Druhá strana (159 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(17:53) Morigan -> Ketryn: Nepovedlo se ti napojit se na delší dobu, ale tam, kde je Richie, už nepřátelská armáda je, nebo její část.
(17:54) Ketryn -> Morigan: No to je v čudu, že takhle brzo...:-/ Jsem z toho opravdu hodně nervozní a plná obav.
(17:55) Morigan -> Ketryn: Venku už je světlo.
(17:55) Ketryn -> Morigan: A co Patrick, pořád spí? Snažím se ho když tak jemně probouzet.
(17:56) Ketryn: To, že už je venku světlo, mě celkem překvapí.

(12:56) Ketryn -> Morigan: Pokud je potřeba, tak chvílema pomáhám s přípravou lazaretu, ale většinu času sedím u Patricka. Držím ho z ruku, hladím ve vlasech a zkouším na něho i mluvit, a doufám, že to kouzlo vyprchá co nejdřív. Zároveň mám hodně velké obavy z toho útoku, když mají tak velkou přesilu a silnou magii...
(13:06) Morigan -> Ketryn: Ono zatím tam toho potřeba moc není, spíš se tam všichni tak nervózně pohybují a protože toho příliš nevědí, jsou nervózní ještě více.
(13:10) Ketryn -> Morigan: To u mě by se nervozita taky dala krájet...:-/
(13:10) Morigan -> Ketryn: K6
(13:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(13:13) Morigan -> Ketryn: Tak si ani nevšimneš, že jsi tam u Patricka usnula.
(13:42) Ketryn -> Morigan: To se mi tedy povedlo...
(13:52) Morigan -> Ketryn: Není divu na jednu stranu.
(13:52) Morigan -> Ketryn: K6
(13:53) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(13:53) Ketryn -> Morigan: Jo, to opravdu není divu, po tom vražedném cestování mám dost velký spánkový deficit.
(13:57) Morigan -> Ketryn: Tak spíš tvrdě a nic tě neruší.
(14:01) Ketryn -> Morigan: Aby mě pak nečekal absolutní šok, až se po takovémhle spánku někdy vzbudím...
(15:33) Morigan -> Ketryn: K6
(15:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(15:40) Morigan -> Ketryn: Probere tě pouto. V jednu chvíli, těsně na hranici spánku a bdění se naplno cítíš být v Richieho kůži. Je někde asi venku, až za hradbami. Postavil se v třmenech, napřáhl obě ruce dopředu a vykřikl zaklínadlo, poryv energie, který jím (tebou) projel, tě dočista probudil.
(15:45) Ketryn -> Morigan: Tak to se s leknutím probudím a zjišťuji, co se děje?? Že by už to začalo? Jde přes pouto zjistit ještě něco víc, nebo mě to probuzení z toho úplně vytrhlo?
(15:45) Morigan -> Ketryn: Můžeš to zkusit.
(15:50) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4

22:29) Morigan -> Margare-tka: Náš stan není moc blízko žádné brány.
(22:30) Morigan -> Margare-tka: Děláš to takhle celou noc, nebo si jdeš lehnout?
(22:41) Margare-tka: Jdu si taky lehnout samozřejmě, jinak bych byla úplně grogy. A doufám, že mi kdyby se něco dělo někdo dal vědět.
(22:41) Margare-tka -> Morigan: Jdu si taky lehnout samozřejmě, jinak bych byla úplně grogy. A doufám, že mi kdyby se něco dělo někdo dal vědět.
(23:19) Morigan -> Margare-tka: Já myslím, že si nemůžeš nevšimnout, kdyby se něco dělo :-)
23:25) Morigan -> Margare-tka: K6
(23:53) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2

(21:26) Morigan -> Ketryn: Patrick stále spí, v lazaretu už je živěji, než předtím, ale ne o moc a taky tam ještě není moc lidí (personálu). Všichni vědí, že to teprve přijde.
(21:27) Margare-tka: "No zatím." řeknu troichu nešťastně a doufám, že se Patrick brzo probudí.
(21:29) Ketryn -> Morigan: Doufám, že se probudí co nejdřív...Jsem u něj nebo případně s něčím pomůžu v lazaretu, ale nikam dál se nevzdaluji. Jen se před tím pokusím sehnat nějaké jídlo pro sebe a i na později pro Patricka.
(21:39) Morigan -> Ketryn: Zatím se nebudí, ale už asi nespí tak tvrdě.
(21:45) Ketryn -> Morigan: Tak u něj sedím, držím ho za ruku a možná občas podřimuji. Zároveň poslouchám, co se děje kolem, a občas se dojdu podívat před stan, jestli se něco nezměnilo.

