Druhá strana (219 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Analyzuji tu cestu pohledem
Podívám se na Kat, jestli ji náhodou nenapadla podobná myšlenka jako mě.

(22:44) Morigan: Pak je před vámi asi zatím nejtěžší cesta - opravdu příkrá stěna, která vypadá hladší, než ta předchozí, kterou jste lezli.
(22:44) Ketryn: Tak to se mi opravdu vůbec nelíbí...:-/
(22:44) Morigan: Jezdci to vyřeší s minimem slov - svážou obě lana, pokusí se vylézt nahoru a pak vás jednu po druhé vytáhnout, protože jinak by to bylo dost nebezpečné. Už když lezou oni, vypadá to sebevražedně.
(22:45) Ketryn: Tak za tohle řešení jsem ráda!
(22:47) Margare-tka: Tak to se leknu. Jsem ráda, že to takhle vyřešili. Hlavně aby tam v bezpeční vylezli!
(22:49) Morigan: Nebylo to stejně vůbec nic příjemného, lano vás tlačilo do podpaží a o skálu jste se opět odřely, ale jste všichni čtyři nahoře. Tam je opět chvíli rovina, už prakticky bez porostu. Musí to být opravdu vysoko. Vydýcháte se, ale ne moc dlouho a po pár krocích narazíte na Haylena klečícího v prachu a před ním je už jenom obrovská rozevřená propast, ze které jde těžký průsvitně šedý dým...
(22:51) Ketryn: Zadívám se vyděšeně, že tam nejsi! Mám nepříjemné tušení, že jsi tam dole... Vidíme tam? Raději nechodím ale nijak moc blízko. Sleduji situaci.
(22:53) Margare-tka: To mě úplně ohromí. Doufám, že jsi v pořádku. Všiml si nás Haylen??
(22:55) Morigan: Haylen vás vidí, ale nijak moc nereaguje.
(22:55) Margare-tka: Jdeme k němu blíž?? Nevypadá to, že by tě třeba dolů spouštěl na laně?
(22:56) Morigan: Ne, nikoho nespouští. Vypadá podobně zaprášeně a zakrváceně, jako oba Jezdci, co jsou s vámi.
(23:02) Margare-tka: Já se úplně bojím vyslovit otázku KDE JSI?? Jdeme blíž k Haylenovi a nebo si necháváme odstup?
(23:02) Morigan: "Haylene...??" dokáže jen vydechnout Górdan.
(23:03) Morigan: "Nemohl jsem dál. nepustila mě!" řekne Haylen s mírným zoufalstvím.
(23:04) Ketryn: Já jsem oněmělá a o tebe strachy bez sebe, takže nejsme schopna slova, no vlastně čehokoli.
(23:04) Ketryn: Když vidím jeho zoufalství, tak na svoje už skoro umřu.
(23:05) Morigan: "Kdo...vlastně?" zeptá se Ewel.
(23:08) Margare-tka: Snažím se zachovat chladnou hlavu....Ale nejde mi to. Zpanikařila jsem strachem i tebe. Jak jsme daleko od toho okraje je aspoň trochu vidět dolů?
(23:08) Morigan: "No...obě vlastně. To je fuk! Šla přes Chřtán..." ukáže na propast. Teprve teď si všimnete, že přes propast vede jakási římsa, pozůstatek skály nebo co.
(23:09) Morigan: Z vašeho místa není vidět dolů, museli byste blíž.
(23:09) Ketryn: Dívám se na Haylen a vypadám opravdu hodně zoufale! A chtěla bych to nějak vysvětlit! A hlavně bych tě chtěla vidět živou a zdravou!
(23:09) Ketryn: Tak popojdu trochu blíž, abych viděla, ale ne tak, abych tam mohla spadnout.
(23:15) Margare-tka: Taky popojdu blíž, opatrně.
(23:15) Morigan: Dole to vypadá, jako by tam hořel oheň, nebo byla láva...
