Druhá strana (152 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(14:31) Morigan: "Ví asi tolik, co já. Asi jsem nemohla čekat, že bude mít nějaké konkrétnější pocity, většinou to máme stejné. Pravděpodobně Derek zase něco udělal...ale co, to nemám tušení. Ale od jisté doby tyhle prolínající pocity mívám," vzdychnu.
(14:31) Ketryn: "A? Cítil taky něco?"
(14:32) Ketryn: (pardon, odeslalo se to nastejno)
(14:32) Ketryn: "Ach jo..." taky vzdychnu
(14:48) Margare-tka: "a co jste řešili?"
(14:49) Margare-tka: (neměla jsem to aktualizovaný.)
(14:49) Margare-tka: "A je tedy možné, že něco chystá na náš putující konvoj.//
(14:49) Margare-tka: ?"
(15:03) Ketryn: "No Morigan v noci něco cítila a mně se k tomu zdál sen. Jakoby někdo dělal nějaké kouzlo nebo zaříkával..." vysvětlím.
(15:17) Margare-tka: "Aha a někdo jako Derek jo? "
(15:20) Ketryn: "No ano... Tedy já to nepoznám. Já to měla ve snu jako někdo a pak tam byl Rigmoor. Ale Morigan to cítila od Dereka."
(15:32) Margare-tka: "Hm. Tak uvidíme co se z toho vyvrbí. A má Nial nějaké zprávy od Desmonda."
(15:56) Margare-tka: ...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:37) Morigan: //Přes hodinu mi nešlo se připojit...//
(16:43) Morigan: "Jak by mohl mít zprávy?"
(16:45) Margare-tka: "No já nevím jestli je nějak domluveno, že budou v kontaktu a nebo ne?"
(16:45) Morigan: "Ono to jen tak nejde."
(16:53) Margare-tka: "Aha tak to sem si myslela, že budete nějak v kontaktu:-("
(16:55) Morigan: "Derek by na to přišel."
(17:01) Ketryn: "Doufám, že to, co jsme v noci cítili, nemělo s Desmondem nic společného."
(17:01) Margare-tka: "Hm to je fakt, takhle je to asi lepší. ale jen tak mimochodem, jak tedy plní funkci špeha, když nic nemůžeme vědět?"
(17:16) Morigan: "To nejspíš ne, pravděpodobně tam ani není."
(17:20) Morigan: "Ale on přece neplní funkci špeha..."
(17:21) Margare-tka: "No tak ne špeha, ale jako naše výpomoc, případná, ne?"
(17:23) Morigan: "To ano...svým způsobem."
(17:24) Margare-tka: "No tak snad to bude nějak platné."
(17:29) Morigan: Pak se vracíme zpátky k tábořišti.
(17:29) Morigan: (Bože, budu muset v kalendáři zjistit, jak dlouho jsme na cestě.)
(17:30) Margare-tka: No já myslím,že tohle byla nějaká pátá šestá noc.//
(17:38) Margare-tka: "Už mi to těhotenství leze krkem..."
(17:38) Margare-tka: Řeknu na zpáteční cestě.
(17:38) Ketryn: (To je možné, ale já sama za sebe nevím :-( )
(17:40) Morigan: "No, není to ideální na cestování," souhlasím.
(17:42) Ketryn: "No to není...ještě to budeš muset nějakou chvíli vydržet..."
(17:43) Margare-tka: "No se mi vůbec nechce být těhotná. Jako absolutně si nedokážu představit co s tím jako budu dělat."
(17:44) Ketryn: "Jako s dítětem?"
(17:55) Morigan: "No, na to je trochu pozdě, nemyslíš?"
(18:09) Margare-tka: "No... nějak si to vůbec zatím nedokážu představit."
(18:10) Margare-tka: "Jo pozdě, ale to my nějak ve věži nedošlo."

(22:13) Morigan: No vždyť jo, JE RÁNO.
(22:15) Margare-tka: Tak jdu ráno k vám zase z vozu a dělám to co každé ráno.
(22:17) Ketryn: Ráno vstávám a jdu se k ohni nasnídat. Jsem dost zamlklá...
(22:18) Morigan: "Nasnídám se jinde," prohlásím. "Musím už jít."
(22:19) Ketryn: Dívám se za tebou a fakt nemám dobré pocity...
(22:20) Margare-tka: "Co se děje, že už musí jít?"

(20:27) Morigan -> Ketryn: "Co je?" vzbudí se Patrick.
(20:29) Ketryn -> Morigan: "Nic...jen si jdeme odskočit..." zopakuji a snažím se, aby se mi netřásl hlas.
(20:31) Morigan -> Ketryn: "Jdu s nimi," prohlásí James.
(20:32) Margare-tka: ...
(20:32) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě.
(20:38) Morigan -> Ketryn: "Jdeme jenom někam za vůz!" odmítnu to. "Hned jsme tu..."
(20:40) Ketryn -> Morigan: Rozejdu se nějakým vhodným směrem a doufám, že zůstane sedět.
(20:52) Margare-tka: ...
(20:53) Morigan -> Ketryn: Naštěstí ano.
(20:55) Ketryn -> Morigan: "Taky se ti zdál sen? Co to bylo za zaříkávání?" ptám se šeptem. Je ze mě cítit napětí.
(20:57) Ketryn -> Morigan: Samozřejmě až když se vzdálíme.
(21:00) Morigan -> Ketryn: "Sen? Tobě se zdál nějaký sen?"
(21:05) Ketryn -> Morigan: "Jo! Byla jsem v nějakém prázdném táboře a odevšad se ozývalo šeptem nějaké zaříkávání. Postupně to sílilo, až jsem málem ohluchla. Rozběhla jsem se pryč a vrazila jsem do Rigmoora! Pak to najednou skončilo a já se vzbudila. Dost mě to vyděsilo?" řeknu rychle a myslím na to, že musím šeptat. "Co jsi cítila ty?"
(21:07) Ketryn -> Morigan: "A nebyl to obyčejný sen, byl to takový ten absolutně živý..."
(21:07) Ketryn -> Morigan: "Co se stalo? Derek něco udělal?"
(21:13) Morigan -> Ketryn: "Mě se nic nezdálo, jen jsem slyšela nějaké zaříkávání...nebo kouzlo..."
(21:14) Morigan -> Ketryn: "Je možné, že se to týká Dereka, ale jak to, že se něco zdálo i tobě??"
(21:17) Ketryn -> Morigan: "No to by mě taky zajímalo...Ale není to poprvé, tenkrát, jak se to týkalo tebe, Niala, Rogera a Moreda, se mi to taky zdálo. A teď tam byl zas Rigmoor, což už je taky po několikáté od té doby, co má být mrtvý."
(21:20) Morigan -> Ketryn: "Ve snu můžeš míti mrtvý lidi, ale vždycky je to nějak propojený se skutečností..." konstatuji vyčerpaně.
(21:20) Morigan -> Ketryn: *mít i
(21:21) Ketryn -> Morigan: "No teď to podle mě nějak propojené je..."
(21:28) Morigan -> Ketryn: "Do háje...stejně s tím nemůžeme nic dělat, když ani nechápeme, co se stalo!"
(21:33) Ketryn -> Morigan: "A nechceš se poradit s Nialem?" Cítím se zoufale.
(21:41) Morigan -> Ketryn: "Možná jsem to na tebe nějak přenesla..."
(21:44) Ketryn -> Morigan: "Možná jo, jiné logické vysvětlení není..."
(21:49) Morigan -> Ketryn: "Nialovi to zítra řeknu," rozhodnu se a vrátíme se.
(21:51) Ketryn -> Morigan: Už pak mlčím a jsem z toho pěkně zaražená. Co zas Derek dělá nebo plánuje :-/ ?! To jsem zvědavá, jestli po tomhle ještě usnu.
(22:07) Morigan -> Ketryn: Tiše se vrátíme a zase si lehneme. Nakonec usneš a už se ti nic nezdá.

