Tak pak zaklepu na dveře. A čekám.

(21:59) Ketryn: Já asi spoléhám na to, že se zas nějak sejdeme u Rity.
(21:59) Margare-tka: No já nevím jeslti se uvidíme ráno....:-/ to bude tedy zajímavé:-D
(22:07) Morigan: My asi až vstaneme tak prostě dorazíme k Olafovi a Ritě na snídani.
(22:15) Ketryn -> Morigan: No my tam jsme, tak minimálně my dvě se uvidíme. Vypadáte už v lepší náladě?
(22:16) Morigan -> Ketryn: Jo, jsme. Ragnar sní dvě porce snídaně a pak se rozhodne, že bude s dětma cvičit, ať doběhnou pro dřevěné meče. A pak s nimi jde cvičit před dům.
(22:18) Ketryn -> Morigan: Tak to to sleduji s úsměvem :-)) Já říkala, že mu zvedneš náladu.
(22:18) Morigan -> Ketryn: Trochu zírám.
(22:20) Ketryn -> Morigan: No, je to docela velký obrat, taky jsem chvilku zírala :-)
(22:23) Morigan -> Ketryn: Tak v klidu dojídám svou snídani a čekám, jestli dorazí Margaret. A poslouchám zvenku zvuky dřevěných mečů o sebe a o štíty.
(22:30) Ketryn -> Morigan: Tak uvidíme, jak dneska dorazí. Taky pomalu dosnídávám a jsem hodně ráda, že už se atmosféra vylepšuje.
(22:35) Morigan -> Ketryn: "Už jenom dva dny do Svatyně," konstatuji.
(22:37) Ketryn -> Morigan: "Těším se tam. Už aby to bylo a my z Kattegattu vypadli..."
(22:42) Morigan -> Ketryn: "Zdá se, že to je poslední dobou takové naše heslo," poznamenám.
(22:44) Ketryn -> Morigan: "No, trochu jo. Když tu jsme, tak se skoro vždy něco děje..."
(22:45) Morigan -> Ketryn: "A my tu žijeme pořád," zasměje se Olaf.
(22:52) Ketryn -> Morigan: "No, abych řekla pravdu, tak vám to moc nezávidím," zasměju se taky.
(22:53) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že my bychom tu asi bydlet nemohli, jak to tak vidím," usoudím.
(22:56) Ketryn -> Morigan: "Vy dva s Ragnarem určitě ne.."
(22:58) Morigan -> Ketryn: S tím souhlasí i ostatní. "Jestli mezi nimi bylo nějaké napětí předtím, tak teď..." ušklíbne se Olaf. "To ji měl jarl asi rozmyslet. Protože bitvu možná vyhrál, to tedy ano. Ale nepřeju mu tu válku, která z toho jednou vzejde," zavěští.
(23:01) Morigan -> Ketryn: To mě trochu znejistí, když to slyším takhle.
(23:01) Morigan -> Ketryn: *to si měl
(23:01) Ketryn -> Morigan: "Hm..." zamračím se a vzpomenu si na náš včerejší rozhovor s Margaret. Z toho mám opravdu obavy.
(23:03) Ketryn -> Morigan: A vůbec, představa "války" mezi Ragnarem a jarlem mě nenechává v klidu :-/
(23:03) Morigan -> Ketryn: No mě už vůbec ne!
(23:06) Morigan -> Ketryn: "Některý věci už se nedají vzít zpátky," zafilozofuje Sigfried a zní v tom hned několik významů.
(23:09) Ketryn -> Morigan: Hodně věcí nejde dát zpátky... pomyslím si :-(
(23:12) Morigan -> Ketryn: No taky s ním musím souhlasit, ale žádnou radost z toho nemám!

(20:32) Morigan -> Ketryn: (Jo jasně, zase to pak svedete na nás nebo na mě!:-D)
(20:33) Ketryn -> Morigan: (Vždycky za to přeci můžeš ty :-D!)
(20:48) Morigan -> Ketryn: Tak si Ragnara odvedu opodál, tam mu něco pošeptám, na což on kouká trochu udiveně, ale vůbec neprotestuje. Pak se nenápadně vytratíme. Tedy ty to samozřejmě vidíš.
(20:50) Ketryn -> Morigan: Mám fakt co dělat, abych se nesmála :-D.
(20:51) Ketryn -> Morigan: "Tak jste Ragnara nakonec tak úplně neuhlídali," řeknu ostatním, jelikož se z toho pobavení a alkoholu neovládnu.
(20:52) Morigan -> Ketryn: "Jak neuhlídali?" nechápe Floki. "A kde je?" rozhlídne se.
(20:53) Ketryn -> Morigan: "No hlídali jste ho nenápadně celý večer a stejně neuhlídali," mrknu na něho pobaven
(20:54) Morigan -> Ketryn: "Kam zmizel?" zbystří Sigfried.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Byl uloven a odveden."
(20:56) Margare-tka: Ahoj.
(20:57) Ketryn -> Morigan: "Do bjargovské ložnice," dodám.
(20:58) Margare-tka: Hlídala jsem si když dorazíte a samozřejmě jsem se s vámi uvítala a promluvila, když ,máte chvilku čas. Pak jsem odnesla Sáru uspat a vrátím se zpět. A dál se bavím s Vámi nebo se Suzy. A Ari je mezi námi u stolů a nebo u sebe na křesle?
(21:01) Morigan: My jsme pořád neseděli u stolu, pohybovali jsme se tam mezi lidmi (i když jsme se drželi u sebe), takže jsi mohla být i s námi. Jarl většinu času nesedí na židli a taky se tam tak různě pohybuje a mluví s lidmi. Je tam hodně pití a jídla a taky hudba.
(21:04) Margare-tka: Jsem ráda, že vás tam vidím. A taky když je čas tak si chvilku povídáme. a pokud to jde tak jsem tam chvilku i s Arim. Piju ale s mírou, abych nebyla moc opilá a samozřejmě poslouchám tu naší hezkou hudbu.
(21:04) Morigan -> Ketryn: "Aha!" dojde Flokimu. "Tak to je v pořádku, beztak to je to, co potřebuje teď nejvíc."
(21:07) Ketryn -> Morigan: "Taky myslím."
(21:08) Morigan -> Ketryn: "Sex?" ujišťuje se Sigfried.
(21:10) Morigan -> Ketryn: "Ji," opraví ho Floki. "No, ale sex taky," dopije svůj pohárek.
(21:14) Morigan -> Ketryn: "A vůbec, pijete a jíte málo, takhle s těma zásobama moc nezamáváme!" napomíná vás.
(21:14) Ketryn -> Morigan: "Milování s Morigan mu rozhodně pomůže a zlepší náladu, jim oběma," shrnu to.
(21:15) Ketryn -> Morigan: "Jestli ještě něco sním, tak prasknu. A jestli ještě něco vypiju, tak budu zralá na to ustlat si pod stolem," konstatuji.
(21:16) Morigan -> Ketryn: "No ty mi tu pěkně kazíš morálku!" obviní tě Floki.
(21:21) Ketryn -> Morigan: Nevinně pokrčím rameny. "Do mě už se fakt nic nevejde... Budeš to muset zachránit ty."
(21:27) Ketryn -> Morigan: "A co my?" políbím Sigfrieda na krk. "Budeme tu ještě dlouho...?" zeptám se bezelstně.
(21:30) Morigan -> Ketryn: "No, jíst nechce, pít nechce, ale...!" nedokončí významně Floki a Sigfried se směje. "Závidíš!" Floki vstane, aby si došel pro další pití. "Jo!" nezapírá. Ani vy dva se tam už potom dlouho nezdržíte.
(21:32) Morigan: Nedojde k žádnému konfliktu, i když v naší skupině je jisté napětí a tak nějak se vzájemně hlídáme. A taky se postupně vytrácíme ze Síně, nejsme tam do úplně pozdní noci.
(21:33) Ketryn -> Morigan: To se Flokimu taky musím smát. A jsem ráda, když už se taky jdeme ztratit k nám.
(21:39) Ketryn: Před odchodem se ještě dojdu rozloučit s Margaret, když ji tam někde vidím.
(21:40) Margare-tka: To jsem se s Vámi taky samozřejmě rozloučila.
(21:41) Morigan: No, my jsme se nějak nerozloučili...
(21:46) Morigan: Na zítřek jsme se nijak nedomlouvali (tedy se mnou).
(21:46) Margare-tka: S tím, že se uvidíme.
(21:47) Margare-tka: (Ne nijak jsme se nedomlouvaly, na to jsem zapomněla a nevím jak to budu mít. A vy asi taky ne? Co?)
(21:47) Ketryn: Já myslím, že jsme se nějak domluvit zapomněly... Tak uvidíme.
(21:57) Ketryn -> Morigan: Myslím, že ráno se mi z postele moc nechce.
(21:58) Morigan: Tak to ráno budeme muset nějak improvizovat, abychom se potkaly :-)