(23:17) Margare-tka: To mě popadne ještě větší zoufalství. Jak je ta římsa široká?
(23:17) Morigan: Na některých místech může mít půl metru, na některých míň.
(23:19) Margare-tka: Takže jsi to mohla přejít bez problémů? Je vidět na druhou stranu?
(23:20) Morigan: Na druhou stranu je vidět mlhavě, jen jak foukne vítr. Spíš ale ne.
(23:21) Margare-tka: "A přešla??" zeptám se ho.
(23:29) Morigan: "Ano..."
(23:29) Margare-tka: "A tebe to tam nepustí, když jsi říkal, že obě?"
(23:30) Morigan: "Jak to myslíš nepustí?"
(23:32) Margare-tka: "No jestli jste to zkoušeli oba?"
(23:33) Morigan: "Řekla mi, že já dál nesmím!" nerozumí, co na tom nechápeš.

(21:57) Morigan: Nejpravděpodobněji podle debaty to vypadá, že by nejraději šli samy a vás tu zanechali.
(21:59) Margare-tka: Abych řekla pravdu něco na tom je, ale ty je zabiješ, hned jak vylezou nahoru. Ale na druhou stranu, bych taky ráda šla za tebou. I když teda nevím jestli ti nějak dokážeme pomoci.
(22:00) Morigan: Trochu je ale váže slib, že se o vás postarají a nevědí, jak s tím naložit.
(22:00) Ketryn: Nijak neprotestuji, budu bez nás určitě rychlejší a zvládnou toho víc...Jen pevně doufám, že nás tu nikdo když tak nenajde...
(22:02) Ketryn: No já nevím,jak jim poradit...Nutit je, aby nás vzali s sebou, je nutit nemůžeme.
(22:03) Margare-tka: To je třetí strana... Ještě by chybělo aby nás tu někdo našel a pak je třeba nějak vydíral.
(22:04) Morigan: Górdan to hodlá rozetnou. Obrátí se na vás. "Chcete počkat tady, nebo jít dál?" ukáže bradou na příkrou stezku vlevo nad vámi.
(22:04) Margare-tka: Zvládly bychom tu tu cestu nahoru a nebo to vypadá ještě hůř než ta minulá?
(22:04) Morigan: Z tvé pozice těžko říct...
(22:06) Margare-tka: "Bylo by lepší, kdyby jste šli jen vy bude to rychlejší, ale zase nevím co tady budeme moct očekávat. Máme docela štěstí na to se dostat do ještě horší situace." kouknu se na Kat jestli myslí podobně.
(22:07) Ketryn: "Hm, bezva otázka...! Bez nás budete rychlejší a případně víc platní. Ale zas nevím, jak velké je riziko, že nás tu někdo najde..."
(22:09) Morigan: "Asi bychom neměli," zaváhá Ewel. "Půjdeme všichni."
(22:10) Morigan: Górdan stiskne rty, ale nechce se hádat. "Tak ale rychle!"
(22:12) Ketryn: Tak jdu ke Górdanovi a nechám si uvázat, raději pomlčím o tom, že to s námi asi nijak rychle nepůjde.
(22:12) Margare-tka: Tak se snažím rychle, nejspíš je nechám určit pořadí jak půjdeme. A pak se snažím rychle. A teče krev jen jim?
(22:13) Margare-tka: Taky se nechám uvázat a dělám to jako minule.
(22:19) Margare-tka: Jdeme po stezce a nebo lezeme jako předtím?? Teď se nějak nechala zmást.
(22:32) Morigan: Přímo po skále nelezete, je to spíš taková hodně příkrá kamenitá a úzká stezka, ale lana, která vás svazují s Jezdci se i tak docela hodí.
(22:33) Morigan: Výstup jen namáhavý a tmavé kamení opravdu ostré, ale jste rády, že to není horolezectví jako předtím. A navíc je to ve čtyřech tak nějak lepší.
