Druhá strana (194 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(01:10) Margare-tka: Pokud se nějak nevrací, tak si lehneme sednem do těch křesel, tedy pokud bude Kat chtít ať si klidně lehne na zem:-)
(01:13) Margare-tka: Ale asi stejně ještě nějakou dobu sedím a přemýšlím.

(00:53) Morigan: Lord Murtagh dorazí asi hodinu po tom, co vás sem odvedli, ale možná je to i déle. Podívá se po vás a když vidí, že jste v pořádku, chce zamířit do ložnice. Ale zrovna ve chvíli, kdy lord Christopher chce zamířit ven. "Lorde Christophere," změří si ho podivně chladným pohledem. "Lhal jste o mém rozkazu?" "Pane...jen jsem chtěl...nechtěl jsem je nechat samotné, než...dokud...ano, lhal jsem," přizná neochotně. Vedle něho se zjeví škodolibá tvář lékaře. "Lorde generále," ukloní se mu zlehka. "Oba jsou v pořádku a spí. Chcete se jít přesvědčit o rozsahu zranění?"
(00:56) Morigan: "Jděte si zkontrolovat svou jednotku," přikáže Christopherovi, který docela rychle zmizí. "Desátníku Byrone?" obrátí se k muži, kterého jste si doposud ani nevšimli, ale nejspíš přišel s ním. "Obstarejte pro dívky nějaké přikrývky, zůstanou tady." "Ano, generále," odpoví desátník a taky zmizí venku. Murtagh pak vejde do své ložnice i s lékařem.
(01:00) Morigan: Zanedlouho se vrátí desátník se spoustou dek, několika polštáři a kožešinami. Protože nedostal rozkaz vytvořit postel, chvíli zřejmě přemýšlí nad tím, jestli to má udělat, ale pak jen všechno složí na jednu hromadu, protože si můžete vybrat, jestli si ustelete na křeslech, která tu jsou docela velká, nebo na zemi (koberci), kde jsou už teď nějaké kožešiny. Nechce rozhodovat za vás, tak vám to tam nechá.
(01:04) Margare-tka: Takový příchod mě naprosto probral. A ten doktor je pěkný bonzák.... zmetek. Za deky poděkuji a nejspíš si nějak usteleme na těch dvou křeslch, abychom se mu tam nepovalovaly po zemi. Asi ještě chvilku počkáme než třeba nepůjde nazpět. Je to zvláštní situace.

(23:33) Margare-tka: No pokud tam máme z rozkazu být, tak čekáme samozřejmě. Kolik je tak hodin?
(23:36) Morigan: To těžko poznáš, vzbudilo vás to uprostřed noci. Ale ještě je tma. Sedíte tak pět minut tiše, když se znovu objeví ten doktor a vpluje opět do Murtaghovy ložnice.
(23:38) Margare-tka: Jsou slyšet nějaké hlasy a nebo hovor?? Asi tam teda musí být někdo raněný, když tak stále chodí.
(23:38) Margare-tka: Snažím se neusnout, takže to tam sleduji.
(23:44) Morigan: No momentálně tam žádné hlasy slyšet nejsou.
(23:47) Margare-tka: Tak se snažím být takovýhlemi drobnosti bdělá. Zajímalo by jak to jste podrobněji....
(23:53) Margare-tka: A doktor se ještě nevracel? A měl s sebou nějaké věci?
(23:54) Morigan: Nejspíš neměl. Nic, čeho by sis všimla nějak víc.
(23:57) Margare-tka: Tak vás šel asi jen kontrolovat. To by mě zajímalo co se po nás bude chtít.