(20:11) Ketryn -> Morigan: Po chvíli děsu se rozejdu nějakým směrem, jestli někde něco neuvidím nebo neuslyším. Není mi tam něco povědomého?
(20:13) Morigan -> Ketryn: Povědomého ti není nic, vlajky na některých stanech nejdou rozeznat. Po chvíli si uvědomíš, že není už úplné ticho, ale všude cosi zní, jako tlumený šepot ze všech stran.
(20:13) Morigan: (Margaret, ty spíš na voze normálně, že jo?)
(20:14) Ketryn -> Morigan: Jako z těch stanů? Pokusím se když tak do některého nahlédnout.
(20:15) Morigan -> Ketryn: Ne, jako úplně odevšad.
(20:15) Margare-tka: No zrovna jsem chtěla napsat, že se mi tam líbilo a že jsem tam asi zůstala spát.
(20:16) Margare-tka: ...
(20:20) Morigan -> Ketryn: Ale trochu to zní jako jen v tvé hlavě. Postupně je to hlasitější a hlasitější, zní to jako nějaké mnohohlasné zaříkávání.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Ježiš, to je fakt schýza! Snažím se to chvíli poslouchat, jestli to nnezačne dávat nějaký smysl.
(20:20) Ketryn -> Morigan: A můžu se hýbat?
(20:21) Morigan -> Ketryn: Jo, můžeš se hýbat.
(20:22) Ketryn -> Morigan: Tak po chvíli zkusím někam jít, jestli se to nezmění.
(20:23) Morigan -> Ketryn: Nerozumíš tomu vůbec, slova neznáš a když někam jdeš, tak se to nemění, neustále se zvyšuje hlasitost, až je to na ohluchnutí.
(20:24) Ketryn -> Morigan: Aaaa, z toho mi hrábne!!!
(20:26) Ketryn -> Morigan: Zacpávám si uši a snažím se nějak probudit! Třeba si zkusím způsobit nějakou bolest nebo nevím...
(21:00) Morigan -> Ketryn: Chce se ti rozběhnout se pryč.
(21:01) Ketryn -> Morigan: No, to tedy chce! Snažím se od toho nějak utéct.
(21:04) Morigan -> Ketryn: Utíkáš uličkou, dokud do někoho nenarazíš. Je to tak prudký náraz, že upadneš na zem a fyzicky to bolí.
(21:05) Ketryn -> Morigan: To vykřiknu úlekem! Nikoho už jsem tu nečekala. Snažím se zas vstát a zjistit, kdo to vůbec je?!
(21:06) Morigan -> Ketryn: Je to Rigmoor.
(21:08) Ketryn -> Morigan: Cože?? Ty šoky mě fakt odrovnají! Zírám na něj a podvědomě couvnu. Co to má zas znamenat?!
(21:09) Morigan -> Ketryn: Ušklíbne se a v tu chvíli všechno zaříkávání ve vteřině ustane. Je to víc ohlušující šok, než předtím. Pak se probudíš.
(21:11) Ketryn -> Morigan: Prudce se posadím a snažím se nějak vzpamatovat a ovládnout třes, který se do mě dal. Tohle se mi tedy vůbec nelíbilo... Kdybych aspoň věděla, co tyhle sny znamenají :-/
(21:12) Ketryn -> Morigan: Všude kolem je klid?
(21:15) Morigan -> Ketryn: Ne, já taky sedím probuzená a držím se za zápěstí (je to vidět ze světla venkovního ohniště, blízko kterého spíme)
(21:17) Ketryn -> Morigan: "Morigan...co to bylo...?" vypravím ze sebe přiškrceně, když tě vidím.
(21:29) Margare-tka: Tak se pak na noc odsunu do vozu, kde je mi nejspíš pohodlněji, asi:-)
(21:45) Margare-tka: A už není takové mokro.

(18:52) Margare-tka: A u ohně je tedy James, Patrick, Marigold a my??
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(19:40) Morigan: U toho večerního ano. Geralt odešel.
(19:45) Morigan: Mám z toho fakt špatnou náladu! Ale asi není jiná možnost, než aby to šel Geralt obhlídnout, než kdyby někomu zafir utrhl hlavu.
(19:46) Margare-tka: "Zahraješ nám pak něco prosím:-) Až dojíme samozřejmě."
(19:47) Morigan: Marigold by tam stejně asi bez hraní nevydržel.
(19:49) Margare-tka: Tak pak poslouchám a doufám, že se nám zlepší nálada:-)
(20:01) Morigan: Mě teda rozhodně ne, ale aspoň se snažím, aby to nebylo znát.
(20:01) Ketryn: To doufám. Snažím se, abych neměla zafiry neustále v hlavě, ale je to těžké.
(20:02) Margare-tka: Tak já co znám jestli něco znám, tak zpívám.
(20:03) Morigan: Samozřejmě nijak dlouho neponocujeme a jdeme spát.
(20:06) Margare-tka: Pak jo. Já se pokusím na Zafiry zapomenout a usnout. A myslím na Lorena.
(20:13) Morigan: (Margaret, ty spíš na voze normálně, že jo?)
(20:15) Margare-tka: No zrovna jsem chtěla napsat, že se mi tam líbilo a že jsem tam asi zůstala spát.