(22:33) Margare-tka: Dobře:-) Jen jsem se chtěla ujistit. Bude lepší, když budeme mít lana.
(22:35) Margare-tka: Tak se soustředím na stoupání. A modlím se aby to dobře dopadlo.
(22:35) Ketryn: Tak se snažím jí co nejrychleji, o ničem moc nepřemýšlím a jen se maximálně soustředím na cestu. Jsem ráda, že nemusíme horolezit.
(22:35) Morigan: Když vylezete první fázi, jste zaprášení už jako horníci a oba Jezdci jsou navíc krvaví. Občas je oslabuje zvláštní vlna nevolnosti, ale zatím to jakž takž zvládají.
(22:37) Ketryn: Doufám, že je to nezačne oslabovat nějak víc.
(22:37) Margare-tka: To mě znervózňuje. Asi je tak trochu sleduji.
(22:37) Morigan: Dál je cesta poněkud schůdnější, asi jako když jste šli zpočátku.
(22:38) Margare-tka: Zhoršuje se to, když stoupáme?
(22:38) Morigan: Zatím se to asi nijak nezhoršuje.
(22:39) Margare-tka: To jsem ráda. Ale stejně jsem opatrná.
(22:39) Morigan: Chvíli pokračujete celkem normálně, ale lana jste si nerozvázali. Následuje něco podobného, jako kamenitá stezka, jen prudší. Už se to podobá lezení, ale není to stěna. Všude je tmavý jemný prach.
(22:40) Morigan: Jezdci by se sami určitě pohybovali rychleji, nicméně nedávají najevo, že byste je zdržovali nebo něco podobného, snaží se vám pomáhat kdy to jde a udržovat aspoň nějaké tempo.
(22:43) Margare-tka: Tak se snažím ho nijak nezatěžovat a udržovat si tempo. To už bychom mohli být brzo u cíle. Když už je tu tolik sopečného prachu.
(22:43) Morigan: Následuje opět schůdnější terén, ale už je na něm méně porostu.
(22:44) Ketryn: Snažím se, co to jde. A raději nepřemýšlím, co nás čeká nahoře.

(21:33) Morigan -> Margare-tka: Vylezli jste na plošinu, u paty dalších skal se krčí Górdan s Katryn.
(21:36) Morigan: Ewel Margaret vytáhne a z nosu se mu spustí jasný proud krve. "Zatraceně..." zamumlá si a snaží se jí utřít.
(21:37) Margare-tka: "Co se děje?" leknu se.
(21:37) Morigan: Górdan jim jde naproti. "To dělá ona," řekne Ewelovi. "Děje se to nám všem."
(21:37) Margare-tka: Samozřejmě se snažím spotavit na nohy.
(21:38) Morigan: "A gráinne...?" vydechne Ewel.
(21:38) Morigan: "Je v pořádku, už vyrazila...i s Haylenem," ukáže nahoru. "Čekali jsme na vás."
(21:39) Ketryn: Jdu když tak pomoct Margaret k té stěně. "Jsem, ráda, že jsi v pořádku..." vydechnu.
(21:39) Margare-tka: Jdu ke Katryn.
(21:40) Margare-tka: "Ty jsi taky v pořádku?"
(21:40) Margare-tka: A Co Morigan, taky byla v pořádku? "Kdo že způsobuje tu krev??" zeptám se Kat.
(21:40) Ketryn: Dívám se na ně, co je v plánu teď?
(21:41) Ketryn: "Jo, nic mi není..."
(21:42) Morigan: Jdou ke stěně, kde jste byli předtím.
(21:42) Ketryn: "Matka všech draků Gaia, jestli jsem to tedy dobře pochopila...Nic víc nevím," odpovím Margaret.
(21:43) Margare-tka: "Aha. A Mor šla za ní?"
(21:44) Ketryn: "No Morigan s Haylenem šli dál nahoru..."
(21:46) Margare-tka: "A už Mor ví pro co vlastně jde?? tedy konkrétně?"