(18:52) Morigan -> Ketryn: Ostatní (i já!) se držíme na průměru.
(18:53) Ketryn -> Morigan: No, to je bezva, že jsem na tom nejhůř...
(18:53) Ketryn -> Morigan: Občas asi povídám nějaké filozofické nesmysly.
(18:57) Morigan -> Ketryn: (Já má 4 s rezervou)
(18:58) Ketryn -> Morigan: (To v poslední době nebylo moc čase, že bych byla opilá víc než ty :-)
(18:59) Morigan -> Ketryn: (Právě!:-D)
(19:12) Morigan -> Ketryn: Nicméně nakonec to tam ale zvládáme docela dobře.
(19:14) Ketryn -> Morigan: Tak to je dobře, hlavně, že se obejdeme bez nějakých dalších konfliktů.
(19:26) Morigan -> Ketryn: Někteří muži chtějí s Ragnarem mluvit, takže je celkem v jednom kole, ale ostatní naši ho pořád tak trochu hlídají pohledem. A já taky.
(19:28) Ketryn -> Morigan: Má z vás takovou vlastní ochranku :-)
(19:53) Morigan -> Ketryn: Trochu ano :-)
(19:58) Ketryn -> Morigan: To by mě zajímalo, jestli si uvědomuje, že ho takhle hlídáte :-)
(20:01) Morigan -> Ketryn: Nevypadá tak.
(20:01) Morigan -> Ketryn: "Katryn, to bys nevěřila, nad čím přemýšlím," řeknu ti.
(20:03) Ketryn -> Morigan: To se na tebe podívám se zvednutým obočím a tázavým výrazem: "Nad čím?"
(20:13) Morigan -> Ketryn: "Nad bjargovskou ložnicí," přiznám se.
(20:16) Ketryn -> Morigan: Tak to mě pobavíš, že vyprsknu smíchy :-D "Po nocích s Flokim už bys brala klidně i ložnici pod jarlovou střechou?" ptám se potichu. "No nedivím se, abstinence dělá divy," :-)
(20:17) Morigan -> Ketryn: "Já za to nemůžu, to samo," řeknu s pohledem na Ragnara opodál.
(20:19) Ketryn -> Morigan: "Tak to bys s tím asi měla něco udělat," mrknu na tebe ;-)
(20:20) Morigan -> Ketryn: "No tak přece ho nemůžu vytrhnout z rozhovoru!" pohorším se.
(20:20) Ketryn -> Morigan: "Ještě že my máme tentokrát ložnici sami pro sebe," jsem ráda.
(20:21) Ketryn -> Morigan: "Třeba by byl za takové vyrušení rád," :-) "Řekla bych, že jo!"
(20:26) Ketryn -> Morigan: "Minimálně mu můžeš jít něco pošeptat," ;-)
(20:28) Morigan -> Ketryn: Kdybych měla víc alkoholu (takže jako obvykle mívám), tak bych jim rovnou vstoupila do rozhovoru, ale takhle zvolím nenápadnou variantu s tím, že mu chci něco důležitého říct.
(20:30) Ketryn -> Morigan: Já tě pozoruji a mám co dělat, abych se nesmála. A jsem zvědavá, co na to Ragnar. (A zas jsi mi taky navodila neslušné myšlenky! :-D)

(16:51) Morigan -> Ketryn: Taky bych se měla nějak převlíknout a upravit, chodím tady pořád v tom samém, tak se k tomu snažím pak donutit.
(16:53) Ketryn -> Morigan: Tak se tě k tomu přiměju, že bychom se asi měly dát trochu do kupy
(16:56) Morigan -> Ketryn: Tak se nechám přimět a upravím se a přečešu (to jsem asi moc za poslední dny nedělala). A jsem ráda, že díky magii už nemám na obličeji žádnou modřinu.
(16:57) Ketryn -> Morigan: "Je dobře, že sis tu modřinu zaléčila," konstatuji, když se snažím nějak učesat.
(17:08) Morigan -> Ketryn: "To jsem taky ráda, aspoň už na mě všichni nezírají," konstatuji. "Ach jo, ještě pořád mě nepřešel vztek, že jsem se měla bránit víc," přiznám se ti.
(17:17) Ketryn -> Morigan: "Nemohla jsi se bránit víc, ještě by ti udělali něco víc... Ale chápu, že jsi naštvaná, to jsem i já. Ten vztek tě asi jen tak nepřejde a je to oprávněné."
(17:24) Morigan -> Ketryn: "Ne, nepřejde a pokaždé, když vidím, jak je Ragnarovi, tak je mi ještě hůř!"
(17:32) Ketryn -> Morigan: "Pochybuji, že by ti to nějak zazlíval. Je vyloženě rád, že tě má a za tohle jsi mu stála," vzdychnu. "Je prostě hrozné, že jste se dostali do tak hrozné situace :-/ Až se vrátíme do Harmu a necháme ten hrozný Kattegatt za sebou, tak bude určitě líp."
(17:35) Morigan -> Ketryn: "To já vím, že mi to nezazlívá..."
(17:38) Ketryn -> Morigan: (koukám, že dneska nějak nejsem intelektuálně na výši... třikrát slovo "hrozné" ve dvou větách je trochu slabomyslné :-D)
(17:38) Morigan -> Ketryn: Doupravíme se a vrátíme se do kuchyně k ostatním.
(17:38) Morigan -> Ketryn: (No, taky mě to trklo:-D)
(17:44) Ketryn -> Morigan: Jdeme tam všichni, co jsme v Kattegattu zůstali?
(17:44) Morigan -> Ketryn: Ano, všichni.
(17:44) Ketryn -> Morigan: Atmosféra je nic moc, co :-(?
(17:52) Morigan -> Ketryn: Není to ideální, ale všichni se rozhodli se s tím poprat. Vyrazíme k Velké síni, abychom zabrali nějaký stůl a aspoň se pořádně najedli a napili.
(17:58) Morigan -> Ketryn: Nevím, co dělat, tak se rozhodnu, že budu Ragnarovi nosit jídlo a pití a starat se o něj. To ho tak udiví, že to aspoň odvede jeho pozornost. I Floki se snaží nedělat nic, co by poutalo pozornost, ačkoliv se zřejmě rozhodl držet svého nápadu toho co nejvíc sníst a vypít.
(18:00) Ketryn -> Morigan: Tak to je z tvé strany dobrý nápad :-)
(18:01) Ketryn -> Morigan: Já se taky snažím aspoň dobře najíst, ale na pití si dávám trochu bacha, dneska se nechci nějak moc opít.
(18:07) Morigan -> Ketryn: Já asi taky nepiju moc, i když ona už ta hranice je asi někde jinde :-D
(18:07) Morigan -> Ketryn: Jsem pořád nějak napjatá, že jsem s jarlem v jedné místnosti, i když tak velké.
(18:09) Morigan -> Ketryn: Trochu se tam i pochybujeme, ostatní se zdraví s jinými lidmi, jsou tam všichni bjargové a jejich lidi, takže je tam docela plno a pořád se tam lidi pohybují a přesunují.
(18:11) Ketryn -> Morigan: Asi se držím nějak u Sigfrieda nebo jsem s tebou. Dneska se mi nechce zůstávat někde jen tak sama. Z toho, jak jsi napjatá jsem asi napjatá i já.
(18:16) Morigan -> Ketryn: On tě Sigfried ani moc samotnou nenechává.
(18:29) Ketryn -> Morigan: A ostatní pijou nebo se dneska spíš hlídají?
(18:29) Morigan -> Ketryn: Nedalo by se říct, že se nějak hlídají.
(18:42) Morigan -> Ketryn: (Já jim naházím, hoď si taky:-)
(18:43) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(18:43) Ketryn -> Morigan: Co??? Je to z rezervou a příhledem k tomu, že nechci nějak moc pít, že jo?
(18:49) Morigan -> Ketryn: No je, ale stejně jsi to teda moc neuhlídala :-D
(18:49) Ketryn -> Morigan: Snažím se svoje napětí z tebe nějak maskovat a chovat se normálně jako vždycky. Tedy hraní si se Sigfriedovým šněrováním a svlékáním jeho košile si pro dnešek opravdu odpustím a spokojím se s tím, že ho držím za ruku nebo mu sedím na klíně. Myslím, že alkohol má na mě dneska spíš takový nějaký melancholický vliv než veselý.
(18:49) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-D Když se chci opít, tak to nejde, a když nechci, tak je to natotata :-D