(19:35) Morigan: Večer, když se sejdeme, Geralt se s námi nají a pak prohlásí, že jde na obhlídku.
(19:41) Ketryn: Dívám se po Morigan a snažím se, abychom šly zas nějak společně na záchod.
(19:41) Morigan: Tak když pochopím ty pohledy, tak se zvednu.
(19:46) Ketryn: Tak se odebereme pryč se slovy, že si jdeme odskočit.
(19:52) Morigan: Jo.
(19:53) Ketryn: "Tak co, mluvila jsi s Geraltem?" ptám se potichu když odejdeme s doslechu.
(20:01) Margare-tka: Jdu s vámi, takže máme hodně času, než se se mnou někam dobehálme tak to chvilku potrvá.
(20:15) Morigan: "No mluvila...něco jsem mu naznačila."
(20:21) Ketryn: "A v pohodě? Neměl nějaké nepříjemné otázky?"
(20:22) Morigan: "Ne, neměl. Hodně jsem mlžila. Je fakt, že to zas tak divně neznělo, venku je kde co a my to tu moc obhlídlé nemáme, takže když je tu zaklínač, cítil povinnost začít se víc starat."
(20:25) Ketryn: "Tak aspoň že tak..."
(20:27) Morigan: "Teď jsem ale rozpolcená, protože na jednu stranu se modlím, aby na něj nenarazil a na druhou stranu..."
(20:37) Margare-tka: "No je teď větší riziko i jiného nálezu šeptnu."
(20:43) Morigan: "To doufám ne!"
(20:44) Margare-tka: "No já taky, snad bude mít dost rozumu."
(20:58) Ketryn: "To by nám ještě chybělo... Nejlepší by bylo, kdyby ten zafir nebo co to je, zas zmizel," vzdychnu.
(21:02) Morigan: "Jestli je to fakt zafir, tak asi nezmizí, leda by se zalekl Geralta."
(21:08) Ketryn: "No mohl by se zaleknout. Od té doby, co to víme, na to musím neustále myslet."
(21:09) Morigan: "Já taky!" jsem ráda, že to aspoň můžu někomu říct.
(21:10) Margare-tka: "No to jo. Ale pokud je dál od tábora, tak se ho jen tak nezalekne. Teda jen nením co znamená pro Klause dál."
(21:37) Morigan: "Kdybych musela řešit něco podobného s Klausm, jako předtím s Damonem... tak bych se z toho zbláznila..." usoudím.
(21:38) Morigan: "A ani nevím, co bych dělala. A s tím by se už Geralt nesmířil."
(21:41) Ketryn: "Bože, takovou situaci si raději ani nebudeme představovat..."
(21:41) Margare-tka: "No s tím asi ne. ale nebudeme to řešit to se nestane."
(21:52) Morigan: "No právě," vzdychnu. "To už bych nepřežila."
(21:53) Morigan: Pomalu se pak musíme vracet zpátky, ani jsme nebyly daleko.

(16:00) Margare-tka: Naložila jsem do ohně trochu víc než obvykle a pak se tedy chystám pokusit o usnutí.
(16:00) Morigan: Tak K6 na spaní :-)
(16:01) Ketryn: Snažila jsem se být nějak normální a mluvit, aby nebylo znát, jak jsem rozhozená.
(16:01) Ketryn: No není divu, že mi nejde moc usnout.
(16:03) Margare-tka: Mě asi pomohlo to přiložení:-) Mám 5
(16:03) Morigan: No mě taky ne. Ležíme s Kat vedle sebe, víme, že nespíme, ale nemůžeme si nic říct.
(16:05) Ketryn: To je trochu psycho...
(16:09) Morigan: Trochu jo. Představuju si zafira, jak bloudí lesem kolem našeho tábořiště a rozhoduju se, že zítra musím nějak promluvit s Geraltem.
(18:36) Morigan: Nakonec samozřejmě usneme, ale nemáme moc dobré sny. Ráno vstáváme, tentokrát bez kafe, což nás nepotěší.
(18:42) Ketryn: Tak to je o dost horší, když kafe není...kort když jsme si za minulé dny zvykli.
(18:54) Morigan: No to mě trochu rozhodí. Ale snažím se soustředit na to, že chci nějak naočkovat Geralta, takže snídám a přemýšlím.
(19:16) Morigan: Po snídani, kdy uklidíme tábor, si zase vezmu koně a jedu do přední části karavany.
(19:23) Ketryn: Tak se s tebou i s klukama rozloučím. A držím ti palce, abys to nějak Geraltovi nenápadně vysvětlila.

(22:11) Morigan: "Kde jste byly tak dlouho?" ptá se hned James.
(22:11) Morigan: "Dlouho?" dělám blbou. "To byla chvilka."
(22:12) Margare-tka: "Vždyť víš, že chodím pomalu.:-)"
(22:13) Morigan: "Jo," dodám.
(22:13) Morigan: "Aha, jasně, promiň," řekne.
(22:13) Margare-tka: A ještě je před jídle? ne? Tak se zase do toho pustím.
(22:17) Morigan: Tak průběžně se jí.
(22:32) Margare-tka: No zase udělám nějaký čaj.
(22:36) Morigan: Já se snažím nebýt zaražená. Ze zafirů mám opravdu strach.
(22:45) Margare-tka: No právě po tom co provedly minule. Asi bychom měli udržovat oheň celou noc. udržuje se?
(22:52) Morigan: No obvykle to dělá hlídka, ale není to povinností.
(22:54) Margare-tka: Tak když to dělá hlídka, tak to jo. ale stejně než usneme, tak ten oheň naložím trochu víc než obvykle.