(20:15) Ketryn: Když se ozbrojíš, tak hned zas běžíš pryč?
(20:25) Morigan: Ano. Vezmu si svoje zbraně a ještě kontroluji, co by se mi sebou mohlo hodit a pak jdu.
(20:29) Ketryn: Dívám se za tebou hodně nervozně...
(20:30) Ketryn: "Tohle je opravdu hrozná situace...!" vzdychnu, když Morigan odejde.
20:31) Ketryn: V hlavě mi neustále straší otázka: Co když nás dobyjou? Ale nahlas mlčím.
(20:34) Margare-tka: "Nějak jsem nepochopila jestli bude lepší abych zůstali tady a nebo šly do toho lazaretu. Minule mi bylo dost zle."
(20:34) Morigan: Dlouhou dobu se neděje nic, kromě toho, že se přiřítí ozbrojený James ujistit se, že je Katryn opravdu tady a v pořádku, i když vypadá strašně. Není čas, tak se nikdo zatím neptá, jak ses vlastně dostala zpátky...
(20:35) Ketryn: "Ty bys ve svém stavu asi měla zůstat tady," odpovím Margaret.
20:35) Ketryn: Jsem ráda, že ho vidím :-)
20:36) Ketryn: Nic teď nezmůžeme, takže jdu pak za Patrickem. A nervy mám na pochodu...
(20:41) Ketryn: Hodlám u něho zůstat dokud se neprobere. Snad to bude brzy.
(20:48) Margare-tka: "No to je tedy dobrý....to se tu zcvoknu a ty se zase někam ztratíš."
(20:50) Morigan: To už je mezitím tma.
(20:51) Ketryn: "Já se nehodlám už nikam ztrácet! Budu u Patricka..."
(20:55) Morigan: V táboře je znát, že se děje (bude dít) něco vážného. Většina vojáků je u palisád a zpevňuje je.
(20:56) Margare-tka: "No dobře, ale měly bychom se nějak domluvit, kde se sejdeme a nebo kdyby se něco dělo, tak jestli by jsi mi to přišlůa říct, jelikož tady se moc nedozvím."
(21:14) Ketryn: "No, tak asi tady...Anebo můžeš jít se mnou do lazaretu za Patrickem, ale nebudeš nic dělat, aby se ti neudělalo zle."
(21:16) Margare-tka: "No to taky mohu, ale spíš bylo zle z toho smradu krve..."
(21:18) Ketryn: "Tak uvidíš...Já už ale opravdu jdu. Půjdeš tedy se mnou nebo budeš tady?"
(21:24) Margare-tka: "Asi budu tady, když tak tam za tebou dojdu."
(21:24) Margare-tka: "Třeba nás Morigan bude hledat tady."
(21:25) Ketryn: "Dobře. Já budu u Patricka a nemám v plánu jít nikam jinam, tak zatím," rozloučím se a vyrazím do lazaretu za Patrickem.
(21:27) Margare-tka: "No zatím." řeknu troichu nešťastně a doufám, že se Patrick brzo probudí.
22:00) Margare-tka -> Morigan: Tak nějak tam pokllidím po tom co tam všechno proběhlo. Chdím ven před stan jestli něco neuvidím a nebo neuslyším. Jak daleko jsme od nějaké brány?

(14:56) Morigan: Venku v táboře je samozřejmě živo čím dál víc. Příběhnu se do stanu ozbrojit, čímž asi vzbudím i Katryn.
(15:15) Ketryn: Tak to se leknu a chvíli jsem dost zmatená a ani nevím, kde jsem. "Co se děje?!" vypadne ze mě zmateně.
(15:16) Margare-tka: "Co máme dělat? Jak to vypadá?"
(15:29) Morigan: Zatím nijak, někteří čarodějové vyjeli před tábor a pokouší se zrušit tu kamufláž. Já se musím ozbrojit."
(15:31) Margare-tka: "Tak já ti pomohu." A jdu ti podávat co potřebuješ a zapínat tě do něho.
(15:39) Morigan: Tak si nechám pomoct.
(15:41) Margare-tka: "Máme tady s Kat na tebe počkat a nebo jít do lazaretu?? Za jak dlouho by tady tak měli být?"
(15:44) Morigan: "Nevím, doufám, že opravdu až zítra!"
(15:46) Margare-tka: "A do ostatních tábor se posílala zpráva a nebo se to nestihne?"
(15:48) Morigan: "Zkusilo se to. Snad to poslové zvládnou. Ale jestli myslíš, jestli tam stihnou dojet do případného útoku, tak to jen těžko."
(15:58) Margare-tka: "Hm to je jasné. Ach Drekje taový hajzl, jak je možné že tohle udělal a nikdo nic necítil!!" Zoufnu si a dám si pozor abych tě v tom neutáhla jako v korzetu.
(16:07) Morigan: "Protože krycí kouzla chtějí, aby nikdo nic necítil. Ale je fakt, že si neumím představit, že by to někdo udělal sám."
(16:15) Margare-tka: "No právě a na celou armádu, nechápu jak se mu to mohlo v těhle podmínkách povést."
(16:15) Ketryn: "Třeba už je těch čarodějů víc..."
(16:16) Ketryn: Cítím se absolutně v krizi.
(16:17) Ketryn: "Někdo by měl vzbudit Patricka, jestli má ten útok přijít tak brzy...Nebo to kouzlo vyprchá samo?" řeknu, když se nějak vzpamatuji, a vstávám z postele. Jestli je ještě s čím, tak taky pomohu.
(16:28) Morigan: "V životě by mě nenapadlo, že někdo pokryje celou armádu! Musí to být jiná magie, jinak by ty hranice reagovaly jinak... " říkám rychle při oblékání.
(16:29) Morigan: "Vyprchá to samo, záleží na tom, kdy ho uspal. Ale nemusí do bitvy, všichni si myslí, že je nemocný."
(16:31) Ketryn: "Dobře..."

(21:58) Margare-tka -> Morigan: A taky jsem se najedla. A nějak se tam věnuji Klausovi.
(22:02) Morigan -> Margare-tka: Klaus už tam nebyl.
(22:05) Margare-tka -> Morigan: No tak jsem se oblékla do kalhot a pak tak aby mi nebyla zima až budu venku. A najím se tedy. Pak tam asi z nervozity poklidím a čekám na tebe.
(22:11) Margare-tka -> Morigan: Jenže si myslím, že na mě zapomeneš... Máš hodně práce. Ale stejně nevím co mám dělat.
(22:14) Morigan -> Margare-tka: Pak se tedy vrátila Katryn, najedla se a usnula na své posteli.
(22:17) Margare-tka -> Morigan: Tak tam aspoň přikládám do koše. A asi se tam zblázním.
(22:20) Margare-tka -> Morigan: Ještě než Kat usnula. "Nepotkala jsi Morigan?"
(22:20) Margare-tka: Morigan: Ještě než Kat usnula. "Nepotkala jsi Morigan?"
(22:21) Ketryn: "Ne..."