22:24) Ketryn: "No tím si nejsem jistá...K čemu bychom tu byly? A navíc si myslím, že vedle už se usnulo," stále šeptám.
(22:25) Margare-tka: "Jako nevím jestli můžeme odejít. I když nevím k čemu bychom tu byly." mluvím tiše, abych vás když tak neprobudila. I když se mi nechce věřit že spíte.
(22:26) Margare-tka: "Myslíš????"
(22:26) Ketryn: "Hm, tak ještě chvíli počkáme a pak se uvidí..."
(22:29) Morigan: Někdo ale vedle asi chodí.
(22:30) Ketryn: No tak zatím čekáme a posloucháme.
(22:32) Morigan: Pak se otevřou plachtové dveře a z ložnice vyjde váš neoblíbený lékař. Zatváří se nepřístupně. "Neříkejte mi, že i vy dvě tu máte zůstat z rozkazu generála Murtagha?" ušklíbne se. "Ano," objeví se za ním lord Christopher rychle. "Ano, také." "Hm," odfrkne si doktor, ale má se k odchodu.
(22:33) Ketryn: Debil...No tak aspoň víme, co máme dělat.
(22:34) Morigan: Christopher zůstane chvíli ve vchodu. "Jste v pořádku?" zeptá se roztržitě.
(22:36) Ketryn: "Ano, jsme...byly jsme jen v šoku," odpovím mu, ale asi nezním zrovna úplně vyrovnaně a v klidu.
(22:39) Morigan: "Jak se to vůbec stalo, že... že se objevil...myslel jsem, že nedělají..."
(22:41) Morigan: "Neměl co dělat v táboře!" dokončí.
(22:45) Ketryn: Dívám se na něj zmateně a nevím, co čeká, že mu odpovíme..."Já nevím..." vypravím ze sebe a přemýšlím, jestli ho opravdu nějak přilákala Moriganina magie nebo jestli to byl nějaký úkol.
(22:46) Morigan: "Jistě, že ne. Omlouvám se," opraví se.
(22:46) Ketryn: "Ale bohužel asi mohou tvořit nové démony, jak to tak vypadá..." řeknu smutně při pomyšlení na Samuelea.
(22:46) Morigan: "Gordon...totiž lord Gordon...byl u vás ve stanu?" zeptá se opatrně a trochu nesouhlasně se zamračí.
(22:48) Ketryn: Zatvářím se zas absolutně zmateně nad tou změnou tématu. "Ne!" odpovím šokovaně. "Lord Gordon přiběhl na pomoc, když asi uslyšel rány a náš křik..."
(22:54) Morigan: "Jistě," přikývne. Nejspíš je taky nějak zmatený. "Počkám vedle." A vrátí se zase do ložnice.
(22:55) Margare-tka: Tak Kat přikyvuji. Když jedná.
(22:56) Margare-tka: Jsem docela ráda, že jsme neodešly, když to bylo nařízení...
(22:56) Ketryn: Chvíli se za ním zmateně dívám a pak se zas pohodlně usadím a čekám. Jindy by mě tenhle rozhovor asi pobavil, ale teď ještě nejsem v normálním stavu.
(22:57) Margare-tka: Tak se asi bude ještě řešit...."Zajímalo by mě jak se sem dostal... Ale byl to Samuel, tak mohl vědět jak se hlídky pohybují." mluvím stále tiše.
(23:02) Margare-tka: Takže v té ložnici jsi ty, Christopher a Gordon?
(23:08) Morigan: No nejspíš ano.
(23:17) Margare-tka: No tak proto je tam takové ticho.

(17:04) Ketryn: Asi se stále vzpamatovávám z šoku, ale ten náraz do žeber to asi poněkud urychlí. Začnu dávat pozor, kam máme jít, i když se pak budu snažit upozornit, že nám vůbec nic není a není třeba, aby nás někdo prohlížel.
(17:06) Ketryn: Jsem opravdu šťastná, že je Morigan v pořádku!!!
(17:06) Margare-tka: Překvapí mě, že máme někam jít, ale samozřejmě jdu, tak kam máme. Jsem ráda, že jsi v pořádku, ale nějak stále nemohu toho Samuela překousnout.
(17:17) Morigan: Odvedou vás do Murtaghova stanu, kde vás usadí v jeho velké přijímací místnosti, zatímco mě s Gordonem strčí do jeho ložnice. Pravděpodobně jednají podle jeho rozkazů. Jsou tam zdravotníci, kteří se o nás mají postarat. I ti jsou rozrušení událostmi, které se k nim už rychle donesli.
(17:20) Ketryn: Tak se tam posadím a čekám a pomalu nabírám zpět barvu v obličeji, myslím, že jsem zralá na panáka...Pokud ke mně přijde nějaký zdravotník, tak mu vysvětlím, že se mi vůbec nic nestalo a že se mnou nemusí zdržovat.
(17:22) Margare-tka: No nestalo se mám nic, jen jsem asi v šoku.
(17:23) Margare-tka: takže tam sedím a nebo stojím a moc nemluvím.
(17:33) Morigan: Oni se s vámi moc nezdržují. Samozřejmě si můžete sednout kam chcete. Je tam i nějaký džbán s vínem a nějaké ovoce.
(17:35) Ketryn: No asi tam zatím jen mlčky sedím. Možná si po chvíli naliji trochu vína, i když nevím, jestli můžeme, tak o tom nějakou dobu přemýšlím.

(17:04) Ketryn: Asi se stále vzpamatovávám z šoku, ale ten náraz do žeber to asi poněkud urychlí. Začnu dávat pozor, kam máme jít, i když se pak budu snažit upozornit, že nám vůbec nic není a není třeba, aby nás někdo prohlížel.
(17:06) Ketryn: Jsem opravdu šťastná, že je Morigan v pořádku!!!
(17:06) Margare-tka: Překvapí mě, že máme někam jít, ale samozřejmě jdu, tak kam máme. Jsem ráda, že jsi v pořádku, ale nějak stále nemohu toho Samuela překousnout.
(17:17) Morigan: Odvedou vás do Murtaghova stanu, kde vás usadí v jeho velké přijímací místnosti, zatímco mě s Gordonem strčí do jeho ložnice. Pravděpodobně jednají podle jeho rozkazů. Jsou tam zdravotníci, kteří se o nás mají postarat. I ti jsou rozrušení událostmi, které se k nim už rychle donesli.
(17:20) Ketryn: Tak se tam posadím a čekám a pomalu nabírám zpět barvu v obličeji, myslím, že jsem zralá na panáka...Pokud ke mně přijde nějaký zdravotník, tak mu vysvětlím, že se mi vůbec nic nestalo a že se mnou nemusí zdržovat.
(17:22) Margare-tka: No nestalo se mám nic, jen jsem asi v šoku.
(17:23) Margare-tka: takže tam sedím a nebo stojím a moc nemluvím.
(17:33) Morigan: Oni se s vámi moc nezdržují. Samozřejmě si můžete sednout kam chcete. Je tam i nějaký džbán s vínem a nějaké ovoce.
(17:35) Ketryn: No asi tam zatím jen mlčky sedím. Možná si po chvíli naliji trochu vína, i když nevím, jestli můžeme, tak o tom nějakou dobu přemýšlím.