(21:06) Morigan: "Opravdu nevím, jak bych to udělala nenápadně."
(21:17) Margare-tka: "No pokuď to bude méně nápadné, než jak jsem jednou informovala já o té hlídce:-D Tak by to nemuselo být nápadné."
(21:18) Margare-tka: "Nebo třeba, že když jsi projít kolo obhlídkové kolem tábora. Tak jsi cítila nějakou divnou energii.?"
(21:22) Morigan: "No něco takového se mu pokusím namluvit...aby byl ostražitější," jsem z toho nervózní.
(21:26) Margare-tka: "No tak jo. Hlavně aby to nějak neohrozilo nákup."
(21:28) Ketryn: "Nákup?" mám opravdu nechápavý výraz.
(21:29) Morigan: Já taky, i kdy ve tmě není ten výraz vidět.
(21:30) Margare-tka: Tábor.
(21:30) Margare-tka: "tábor."
(21:30) Margare-tka: //A to jsem ani o nákupu nemluvila ani na něj nemyslela. Učím se etický kodex sestry.//
(21:31) Ketryn: :-D
(21:34) Margare-tka: //Aspoň je vidět co nám v hlavně. Můj mozek spřádá nějaké nákupy a já ani o tom nevím.//
(21:38) Margare-tka: "Může Geralt díky magii v táboře cítit něco špatně."
(21:41) Margare-tka: ?
(21:43) Morigan: "Problém je, že tohle není tábor, ale putovní kolona. Magické změny cítí jeho medailon, ale nevím, na jak velkou vzdálenost."
(21:44) Margare-tka: "Hm, tak budeme doufat, že kdyby něco, tak to ucítí včas. A máme okolo ebe ty ochranné hranice?"
(21:49) Morigan: "V noci něco je."
(21:51) Margare-tka: "Tak to je dobrý. "
(21:52) Morigan: "To jo, ale nedá se to srovnat se základním táborem," vzdychnu.
(21:54) Morigan: Pomalu se vracíme, aby to nebylo tak divné.
(21:58) Ketryn: "Musíme se tvářit nějak normálně, aby nebylo divné, že jsme přišly ze záchoda rozhozené," šeptám cestou.
(22:01) Morigan: "To je pravda," uvědomím si a snažím se.
(22:03) Margare-tka: "To je fakt." Tak se tvářím jako bychom byly na záchodě:-D

(18:25) Margare-tka: No ještě by nám chyběla nějaká nestvůra.
(18:39) Morigan: "Co s tím zjištěním asi mám dělat?" pronesu zoufale.
(18:43) Morigan: "Třeba poinformovat vědmáka," navrhne Klaus.
(18:53) Margare-tka: Něco jako Geralte ze severu se blíží isgardská hlídka.
(18:53) Morigan: "No jasně, to bude opravdu nenápadné!"
(18:54) Margare-tka: "Asi tam jak mu jako vysvětlí, že tady něco je? a on se na to začne soustředit a najde tě."
(18:55) Margare-tka: Vhrknu ze sebe. Asi s tím přeřekem.
(18:58) Morigan: "Měl by to poznat sám, když je takový odborník," řekne Klaus sarkasticky. "Což se ale zatím evidentně nestalo."
(19:01) Margare-tka: "Říkal jsi, že je daleko a taky jsou v táboře čarodějové a to to určitě ovlivňuje, že jo Mor."
(19:08) Morigan: "Až se přiblíží, tak to pozná," jsem si jistá. "Ale aby už nebylo pozdě..."
(19:09) Margare-tka: "A ty tušíš co to je? Musíš něco tušit."
(19:14) Morigan: "Na vlkodlaka to nevypadá, je dost rychlý a nemyslím si, že je to vampýr. Možná nějaký nižší druh. Nebo zafir."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(19:15) Ketryn: Tak teď asi nebudu mít klidné spaní vůbec.
(19:16) Margare-tka: Jsem krapet víc zoufalá, když si uvědomím, že je to možná zafir. A ještě když geralt řekl, že s nimi není ještě tolik zkušeností.
(19:19) Morigan: "Bohové..." zaúpím tiše. "Je doufám jen jeden!"
(19:21) Morigan: "Mám pocit, že ano."
(19:44) Margare-tka: Ach jo. To zase bude nějaký problém. Kort když je tu tolik lidí. To ho určitě bude táhnout.
(19:52) Morigan: "Ach ne, se zafirem jsem se už opravdu setkat nechtěla!"
(19:56) Margare-tka: "Tak třeba to nebude on."
(19:56) Margare-tka: "A oni nejsou samotáři, ne. A Klaus říkal, že tenhle je sám."
(20:01) Morigan: "Na to by asi líp odpověděl Geralt..."
(20:15) Margare-tka: Už jsme si došly na ten záchod a nebo to stále držíme?
(20:21) Morigan: Jestli si chceš dojít a nevadí ti Klaus...:-)
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(20:36) Ketryn: Doufám, že by ten netvor mohl zas zmizet... Potkat se znovu se zafirem bych si opravdu nepřála :-(
(20:37) Morigan: "Ještě něco, co bychom měli vědět?" vzdychnu.
(20:38) Margare-tka: Ne to já ještě vydržím, jen jestli to bylo po cestě tam a nebo zpět.:-)
(20:38) Morigan: Tam.
(20:42) Margare-tka: Vydržím to:-)
(20:46) Morigan: "Že si tě... hlídám," řekne Klaus a pak je pryč.
(20:47) Ketryn: "No...bezva..." vzdychnu.
(20:48) Margare-tka: "Hm. Úplně jsem zapomněla, že je ti taky."
(20:49) Ketryn: "Co?"
(20:54) Margare-tka: "źe je tu taky."
(21:00) Margare-tka: ...
(21:00) Ketryn: Asi Margaretinu mluvu nekomentuji a dojdu se vyčůrat, pokud se mi taky chtělo.
(21:04) Margare-tka: Já si určitě dojdu. A chtě nechtě se rozhlížím okolo. I když vím že nás teď kontroluje Klaus.
(21:05) Margare-tka: "Budeš to říkat Geraltovi?"