(18:40) Morigan: Patrick je bledý, pohublý a zarostlý, ale jinak nevypadá, že by mu něco bylo. Spí asi dost tvrdě, když je to pod Mikiho kouzlem.
(18:47) Ketryn: Trochu mě vyděsí, jak vypadá, ale snažím se uklidnit tím, že je hlavně v pořádku. Svezu se k němu na zem a hladím ho ve vlasech šťastná, že ho vidím. Přemýšlím, jestli to kouzlo vyprchá samo nebo ho bude muset Miki přijít probudit, na což teď asi nebude čas, když se na nás řítí armáda.
(19:06) Ketryn: Vůbec se mi od něho nechce, takže tam asi nějakou dobu zůstanu.
(19:20) Morigan: To je jasné. Ztratíš pojem o čase, takže pak už se zdá, že tábor tak nějak oživl.
(19:46) Ketryn: Po hodně dlouhé době se odhodlám vstát, měla bych se dát trochu dohromady, převlíct se, opláchnout se a ještě se najíst. Hodlám se sem ale zas vrátit. A doufám, že bude mít Miki čas, aby Patricka vzbudil...:-( kort jestli má přijít ten útok.
(20:21) Morigan: Takže předpokládám, že jdeš zase zpátky do stanu...?
(20:22) Ketryn: Jo, jdu. Ale byla jsem u Patricka tak hodinu nebo dvě.
(20:26) Morigan: No tak to už je v táboře rozruch, když se vracíte. Vojáci pobíhají sem a tam, byl vyhlášen poplach.
(20:27) Ketryn: "To je krize...!" zoufám si zoufale.
(20:29) Ketryn: Ve stanu se opláchnu (pokud se mi podařilo sehnat aspoň nějakou vodu) a převleču se. A ještě se najím, jestli tam ještě něco zbylo. A pak mám plánu vrátit se zas k Patrickovi.
(20:33) Morigan: Jídlo tam zůstalo netknuté.
(20:35) Ketryn: Tak se snažím pořádně najíst, abych doplnila síly.
(20:44) Morigan: To je dobrý nápad. Po jídle na tebe ale padne neudržitelná únava, což je logické. K6
(20:45) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:46) Ketryn: Hm...tak zpátky k Patrickovi už asi nejdou :-/ Ale opravdu jsem chtěla :-(
(20:50) Morigan: Tak to na tebe padne tak obrovská únava, že s ní nejde bojovat. Ještě se můžeš na poslední chvíli přesunout na postel, pokud na to najdeš sílu.
(20:52) Ketryn: Tak se pokusím aspoň o to. A moje poslední myšlenka je ve smyslu, že se jen na chvíli posadím a pak hned půjdu k Patrickovi...a pak proti své vůli usnu :-(
(21:55) Margare-tka: No já jsem tam Kat nechala s Patrickem a vrátila se do stanu.

(20:34) Morigan: Každopádně já jsem zapomněla na to, co jsi říkala o Klausovi (nebo jsem to odsunula) a mám nervy z úplně něčeho jiného.
(20:34) Morigan: "Viděli jste je? Kolik jich tak mohlo být? Aspoň odhadem!" ptám se Katryn a Klause.
(20:37) Ketryn: No v tuhle chvíli je to pochopitelné. Jestli tu bude ta velká armáda do dvou dnů a my nejsme připraveni, tak je to tedy mega krize!! :-/ Jsem z toho absolutně bledá.
(20:37) Ketryn: "No já nevím....já jsem je neviděla ani neslyšela..." odpovím a dívám se na Klause, který je v tuhle chvíli jediným zdrojem informací.
(20:38) Ketryn: Já jsem furt nějak doufala, že o nich víte :-/
(20:47) Morigan: "Já jsem je spíš cítil," řekne Klaus. "Viděl jsem z nich jen malou část. Ale bylo jich opravdu hodně, rozhodně dvojnásobek, než je vás tady..."
(20:48) Ketryn: Tak to zblednu ještě víc, i když to už asi není možné. To je zlé...
(20:51) Morigan: Málem to se mnou sekne. "Musím okamžitě za ostatními!" řeknu a odběhnu.
(20:55) Ketryn: Upadám z toho do mega obrovské krize!!! A vůbec nevím, co mám teď dělat.
(21:03) Ketryn: A zoufale chci vidět Patricka! Takže se po nějaké chvíli zeptám Margaret, kde že to spí, a poprosím ji, jestli by mě k němu nevzala.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:42) Margare-tka: Tak já tam sedím a jsem taky v krizi. Nějak nevím co je dobré dělat. Takže nám naleju.
(21:42) Margare-tka: I když vím, že bych neměla, ale myslím, že tohle je potřeba.
(21:47) Margare-tka: "Chcete? podám vám je.
(21:50) Ketryn: Tak si vezmu a napiju se. (A samozřejmě jsem se najedla) "Vezmeš mě k tomu Patrickovi? Nebo kde je?" zopakuji otázku. Chci ho konečně vidět a stejně teď nemůžeme nic dělat...
(21:53) Margare-tka: "Jo je v lazaretu. Bylo jednodušší ho tam hlídat. Můžu tě tam zavést." A kouknu se po Klasovi. Vypadá, že mu je špatně? Jako že je hladem vysílený??
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:56) Morigan: Ne, to nevypadá.
(21:57) Ketryn: Tak se zvednu a vyrazíme do lazaretu.
(21:58) Ketryn: Nervy mám ale opravdu hodně a pochodu a ta únava mému psychickému stavu zrovna nepomáhá.
(21:58) Morigan: Tam sice trefí i Katryn, ale protože se vůbec nenajedla, potřebuje doprovod.
(22:00) Margare-tka: "Za chvilku jsme zpátky." řeknu mu a jdu tam tedy Kat odvést. Zavedu ji kde leží Patrick. To vím, když jsem se o něj chodila starat.
(22:00) Ketryn: (Najedla...)
(22:01) Margare-tka: Tak aby jsi se tu ještě někde nesložila. Jako Patrick stejně spí. Tak jsi se pořádně najíst mohla." řeknu když vidím jak jdeš.
(22:03) Morigan: (A kdy? Přinesli jídlo, odešli a hned jsi to řekla...)
(22:06) Ketryn: (No když jsi odběhla, tak jsem si vzala nějaké jídlo. Ale tak to je jedno...)
(22:06) Ketryn: "A kdy se vzbudí?"
(22:11) Morigan: (Přečti si to na nástěnce. Já odběhla právě pro to jídlo :-) Takže tam zůstalo, protože jsme nestihli jíst nikdo, tak doufám, že to nesní Klaus...:-)
(22:11) Morigan: V táboře, jak jím jdete, ještě žádný chaos nenastal, ale asi brzy nastane, až se mi podaří ostatní přesvědčit, že k nám míří armáda.
(22:13) Margare-tka: "No nevím Kat budí se vždyky na jídlo a tak. Nevím kdy byl vzbuzený naposledy."
(22:13) Morigan: Dojdete do lazaretu (Margaret ví, kde leží přesně)
(22:15) Ketryn: (Ne, myslela jsem teď, když jsi odběhla za ostatními čaroději a my tam zůstali. Na Patricka jsem se zeptala až po chvíli a mezi tím si vzala něco k jídlu. Zapomněla jsem to napsat a psala jsem to pak až do závorky k tomu pití, co mi Margaret dala. No tak se když tak najím pak.)
(22:15) Morigan: (Jo takhle, no tak to jo.)
(22:17) Ketryn: Tak jdu, kam mě Margaret vede.
(22:23) Morigan: Patrick leží v části, která není pro vážně nemocné, kde už spíš ranění nebo nemocní odpočívají a tvrdě spí.
(22:27) Ketryn: Tak jdu hned k němu, kde se asi únavou sesypu. Jsem šťastná, že ho konečně vidím a chtěla bych ho vzbudit, ale jsem smířená s tím, že to nepůjde... Dolehne na mě únava z toho krkolomného s zmrzlého cestování a obavy z toho, co teď bude.
(22:31) Margare-tka: nMám trochu problém tě tam dovést, jak jsem nervozní.