(22:24) Morigan -> Ketryn: "Sami. Ale systematicky si rozdělíme pobřeží."
(22:36) Ketryn -> Morigan: (Kolik je tam vlastně tak hodin?)
(22:36) Morigan -> Ketryn: Vzdychnu si. "Snad z toho aspoň vzejde něco dobrého, třeba dostatek kořisti," přeju si.
(22:37) Morigan -> Ketryn: (Odpoledne, tak půl čtvrtý - čtyři.)
(22:43) Ketryn -> Morigan: "Snad..." souhlasím.
(22:43) Morigan -> Ketryn: Ragnar se vrátí za necelou hodinu, už vypadá klidněji.
(22:44) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň tak. Ještě nějak přežít tu hostinu...
(22:45) Morigan -> Ketryn: "Omlouvám se, měl jsem mlčet," řekne Floki, hned jak se Ragnar objeví ve dveřích.
(22:51) Morigan -> Ketryn: Ragnar přikývne a nijak to nekomentuje.

22:18) Margare-tka -> Morigan: Jdu tedy k sobě, kde se postarám o Sáru a jestli nemáme domluvenou večeři, tak jdu s ní a Suzy tam.
(22:22) Morigan -> Margare-tka: Večeři domluvenou nemáte, když bude "oslava" v Síni.
(22:37) Margare-tka -> Morigan: Tak jdu na večeři se Suzy. asi sedneme společně. A donakrmíme tam Sáru, kdybychom to nestihly.

(21:51) Morigan: "Neoficiálně ne. Ale jak říkám, musíme si zvykat, že teď nějakou dobu budeme hrát divadlo. Tak se to po nás chce," ušklíbne se a svaly na čelisti se mu napnou.
(21:52) Morigan: "No skvělý!" prohlásí Floki. "Tak jo. Vyžereme mu zásoby!" ušklíbne se. "Budu se modlit k Lokimu, aby jarlovi zaskočila nějaká velká kost!"
(21:53) Morigan: "Floki! Nech si tyhle kecy, sakra!" vyjede po něm Ragnar.
(21:53) Morigan: Floki se na něj udiveně podívá (já taky).
(21:53) Morigan: "Co je?" nechápe.
(21:54) Morigan: "Tady nejsme doma v Harmu, tyhle tvoje výlevy tady může kdokoliv slyšet a kdoví, čeho se můžeme dočkat potom!" pokračuje vztekle Ragnar.
(21:54) Morigan: "No, hlavně tady může kdokoliv slyšet i to, co tu na mě řveš!" opáčí Floki.
(21:55) Morigan: "Floki!" nevydržím to.
(21:56) Ketryn: "Pojďte se raději trochu uklidnit k Olafovi..." navrhnu rozpačitě. "Než tu upoutám pozornost."
(21:57) Margare-tka: Ještě tam jsem?
(21:57) Morigan: Ragnar chvíli vypadá, že do něj přinejmenším strčí. "Jdu se projít!" prohlásí místo toho a odkráčí. "No bezva!" rozhodím ruce a obrátím se na Flokiho. "To jsi nemusel!"
(21:57) Morigan: (Připadá ti, že tam byla chvilka na tvé prohlášení? :-)
(21:58) Morigan: (To je na Margaret.)
(21:58) Margare-tka: (no ne no..... ae raději bych aby byla.)
(21:58) Margare-tka: "My už půjdeme. " rozloučím se tedy a jdu. Počítám s tím, že se večer uvidíme.
(21:59) Ketryn: "Tak ahoj," odpovím Margaret.
(22:00) Ketryn: A koukám po vás, že bychom taky měli jít.
(22:00) Morigan: "Ahoj..."
(22:01) Morigan: "To jsem asi vážně nemusel," uzná Floki. "Promiň."
(22:01) Morigan: "No, mě se neomlouvej!"
(22:03) Morigan: Mám chuť jít za Ragnarem, ale za prvé už mi zmizel a za druhé nevím, jestli raději nechce být chvíli sám. Nakonec nejdu.
(22:05) Margare-tka: Odcházím s myšlenkou, že Floki je fakt blb.
(22:05) Ketryn: Dívám se po tobě rozpačitě, taky nevím, co bys měla udělat.
(22:07) Morigan: "Tak pojďme," navrhne Sigfried nejistě.
(22:08) Ketryn: To souhlasím.
(22:09) Morigan: Mlčky jdeme k Olafovi.
(22:11) Ketryn: Je to krize :-(
(22:17) Ketryn -> Morigan: "Co se tam dělo...?" nevydržím to a zeptám se, když dojdeme k Olafovi.
(22:19) Morigan -> Ketryn: "Ono se vlastně nic zásadního nedělo," trhne rameny Sigfried. "Vesměs se probíraly konkrétní návrhy nájezdů, posádky a lodě. Ale bylo to prostě nepříjemné."
(22:20) Morigan -> Ketryn: "Lúúder platí?" zeptám se.
(22:20) Morigan -> Ketryn: "Jo, platí," kývne Sigfried.
(22:22) Morigan -> Ketryn: "Platí i ta jedna loď," doplní.
(22:22) Ketryn -> Morigan: "A pojedete sami nebo více lodí dohromady?"