(12:13) Morigan: "Klausi a CO TU DĚLÁŠ?" zeptám se. Pořád šeptám, ale dost důrazným tónem.
(12:14) Morigan: "Lovím," odvětí.
(12:14) Morigan: "Tady?? Zbláznil ses?"
(12:14) Morigan: "To byl vtip. Kam se poděl tvůj smysl pro humor?"
(12:22) Ketryn: Já jsem z toho úleku tak vynervovaná, že smysl pro humor mě opustil asi na vždy.
(12:28) Margare-tka: Ani se nebudu ptát co tu loví.
(12:28) Margare-tka: jelikož mě napadne, že si přišel ulovit Morigan a už je mi z toho špatně.
(12:28) Morigan: "Ale když jsem vás tu potkal, nejspíš bych si dal říct..."
(12:29) Morigan: "Budeš si muset nechat zajít chuť, jsme jen kousek od-!"
(12:29) Morigan: "Jo, já vím."
(12:30) Morigan: "A nepředstírej laskavě, že jsi nás tu potkal náhodou!"
(12:30) Morigan: "Nepotkal," souhlasí. "Cítil jsem povinnost říct ti něco důležitého, čarodějko."
(12:33) Morigan: "A to??"
(12:33) Morigan: "Že tu v okolí putující armády nejsem jediný lovec."
(12:37) Margare-tka: "A to jsi ho viděl?"
(12:39) Morigan: Rozhodně nejsem tak klidná, jako Margaret. "Cože?? Myslíš tím... další vampýr?!"
(12:41) Morigan: "To jsem si původně myslel, ale teď už bych to tak neřekl. Drží se dost dál, ale to neznamená, že se nemůže přiblížit."
(12:43) Margare-tka: No to je super.
(12:45) Morigan: "To si děláš srandu," vydechnu.
(12:45) Morigan: "Ne, tentokrát ne."

(22:52) Morigan: "Jsi si nějak jistý!" syknu.
(22:59) Morigan: "Já jsem si vždycky jistý. A vy byste možná neměli chodit z tábořiště samy. Něco by tu na vás mohlo číhat."
(23:04) Margare-tka: "Když jsi tu ty, tak co jiného by u číhalo?":-)

(21:58) Margare-tka: (Jako při představě, že nás čeká ještě minimálně osm dní se začínám osejpat.)
(22:01) Morigan: "Zajímavé, že se ptáš," ozve se mužský hlas vteřinu předtím, než v té tmě do někoho narazíš.
(22:02) Margare-tka: "Tak to asi nadskočím hrůzou.
(22:02) Margare-tka: Asi budu mít infarkt...
(22:04) Morigan: "Klausi!" zašeptám vyšokovaně.
(22:05) Ketryn: Asi umřu leknutím-
(22:05) Margare-tka: Doufala jsem, že to bude on. Nečekala jsem, že někdy budu ráda, že ho vidím.
(22:09) Morigan: "Dobrý večer," řekne, jako bychom nebyli uprostřed lesa.
(22:09) Morigan: "Co tu děláš?? Jsme hrozně blízko..."
(22:10) Morigan: "Zaklínače, ano, já vím," doplní mě sarkasticky. "Ale slyšet nás nemůže, pokud nevypil ten svůj lektvar, což hádám nevypil."
(22:12) Ketryn: Z něho fakt budeme mít jednou psotník...
(22:21) Margare-tka: Vždycky dokáže vyděsit k smrti a ani se nemusí snažit.

(19:02) Morigan: Přikývnu, ale mlčím.
(19:03) Margare-tka: Hm. Nedivím se, když řekne tohle.
(19:04) Margare-tka: Tak trochu jsem tu představila jak by se tvářil kdyby věděl, že možná čekám vlkodlaka.
(19:09) Margare-tka: To by ho asi trefil šlak, zaklínač nezaklínač:-/
(19:14) Morigan: "V životě můžou nastat různé situace, neměl bych je soudit," pokračuje Geralt. "I když je to těžké. Jen doufám, že něco podobného už mě nepotká," pousměje se.
(19:18) Morigan: Pousměju se taky a nejradši bych se zahrabala do země.
(19:21) Morigan: "A teď si dejte pusu!" prohlásí Marigold.
(19:23) Morigan: Kopnu ho do nohy.
(19:26) Ketryn: To se usměji, pusu by to chtělo :-)
(19:28) Margare-tka: mám chuť začít skandovat.... s Marogoldem:-)
(19:28) Margare-tka: "To není špatný nápad."
(19:30) Morigan: "Au!" úpí Marigold. "Ty si hrozně libuješ v násilí!"
(19:35) Margare-tka: asi jsem v poslední době nechápavá, ale dělám, že to chápu:-)
(20:13) Morigan: "Obzvlášť v násilí na konkrétních lidech," prohlásím a dám Geraltovi pusu na tvář, jinak by nebyl klid!
(20:26) Morigan: Kdybychom nebyly tak unavení z předchozí noci, asi bychom tam seděli déle, ale takhle to stejně musíme rozpustit. Tentokrát ale nezabráníme tomu, aby se na naše místo noclehu nenacpal Marigold.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(20:35) Ketryn: Tak aspoň něco :-) Na pusu by byla lepší, ale na to raději neupozorňuji.
(20:35) Ketryn: Já už jsem asi pak tak unavená, že mi je jedno kde a jak spím, pokud mi je aspoň trochu teplo.
(20:37) Margare-tka: Taky si lehnu a spím s uspokojením, že jste se usmířili:-)
(20:37) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(20:37) Margare-tka: Tak asi moc nespím.
(20:41) Morigan: Margaret to chvíli trvá, ale ostatní spíš padnou do mdlob než do spánku. Naštěstí neprší.
(20:42) Morigan: Ráno už není tak hezky, je spíš polojasno, ale to je ještě dobré. Bahno už trochu uschlo, tak se bude cestovat lépe.
(20:46) Ketryn: Tak to je docela dobrý den :-)
(20:48) Margare-tka: Tak zase ráno zajedu do naší klasiky. Oheň jídlo a spol. Pořád se balím do toho pláště, aby to nebylo vidět. ale začínám mít pocit, že je to zbytečný.
(20:54) Morigan: No ono se balíš stejně, moc teplo není, hlavně po ránu.
(21:08) Morigan: Den proběhne standartně, ale už se stejně těšíte na večer. Dneska ale Katryn není tak unavená.
(21:11) Morigan: Večer se nescházíme najednou, ale přicházíme postupně. První dorazí James s Patrickem.
(21:13) Ketryn: Hned se začnu usmívat, když je vidím :-) Mám radost, že zas budu moct trávit večer s Patrickem.
(21:14) Margare-tka: Tak já tam zase dělám něco teplého. Podle toho co tam je.
(21:15) Margare-tka: Já už se moc těším do tábora. "Za jak dlouho se tak odhaduje, že tam budeme?"
(21:26) Morigan: "Odhad celé cesty byl týden až dva," odpoví James.
(21:26) Morigan: Pak dorazím i já.
(21:36) Margare-tka: A jedeme kolik dní?
(21:37) Margare-tka: "Ahoj:-)"
(21:40) Morigan: (Asi čtyři nebo pět)
(21:42) Morigan: Najíme se a napijeme a hřejeme se u ohně. Ještě, než se nějak začneme chystat ke spánku, jdeme s Margaret o kus dál na záchod. To jsou většinou jediné chvíle, kdy si můžeme promluvit samy.
(21:51) Margare-tka: "A ty jsi celou cestu u Murtagha a nebo čarodějů?"
(21:53) Morigan: "Jak kdy. Je to tedy pěkně dlouhá cesta..."
(21:56) Margare-tka: "No a ještě bude, jak jsem se dneska ujistila. A jinak v okolí naší putující armády je všechno v pořádku?"