"Ty dvě dívky vemte sebou, ať se na ně taky podívají," pokyne směrem k vám, ačkoliv se vám předtím zdálo, že si vás vůbec nevšímá. Věděl o vás moc dobře.

Nejdřív se zajímá o zdraví zúčastněných a pak se chvilku baví potichu s Lambertem.
"Převeďte zdravotníky... ne! Odveďte lady Morigan a lorda Gordona do mého stanu a tam hned přiveďte zdravotníky!" opraví se rozkazovačně.
"Ostatní se vraťte na svá místa, obzvlášť ti, co mají dnes v noci hlídky!"

To stačí, aby mu ostatní udělali dost prostoru a to prakticky okamžitě. Vzápětí se ve vchodu do naší stanové ložnice objeví i lord Murtagh.
Shlédne všechno jedním pohledem a moc nedá najevo, co si o tom myslí.

Už tak tam byl chaos, ale ještě větší se způsobí, když tam vrazí lord Christopher jako velká voda. Dokonce tak, že jílcem meče, který má u pasu, bolestivě narazí Katryn žebra a ani si toho nevšimne.
"Morigan!" vykřikne v první chvíli. "Gordone?!" v druhé, když spatří i jeho. Jde ke mě, pokud je to vůbec možné se tam na tak malém prostoru dostat. "Co se stalo?!"
Naznačuji, že nic.
"Nic??" pochopí. "Děláte si legraci?? Na vaší posteli leží mrtvý démon!!" zvolá a když se na něj pořádně podívá, zůstane stát v šoku. Není divu. "U všech bohů," zašeptá. "To je přece... to přece nemůže být..."
"Jděte od něj!" houkne Lambert ocákaný krví. "Všichni! Je sice nejspíš mrtvej, ale je to pořád démon!"

Samozřejmě, že se všichni do toho stanu ani nemůžou vejít a taky kvůli tomu není nic moc vidět. Ale zdá se, že se oheň podařilo zlikvidovat. Mrtvola démona je fascinující a děsivá, ještě víc proto, že to byl Samuel, protože o tom pochyb není.
Vojáci, kteří se dostali dovnitř pomáhají mě a Gordonovi na nohy, Lambert zdá se, žádnou pomoc nepotřebuje.

(21:34) Morigan: Slyšíte hlasy a výkřiky typu: "Kapitáne!" a "Lady Morigan!" a zvolávání jmen různých bohů.
(21:45) Margare-tka: Snažím se tam podívat.
(21:51) Morigan: Uvnitř panuje chaos a hasí se zbytek ohně. K mojí rozbité posteli je přibodnutý démon Lambertovým stříbrným mečem přímo do srdce.
(21:52) Margare-tka: A ty jsi v pořádku?
(21:53) Ketryn: No taky se všude dívám po tobě.
(22:06) Morigan: Každopádně jsem živá.
(22:20) Ketryn: To se mi rozhodně uleví.
(22:21) Margare-tka: A co Lambert a Gordon??