(21:47) Morigan: Górdan s Ewelem se o něčem tiše dohadují.
(21:49) Ketryn: "Margaret, říkala jsem ti, že nic víc nevím..."zaúpím."Žádné debaty tu neproběhli, pokračovali dál hned chvilku po tom, co se dorazili. My měli čekat na vás. Co bude teď, taky nevím."
(21:50) Morigan: Debata Jezdců je zřejmě o tom, zdali za námi vyrazit a když, tak v jaké počtu a složení.
(21:51) Margare-tka: No nějak tuším, že půjdeme nahoru. Ale zatím nic neříkám....
(21:52) Ketryn: Tak se na ně dívám, jak to vyřeší...Raději se jim do toho teď nemíchám.

//Omlouvám se, včera jsem neplánovaně vytuhla u knížky...Dneska jedu už domů, tak to budu mít trochu složitější s internetem. Kdybyste tu ale byly, tak mi dejte vědět a já se hned připojím :-)//

(17:43) Margare-tka: To jsem chvilku byla udivená, ale kukám se po Ewelovi. Abych něco neprošvihla. A ty jsi tam taky?
(17:39) Morigan: Proud vzduchu zhora vás málem porazí do kolen, je to zajisté drak, který letí těsně nad námi. Poté, co Górdan vyskočil a netušíte jak se chytil a vzlétl k nim, aniž by se drak dotkl země, poznáte, že je to Izajáš.
(17:28) Margare-tka: ...
(16:51) Margare-tka: Nápodobně a kde je Mor? koukám se okolo.
(16:45) Ketryn: Tak si zastrčím meč, bleskurychle seberu deku a co nejrychleji se vydám k němu nebo k Izajášovi, jestli už tam je.
(16:44) Morigan: Celé to netrvá příliš dlouho. Do okruhu chráněného kouzlem se přiřítí Górdan. Kolem v džungli nastane ticho. "Odlétáme!" řekne zadýchaně.
(16:35) Margare-tka: Asi si brzo začnu zoufat ještě víc. Takže ty jsi nejspíš s nimi. Dávám zatím pozor. A kouknu se poplašeně na Kat.
(16:29) Ketryn: Doufám, že jich není nějaká moc velká přesila...ach jo, proč nás neletělo víc!?
(16:22) Morigan: Uvědomíte si, že i kdesi nad vámi zuří vysoko na obloze boj.
(16:18) Morigan: Zdá se, že blízko vás je jenom Ewel, ostatní budou asi někde opodál, kde se podle zvuků bojuje. I tak je to neobvykle tichý boj.
(16:15) Margare-tka: Nápodobně. Takže to byl asi útok pozemní. Jsem připravená se bránit. A aspoň se rozkoukat a přivyknout na tmu.
(16:13) Ketryn: Tak stojím stále na místě a snažím se vnímat a dávat pozor, kdyby mi hrozilo nějaké přímé ohrožení.
(16:05) Morigan: Je tam dost velká tma, takže ani moc nevíte, co se děje, ale zřejmě jde o nějaký útok. Taky draci tam nejspíš nejsou, podle těch všech zvuků, co jste slyšely.
(16:01) Margare-tka: Jste okolo?
(15:20) Margare-tka: A samozřejmě vstanu. v sedě mi bude zbraň na nic.
(15:19) Ketryn: Ach bože!! :-/ Tak rychle vstanu a rozhlédnu se, co se děje! V ruce svírám svůj meč a stojím zatím na místě.
(15:18) Margare-tka: Tak se pasadím a sáhnu po mé zbrani. Asi prioritně a pak se vlastně rozhlédnu co se děje.
(15:15) Morigan: Z nečekaně tvrdého spánku vás vyruší zvuky počínajícího boje a ještě další zvuky, které se vám vůbec nelíbí.
(14:52) Morigan: Usnete, i když máte obavy.