(20:54) Ketryn: "Na tohle bude taky lepší raději nemyslet."
(20:55) Ketryn: "Jsem ráda, že v té situaci nejsme a snad ani nebudeme."
(20:59) Margare-tka: "No to jo.... ale tam jsme chtěly vrátit domů. Ale tady jsme se shodly, že už nechceme domů."
(21:02) Ketryn: "Raději o tom nemluvme..." řeknu, protože to ve mně vyvolává fakt hrozné svědomí.
(21:08) Margare-tka: "Dobře asi to bude lepší. V tom případě nám zbývá ta Sára:-D"
(21:08) Margare-tka: (jo a je už Becca těhotná?)
(21:25) Morigan: Ty jo já na tohle raději mlčím! Nevím, co říct. Mám z toho sevřený žaludek.
(21:30) Ketryn: Nedivím se, že mlčíš. Tohle fakt není dobré téma :-(
(21:30) Ketryn: Já už k tomu taky nic neříkám.
(21:33) Morigan: Procházíme se venku dlouho, já a Katryn si střídáme Sáru na chování, aby se Margaret dobře šlo. Ta je spokojená, pořád se rozhlíží a má spoustu podnětů na zkoumání a prohlížení. Je opět polojasno, jako včera, i když o teplu se ještě nedá mluvit, ale už jsme na to tak nějak zvyklé a taky jsme docela dobře oblečené, takže si to neuvědomujeme.
(21:34) Ketryn: Aspoň že někdo je spokojený :-)
(21:34) Ketryn: Je dobře, že nás Sára rozptyluje.
(21:35) Margare-tka: Asi tak. Taže kdž vidím něco co se učíme jako pejsek a nebo tak, tak ji to ukážu.... jako vím, že ještě nemusí mluvit, ale snažím se.
(21:36) Morigan: Chodíme tak nějak dokola Kattegattem a když jsme ne úplně daleko Velké síně, tak potkáme Ragnara s ostatními. Asi už Rada skončila.
(21:36) Margare-tka: Tak vám řeknu. "Jsem zvědavá jak ji půjde se učit dva jazyky."
(21:37) Morigan: (Se Sigfriedem a Flokim.)
(21:37) Margare-tka: A jak tváří?
(21:38) Ketryn: To mě asi trochu překvapí, že už skončila, ale je to dobře. Zamířím k nim a dívám se, jak se tváří?
(21:40) Morigan: Napjatě. Opět poznám, že se Ragnar zlobí a nějak váhám, co udělat.
(21:41) Margare-tka: Mám opravdu chu´t se s Vámi rozloučit a odejít. ale ještě chvilu počám. abych je aspoň pozdravila.
(21:41) Ketryn: "Ahoj..." pozdravím je a vezmu Sigfrieda za ruku. Jsem z nich taky napjatá a nevím, co říct ani dělat.
(21:46) Morigan: Přistoupím k Ragnarovi. "Můžu něco udělat, aby to nebylo tak hrozný?" zeptám se upřímně. Vezme mě kolem ramen. "Už teď je to lepší," řekne.
(21:47) Morigan: "Jsem rád, že jsme odtamtud už vypadli," prohlásí Floki. "Byla to zase fraška."
(21:47) Morigan: "Pokračování bude ještě večer," ušklíbne se Ragnar. "Ukážeme se na hostině."
(21:47) Morigan: "Co??" vyhrknu já s Flokim dohromady.
(21:48) Ketryn: Taky se podívám dost překvapeně a zaskočeně.
(21:48) Morigan: "Doopravdy bych dělal cokoliv jiného, než tam šel, ale vypadalo by divně, kdybychom tam okázale nešli. Budeme muset ještě chvíli hrát divadlo a prokázat dobrou vůli."
(21:49) Morigan: "Já myslím, že by to vůbec divně nevypadalo," nesouhlasí Floki.
(21:50) Margare-tka: Taky jsem je pozdravila. Pak až bude nějak chvilka na to říct, že jdeme tak se s vámi rozloučím a jdeme k nám, Sára už bude mít hlad.

(19:11) Ketryn: "To mi povídej... ani si nechci představovat, kam to vše může vést..." :-(
(19:13) Margare-tka: "No právě. Mám z toho už teď nervy na pochodu. Už od předvčerejšího večera."
(19:32) Ketryn: "Jako by těch nervů nebylo málo..." vzdychnu. "Jenže asi fakt nemůžeme nic jiného dělat."
(19:34) Morigan: "No nervů mám za poslední dny opravdu hodně!"
(19:37) Margare-tka: Tak se trochu snažím přivést téma dámského klubu. "Sára už docela hodně leze... myslím, že by mohla brzo chodit."
(19:39) Ketryn: "Na ní je vidět, jak už jsme tu dlouho. Jinak mi to tak vůbec nepřijde."
(19:40) Margare-tka: "No vždycky si na to vzpomenu když vidím jak roste, Jsem zvědavá jaká bude až bude větší:"
(19:43) Ketryn: Asi je pro mě docela těžké začít se jen tak bavit o neutrálních věcech.
(19:44) Morigan: To jo.
(19:44) Margare-tka: Jo to je. Ale díky tomu, že ji tam mám, tak mi to přijde snaží o ní mluvit. lepší než kdybychom začaly mluvit o počasí.
(19:49) Morigan: Částí své mysli jsem stejně na té pitomé radě a doufám, že jarl to už Ragnarovi nedává nijak sežrat.
(19:50) Margare-tka: "Už víš jestli pojedeš na ty Nájezdy Mor?"
(19:51) Morigan: "Co? Ne, vůbec jsme o tom nemluvili. Já totiž ani nevím, co chci, to musím přiznat."
(19:52) Margare-tka: "Nedivím se, Když pojedete do Lúúderu."
(19:52) Margare-tka: "A hlavně to nebude přátelská návštěva."
(19:56) Ketryn: Taky doufám, že mu to nedává ještě víc sežrat, to už by fakt bylo moc!
(19:56) Ketryn: "No, přátelská návštěva rozhodně ne."
(19:56) Margare-tka: "Hm....to bych asi jet nechtěla."
(19:57) Morigan: "No právě. Pořád nevím, jaký k tomu zaujímám postoj, protože jsem v poslední době o tom nestíhala přemýšlet, což je možná dobře. Nejraději bych, abych to vůbec nemusela řešit a Ragnar by mě prostě nechal doma. A na druhou stranu doma zůstat úplně nechci, to je taky fakt."
(19:59) Ketryn: "Je to těžké..." souhlasím. "Taky si to neumím úplně představit. Čekání doma je na prd, ale nechtěla bych se takhle rozhodovat."
(19:59) Morigan: "No právě, já taky nechci."
(20:00) Margare-tka: "To to chápu, když je milujete, že na ně nechcete čekat. ale jet do Lúúderu by bylo dost o nervy."
(20:15) Margare-tka: "Holky já jsem tak ráda, že tu mám Sáru, nedokážu si představit, že bych ji neměla. Vím, že jsem na ni lehce závislá. Ale nějak nemohu zapomenout, že jsem ji chtěla dát pryč."
(20:19) Ketryn: "Jak znám Morigan, tak jestli na to dojde, tak se asi nakonec rozhodne spontánně, viď?"
(20:20) Morigan: "No asi jo, nevím, jestli se umím rozhodovat jinak," řeknu skepticky.
(20:20) Morigan: "Ale asi by mi ulehčilo, kdyby mi Ragnar nakázal zůstat doma."
(20:20) Ketryn: Podívám se po Margaret, co jí to tak popadlo. "To jasný, že když jsi s ní nepřetržitě, že si to bez ní neumíš představit."
(20:22) Ketryn: "No, ulehčilo by ti to tíhu rozhodnutí. Aby ti ale nakonec nenakázal jet s ním..."
(20:22) Margare-tka: "Asi se mi z toho stresu rozjely hormony."
(20:27) Margare-tka: "Uvidíš, ale myslím, že tě nenechá jen tak samotnou."
(20:28) Morigan: "Raději nad tím nebudu moc přemýšlet..."
(20:28) Margare-tka: "No asi to bude lepši."
(20:29) Margare-tka: "Morigan a kdyby Ragnar po tom co se tady stalo, usoudil, že by se tě chtěl vzít, fakt by jsi ho odmítla. " zeptám se s obavou.
(20:29) Ketryn: (Do Svatyně se jde už zítra nebo až po zítří?)
(20:30) Morigan: "Margaret!" zděsím se.
(20:30) Margare-tka: (Od rady za tři dny.)
(20:30) Margare-tka: (Od rady za tři dny.)
(20:30) Morigan: (Za tři dny.)
(20:30) Ketryn: Taky koukám na Margaret vykuleně!
(20:38) Ketryn: "Ty máš na Morigan docela kruté otázky..."