(19:54) Margare-tka -> Morigan: Nerada bych chytla.
(19:57) Morigan -> Margare-tka: Oheň nás na chvilku od démona oddělí, ale asi jsme ho fakt naštvali. Hledám nějakou svou zbraň a Gordon tasí svůj meč.
(20:07) Margare-tka -> Morigan: Klidím se vám z cesty. Kde je tedy ta dýka?
(20:19) Morigan -> Margare-tka: Někde v tom petroleji a ohni.
(20:23) Margare-tka -> Morigan: Aha, tak to samozřejmě ji nehledám dál. A on se zmítá ve stanu a vy se ho snažíte zlikvidovat.
(20:29) Morigan -> Margare-tka: Zatím jsme udělali to, co jsem napsala.
(20:34) Margare-tka -> Morigan: A jsi někde u své zbraně a nebo tě od ní dělí oheň?? Že bych ti ji podala.
(20:35) Morigan -> Margare-tka: Najednou někdo další proskočí protrženou plachtou a srazí démona. Je to Lambert. Nastane velký chaos boje, kde není vidět, co se vlastně děje a do toho všeho uprostřed našeho stanu hoří.
(20:35) Morigan -> Margare-tka: Mojí zbraň jsi vůbec neviděla.
(20:37) Margare-tka -> Morigan: Tak pokud je tam Lambert, (Můj další plán byl jít ho úpěnlivě volat.) se klidím stranou. Abych tam moc nepřekážela. Ke dveřím.
(20:41) Morigan: Srazíte se ve vchodu z naší ložnice do přijímací místnosti. I tam je to nebezpečné.
(20:41) Morigan: Uvnitř se bojuje, křičí a na zemi hoří petrolej.
(20:44) Ketryn: "Co se děje? Je Morigan v pořádku?" vyhrknu a chystám se pokračovat dál s tou loučí.
(20:45) Morigan: Jestli tam stojíte delší dobu, nebo dokonce pokračujete, tak k6.
(20:47) Ketryn: No já jsem dost zmatená a vystrašená, chtěla jsem zjistit situaci, tak jsem se tam minimálně zastavila nebo opatrně pokračovala.
(20:49) Morigan: To jsi teda hodně zmatená, ale dobře :-)
(20:50) Ketryn: No nebo jsem spíš čekala, co mi Margaret odpoví a kam míří ona.
(20:52) Morigan: (Tak PJ taky čeká...)
(20:54) Ketryn: (Abych to shrnula: Vběhla jsem tam, srazila se s Margaret, položila jí rychlou otázku a čekám na odpověď. Jsem zmatená a vyděšená, ale snažím se nějak analyzovat situaci.)
(20:56) Ketryn: Ten oheň je nějaký velký? Jestli ne, tak bych vám chtěla nějak dát tu louč...
(20:57) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(20:57) Morigan: Velký asi není, hoří zhruba uprostřed naší ložnice. Jsme tam čtyři - já, Gordon, démon a Lambert. Což je na naší ložnici tedy dost.
(20:57) Margare-tka -> Morigan: "Lambert je tu. A Morugan byla snad v pořádku... nějak moc tam byl zmatek. teď se klidím stranou."
(20:58) Margare-tka: "Lambert je tu. A Morugan byla snad v pořádku... nějak moc tam byl zmatek. teď se klidím stranou."
(20:58) Ketryn: Tak to se mi teď velmi ulevilo, že je tam Lambert!!!
(20:59) Morigan: A pořád stojíte v tom vchodu?
(21:00) Ketryn: Tak se taky klidím, ale nejdřív tam někde ve vchodu do ložnice nechám tu louč.
(21:00) Ketryn: (No tu chvíli jsme tam asi stály...)
(21:00) Ketryn: Tedy ne přímo ve vchodu ale u vchodu.
(21:01) Morigan: Dobře, budu na vás hodná:-) A jdete kam?
(21:02) Ketryn: No asi před stan a dl nevím, co dělat...
(21:04) Morigan: Dobře. Sotva dojdete před stanu, trvá to jen chvilku, než zvuky boje utichnout. Ne, že by tam bylo úplné ticho, ale už se nejspíš nebojuje. Taky se k vám sbíhají stráže z tábora.
(21:07) Ketryn: Nejraději bych tam vběhla zpátky a ujistila se, že jsi v pořádku! Ale zadržím se, abychom někde nepřekážely, a doufám, že tě co nejdřív uvidím venku. Jsem asi tak nějak v šoku a pomalu se vzpamatovávám.
(21:09) Margare-tka: "No mohly bychom se už podívat dovnitř, ne?"
(21:11) Ketryn: "Nevím..." zatím se tam nehrnu a čekám před stanem a hypnotizuji vchod.
(21:13) Morigan: Mezitím se tam vytvoří takový menší dav vojáků a hrnou se dovnitř. Málem vás smetou. Někteří se ptají, co se stalo, ale stejně nečekají na žádnou vysvětlující odpověď.
(21:16) Ketryn: Tak se přitisknu ke stanu, aby mě neušlapali a asi nám nezbude nic jiného, než nervozně čekat :-/
(21:20) Margare-tka: No asi nezbyde, ale asi se taky pokusím dostat dovnitř na nakouknutí.
(21:30) Margare-tka: Slyšíme něco zevnitř?

(10:27) Ketryn: A stále se snažím křičet: "DÉMON!!" a "POMÓC!"
(10:28) Morigan: Budu muset ty situace popisovat déle, než se ve skutečnosti dějou, protože jsou rychlé. Tak se nedivte, že to nebudete stíhat tak, jak si myslíte. Katryn tedy vyběhla ven a víc zatím nic.
(11:09) Morigan -> Margare-tka: Já jsem se vyhrabala na nohy, Margaret se vyhrabává. Ten, koho démon tak brutálně odhodil, taky vstává. Asi jen dvě vteřiny se na mě dívá, ale bohužel za tu dobu nevymyslím nic chytrého, co bych mohla udělat. A tak démon skočí po mě.
(11:12) Margare-tka: //omlouvám se volala teta.//
(11:13) Margare-tka: Doprdele. je tam někde ta louč???
(11:14) Margare-tka: "Kde je ten Lambert, doprčič." říkám si.
(11:14) Ketryn: (No není, proto jsem se pro ně rychle rozběhla ven...je tam jen ta petrolejka.)
(11:15) Margare-tka -> Morigan: A hledám tu louč, abych ho mohla praštit, když je zády. a vím kde máš tu dýku?? Máš ji u sebe a nebo ne, že bych ti ji když tak nějak přihrála.
(11:16) Margare-tka -> Morigan: A jak jsi v postavení s ním ty, že bych o něj rozbila tu petrolejku??? To by mohl chytnout?
(11:18) Morigan -> Margare-tka: Chytne mě jednou rukou pod krkem a druhou kolem těla, pochopitelně jsem toho nestihla moc udělat. Naštěstí mám ale u pasu dýku a tak se mi podaří ji vytáhnout a bodnout mu jí někam mezi žebra. Zafunguje to. Zařve bolestí a vzteky, ale pustí mě. Pokusím se rychle bodnutí opakovat, ale i když je zraněný, vykryje ránu rukou a stiskne mi zápěstí. Teď zakřičím bolestí já a dýku pustím. Pak mě odstrčí, ale neletím tak daleko, jen se málem přerazím o rozbitou postel.
(11:20) Morigan -> Margare-tka: Momentálně jsi vstala ze své postele, po tom, co se odehrálo níže popsané. Petrolejku Katryn postavila na svůj stolek u postele. Voják, který sem vletěl vchodem je lord Gordon. Vstal a skočil po petrolejce, pokud ses k ní vydala, předběhl tě.
(11:21) Margare-tka -> Morigan: Tak seberu tu dýku, mám možnost ji ti podat???
(11:22) Margare-tka -> Morigan: Tedy pokud ji mám možnost sebrat.
(11:25) Morigan -> Margare-tka: Takže se vydáš k dýce, jsi chtěla napsat?
(11:28) Margare-tka -> Morigan: pokud se po ni nesnažíš dostat a nestojím v cestě letící petrolejce, tak se pokusím ji sebrat. Abych ti ji popřípadě mohla dát.