(16:41) Morigan: "Měl bych se omluvit," prohlásí Geralt z ničeho nic, ale pravděpodobně po delším odhodlávání. Podívám se na něj udiveně.
(16:41) Morigan: "Já myslím, že to není třeba..." řeknu.
(16:43) Morigan: "Ale ano je, nezachoval jsem se správně...já jen...jsem zaklínač, takže některé věci jsou pro mě prostě..."
(16:43) Morigan: "To už je pryč," snažím se, aby se o tom moc nemluvilo.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:05) Margare-tka: "prosím tě, to vůbec není třeba. Neříkala jsem to tak jsem nečekala, že by too někdo všiml. nemusíš si s tím lámat hlavu."¨
(17:05) Margare-tka: :-D tak dobrý, mě to vůbec nedošlo... takže to asi přejdete:-D
(17:06) Morigan: Všichni se na Margaret udiveně podívají.
(17:10) Margare-tka: "No dobrý popletla jsem to... nějak..."
(17:28) Margare-tka: Nějak mi to nedošlo jak jsme se bavili o tom těhotenství:-( Vařim tu do tho zelňačku a mám mozek v hrncii.
(17:37) Morigan: "To je tím dítětem," poznamená Marigold, ale nikdo na něj nezareaguje.
(17:51) Margare-tka: "Asi."
(17:53) Morigan: "Není," pokračuje Geralt. "Já...hned mi to došlo a chtěl jsem se vrátit, jenže jsem nevěděl jak a bylo to hloupé," pokračuje Geralt. Nejspíš to chtěl říct už delší dobu, takže ho asi nic nezastaví.
(17:55) Margare-tka: To je hezký....prostě Geralt je úžasný.
(18:24) Morigan: "Tedy nebylo to hned, ale nakonec přece jen," upřesní. "Je to jen...to, čím jsem mi nenechává moc prostoru na to, abych uvažoval o pohnutkách jiných lidí, když jde o...netvory," dokončí s pohledem zabodnutým do ohně.
(18:25) Morigan: "Nemohl jsi to vědět," řeknu.

:47) Margare-tka: Tak to já si teda asi nedám.... udělám se čaj.
(14:49) Margare-tka: "Jo to byla:-) Nikdy jsme nevěděli kde se probudíme..."
(14:54) Morigan: Čutory pořád putují nějak dokola a Geralt to stejně vždycky podá Margaret, která je vedle něj.
(14:55) Margare-tka: Tak já to posílám dál kdo sedí vedle mě. Možná jsem si jednou lokla toho vína.
(14:57) Margare-tka: Ale opravdu malinko, jsem ráda, že je všech o v pořádku,. Tak to nechci provokovat.
(14:59) Margare-tka: Byl čas ještě něco uvařit a nebo se pochod díky rannímu zpoždění prodloužil?
(15:01) Morigan: "Geralte neposílej jí to pořád, když čeká dítě, tak se nemůže opíjet!" nevydrží už to Marigold. "Ačkoliv nechápu, kdo tohle vymyslel, kořalka ještě nikomu neuškodila a víno už teprve ne, natož dítěti."
(15:02) Morigan: Geralt se zatváří překvapeně. "Ty čekáš dítě?"
(15:02) Morigan: Moc se neopozdil, takže jestli se ti něco chtělo dělat...
(15:11) Margare-tka: No to ve mě trochu hrkne, když to takhle Marigold řekne na plnou pusu. "No.. ano. Ale zatím to není moc veřejné Marigolde."
(15:12) Margare-tka: "Pokud chceš mít doma od raného věku alkoholika, tak ho pít mohu, ale já nechci.:-)"
(15:14) Morigan: "To si jenom myslíš, že to není moc veřejné," ujistí tě s úsměvem.
(15:14) Morigan: Pro Geralta to ale novinka evidentně byla.
(15:15) Margare-tka: "No tak je mi jasné, že to někteří poznali, ale zatím to není oficiální. Jak moc myslím, že to není veřejné.?"
(15:19) Morigan: "Tady se to vyhlašuje nějak oficiálně, jo?" podiví se Marigold.
(15:22) Morigan: "Samozřejmě, že ne!" řeknu mu.
(15:22) Margare-tka: "Ne to ne, ale zatím jsem to nikomu neříkala, jen pár lidem a kde jsi to slyšel?"
(15:25) Morigan: Zamyslí se. "Někde cestou...ale už jsem to věděl předtím."
(15:27) Margare-tka: "Hm. teď je to takové okatější. Už abychom dorazili do toho tábora."
(15:38) Margare-tka: "spíš by mě těšilo, kdyby jsi si toho nevšiml. takže Geralt mě potěšil:-)"
(15:44) Morigan: "Geralt takovým věcem nerozumí, to není průměrný ukazatel společnosti," poznamená Marigold.
(15:46) Margare-tka: "Ale prosím tě, za to ty jim nějak moc rozumíš. Zrovna na tebe jsem vsázela, že si toho nevšimneš.:-)"
(15:57) Morigan: "Dovol, já už toho viděl..."
(15:58) Margare-tka: "Jo to nepopírám."