(16:40) Margare-tka: "No zatím asi nikam, ale myslím, že se k tomu bude vracet. A já jsem si říkala, že bych mu na to řekla, že ano. Ale vím, že pak budu postavená úplně mezi vás a nebudu moc s ničím nic udělat a nebo co hůř budu muset něco dělat sama."
(16:42) Ketryn: Snažím si to srovnat v hlavě.
(16:43) Margare-tka: Vypadá, že mě chápete?
(16:44) Ketryn: "Takže tím chceš říct, že mu asi slíbíš loajalitu. A kdyby se dělo něco podobného jako teď a Morigan byla třeba zas v nebezpečí z jeho strany a ty bys to věděla, tak bys nám to neřekla, protože bys nemohla?" ujišťuji se.
(16:45) Margare-tka: "Jako samozřejmě, že bychom se vídaly i nadále, jen nevím jak daleko bychom mohly zacházet v řešení našich problémů a další jiné konverzaci. Jako když už mu tp jednou slíbím. V žádném případě to neporuším... myslím, že bych pak nemusela dopadnout dobře."
(16:45) Margare-tka: "Ano. proto nad tím tak moc váhám."
(16:46) Ketryn: Asi na chvíli ztratím řeč.
(16:48) Morigan: Já jsem asi taky ztratila řeč a to jsem jí ještě nenabrala po tom, co řekla Katryn.
(16:48) Morigan: "Já chápu, že ho miluješ," řeknu pak pomalu. "Ale něco jiného je nebavit se o jarlových záležitostech a něco jiného je...to, co říkáš."
(16:49) Margare-tka: "Já jsem to tak pochopila. Chápeš tohle jako loajalitu? Říkal, mi že jednou třeba nastane situace, kdy se může nastat taková situace a ode mě se tohle bude očekávat."
(16:51) Ketryn: To na souhlas s Morigan přikývnu. "Pevně doufám, že už se nic dalšího takhle hrozné dít nebude, ale co když ano? Tady nikdy nevíš... Co když půjde o život? Co když bude chtít, aby jsi nás špehovala nebo co já vím?"
(16:54) Margare-tka: "Já vím. Proto jsem se taky chtěla s Vámi domluvit, kdybych tohle líbila, že mi nesmíte psát nic o tom co se u vás děje a nebo plánuje, abych to prostě nevěděla. A u mě to bude taky tak. A taky nechci abyste o tomhle rozhovoru mluvily s nikým jiným, tak jako nebudu."
(16:58) Margare-tka: Říkám to tam lehce vyšinutě. "a já myslím, že Morigan pokud by jsi si vzala Ragnara, tak to bude nápodobně."
(17:00) Ketryn: "Já nevím, co víc říct, tímhle jsi mě dost dostala..." přiznám. "Když to přeženu, tak pokud mu slíbíš bezmeznou loajalitu, tak když se rozhodne, že Morigan zabije, aby Ragnara za něco potrestal, tak s ním nebudeš moct nic udělat."
(17:00) Morigan: "No loajalita je prostě věrnost," vzdychnu. "Ale problém je ten, že když slíbíš loajalitu a myslíš to vážně, tak těžko můžeš být loajální na dvě strany. Na dvě strany, které stojí proti sobě, to fakt nejde!"
(17:03) Ketryn: "Opravdu chápu, že ho miluješ, fakt..."
(17:03) Ketryn: "Jen se obávám, co z toho může být..."
(17:10) Morigan: "Snad by tě nemohl stavět do takové situace, vždyť jsme jako sestry a on to ví! I když...jemu to je asi jedno..."
(17:11) Margare-tka: "No já vím, že to nejde na dvě strany. I on to říkal, myslím, že si tohle uvědomuje. A myslím, že pokud by tam měl nějaký plán jako to co jsi řekla Kat. tak bych s tím stejně nic neudělala."
(17:16) Ketryn: Asi mlčím a rozčiluje mě, že jsme se ocitly na opačných stranách :-/
(17:29) Ketryn: "Tohle je na prd..." vzdychnu.
(17:32) Ketryn: "Takže jarl a vše, co se týká politiky a takových věcí, je od teď zapovězené?"
(17:36) Morigan: "Zdá se, že ano."
(17:40) Ketryn: "Hm..."
(17:42) Morigan: Přemýšlím, jestli jsme někdy měly najednou "muže", kteří stáli takhle proti sobě.
(17:44) Margare-tka: Taky jsem o tom přemýšlela a ne neměly:-(.
(17:44) Ketryn: Ne... :-/
(17:45) Margare-tka: "No asi ano. myslím že od te´d to bude jen dámský klub."
(17:46) Morigan: "Teď aby to ještě tak chápali i ostatní, toho se trochu bojím."
(17:46) Margare-tka: "nechci o Vás v žádném případě přijít, ale taky nechci přijít o to co teď mám...Už jen kvůli Sáře."
(17:47) Margare-tka: "Co jako chápali? Jako nebudeme jim říkat, že jsme se takhle dohodly, prostě když se někdo bude ptát, tak řekneme pravdu, ptala jsem a nechce o tom mluvit za žádnou cenu."
(17:50) Morigan: "Aby nám ostatní věřili, že hodláme být takhle neutrální."
(17:50) Ketryn: Snažím se pak přejít na nějaké neutrální téma, ale nejsem zrovna v nejlepším rozpoložení.
(17:54) Margare-tka: "Myslíš, že nám to nebudou věřit?"
(17:54) Margare-tka: "Nebo tě napadá i něco jiného? Víš zatím to u nás je ve stanu jako předtím, ale když začal mluvit o Jarlově rodině, tak jsem si říkalal, že je čas abychom si o tom promluvily i my."