(23:03) Morigan: (Tu petrolejku si ale "rozsvítila" naplno, jak jsi psala?)
(23:04) Ketryn: (Jo, to jsem rozsvítila. A stále mám v hlavě myšlenky, že se ho s ní pokusím praštit, jestli se to nevyvine nějak líp...)
(23:11) Morigan: Takže se udělalo světlo. V jednom hrozném okamžiku ho vidíme zřetelně. Je bledý, má delší vlnité vlasy a bradku, ale ne černé. Poznáme v něm Samuela, i když je to chvíli těžké ho poznat.
(23:12) Ketryn: Bože!!! To mě na chvíli naprosto omráčí!
(23:12) Morigan: No to mě taky!!!
(23:17) Ketryn: "Morigan, spal ho!!!" zakřičím, když se trochu vzpamatuji a doufám, že v tuhle chvíli můžeš vytvořit nějaké kouzlo.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(23:31) Margare-tka: No hned jak se trochu vzpamatuji, tak zakřičí pomoc a snažím se vzpomenout, kde je ta tvá dýka.
(23:34) Morigan: Jakmile začnete obě ječet, na setinu vteřiny ho to rozptýlí, ohlédne se po vás. V tu chvíli do stanu někdo vchodem vrazí velmi rychle. K6
(23:36) Margare-tka: "Samuel." vypadne ze mě.¨
(23:37) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(23:42) Margare-tka: Kdo to je vidíme ho?
(23:44) Morigan: Ten, kdo vběhl do stanu vší svou silou a váhou vrazil do démona. Nic vážného to s ním neudělalo, i když ho to rozptýlilo, stiskl vetřelce za ramena a mrštil jím stranou. Stačíte si všimnout, že má na sobě výstroj jako na hlídku, takže to je jeden z vojáků. Letí nekontrolovatelně stranou a srazí Margaret. Ta letí na svou postel a on spadne na stůl a židle, které se pochopitelně rozletí do stran.
(23:46) Ketryn: Tak jsem v novém šoku a rychle se podívám, co Morigan??
(00:00) Margare-tka: Pokusím se vstát. Nějak se mi nechce věřit, že by toho všeho byl schopen. "Samueli." řeknu hlasitě a doufám, že v tu chvilku se ti podaří něco udělat....
(00:03) Margare-tka: Teda jestli na mě zareaguje,
(00:03) Margare-tka: Teda jestli na mě zareaguje.
(00:08) Ketryn: Tak nechám petrolejku ve stanu a rychle se rozběhnu ven pro louče. Snažím se přiběhnout zpátky co nejrychleji. Občas (když mi stačí dech) stále křičím: "DÉMON!!"
(00:12) Morigan: Démon chvíli nedělá nic, ale nedívá se na Margaret, ale na mě.Pokusím se vyhrabat na nohy.
(00:15) Margare-tka: "Co to děláš??" zkusím, jestli ti ještě dá čas na vzpamatování.