//Pardon, včera, jak mě bolela ta hlava, jsem nechtěně usnula...:-(//

Tak to je ještě horší, než jsem se obávala! Mlčím a jsem hodně bledá. Tohle bude zlé...:-/

(22:19) Margare-tka: "A za jak dlouho by tady mohly být. Jak jsou daleko od sebe ty hranice?"
(22:20) Margare-tka: mohli
(22:26) Morigan: "Do dvou dnů!!"
(22:28) Margare-tka: "A stihnou dojet nějaké posily??"
(22:47) Morigan: Na to radši ani neodpovím. "Musím za ostatními!" řeknu zoufale.
(22:55) Margare-tka: koukám, že kat odpadla.
(23:00) Margare-tka: "Pane bože." zoufnu si.
(23:27) Margare-tka: "Mám něco udělat?"
(

(20:00) Ketryn: Mně je z toho na nic...
(20:02) Margare-tka: Pohoršeně jsem se koukla na Klause, jako že chtít tohle.....!!!!!
(20:51) Margare-tka: Ach jo to jsou situace jedna horší něž druhá, jsem zvědavá co a to řekne Mor.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:22) Morigan: Vyprsknu víno, které jsem zrovna pila. "Cože?!" zakašlu. "Budeš mi to asi muset zopakovat!" Klaus se podívá na Katryn pohoršeným pohledem. "Ale no tak, celou dobu s tím naděláš a nakonec to vybalíš takhle?"
(21:36) Morigan: "Nejdřív to s tou armádou, prosím!" řeknu stále ohromeně.
(21:44) Margare-tka: Já nemám slov. Jsem z toho úplně v šoku.
(21:47) Morigan: Když se Katryn k ničemu nemá, ujme se slova Klaus. "Věc se má tak, drahá, že máte za humny velkou nepřátelskou armádu, která pochoduje s velkou pravděpodobností na váš tábor. Je tak blízko, že byste o ní rozhodně vědět měli, pokud v tom není jiný háček. A vsadil bych se, že je."
(21:52) Margare-tka: "Cože??" mám pocit, že to se mnou sekne.
(21:52) Margare-tka: Teda spíš jsem zezelenala.
(21:54) Morigan: "Ty jsi je viděl?? To není možné, máme průzkumníky a..." zarazím se.
(21:55) Morigan: "Leda, že by..." opět se zarazím.
(22:01) Morigan: "Pokud myslíš na magii, tak ta tam rozhodně byla. Nevyznám se v ní nijak zvlášť, vím jen, že ta tvá je sladká, omamná a ostrá. Je jako čokoláda a chilli. Ale ta, co jsem cítil tam, byla úplně jiná. Slizká, dusivá, horká. Nebylo to vůbec nic příjemného. A bylo jí hodně. Vážně hodně."
(22:04) Morigan: Postavím pohárek na stůl, aby mi nevypadl z prstů.
(22:05) Morigan: "Chceš říct, že by dokázali seslat nějaké krycí kouzlo na celou armádu?? To prakticky není možné..."
(22:06) Morigan: "A navíc nevím, co by to udělalo s Hranicemi, ale..." v tu chvíli vypadám, že opravdu omdlím. "Oni už překročili První vnější!! A my o nich vážně nevíme!!!"
(22:12) Margare-tka: Já nevycházím ze šoku....