(15:18) Margare-tka: "Možná na tom něco bude."
(15:39) Ketryn: "No já pevně doufám, že už se to fakt opakovat nebude! Ukázal svou moc, dohnal Ragnara, kam chtěl, svázal ho přísahou...tak už by to měl být konec," zamračím se.
(15:45) Morigan: Ta myšlenka, co vyslovil Sigfried mě teda dost zarazí!!
(15:46) Morigan: Ani nevím, co na to říct, jestli na to chci něco říct.
(15:46) Morigan: "Já se modlím, aby to Ragnara nenapadlo," řeknu pak zdrceně. "Musela bych ho odmítnout!"
(15:48) Ketryn: "Taky mě to zarazilo, když to tak řekl..."
(15:50) Ketryn: "Snad ho to nenapadne," podívám se na tebe chápavě. "Kdybys ho odmítla, tak by ho to asi dost zasáhlo...To, že už jednou vdané jsme, neberou."
(15:51) Margare-tka: "A proč by jsi to měla odmítat?" nechápu.
(15:52) Ketryn: "Ale nemusela bys... záleželo by, co bys chtěla."
(15:57) Morigan: "Protože James žije a je pořád můj manžel!"
(16:02) Ketryn: "Klid..." položím ti ruku na rameno. "My víme. A fakt chápu, jak se cítíš :-( Nechtěla jsem tě ještě víc rozrušovat, jen jsem myslela, že bys to si měla vědět...Snad ho opravdu nic takového nenapadne, protože by to bylo hrozné pro vás pro oba."
(16:03) Ketryn: "Nevím, do jaké míry jde žít dvojí život..." vzdychnu.
(16:27) Ketryn: "Ještě že tu ty sňatky před Ódinem nejsou tak úplně časté. Dá se žít v klidu bez toho, tak to snad tak i zůstane."
(16:30) Ketryn: "Zato Sigfried začal mluvit o dětech..." zamračím se. "O spojení před Ódinem naštěstí ne, to už by mě trefilo úplně. Ještě že jeho myšlenky zůstaly u Ragnara."
(16:30) Morigan: (Já se musím smát - ale jen tady - naší debatě :-D Takový dámský klub! :-D)
(16:31) Margare-tka: "Hm... myslím, že nám nic nezbyde než to vést podvojmo..."
(16:31) Morigan: "No tak to je teda taky dobrý!" užasnu. "O dětech s tebou, předpokládám..."
(16:31) Margare-tka: "Jako nejsou časté jk jsem pochopila, ale myslím, že díky tomu bychom byly víc svobodné."
(16:32) Ketryn: (No :-DD Ale tam to jsou vážné věci.)
(16:34) Ketryn: "Jo, se mnou. Krapet mě tím rozhodil. Když jsem viděla, že by si je opravdu přál, tak jsem z toho začala mít špatné svědomí. Doufám, že na to řeč zas jen tak nepřijde."
(16:35) Margare-tka: "No já jaksi nevím co mám dělat jelikož Ari semnou řešil Jarlovu rodinu a její loajalitu a jestli bych jí byla schopná. To znamená posunout v určitý věcech i vás, když by se to týkalo nějakého jeho jednání." řeknu zkroušeně. "Jo a taky už jsem mu řekla, to co jsem vám psala do dopisu, nějak to vyplynulo při tom rozhovoru."
(16:35) Ketryn: "Já se cítím svobodná až dost. Fakt si nepřipadám jako zajatec. Jediné, kdy to tedy teď bylo blbé, byl případ Morigan... a to fakt doufám, že se opakovat nebude."
(16:36) Ketryn: Když Margaret začne s loajalitou, tak na ni zůstanu koukat.
(16:36) Ketryn: "Co myslíš tím, co jsi nám psala do dopisu?" nechápu.
(16:37) Margare-tka: "No to že ho miluju." dodám.
(16:37) Ketryn: "A jak jako posunout nás?"
(16:37) Ketryn: "Aha..."
(16:38) Ketryn: "A k čemu jste dospěli?" jsem zmatená z toho, co nám chce Margaret vlastně říct.

(11:29) Ketryn -> Morigan: Jdeme si pak lehnout, myslím, že se mi po té vyjížďce bude hezky usínat.
(11:30) Morigan -> Ketryn: No to tedy ano, asi jsme se docela unavili.
(11:31) Morigan: Rada má být druhý den po obědě.
(11:36) Ketryn: Už aby bylo po!
(11:39) Ketryn -> Morigan: Ukážete se před tím ještě u Rity?
(11:42) Morigan -> Ketryn: Jo, to určitě. Ragnar zrovna v nejlepší náladě není.
(11:44) Ketryn -> Morigan: To se mu vůbec nedivím... Po tom, co se stalo a co jarl udělal, je jít na tu rad fakt hrozné.
(11:46) Morigan -> Ketryn: Přenáší se to na mě, ale snažím se tomu odolávat.
(11:49) Ketryn -> Morigan: Dnešek bude divný... ještě že jsme si aspoň ten včerejšek užili.
(13:28) Morigan -> Ketryn: Jsme nějak společně až do toho oběda. Ragnar mlčí a má opravdu špatnou náladu a na mě zase padá pocit viny a vztek, že to šlo udělat jinak, ale naštěstí mám tolik rozumu, že si to nechávám pro sebe.
(13:31) Ketryn -> Morigan: To jsem ráda, že si to necháváš pro sebe. Stejně se obávám, že to jinak udělat nešlo, Ragnar se opravdu bál, že ti ublíží. A já se obávám, že by toho byl fakt schopný, aby Ragnara dostal tam, kam chtěl... :-/ Chtěla bych tam tu náladu nějak rozptýlit a povzbudit, ale vůbec mě nenapadá jak.
(13:39) Morigan -> Ketryn: To asi nenapadá nikoho, proto to tam tak je až do oběda.
(13:44) Ketryn -> Morigan: Už aby bylo po a my šli do Svatyně, to se to snad zas zlepší.
(13:48) Morigan -> Ketryn: Ragnar si chce vzít Sigfrieda i Flokiho sebou, takže budeme mít na Margaret celou dobu čas. Než jdou, tak Ragnara políbím, ale nevím, jestli mu to moc pomůže.
(13:51) Ketryn -> Morigan: Já myslím, že pomůže. Tak aspoň, že půjdou s ním a nebude na to úplně sám. Taky se se Sigfriedem rozloučím polibkem a doufám, že to bude rychle za nimi.
(14:58) Morigan: Tak potom čekáme na Margaret, až za námi dorazí.
(14:58) Morigan: "Já se z toho zblázním," řeknu napůl zoufale, když odejdou.
(15:00) Margare-tka: Přijdu za Vámi zase se Sárou. A jdeme asi někam projít.
(15:01) Ketryn: Podívám se na tebe soucitně. "Rozumím ti..." :-( "Snad, když už se přežije dnešek, tak to pak už bude lepší... Půjdeme do Svatyně a pak domů do Harmu, tak to snad postupně půjde aspoň trochu pustit z hlavy."
(15:02) Ketryn: "Ahoj," uvítám se s tebou.
(15:02) Morigan: "Ahoj," uvítám se taky.
(15:04) Morigan: "Já vím, že to časem nějak přejde...snad...myslím ale, že to, co musel Ragnar udělat, nebo co si myslel, že musí udělat, pro něj bylo doopravdy hrozné ponížení..."
(15:05) Ketryn: Jestli je nějaké normálně počasí, tak se zas můžeme jít projít.
(15:07) Ketryn: "To asi bohužel bylo :-(... bylo to hrozné a doufám, že už je to tedy nějak vyřešené a nic podobného se nebude opakovat."
(15:09) Ketryn: "Jak jsem tak pochopila, tak kdyby ti doopravdy něco udělal, tak by se Ragnorovi asi musel zpovídat jen jako ze ztráty kořisti...ne jako kdyby něco udělal svobodnému varjagovi."
(15:10) Morigan: "Takže by to mohlo být celkem beztrestné...oficiálně," uvažuji. "No, to je hustý," musím uznat.
(15:12) Morigan: "Ať je to jak chce, asi bychom neměly zapomínat, že vlastně nejsme varjagové," přivede mě to k úvaze.
(15:13) Ketryn: "Je to spíš hrozný než hustý..."
(15:14) Ketryn: "To máš pravdu."
(15:15) Ketryn: "Sigfried taky vyslovil myšlenku, že byste se možná měli spojit před Ódinem, abys byla ve větším bezpečí..." řeknu opatrně.