(18:08) Ketryn: Jestli ne, tak si jdu zas lehnout a pokusím se znovu usnout.
(18:22) Morigan: Asi nic hodně podezřelého nespatříš. Sem tam se něco ve tmě v táboře pohne, ale to jsou pravděpodobně hlídky.
(18:26) Ketryn: Tak to asi nechám být a snažím se znovu usnout. Ale jsem asi pořád ve střehu na podezřelé zvuky...
(18:43) Morigan: Nastane venku spíš ticho.
(18:48) Ketryn: Postupně se zas v rámci možností uklidním a snažím se aspoň trochu spát.
(19:31) Morigan: Nastane ticho a obě začnete dřímat. Žádné kroky už nejsou slyšet, nejspíš to byla opravdu hlídka, ačkoliv většinou nám nechodila takhle blízko, ale asi byla nějaká změna trasy.
(19:42) Ketryn: Když je ticho, tak asi začnu konečně zas aspoň dřímat. Uklidním se tím, že to byla určitě jen ta hlídka a pevně v to doufám.
(20:04) Morigan: To ticho najednou prořízne podivný zvuk, který vám způsobí šok. Zní to jako rána a hlasité trhání látky a je to přímo v našem stanu.
(20:10) Ketryn: Tak vylítnu z postele, vykřiknu úlekem a snažím se rychle pochopit, co se děje. (A jestli to nějak stíhám, tak se vrhám po té petrolejce)
(20:43) Morigan: Kdosi "prošel" naší stanovou plachtou tak, že jí rozerval přímo u mojí postele, stihla jsem se jen překulit z postele dolů, jinak by mě asi hned měl a taky jsem zaječela.
(20:54) Ketryn: Jsem dost v šoku, ale snažím se sáhnout po petroljce, rozsvítit ji, co to jde, a pokud bych měla aspoň trochu příležitost, tak se pokusím toho někoho přetáhnout s ní po hlavě.
(21:26) Morigan: Není tam samozřejmě zase tak vidět, ale je to vyšší muž velmi bledý v obličeji. A co nejde přehlédnout je to, že má velmi výrazné zářivě modré oči, skoro jako by mu svítily. Rozhlídne se rychlým, predátorským pohledem po stanu, analyzuje během vteřiny, kolik nás tam je. Překulila jsem se pod postel a tak do ní bez váhání zhora praštil. K naší hrůze se skoro celá rozlomila v místě úderu, na poslední chvíli jsem vylezla po straně.
(21:31) Ketryn: No to je v prdeli! Když zničí tvou postele taky vykřiknu/zaječím znova. A myslím, že už jsem hrůzou asi stejně bledá jako on...Držím v ruce tu petrolejku a hodlám ji v nějaké největší krizi použít, pokud ho budu mít nějak blízko nebo zády něčím zaměstnaného.
(21:33) Morigan: Snažím se dostat k nějaké zbrani, vypadá to, že jde z nějakého důvodu po mě.
(21:33) Ketryn: V hlavě mi začne rychle šrotovat, jestli by šlo ve stanu něco bleskurychle zapálit, třeba plachta.
(21:34) Ketryn: Máme tam někde náhradní petrolej?
(21:35) Ketryn: Sleduji ho a mám o tebe strach! Kdyby to vypadalo opravdu špatně, tak se ho pokusím praštit petrolejkou zezadu...ale tedy nevím, jaké bych měla šance.
(21:36) Ketryn: Jo a není někde v předsíni nebo před stanem louč???
(21:40) Ketryn: (Bojím se tu petrolejku zničit, abychom v případě nezdaru nepřišli o tu trochu světla...)
(21:44) Morigan: (Louče venku bývají, ale ne hned blízko u stanů. Petrolej ve stanu nemáme, bereme si ho ze zásobovacího.)
(21:50) Ketryn: Tak to je v háji, nevím, co dělat!!! Máš v ruce aspoň už tu svou dýku?
(21:52) Ketryn: Snažím se dostat ke vchodu a rychle doběhnout pro dvě zapálené pochodně. A střídavě asi křičím.
(21:54) Ketryn: Tedy pokud vypadá, že to nějak zvládneš. Kdyby jsi neměla po ruce žádnou zbraň, tak to risknu a pokusím se na něj zaútočit to petrolejkou nebo ti ji nějak předat, kdybychom se ocitly blízko sebe.
(22:27) Morigan: Odehrává se to všechno strašně rychle, nedokážeš nic posoudit. Prostě jsem se vyplazila z postele těsně předtím, než ji rozlomil, rozhodni se, jestli běžíš pryč, nebo ne.
(22:31) Ketryn: No v tuhle chvíli mi to všechno šrotuje hlavou, takže jsem asi chvíli v záseku a nikam neběžím. Začnu ale křičet "DÉMON!!!"
(22:41) Ketryn: A začnu doufat, že by se ti mohlo podařit nějaké ohnivé kouzlo.

(15:16) Margare-tka: "A Murtagh to zvládl dobře? Co ti na to řekl?? A ptal se na něco?"
(15:21) Morigan: "No, jak už jsem říkala včera. Něco vytušil. Ale překvapený byl, to ano."
(15:27) Margare-tka: "A ptal se na to co všechno umíš a nebo tak něco?"
(15:35) Morigan: "To ne."
(15:36) Margare-tka: "A vypadal, že se ještě bude ptát?? Až si to promyslí?"
(15:45) Morigan: "Jak se to pozná, prosím tě?" pobaví mě to.
(15:49) Margare-tka: "To poznáš, ne. když se chce někdo na něco zeptat.:-)
(15:51) Morigan: "Kdyby chtěl, tak by se zeptal."
(15:55) Morigan: "Je mi jasné, že z toho ještě pozdvižení bude," vzdychnu si. "Ale s tím se nedá nic dělat."
(15:56) Morigan: Přesuneme se pak do postelí a povídáme si dál tak.
(15:59) Ketryn: "Ono bude taky záležet na tom, jak se k tomu postaví ostatní čarodějové...Rozhodně nás nečeká klidné období, a to ze všech stran." :-(
(16:04) Margare-tka: "No to ne, ale snad až se zbavíme toho démona, tak bude trochu klid a nebo aspoň jiné starosti."
(16:08) Ketryn: "No už aby byl ten démon pryč...To by byla opravdu velká úleva. Mor, myslíš, že bude chtít Lambert od tebe ještě nějak pomoct?"
(16:13) Margare-tka: "A jinak se nikdo neozval, jak jsi posílala ty vzkazy do ostatních táborů?"
(16:19) Morigan: "Pochybuju, že bude chtít Lambert nějak pomoct."
(16:20) Morigan: "No neozval, to bych vám řekla."
(16:24) Margare-tka: "To by byla pro Lamberta potupa.... ne?"
(16:24) Ketryn: "To by byl spíš zázrak, kdyby se někdo ozval..." řeknu hořce.
(16:24) Margare-tka: "Ale zázraky se někdy dít musí."