(10:07) Morigan: V rozbláceném terénu se jede vozům obtížněji a vám jde ještě hůř, i když krásně celý den svítí sluníčko.
(10:38) Ketryn: Tak aspoň že svítí to sluníčko. Asi to musí být dost únavné, když jsme skoro nespali a to bláto se lepí na boty. Jdu v kalhotách, abych z toho bahna neměla desetikilovou sukni.
(10:44) Morigan: Kolem poledne už na tebe opravdu padne únava, to bude dlouhý den.
(10:50) Ketryn: Tak jdu a snažím se soustředit na cestu, abych někam nespadla. Prakticky nemluvím a těším se na večer.
(11:22) Morigan: Když je přestávka na jídlo, tak v sedě docela usínáš, ale protože je pochod kvůli rannímu sušení kratší, není to tak úplně k nevydržení. Večer přijedu jen s Geraltem a Marigoldem, protože kluci vyfasovali hlídku.
(11:34) Morigan: "Je nás sice míň," haleká Marigold už zdálky, když vás vidí. "Ale za to sebou máme tohle!" mává dvěma velkými čutorami, které má v ruce.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(12:17) Morigan: Sedneme si k ohni, jíme a Marigold hned načne to, co přinesl. Mezitím nám stačí říct, že to vyhrál v kostkách.
(12:17) Ketryn: To mě mrzí, že tu kluci dneska nemohou být.
(12:18) Ketryn: "Koukám, že tu nezahálíš," zasměju se :-) "Obávám se ale, že jestli se po dnešku napiju, tak mě to odrovná a už nevstanu..."
(12:22) Morigan: "To tě právě probudí!" vysvětluje Marigold. V jedné čutoře je docela silné víno a v druhé nějaká kořalka.
(12:25) Ketryn: "No, tak to pochybuji," :-D "vsázela bych spíš na to, že mě to zabije."
(12:26) Ketryn: Ale nakonec přeci jen absťák po alkoholu zvítězí a napiju se.
(12:31) Morigan: Taky se tomu nebráním.
(12:50) Ketryn: Dávám si ale pozor, abych se náhodou nějak nepřipila... To už bych fakt zítra nevstala.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(13:41) Morigan: Ono toho sice není tolik, ale zase při té únavě...
(13:41) Morigan: K6
(13:47) Ketryn: Tak to je takový průměr. Jen doufám, že mě zas nepřepadne z únavy smácí krize.
(13:49) Morigan: Tak trochu připitá jsi, ale to za chvilku všichni, obzvlášť když se míchá to víno s tou kořalkou. Ještě, že jsme u toho jedli.
(13:50) Ketryn: To jo, jinak už bychom se tam fakt váleli..
(13:51) Ketryn: Asi se mi střídá veselá nálada s unavenou a zamlklou.
(13:51) Morigan: Marigold v přestávkách pití, jídla a mluvení hraje čím dál rozvernější písničky.
(13:51) Ketryn: Tak to mě baví :-)
(14:09) Morigan: Pak i docela sprosté, ale i to je zábava. Na tanec jsme opravdu moc unavení, tak zůstaneme u zpívání, přestože Marigold naléhá.
(14:09) Morigan: "Holky, ten vojenský život je docela paráda!" prohlašuje Marigold.
(14:11) Ketryn: "To bych raději moc nevyhlašovala. Ještě si nezažil ty horší chvíle..." prohlásím, ale směji se.
(14:17) Morigan: "Jestli myslíš pití u ohně, tak to děláš pořád, Marigolde. To s armádou nemá moc společného," poznamená Geralt.
(14:20) Morigan: "No dovol! Jako bych byl nějaký ochlasta, pijan a bohém!" odfrkne si Marigold. "Jsem básník, umělec!"
(14:24) Ketryn: :-D
(14:25) Ketryn: "No rozhodně k tomu básnění piješ neustále," :-)
(14:33) Morigan: Všichni se smějeme, což Marigolda mírně urazí.
(14:41) Ketryn: "No tak, to k tomu patří. Bardi musí být bohémové." ;-) šťouchnu do něho přátelsky. "Náhodou to byla sranda, když jsme v s vámi cestovali a každý večer se rozveselili v nějaké krčmě. Jen jsme si trochu našlápli k alkoholismu." :-)

(15:03) Ketryn -> Morigan: Já taky nemůžu a musím se smát.
(15:03) Ketryn -> Morigan: //Mně to nejde načíst.//
(15:11) Ketryn -> Morigan: "Ale nějak živit bychom se museli? takže bychom byli obchodníci?"
(15:12) Morigan -> Ketryn: "No tak mohli bychom lovit ryby, to nám šlo," uvažuje James napůl v legraci.
(15:13) Morigan -> Ketryn: //Už zase :-((//
(15:24) Ketryn -> Morigan: "To by chtělo spíš zas nějakou rybářskou vesničku. Je fakt, že v Baladě jsme se měli hezky." :-)
(15:24) Ketryn -> Morigan: //No :-(//
(15:31) Morigan -> Ketryn: "To se nevylučuje s lodí," trvá na tom Patrick.
(15:53) Ketryn -> Morigan: "Člověk by řekl, že ti bude spíš chybět vlastní panství, měkké koberce a plné stoly jídla. A ono se ti místo toho stýská po lodi a moři." :-)
(15:54) Ketryn -> Morigan: //Jdu domů. Tam se snad ještě na chvíli připojím, než půjdeme do toho divadla.//
(16:18) Morigan -> Ketryn: "No tak panství už asi mít nebudu," pokrčí rameny.
(16:31) Ketryn: //Jsem tu :-)//
(16:33) Ketryn -> Morigan: "No na vlastní loď to teď taky moc nevypadá," stále jsem pobavená. "Ale snít si můžeš, to je fakt." :-) Krátce ho políbím.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:41) Margare-tka: //Ahoj.-) Taky jsem teď dorazila.//
(16:43) Morigan -> Ketryn: "Ale je to rozhodně pravděpodobnější," trvá si na tom. "A tomu pirátství se zas až tak nebráním..."
(16:43) Morigan -> Ketryn: "Patricku!" zasměju se udiveně.
(16:44) Morigan -> Ketryn: "Aspoň bychom mohli do podpalubí, narozdíl od momentální situace."
(16:44) Morigan -> Ketryn: "Tady můžeme leda tak pod vůz!" směje se James. "Ale to by nám moc nepomohlo."
(16:47) Ketryn -> Morigan: "Já už fakt nemůžu!" :-D z neustálého smíchu mě už bolí břicho.
(16:49) Margare-tka: No já se asi vyspím dobře, ale mám špatné vědomí z toho, že vy jste pod přístřeškem.
(16:55) Morigan -> Ketryn: V podobném duchu jsme vzhůru až do rána. Přestane pršet těsně před úsvitem.
(17:01) Ketryn -> Morigan: "No, tak aspoň nám nebude pršet na cestu..." snažím se na tom najít něco pozitivního. Jsem stále krizově vysmátá, ale až se budeme muset vydat na cestu, tak na mě asi padne únava a špatná nálada.
(17:03) Morigan -> Ketryn: Vylézáme ven a s tím jak svítá zjišťujeme, že obloha je úplně vymetená. Je nám dost zima, ale asi bude svítit sluníčko, což už se nestalo dlouho.
(17:05) Ketryn -> Morigan: "Tak třeba i uschneme," dívám se na jasnou oblohu a snažím se zahřát poskakováním na místě.
(17:06) Morigan: Asi skáčeme všichni. Naštěstí už se tam rozdělává několik ohňů, budou potřeba. Hned k jednomu jdeme.
(17:07) Margare-tka: Tak aspoň k něčemu byl ten déšť. Vstanu uklidím to tam a připojím se k ranímu dění.
(17:11) Ketryn: Tak se snažím zahřát u ohně a dám vařit čaj, pokud už to neudělal někdo jiný.
(17:11) Morigan: Zastaví se jen Christopher s kotlíkem horké kávy, tentokrát bez Gordona. "Dneska se asi bude hodit," povzdechne si s úsměvem. Taky je dost mokrý. Obdařím ho velmi vděčným pohledem, i když jde hned pryč.
(17:15) Ketryn: Za kafe jsem v tuhle chvíli opravdu vděčná!
(17:18) Margare-tka: Tak pokud zbyla ještě nějaká polévka tak vám ji doohřeju a udělám nějaký teplý čaj a ty placky.
(17:18) Margare-tka: Když vás vidím všechny takhle promoklý, tak vděčím Jamesovi. Tohle by asi dobře nedopadlo.
(17:20) Morigan: Tentokrát vyjíždíme později, protože se všechno suší u ohně nebo na sluníčku, které začíná hřát. Vypadá to tam jak v prádelně. Marigold pořád remcá a slibuje nějakou strašnou negativní píseň o dešti.
(17:26) Margare-tka: jeho remcání mě pobaví a pomáhám vám to aspoň sušit. a obracet. aby se to rychleji usušilo.
(17:29) Ketryn: Taky suším a snažím se ignorovat Marigoldovo remcání, aby mi to ještě nezhoršovalo náladu.
(17:29) Morigan: I když jsme prakticky celou noc nespali, je to docela veselé ráno, asi kvůli tomu sluníčku.
(17:29) Margare-tka: Asi tohle těhotenství budu trpět zapomnětlivostí. Zase nevím jaký je měsíc.
(17:30) Margare-tka: Mě se to rána až na to, že jste všichni mokrý líbí. To sušení je takový ztmelující.
(17:32) Morigan: Ona je to spíš krizová veselost. Nalijeme se všichni kafem a jakmile to jde, vyrazíme na cestu.
(17:37) Margare-tka: Hm to já to kafe pít tolik nemohu, takže deska už si ho nedám a nebo jen od jedné u vás upiju trošilinku... Ale ničí mě to!!!!!