(21:24) Ketryn -> Morigan: "Jejda," jdu je chudáky opatrně vymotat.
(21:35) Morigan -> Ketryn: Jdu ti pomoct.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Z těch dětí jsem byla asi trochu zaražená, ale rychle to ze sebe setřepu a chovám se zas jako před tím.
(21:41) Morigan -> Ketryn: Zůstaneme venku dokud se neblíží soumrak, ale tak, abychom se stihli ještě vrátit do Kattegattu ještě před tím, než padne šero.
(21:43) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi zpátky nechce :-)
(21:46) Morigan -> Ketryn: Hm, ale na spaní venku to opravdu není :-D
(21:47) Ketryn -> Morigan: To ne no :-D Ale je to škoda.
(21:52) Morigan -> Ketryn: Taky máme hlad a docela se těšíme na teplo, takže se nahrneme na jídlo, ale asi každý někam jinam.
(21:54) Ketryn -> Morigan: Tak se s vámi rozloučím a v dobré náladě jdeme k Ritě. Když uvidím jídlo, tak si uvědomím, že hlady asi skoro umírám.
(21:58) Morigan -> Ketryn: To jo, zas tolik jídla jsme sebou zase neměli.
(23:49) Ketryn -> Morigan: "Jsem stále zajatec? Budeme zajatci na furt nebo jak to vlastně je?" zeptám se Sigfrieda, když jsme večer sami.
(23:55) Morigan -> Ketryn: Trochu ho překvapíš.
(23:56) Morigan -> Ketryn: "Cítíš se jako zajatec?"
(00:00) Ketryn -> Morigan: "Ne, právě že ne..." odpovím. "Ale tak mě to tak nějak napadlo, nikdy jsme se nebavili, jak to tu máte podle práva. Když jarl věznil Moriga, tak jsem si říkala, jestli to může udělat jen tak komukoli nebo to bylo ovlivněné tím, že je stále spíš zajatec?"
(00:09) Morigan -> Ketryn: "Tak jak to udělal to asi mohl udělat komukoli, ale bylo nebezpečné právě to, že...že kdyby jí doopravdy něco udělal, mohl se hájit tím, že vlastně není svobodným varjagem a Ragnarovi by se zpovídal jen jako kdyby mu sebral kořist...zní to hrozně."
(00:11) Ketryn -> Morigan: "To tedy zní..."
(00:15) Ketryn -> Morigan: "Tak je to tak, jak jsem si myslela," konstatuji.
(00:18) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že by se měli spojit před Ódinem," zauvažuje Sigfried.
(00:18) Ketryn -> Morigan: "Jen mě zajímalo, jak to vlastně je. A pokud už nechá jarl Morigan na pokoji, tak mě to nějak netrápí."
(00:25) Ketryn -> Morigan: To zůstanu chvíli koukat. "To... to by mě zajímalo, co by na to řekla Morigan..."
(00:29) Morigan -> Ketryn: "Byla by ve větším bezpečí. Ale to není moje věc," pokrčí rameny.
(00:33) Ketryn -> Morigan: Na to už raději nic neřeknu.
(00:35) Ketryn -> Morigan: A chystám se jít spát. Nechtěla jsem omylem zabrousit do takového tématu.

(20:35) Morigan -> Ketryn: Medovina ještě je, i když samozřejmě už je studená.
(20:35) Ketryn -> Morigan: I studená zahřeje :-)
(20:36) Morigan -> Ketryn: Sigfried tě dlouho upřeně pozoruje. "Chtěl bych mít s tebou děti, bredi. Spoustu dětí," řekne s úsměvem.
(20:39) Ketryn -> Morigan: Tak to mi zaskočeně poněkud ztuhne úsměv a nechtěně uhnu pohledem. Vůbec nevím, co říct...
(20:46) Ketryn -> Morigan: "Já už měla tři děti..." vypravím ze sebe nakonec. "Jedno zavraždili jako miminko a dvě už jsem delší dobu nemohla vidět. Svým způsobem se bojím mít další, abych o ně zas nepřišla..." řeknu popravdě. Ale to, že se bojím, aby mě to sem nepřipoutalo ještě víc (jestli to jde), to si nechám pro sebe.
(20:47) Morigan -> Ketryn: To ho dost překvapí. "To jsem nevěděl," hlesne.
(20:48) Ketryn -> Morigan: Nějak mi v tuhle chvíli nešlo lhát a slibovat mu s klidným úsměvem, že budeme mít spoustu dětí.
(20:50) Morigan -> Ketryn: "Víš," chytne tě za ruku. "Nemůžu ti slíbit, že se nic takového už nestane, ale můžu ti slíbit, že udělám všechno na světě proto, abych tomu zabránil. Abych se o tebe postaral, protože proto tu jsem."
(20:51) Ketryn -> Morigan: "To neznamená, že nemůžu mít další... jen prostě...já nevím..." zmotají se mi myšlenky i slova.
(20:52) Ketryn -> Morigan: To mě dojme a zvládnu už jen přikývnout.
(20:53) Morigan -> Ketryn: "Bohové tě poslouchají, když k nim mluvíš. A budou tě chránit."
(20:59) Ketryn -> Morigan: "No, někdy k nim mluvím víc než dost," musím se usmát. Jen občas nevím, co vlastně chci, dodám si pro sebe. "Hlavně aby ochránili tebe..." řeknu si polohlasem, když si vzpomenu na jarní nájezd, na který jsem vůbec myslet nechtěla.
(21:08) Morigan -> Ketryn: "Nejvíc mě ochrání tvoje láska. A to, že se o mě nebudeš tolik bát. A nebudeš plakat," mrkne na tebe.
(21:11) Ketryn -> Morigan: "Nepláču a už vůbec se o tebe nebojím. To si stejně nezasloužíš," šťouchnu do něho.
(21:18) Morigan -> Ketryn: "To si teda zasloužím!" brání se.
(21:21) Ketryn -> Morigan: "Myslíš?" zvednu obočí a v očích už mi to zas vesele hraje.
(21:22) Ketryn -> Morigan: "Možná to ještě promyslím," mrknu na něho.
(21:23) Morigan -> Ketryn: Vyruší vás šramot v křoví, skrz které se vrátí Ragnar v závěsu se mnou. "Co tady děláte? To vám nevadí, že skoro utekli koně?" zeptá se. Koně sice neutekli, ale dva se odvázali tak zvláštně, že se jim otěže zamotaly do sebe a jsou z toho poněkud zmatení.
(21:24) Ketryn -> Morigan: "Jejda," jdu je chudáky opatrně vymotat.
(21:35) Morigan -> Ketryn: Jdu ti pomoct.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Z těch dětí jsem byla asi trochu zaražená, ale rychle to ze sebe setřepu a chovám se zas jako před tím.
(21:41) Morigan -> Ketryn: Zůstaneme venku dokud se neblíží soumrak, ale tak, abychom se stihli ještě vrátit do Kattegattu ještě před tím, než padne šero.
(21:43) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi zpátky nechce :-)
(21:46) Morigan -> Ketryn: Hm, ale na spaní venku to opravdu není :-D
(21:47) Ketryn -> Morigan: To ne no :-D Ale je to škoda.
(21:52) Morigan -> Ketryn: Taky máme hlad a docela se těšíme na teplo, takže se nahrneme na jídlo, ale asi každý někam jinam.
(21:54) Ketryn -> Morigan: Tak se s vámi rozloučím a v dobré náladě jdeme k Ritě. Když uvidím jídlo, tak si uvědomím, že hlady asi skoro umírám.
(21:58) Morigan -> Ketryn: To jo, zas tolik jídla jsme sebou zase neměli.