(14:01) Morigan -> Margare-tka: pořádně dohodnout na termínu, protože jeho jednání mě taky euchvacuje. Ví o nás rok dopředu, že tam chceme a přesto je pro nás volný jen jeden celekm neatraktivní termín na konci měsíce... Pěkný večer, číča
(14:02) Ketryn: Myslím, že jsem skončily takhle.
(14:03) Morigan: Přes den se moc nevidíme, jen se asi potkáme až na obědě ve společném jídelnovém přístřešku.
(14:03) Ketryn: Já jsem šla asi ke koním a pak případně do kuchyně. Každopádně si furt hledám práci, abych byla nějak zaměstnaná...hlavu mám ale stále plnou myšlenek, ze kterých nemám zrovna tu nejlepší náladu.
(14:09) Ketryn: Ptám se tě, jestli nejsou nějaké novinky ohledně toho démona?
(14:09) Ketryn: No vlastně se ptám na jakékoli důležité novinky.
(14:16) Margare-tka: Taky jsem si šla po svých povinnostech. Pokud je možnost, tak jsem nějakou chvilku strávila s Fergusem, jestli má čas.
(14:17) Morigan: "No nic nového nevím, Lamberta jsem ještě neviděla. Ale myslím si, že se ho pokouší vypátrat ve dne, protože by to bylo jednodušší ho zlikvidovat."
(14:19) Ketryn: "No, kéž by byl úspěšný co nejdřív..." povzdechnu si.
(14:23) Morigan: "To se taky modlím," přiznám. "Ani nevím, jestli s ním má osobní zkušenost...jestli třeba už nějakého zabil. Takhle konkrétně jsem se nezeptala..."
(14:26) Ketryn: "No, byla bych opravdu ráda, kdyby už nějakou zkušenost měl...Kdybys měla příležitost, tak by ses třeba mohla zeptat. Třeba by nás to mohlo aspoň trošičku uklidnit...anebo naopak..."
(14:33) Margare-tka: "Snad to bude rychle za námi. A dneska zase půjde předpokládám."
(14:33) Morigan: "Jako v noci? To asi ano. Moc toho nenaspí."
(14:39) Margare-tka: "Tak třeba dneska bude mít štěstí.."
(14:44) Morigan: Přikývnu. V táboře je podivná atmosféra znát, způsobuje jí i hrozba zvenčí, částečně i přítomnosti zaklínače. Není to příjemná atmosféra.
(14:46) Ketryn: Hm, myslím, že to napětí je cítit odevšad. Já jsem taky nervozní a jak na jehlách a občas asi taková roztržitá.
(14:47) Morigan: Jdu pak zase po svých povinnostech a vy taky, vidíme se v podvečer. Tentokrát jsem žádné pozvání neobdržela a tak můžu zůstat ve stanu.
(14:49) Margare-tka: No tak se snažím jí napodlehnout. JInak nejspíš chodím v šatech. Na noc si vezmu kalhoty a košili.
(14:49) Ketryn: Asi si naleju trochu vína, ale ne nijak moc. Taky bychom se mohly jít trochu opláchnout k řece, jestli je na to počasí.
(14:50) Margare-tka: No to jsem ráda, že může večeřet spolu, tak nám naleju víno a pojíme. Zase jednou společně.
(14:50) Ketryn: "Ví to zatím o tobě je lord Murtagh?" zeptám se Morigan.
(14:50) Morigan: "No řekla jsem to jen jemu. Ale chci to říct i Christopherovi, i když netuším, jak se k tomu postaví. Trochu z toho mám obavy."
(14:52) Ketryn: "No, řekla bych, že ho to asi trochu vyleká, nebo jak bych to řekla...a bude z tebe mít ještě větší respekt...Ale myslí, že by se to měl dozvědět od tebe."
(15:10) Morigan: "No to asi ano," uznám. "Bohužel moje "příslušnost" dostane i politický aspekt, až se to prozradí celkově. Tomu se bohužel nevyhnu."
(15:11) Ketryn: "No, to asi bohužel ne...ale obávám se, že se tomu časem asi nevyhneš..."
(15:16) Margare-tka: "A Murtagh to zvládl dobře? Co ti na to řekl?? A ptal se na něco?"