(18:28) Margare-tka: No jenže Katryn nemá zasunutou postel do ložnice, je v tom předpokoji:-/
(18:28) Margare-tka: Tak taky nalju Kat a Klausovi. "Ještě, že jste se potkali."
(18:30) Ketryn: Moje postel v předsíni mě dost překvapí, ale asi teď nemám sílu to řešit.
(18:31) Ketryn: "Hm..."
(18:31) Margare-tka: No já už pak neměla sílu ji nechat přenést do ložnice. "Víš byl tu posle a vzal první co byla u kraje."
(18:35) Morigan: "Já s Richiem jí přesuneme," rozhodnu a vstanu.
(18:36) Ketryn: (Ty už tam jsi?? Něco mi uniklo?)
(18:38) Morigan: Vždyť jsem šla jen před stan.
(18:39) Ketryn: Aha, já myslela, že jsi šla na dýl pryč :-D
(18:42) Ketryn: Kdyby tam nebyl Richie, tak bych mohla rovnou říct o mé dohodě s Klausem a mít to z krku...
(18:45) Morigan: Richie mě obdaří vyčítavým pohledem, nicméně se zvedne. "Pomůžu vám," zvedne se Klaus taky. "Není třeba," jsem proti. "Tohle ještě zvládnu!" ušklíbne se a jde nám pomoct. Docela jednoduše tu postel přesuneme zpátky na její místo.
(18:45) Ketryn: "Richie, nemohl bys nás prosím nechat o samotě? Potřebovala bych s Morigan probrat něco důvěrného..." zkusím ho poprosit. Bojím se, aby pak byla vůbec nějak příležitost a aby to Klaus nezačal řešit sám.
(18:48) Margare-tka: Tak to koukám. Ale nechám to na tobě.
(19:00) Morigan: "No jistě, jako vždycky," ušklíbne se Richie a bez pozdravu odejde. "Čarodějové jsou mnohem méně sympatičtí, než čarodějky," pronese Klaus, když už je Richie pryč. V tu chvíli donesou jídlo a pití podle mého rozkazu. Je ho plný stůl, u kterého sedíme.
(19:03) Ketryn: Hodně mě to mrzí, že jsem ho takhle vyhodila...:-( Mlčky se dívám, jak za ním zapadne závěs u stanu. "Ach jo..."vzdychnu.
(19:10) Ketryn: "Nejspíš sem táhne docela velké vojsko, Klaus by ti o tom asi mohl říct víc..." začnu. "A taky ti musím říct, dokud mám odvahu, že to, že mě sem Klaus v pořádku dostal, má svoji podmínku..." odmlčím se a polknu. "Byla jsem zoufalá a moc jsem se bála, co by se stalo, kdyby mě chytil Derek, který se v tom městě objevil...Moc se za všechno omlouvám, ale musela slíbit...že...s Klausem strávíš noc..." dořeknu.
(19:13) Morigan: Doufám, že jsi počkala, až ti, co přinesli to jídlo zase odejdou!
(19:14) Ketryn: No jasně! Brala jsem to, že ho přinesli a hned za šli.
(19:57) Margare-tka: No je mi ho docela líto, jelikož se i snažil....
(19:58) Margare-tka: Tak to mi asi upadne česlist...
(19:59) Margare-tka: A oči vyskočí z důlků....

(17:54) Morigan: Konečně pustím Klause. "Pojďme do stanu, přece tady nebudeme stát!" řeknu. Ve vchodu se ale zase zarazím. "Nejdřív musím odvolat všechno, co jsem dneska zorganizovala!" uvědomím si.
(17:59) Ketryn: Já už asi unaveně mlčím a opírám se o něco, ale zoufale bych chtěla vidět Patricka.
(18:00) Ketryn: "To by asi chtělo, jestli už jste měli vyrážet..."vzdychnu.
(18:00) Morigan: "Já to odvolám," nabídne se lord Christopher. "A rád."
(18:07) Ketryn: Mám pocit, že už mě nohy dlouho neudrží, takže půjdu asi pomalu do stanu, abych se mohla aspoň na chvíli posadit, než budeme řešit další věci.
(18:08) Morigan: "Děkuji," řeknu mu upřímně.
(18:12) Ketryn: "Moc se omlouvám za vše, co jsem způsobila..." vypravím ze sebe k vám všem
(18:13) Morigan: Zatím je s tebou ve stanu Margaret s Richiem (který se nějak neměl k odchodu) a s Klausem, kterého jsem tam vtáhla. Já jsem odběhla rychle zařídit jídlo a pití.
(18:15) Ketryn: To se asi mlčky dívám po ostatních.
(18:16) Ketryn: Překvapuje mě, že tam Richie pořád je.
(18:25) Ketryn: A z Richieho a Klausovy současné přítomnosti jsem krapet nervozní.
(18:27) Morigan: Richie zůstává pravděpodobně hlavně ze zvědavosti, ale teď si začal prohlížet Klause. "Museli jste mít obrovské štěstí," konstatuje.
(18:28) Ketryn: "Jo, měli..." odtuším a pevně doufám, že se v tom nechce nějak vrtat.
(18:34) Ketryn: "A je tady něco nového? Přišli jste na to, jak bojovat s magií krve?" zeptám, abych odvedla řeč, a zároveň si vzpomenu na to vojsko, které sem asi míří.

(23:33) Margare-tka: "Ne prostě spí, aby nepil."
(23:35) Ketryn: "Cože?" absolutně to nechápu a už na mě opravdu hodně začíná doléhat únava a vyčerpání.
(23:36) Margare-tka: "No prostě je uspaný, jinak by jsi z něj už teď měla trosku na lihu." už nevím jak ti to říct jinak.
(23:43) Margare-tka: No Klaus je hned na řadě:-) Ale asi až zítra:-)