(10:57) Morigan: Večer se zase všichni setkáme, přijedeme k vám a rozděláváme oheň (a Margaret může vařit tu polívku)
(10:58) Margare-tka: Koukala jsem se přes den jestli tam jsou ingredience na něco aby se z toho dala udělat a pokud jsou, tak se do ni dám:-) Zase abych tam něco nevařila jen z vody.
(10:59) Morigan: (Jo, jsou tam :-) Něco se z toho určitě uvařit dá.)
(11:00) Margare-tka: Tak jo, mohla by i ostatním přijít vhod.
(11:00) Ketryn: Vždy se mi zvedne nálada, když vás po celém dnu vidím. Držím se u Patricka a jsem ráda, že můžeme být chvíli spolu. Oheň a teplé jídlo taky rozhodně uvítám.
(11:00) Margare-tka: "Pomůžeš mi aby to bylo rychleji?"
(11:00) Margare-tka: zeptám se Kat.
(11:01) Ketryn: "Jojo, určitě." Vstanu a jdu Margaret pomoct.
(11:04) Margare-tka: No to krájení takhle půjde rychleji.
(11:08) Margare-tka: Mám tam z toho dobrou náladu.
(11:09) Morigan: Ona tě přejde, protože to začíná vypadat na déšť...
(11:14) Ketryn: No bezva... :-/
(11:15) Margare-tka: "No to ne." zoufnu si. A doufám, že to přejde.
(11:29) Morigan: Polévku ještě stihneme rychle sníst, ale pak už se musíme od ohniště pakovat, abychom nepromohli.
(11:40) Margare-tka: Tak aspoň, že tak. A to se bude spát ve vozech?

21:08) Ketryn: "Už odjeli?" podivím se. "To jsem se taky nestihla rozloučit..."
(21:21) Margare-tka: "No s tím předvojem:-(. Nějak mi nedošlo, že předvoj bude mít čaroděje. Jo a taky jsem moc neřešila, že tam u té žádosti aby se na mě koukl Miki byl Richie. Tedy pak odešel... Ale stejně to ví od tebe."
(21:22) Morigan: Zkouším si jít brzo lehnout.
(21:23) Morigan: "Za chvilku to budou vědět asi všichni...je to holt tábor."
(21:26) Morigan: Ležíme pak jen při jedné svíčce a povídáme si.
(21:26) Morigan: Klaus se opět neobjeví, což je zvláštní, ale je to dobře.
(21:27) Ketryn: "Já za to nemůžu, co Richie z pouta vycítí... I na mě ví ne zrovna příjemné věci."
(21:28) Ketryn: Z hlediska psychického zdraví to dobře je.
(21:30) Morigan: Podvědomě ho ale čekám.
(21:33) Margare-tka: "No já vím, ale potřebuji to dořešit s Lorenem. Přece jenom už je to několik měsíců co jsme se viděli naposledy. Já bych nerada, aby to dělal jen proto, že už se jednou zeptal....třeba už to vůbec nechce. Musím o tom pořád přemýšlet."
(21:34) Margare-tka: Taky se převleču a lehnu si. A tak mluvím z postele, "Jako bylo by divný, kdyby dneska nikdo nepřišel.... to už se dlouho nestalo:-D"
(21:39) Morigan: "Je to divný," přikývnu.
(21:50) Morigan: Ráno vstáváme extrémně brzy, což není nic příjemného.
(22:03) Margare-tka: no to se mi vůbec nechce, ale vzchopím se. Dobalím co bylo potřeb.
(22:11) Morigan: Hlavně se musíme dobře obléknout a připravit na cestu. Já se pak s vámi rozloučím, protože nepůjdu úplně s vámi, ale na cestě se určitě uvidíme, jelikož budeme spát někde spolu.
(22:14) Margare-tka: "Dobře a víme kam a kdy máme jít."
(22:16) Morigan: Jo, pojedete s lazaretem.