(16:55) Ketryn: Na jednu stranu bych se ráda bavila a dál popíjela, ale bojím se, abychom se neopily moc a nevyrazily někam do tábora...to by nemuselo být úplně bezpečné. Takže se ve mě pře rozveselená nálada se todpovědností,
(16:56) Margare-tka: "Ale už jsem ti říkala, že se mi spát nechce, tak pojď dělat něco tady."
(16:56) Margare-tka: řeknu s polštářek v ruce.
(16:59) Ketryn: "A co chce tady dělat? Žádnou hru tu nemáme a flaška ve dvou nemá cenu. Můžeme leda ještě tancovat nebo se poprat," :-D
(17:16) Margare-tka: "No a nebo poslat vzkaz aby někdo přišel."
(17:19) Ketryn: "A to jako kdo a kam :-D A taky jak :-D A mimochodem, všichni ostatní mají nějaké povinnosti. Ale jestli myslíš Ferguse a víš, jak ho kontaktovat, tak vám můžu vyklidit pole...i když tedy nevím, kam bych se uklidila, leda tak do jídelny."
(17:23) Margare-tka: "Ne tak moc konkrétně jsem to nemyslela..Tak něco vymysly A víš co budeme hrát lodě."
(17:26) Ketryn: "No já bych šla klidně spát, takže vymýšlení aktivity je na tobě :-) Ale pokud chceš, tak lodě si zahrát můžeme, jen si budeme muset načtvrečkovat papír."
(17:26) Margare-tka: Tak to jdu udělat. jden bude stačit.
(17:34) Ketryn: No tak asi hrajeme lodě, dokud nás to trochu baví.
(17:40) Margare-tka: A pak si jdeme lehnout, myslím, že to mě spolehlivě uspí.
(17:41) Margare-tka: Ale ještě se snažím čekat na tebe.
(17:41) Margare-tka: Jsem zvědavá co ti Lambert řekl.
(18:00) Ketryn: Tak pak asi jdeme spát. No taky jsem zvědavá, co to tu řádí...A taky by mě zajímalo, jak Murtagh reagoval :-)
(18:10) Margare-tka: Já se snažím čekat na Morigan.
(18:10) Margare-tka: Abych se to dozvěděla.
(19:51) Ketryn: My pak na tebe ještě nějakou dobu čekám, ale pokud stále nejdeš, tak si jdu asi lehnout...i když nevím, jestli se mi podaří usnout, mám z toho všeho dost plnou hlavu.
(19:58) Morigan: K6
(20:01) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:08) Morigan: Přijdu asi dřív, než včera, protože se mě dočkáte a jste ještě vzhůru. Trochu mě to udiví.
(20:09) Ketryn: "Ahoj," :-)
(20:10) Ketryn: "Tak co na to lord Murtagh řekl? Jo a hledal tě tu Lambert, našel tě? Víš co je to za oblu
(20:41) Morigan: "No, ani nevím, co říct. Sám si to asi musí nechat projít hlavou."
(20:49) Ketryn: "Jasný no..."
(20:49) Ketryn: "A mluvila jsi s tím Lambertem?"
(20:50) Morigan: "Lambert za námi přišel," řeknu opatrně.
(20:54) Ketryn: "A?"
(20:57) Morigan: "Prý to není upír. Je si stoprocentně jistý podle zbytků té krve na dýce..."
(20:58) Ketryn: "Není? A co tedy je??" :-O
(20:58) Morigan: "Nějaký druh démona."
(21:01) Ketryn: "Démon? A co to obnáší? Jak se zabíjí takový démon...? Něco mi říká, že to je horší, než upír, co? A proč dělá, to, co dělá? Jen tak nebo k tomu má nějaký důvod?"

(17:14) Morigan: "Mohl by."
(17:15) Margare-tka: "Zas tak moc bych ho zase nepřeceňovala....."
(17:20) Ketryn: "Já ho nepřeceňuj...je to prostě idiot."
(17:20) Margare-tka: "Úplně cokoliv snad ne:-)"
(17:27) Margare-tka: "No to je:-D Mohly bychom se jít dneska před tou bouřkou ještě vykoupat, je to bezpečný Mor?"
(17:40) Morigan: Jdu si pak po svých povinnostech
(17:40) Morigan: a uvidíme se až na oběd.
(17:41) Ketryn: Já taky - do stáje nebo do kuchyně. Rozhodně mám přes den na co myslet.
(17:41) Margare-tka: To my taky a domluvíme se nějak na to koupání?
(17:44) Morigan: Leda po obědě. "Bouřka už je ale na spadnutí, musely bychom sebou hodit..."
(17:45) Ketryn: "Tak sebou hodíme!" :-) jsem pro. "Před bouřkou je koupání fajn." Jestli jste pro, tak si jdu honem rychle pro věci a můžeme šupem vyrazit.
(17:45) Margare-tka: "No tak po obědě a nebo se můžeme jít koupat při bouřce:-D"
(17:46) Margare-tka: "V nejhorším nás to tam chytne, no:-D"
(17:50) Margare-tka: Tak teď nevím jak to chceme:-)
(17:59) Margare-tka: Já nejspíš pro jsem, jak jsi na tom ty? A koli času je do oběda?
(17:59) Margare-tka: Myslím Morigan? Kouknu se na tebe.