(22:53) Morigan -> Ketryn: Dojdete k našemu stanu a už se cítíš opravdu vyčerpaná. "Morigan!!" zavolá Richie opravdu nahlas. "Pojď ven, něco ti ukážu!"
(22:54) Ketryn -> Morigan: Hodím po něm zamračený pohled za to NĚCO.
(22:55) Ketryn -> Morigan: Vykroutím mu svoje zápěstí a hodlám jít do našeho stanu.
(22:55) Morigan -> Ketryn: K6
(22:56) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(22:57) Morigan -> Ketryn: Tak se ti to podaří, vykročíš a skoro se ve vchodu srazíš s lordem Christopherem a se mnou.
(22:57) Ketryn -> Morigan: "Morigan!!!" vyhrknu a obejmu tě.
(23:00) Morigan -> Ketryn: "Katryn!!" obejmu tě taky, protože to jsem opravdu nečekala.
(23:03) Ketryn -> Morigan: "Já jsem tak šťastná, že jsem zpátky!!! Ale musela jsem uzavřít hroznou dohodu, abych se sem dostala. Já jsem se tak bála, že mě chytí Derek. Jste všichni v pořádku??? A kde je Patricka?? A Margaret? A asi sem táhne velké vojsko...víte o tom?" hrnu ze sebe otázky a informace, abych se nerozbrečela úlevou a vyčerpáním.
(23:05) Morigan: Vyjdeš ven ve chvíli, kdy si s někým padnu do náruče a po chvilce ti dojde, že je to Katryn. Potom, co se dlouho objímáme, začne překotně mluvit: "Já jsem tak šťastná, že jsem zpátky!!! Ale musela jsem uzavřít hroznou dohodu, abych se sem dostala. Já jsem se tak bála, že mě chytí Derek. Jste všichni v pořádku??? A kde je Patricka?? A Margaret? A asi sem táhne velké vojsko...víte o tom?" hrne ze sebe otázky a informace, aby se nerozbrečela úlevou a vyčerpáním.
(23:09) Margare-tka: "Katryn!!" vykřiknu a jdu ji taky obejmout.
(23:10) Ketryn -> Morigan: "Margaret!!!"
(23:10) Ketryn: "Margaret!!!"
(23:11) Morigan: Pak si všimnu Klause, že tam stojí opodál a když vidím, jak vypadá, trvá mi to asi tři vteřiny, než mi to celé dojde. Takže se beze slova vrhnu Klausovi do náruče, kdyby nebyl vampýr, tak to asi neustojí.
(23:13) Morigan: Dost to překvapí Richieho, který si ho celou dobu nejspíš ani nevšiml, Christophera i Klause, který z toho vypadá mírně v rozpacích.
(23:13) Ketryn: Tak to se na tebe dívám krapet zaskočeně.
(23:15) Ketryn: Chtěla bych ti říct, že to rozhodně neudělal ze své dobroty...Ale takhle před ostatními to jaksi nejde.
(23:16) Margare-tka: "Tys nám dala Mor tě chtěla jet za chvilku hledat." a vítám se s tebou. asi se neudržím a rozbrečím se. Tohle už je hodně na mě.
(23:17) Ketryn: "Já vím...moc mě to celé mrzí!"
(23:21) Margare-tka: "Hlavně že jsi tady.:-)"
(23:24) Ketryn: "Kde je Patrick? Je v pořádku? A víte o té armádě, co asi pochoduje tímhle směrem?"
(23:26) Margare-tka: "Patrick spí." jsme schopná jen říct.
(23:27) Ketryn: "Spí??" absolutně to nechápu. "Je zraněný??!" napadne mě vzápětí a ještě víc poblednu.