(18:51) Margare-tka: No pak už jsem s vámi strávila dopoledne a tamto vá když tak řeknu další den. Bude ta rada, rak budeme mít společně čas.
(18:53) Morigan -> Ketryn: "Asi jsme prohráli," konstatuje Sigfried vesele.
(18:54) Ketryn -> Morigan: "Asi jo," ;-) mrknu na ně.
(18:55) Morigan -> Ketryn: "Nevadí, uvidíme v druhém kole!" prohlásí Ragnar.
(18:55) Morigan -> Ketryn: "Ty máš na všechno druhé kolo," zakroutím hlavou.
(18:56) Ketryn -> Morigan: Tohle bylo opravdu dobré na vyplavení endorfinu k veselé náladě :-)
(18:57) Ketryn -> Morigan: "To jo, vy to máte vždy na více kol," :-D směju se.
(18:58) Morigan -> Ketryn: Tak to Sigfried málem spadne smíchy z koně.
(19:00) Ketryn -> Morigan: "Jé, tak jsem to nemyslela!" :-D dojde mi to. A opravdu jsem vzpomínala na vaše souboje. "Asi to tu na mě fakt začíná mít vliv," směju se.
(19:04) Morigan -> Ketryn: "To snad fakt už není možné..." taky se směju.
(19:14) Ketryn -> Morigan: Rozhlédnu se, kde to vlastně jsme.
(19:16) Morigan -> Ketryn: No, v lese. Pokusíme se už ukázněněji vrátit na nějakou cestu a pokračovat. Nechávám to spíš na nich, kudy jedeme, protože to tu znají narozdíl od nás. Jen občas je předjedu :-)
(19:19) Ketryn -> Morigan: Kam a kudy jedeme moc neřeším, takže to taky nechávám na nich a jen si užívám jízdu a přírodu kolem
(19:47) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě pak už jedeme pomaleji, aby si taky koně odpočinuli. Ještě je chladno, ale to polojasno a sluníčko působí opravdu pozitivně. Nebavíme se o ničem vážném, ani o plánech, ani o radě a dlouhou dobu si jen užíváme jízdu. Pak na chvilku slezeme z koní, abychom se něčeho najedli a napili medoviny, kterou má Sigfried sebou.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že nic takového neřešíme. Jak říkal Sigfried, myslím teď jen na hezké věci. A medovina mě tedy potěší :-) Posadím se na plášť na nějaký padlý strom nebo kamen a najím se. Když ke mně dojde medovina, tak se ráda napiju.
(19:55) Morigan -> Ketryn: Ragnar odsedlá koně a deku, která je pod sedlem roztáhne na zem, abychom si na ni mohli lehnout a dívat se do korun stromů. Sigfried tě sice musí zabalit i do svého pláště, ale je to opravdu krásné.
(19:58) Ketryn -> Morigan: :-D tak jsem tam taková zachumlaná. Hlavu mám položenou na Sigfriedově rameni a v tu chvíli se cítím opravdu hodně moc hezky a naprosto uvolněně.
(20:01) Morigan -> Ketryn: K6
(20:03) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(20:05) Morigan -> Ketryn: Tak nějak se úplně zasníš, že máš pocit, že jsi i na malou chvilku usnula. "Bredi," šeptá ti Sigfried. "Jsme tu sami."
(20:07) Ketryn -> Morigan: To se chvíli podivím,jak to myslí a pak se podívám na místo, kde jste byli vy.
(20:07) Morigan -> Ketryn: A už tam nikdo není.
(20:09) Ketryn -> Morigan: To jste se hezky vypařili :-) Když mi to nějak dojde, že jsme tu fakt sami, tak ho políbím.
(20:12) Morigan -> Ketryn: "Radši si to rozmysli," říká ti mezi polibky, "zmrzneš..."
(20:15) Ketryn -> Morigan: "To neva..." odpovídám mu, "to budu řešit pak." Dlouze ho políbím a zajedu mu rukou pod oblečení. "Chci aby tahle krásná dokonalá chvíle byla celá."
(20:20) Morigan -> Ketryn: (Tak doufejte, že se nevrátíme brzy :-D)
(20:21) Ketryn -> Morigan: (Asi počítám s tím, že ne :-D)
(20:27) Morigan -> Ketryn: Naštěstí ne. Sice opravdu málem zmrzneš, ale až potom ;-)
(20:30) Ketryn -> Morigan: Tak se pak zas zachumlám a pokusím se zahřát tou medovinou, jestli ještě je. "Jsem opravdu ráda, že jsme si udělali takovýhle výlet..." usmívám se.

(17:27) Ketryn: "Vyrazíme pak?" podívám se na ostatní.
(17:28) Ketryn: "Můžeme dneska jen na chvíli," říkám Margaret venku. "Chceme pak jet na koních za město."
(17:29) Ketryn: "Jak se máš, je vše v pořádku?"
(17:29) Margare-tka: "Jasně není problém nebudeme vás dlouho zdržovat."
(17:32) Ketryn: "Když jsme spolu mluvily, tak jsem to ještě nevěděla, Ragnar s tím přišel až večer."
(17:35) Morigan: "Zítra je ta pitomá rada, tak bude dobře, když odtud na chvíli vypadneme," konstatuji.
(17:37) Ketryn: "To jo..." souhlasím.
(17:38) Ketryn: "Myslím, že to všichni potřebujeme. A Ragnar obzvlášť..."
(17:42) Margare-tka: "Jo to je dobrý nápad."¨
(17:43) Ketryn: (A chceš nám něco podstatného?)
(17:50) Morigan: "To je pravda," popadne mě zase soucit, který mě štve. "Za žádnou cenu bych na tu radu nechtěla jít..."
(17:53) Ketryn: "Já taky ne, za téhle situace je to fakt krize...Ragnarovi to tedy vůbec nezáidím," vzdychnu
(18:08) Morigan: Strávíme s Margaret čas až do oběda, pak se asi rozejdeme, abychom se naobědvali (my u Gwydy a vy u Rity) a pak se vydáme sedlat koně.
(18:08) Morigan: (Pokud nám Margaret bude chtít něco zásadního, tak to odehrajeme zpětně.)
(18:09) Ketryn: (Dobře :-) )
(18:10) Ketryn: Při obědě se na tu vyjížďku začnu opravdu těšit a mám z toho dobrou náladu :-)
(18:12) Morigan: Já taky. A teprve si uvědomím, jak dlouho jsme pořádně nejezdily na koni.
(18:13) Ketryn: Jako hodně dlouho! Když si sedlám svého koně, tak mi dojde, že mi to asi docela chybělo :-)
(18:17) Morigan -> Ketryn: Taky nad tím přemýšlím, takže jsem docela dychtivá. Většina koní jsou tady nižší, než jsme zvyklí my, ale silní. Dobře zvládají i horské cesty, i když doufám, že tentokrát pojedeme i po nějakých normálních cestách, abychom mohli jet rychle.
(18:19) Ketryn -> Morigan: To taky doufám, docela bych si pořádně zacválala a užila si rychlejší jízdu aspoň na chvilku :-)
(18:21) Morigan -> Ketryn: Asi je to na nás vidět tak, že se nám Sigfried s Ragnarem smějou.
(18:23) Ketryn -> Morigan: No, asi to nadšení nejde tak úplně utajit :-D
(18:23) Morigan -> Ketryn: Jsem ale ráda, že je vidím se smát a že se smějeme my.
(18:37) Morigan -> Ketryn: Oblečeme se nějak dostatečně a vyrazíme z bran Kattegattu. Ragnar samozřejmě jede první, ale hodlám ho předběhnout hned jak to někde půjde.
(18:38) Ketryn -> Morigan: :-D
(18:38) Ketryn -> Morigan: Užívám si to, že zas sedím na koni. A těším se, až budeme za městem v přírodě.
(18:40) Morigan -> Ketryn: Tam jsme ostatně za chvilinku. A pak ho předjedu. "My závodíme?" podiví se. "Tak jo," pobídne koně. Sigfried následuje našeho příkladu.
(18:42) Ketryn -> Morigan: Tak to já hned taky! Pobídnu koně a jsem vám v patách :-)
(18:43) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě se na té cestě přetlačujeme a pak zahneme do lesa, na ještě horší cesty a celé je to tak trochu krkolomné a zbrklé, ale nám všem to dělá radost.
(18:45) Ketryn -> Morigan: :-)) Jsme jak malé děti :-D Ale opravdu v tu chvíli na vše zapomenu a jen se bavím.
(18:46) Morigan -> Ketryn: K6
(18:47) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:48) Morigan -> Ketryn: Sice nemáme určený cíl, ale ve chvíli, kdy cesta končí obrovským stromem se zdá, že jsme my dvě vyhrály.
(18:50) Ketryn -> Morigan: Asi musíme být celkem udýchaní. Směju se od ucha k uchu a dívám se, kde jsou kluci. Musím uznat, že jsme v tomhle terénu měly asi docela výhodu váhy.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.