(18:45) Morigan -> Margare-tka: Beru zpět, co jsme hrály včera, ráno se nevzbudíme samy, ale vzbudí nás opět nenadálá návštěva u mě ve stanu.
(18:46) Margare-tka -> Morigan: Dobře.:-) Tak to se zase asi leknu jestli tam vletí tak jako minule Richie.
(18:49) Morigan -> Margare-tka: To ne, vejde tam docela normálně, takže to není takový šok. Beztak skoro vyskočím z postele, už mám nějaké zmatené smysly. Zjistíš, že je to Cedrik.
(18:57) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem úplně v šoku. Co tam dělá Cedrik?
(18:57) Margare-tka -> Morigan: "Co se děje?"
(18:58) Morigan -> Margare-tka: "Morigan," říká už při příchodu. Pak se trochu zarazí při pohledu na Jamese.
(18:59) Morigan -> Margare-tka: "Stalo se něco?!" vyhrknu.
(18:59) Morigan -> Margare-tka: "Hranice," řekne jen.
(18:59) Morigan -> Margare-tka: "Která hranice?" ptám se rychle.
(19:02) Margare-tka -> Morigan: Tak já vůbec nechápu ze začátku o co jde, pak mě napadne, že to může být magická hranice.
(19:05) Morigan -> Margare-tka: "První vnější," odpoví Cedrik. "A je to nějaké divné..."
(19:05) Morigan -> Margare-tka: "Jak divné?" nechápu.
(19:07) Morigan -> Margare-tka: "No...je to zvláštně neidetifikovatelné. A někteří z nás si myslí, že je tam nějaká magie...?"
(19:07) Morigan -> Margare-tka: Začínám se oblíkat.
(19:19) Morigan -> Margare-tka: "Děkuju za zprávu, Cedriku," řeknu mu napjatě. "Asi půjdeme za ostatními."
(19:20) Morigan -> Margare-tka: "Jistě," přikývne. "Chtěl jsem, abys věděla, že se něco děje. Počkám venku," řekne a vyjde ze stanu.
(19:21) Morigan -> Margare-tka: "Moc jsem nerozuměl, co říkal," řekne James. Obléká se taky, i když si není jistý, jestli bude moct jít se mnou.
(19:23) Margare-tka -> Morigan: "Mor to je divné. Mohl by to být nějaký čaroděj co se chce třeba přidat?"
(19:24) Morigan -> Margare-tka: "Střídáme se v držení magických hranic kolem tábora. Mluvil o té nejvzdálenější. Když ji někdo překročí, hlavně tedy větší množství lidí, ucítíme to. Ale asi se stalo něco neobvyklého...netuším. Nevím, co cítili, já tu hranici nedržím. Jestli se něco blíží, jsou tam ještě dvě hranice."
(19:24) Margare-tka -> Morigan: Já se taky oblékám. "Můžu jít taky a nebo mám raději počkat tady?"
(19:25) Margare-tka -> Morigan: "Ale armádu by poznal, ne?"
(19:25) Morigan -> Margare-tka: "Proto tam je, aby poznala armádu."
(19:30) Margare-tka -> Morigan: "No to jo, jen jsem chtěla vyloučit armádu."
(19:36) Morigan -> Margare-tka: "Můžeš nás zkusit najít, nejspíš budeme zase u Christiana," řeknu a vyrazím ven. James vyrazí za mnou.
(19:41) Margare-tka -> Morigan: No tak v to případě poklidím po stanu a vykašlu se na to, jelikož bych nerada hodinu bloudila po táboře. Počkám až přijdeš a řekneš mi co. "Počkám tedy raději tu na tebe až přijdeš."
(19:55) Morigan -> Margare-tka: Vrátila jsem se asi za hodinu a půl bez Jamese, abych tě rychle informovala. Moc informací ale nemám. "Nemůžeme se shodnout, co by to mohlo být. Magii cítili všichni, co drželi tu první vnější hranici, ale prostě se nemůžou shodnout, co to sakra je."
(19:57) Morigan -> Margare-tka: "Vyhlásili jsme pro jistotu ostražitost a uvidíme. Jsou tam ještě dvě hranice."
(20:02) Margare-tka -> Morigan: "A zatím ty nic nepřešlo? Je jich jako hodně a nebo málo.?"
(20:04) Morigan -> Margare-tka: "To je právě to, co prý nejde poznat. A to je dost divný."
(20:06) Morigan -> Margare-tka: "Já jdu za tím Richiem a jdu ho přesvědčit, aby se mnou vyjel hledat Katryn. S ním to bude jednodušší."
(20:06) Morigan -> Margare-tka: A pak vyrazím, abych neztrácela čas.
(20:16) Margare-tka -> Morigan: "Jo a Mor nemůže to být zase nějaký démon nebo démoni, něco jsi z nich minule cítila , ale nešlo to identifikovat.... "
(20:30) Morigan -> Margare-tka: "To nikdo neví," odpovím tedy, než odejdu. "To by jich asi muselo být víc. Nebo možná ne. Kdoví, jak jsou cítit démoni na magické hranici."
(20:33) Morigan -> Margare-tka: "A hlavně já to ani necítila, tak se mi to těžko vymýšlí. Ach jo."
(20:41) Morigan -> Margare-tka: V táboře je vyhlášena ostražitost, ale pro tebe se to nijak nemění. Vrátím se zase za nějaký čas naštvaná, že Richie se mnou odmítá jet a rozhodnutá, že ho stejně přesvědčím. U toho si balím.
(20:46) Morigan -> Margare-tka: Pak jdu zase pryč, nejspíš přemlouvat Richieho a u toho zase Christian přemlouvá mě, abych nikam ven nejezdila, pokud mám trochu rozumu.
(21:35) Morigan -> Margare-tka: Za další čas se vrátím s tím, že jsme se s Richiem brutálně pohádali, ale nakonec s námi pojede, ale nenávidí mě za to.
(21:36) Margare-tka -> Morigan: No já jsem ti zabalila a přinesla jídlo, aby jsi se u nás najedla, když furt někde lítáš. "No a Morigan nebylo by vhodný počkat aspoň až se dozvíš kdo a nebo co přešlo ty hranice? Co když je to zase nějaký ten démon?? To by bylo strašně nebezpečný. A z jaké to bylo strany? Z té co budeš vyrážet a nebo jedeš jiným směrem?"
(21:38) Margare-tka -> Morigan: "Tak to je skvělý aspoň bude větší šance nalézt ji, ale fakt se mi to zdá ještě nebezpečnější. Když je stav ostražitosti."
(21:48) Morigan -> Margare-tka: Snažím se najíst. "Jestli tam něco je, tak se tomu vyhneme. Už je mi jedno, co si ostatní myslí."
(21:50) Margare-tka -> Morigan: "No dobře tak snad to nebudou ti démoni, jelikož těm se nikdo jen tak nevyhne. Hlavně na sebe musíte být opatrní."
(22:19) Margare-tka -> Morigan: ...
(22:31) Morigan -> Margare-tka: "To samozřejmě budeme," slibuju ti. Sbaleno mám rychle, už jsem předtím něco sbaleno měla, když do stanu nakráčí Christopher (narozdíl od jiných se předtím aspoň nahlásí.)
(22:32) Morigan -> Margare-tka: "Venku se něco děje, je vyhlášena ostražitost a ty chceš JÍT VEN?!" oboří se na mě.
(22:32) Morigan -> Margare-tka: "Musím, nic jiného mi nezbývá!"
(22:32) Morigan -> Margare-tka: "Může tam jet jakýkoliv jiný čaroděj!"
(22:32) Morigan -> Margare-tka: "Jaký by to mělo smysl?"
(22:33) Morigan -> Margare-tka: "Nejela bys tam ty!"
(22:33) Morigan -> Margare-tka: "Kite, nikdo ji nenajde líp, než já!" vysvětluji a o Richiem pomlčím. "Navíc nepojedu sama."
(22:37) Morigan -> Margare-tka: "No jasně, takže budeš v bezpečí!" rozhodí ruce.
(22:39) Morigan -> Margare-tka: "Kite, pravda je, že do toho nemáš co mluvit!"
(22:39) Margare-tka -> Morigan: No abych řekla plně s ním souhlasím. Takže koukám pěkně zoufale.
(22:42) Morigan -> Margare-tka: "No jistě, tuhle větu mi říkáš až příliš často! Před časem jsem aspoň fungoval jako tvůj velitel, to sice pořád jsem, ale řekl bych, že jsi mě značně převýšila i bez hodnosti, takže to už asi platit nebude! Můžu apelovat jenom na tvůj rozum, nebo na tvůj pud sebezáchovy, ale zřejmě postrádáš obojí!"
(22:47) Morigan -> Margare-tka: "Já to musím udělat!" přistoupím k němu. "Kdybys věděl, že něco uděláš nejlíp jen ty a nikdo jiný, tak bys to taky udělat musel a to je pravda!"
(22:50) Morigan -> Margare-tka: "To možná je, ale...prostě to není to samé!"
(22:52) Margare-tka -> Morigan: Mám takový pocit, že jsem schizofrení. Souhlasím s oběma.
(22:53) Morigan -> Margare-tka: "Morigan!!" zařve venku Richie. "Pojď ven, něco ti ukážu!"
(22:55) Morigan -> Margare-tka: Tak jdu hned ven, s Christopherem v patách.
(23:02) Margare-tka -> Morigan: Jdu taky.
(23:05) Morigan: Vyjdeš ven ve chvíli, kdy si s někým padnu do náruče a po chvilce ti dojde, že je to Katryn. Potom, co se dlouho objímáme, začne překotně mluvit: "Já jsem tak šťastná, že jsem zpátky!!! Ale musela jsem uzavřít hroznou dohodu, abych se sem dostala. Já jsem se tak bála, že mě chytí Derek. Jste všichni v pořádku??? A kde je Patricka?? A Margaret? A asi sem táhne velké vojsko...víte o tom?" hrne ze sebe otázky a informace, aby se nerozbrečela úlevou a vyčerpáním.

(20:57) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na desetistěnné kostce (k10): 9
(21:15) Morigan -> Ketryn: V jednu chvíli, kdy jdete s Klausem táborem, pocítíš, že Richie momentálně teď VÍ, že jsi tady v táboře, že mu to pouto řeklo.
(21:19) Ketryn -> Morigan: Tak se automaticky rozhlédnu, jestli není někde na blízku. Chci hlavně nejdřív najít tebe, ale vůbec nevím, kde tě mám hledat...Nejdřív jsem myslela, že půjdu k nám do stanu, ale pochybuji, že tam budeš (nebo co je za denní dobu?).
(21:26) Morigan -> Ketryn: Je pozdější odpoledne.
(21:27) Morigan -> Ketryn: Chvílemi se ti točí hlava, jak se ti prolíná Richieho pohled (jak tě hledá po táboře), s tvým vlastním.
(21:29) Ketryn -> Morigan: To je super, aby to tam sem mnou ještě neseklo...Pokud to jde, tak zamířím ke stanům čarodějů, usoudím.
(21:34) Morigan -> Ketryn: Takže se s Richiem chvíli takhle "naháníte", dokud nevstoupíte do stejné uličky a nevidíte se.
(21:38) Ketryn -> Morigan: "Richie...!" vydechnu a přidám do kroku a chci ho jít obejmout, ale pak se zarazím, jelikož se mi živě vybaví naše poslední setkání a jeho lhostejnost. Takže hodlám dodržet své předsevzetí držet se zpátky.
(22:15) Ketryn -> Morigan: "Nevíš...kde je Morigan?" zeptám se po nějaké chvíli, když najdu řeč.
(22:30) Morigan -> Ketryn: Když k tobě dojde, tak tě obejme (ale moc příjemné obejmutí to není, máš pocit, že se rozhodl tě udusit) a pak si tě oddálí a pořád tě drží za ramena. "Úplně ses zbláznila, zasloužila bys přehnout přes koleno a nařezat!!" prohlašuje a u toho bleskově zjišťuje, jestli jsi raněná. "Morigan momentálně zorganizovala křížovou výpravu na tvé nalezení, které jsem se proti své vůli měl účastnit i já!!"
(22:32) Ketryn -> Morigan: Tak po tomhle výlevu na něj asi nevěřícně koukám s otevřenou pusou neschopna nějakého slova.
(22:37) Morigan -> Ketryn: "Máš štěstí, že ještě nevyjela, jinak by to byla fakt sranda!"
(22:40) Ketryn -> Morigan: "To je dost děsná představa...!" úplně se mi udělá z toho špatně, když si představím, že bychom se minuly. "A tys věděl, kde jsem, že jste mě chtěli jet hledat?"
(22:40) Ketryn -> Morigan: "Rychle mě k ní vezmi..."
(22:43) Morigan -> Ketryn: "Já jsem jen věděl, kde už nejsi!" řekne poněkud vyčítavě. "Nevím, kde je, můžeme to zkusit u ní ve stanu." Vezme tě za zápěstí a táhne sebou, Klause zatím asi ani nezaregistroval, ale ten jde tiše pořád za vámi, nijak na sebe zatím neupozorňuje.
(22:48) Ketryn -> Morigan: "V tom městě, kde jsem byla, se objevil Derek...tak jsem musela zmizet za každou cenu. Vše ostatní mi přišlo míň nebezpečné než se mu dostat do rukou..." vysvětluji na jeho výčitku.
(22:49) Ketryn -> Morigan: A jdu za ním a doufám, že tě najdeme rychle.

(18:45) Morigan -> Margare-tka: Beru zpět, co jsme hrály včera, ráno se nevzbudíme samy, ale vzbudí nás opět nenadálá návštěva u mě ve stanu.
(18:46) Margare-tka -> Morigan: Dobře.:-) Tak to se zase asi leknu jestli tam vletí tak jako minule Richie.
(18:49) Morigan -> Margare-tka: To ne, vejde tam docela normálně,

(21:19) Morigan -> Margare-tka: "Možná si sebou vezmu ještě nějakého čaroděje...Richie k ní měl nejblíž," snažím se vysvětlit.
(21:29) Margare-tka: Sednu si a jsem fakt zoufalá. Jako z jedný strany jsem pro abys jela jelikož máš největší šanci ji najít, ale co když se stane něco i tobě. ....
(21:29) Margare-tka -> Morigan: Sednu si a jsem fakt zoufalá. Jako z jedný strany jsem pro abys jela jelikož máš největší šanci ji najít, ale co když se stane něco i tobě. ....
(21:29) Morigan -> Margare-tka: "Nedělej nepromyšlený čin!" snaží se na mě působit James.
(21:30) Morigan -> Margare-tka: "To mi říkáš ty?" prohlásím. "To asi není nejvhodnější doba po tom všem u ohně..."
(21:43) Morigan -> Margare-tka: "Já vím...ale tohle je přece něco závažnějšího! Ale jestli na tom budeš trvat i zítra...pojedu s tebou. Bylo by dobré, kdyby jel i Paddy, ale ten se tak rychle dohromady nedá, museli bychom to udělat bez něj," dodá s lítostí. "Pokud si budeš pořád myslet, že není jiná možnost..."
(22:02) Morigan -> Margare-tka: Přestanu si balit a zatvářím se poněkud vyčerpaně a zoufale. "Dobře," řeknu. "Zítra se uvidí." Pak si jdu asi lehnout a James zůstane v našem stanu.
(23:02) Morigan -> Margare-tka: Jestli ty jdeš taky spát, nebo se vrátíš, to je tvoje věc.