(14:51) Ketryn: No já jsem si nějak lehla, jak jsem seděla a nijak moc jsem to neřešila.
(14:50) Morigan: Jestli myslíš těsně u sebe, tak já ne, jestli vy dvě, to je na vás. Nikdo vám nerozkazuje, kde máte spát.
(14:49) Margare-tka: Jestlijsem my tři nějak u sebe a nebo spíme rozházeně.
(14:44) Morigan: Co myslíš tím u sebe?
(14:35) Margare-tka: Spíme nějak u sebe a nebo ne?
(12:48) Ketryn: Jsem ráda, že máme ten ochranný štít!! Doufám ale, že nás v noci nikdo nenapadne...
(12:41) Margare-tka: Tak se uložím, jsem ráda, že jsme se takhle něco dozvěděly:-) Ale jsem v pozoru.
(12:41) Ketryn: Přichystám si spaní a snažím se usnout....
(12:40) Morigan: Oheň na noc uhasíme a chystáme se spát.

(11:59) Margare-tka: Jo to jsem taky ráda.:-)
(11:40) Ketryn: Řekla bych, že obou :-) Protože je to dobrá ochrana. Jsem ráda, že to umíš i proti ohni.
(11:39) Morigan: "To je chytré," řekne Górdan, ale těžko říct, jestli je to jeho nebo Izajášův názor.
(11:38) Morigan: "Ano, je," přikývnu. "Je i nad námi. Ale chrání jen naším směrem. Váš oheň ven jít může."
(11:37) Morigan: "Ryon se ptá, jestli to, co jsi udělala, je ochrana proti ohni," promluví Ewel.
(11:37) Morigan: "Těžko se to vysvětluje," pokračuje. "Není určen jeden konkrétní čas, kdy si vybereme draka, ale těžko se létá na cizím."
(11:32) Morigan: "Ne," odpoví Górdan po chvíli, když najde ztracenou nit.
(11:32) Morigan: Albionova poznámka vnese mezi nás křehkou chvilku porozumění, kterou Margaretin dotaz zase ukončí a chvíli nikdo vůbec neví, na co navazuje.
(11:29) Margare-tka: "Tak řekněme, když se ukáže že budete jezdi. " Taky mě to pobaví, to já jsem začala věřit od té doby co jsi našla ten medailon.
(11:25) Ketryn: To se taky usměji :-)
(11:25) Morigan: To mě pobaví taky, zasměju se.
(11:24) Morigan: Haylen přivře oči a pobaveně se usměje. "Albion říká, že donedávna draci nevěřili na čaroděje."
(11:24) Morigan: "Většina lidí už tomu ani nevěří. Je z nich mýtus. Možná jenom čarodějové."
(11:23) Morigan: "Víte, že v mém světě kdysi také existovali draci?" řeknu zamyšleně. "Ale je to už tak dávno, že si to nikdo nepamatuje, možná ani elfové."
(11:22) Morigan: "To záleží, čím se určuje "začátek"," řekne Górdan.
(11:20) Margare-tka: "Víte od začátku jakého draka budete mít nebo až dospějete?"
(11:19) Morigan: "To je opravdu zajímavé..." řekne Górdan upřímně.
(11:08) Margare-tka: Tak to mě zajímá. Asi zdědil:-)
(11:06) Ketryn: Napadne mě, že Nickolas po vás magii asi zdědil :-) ale raději nic neříkám.
(11:01) Morigan: "Já rozhodně ne," pobaví mě to trochu. "Ne, nedědíme. Většina čarodějů nemůže mít děti, takže to ani nejde...dřív se magicky nadané děti shromažďovaly na Univerzitě a tam se všechno učili a hledali svoje specializace. To už já nepamatuji, je to opravdu dávno. Dneska je to tak, že čaroděj, který dosáhne mistrovské úrovně, může mít učedníka nebo učedníky a jemu pak předává vše, co umí."
(10:59) Morigan: "A vy? Vaši magii dědíte?" ptá se Górdan, který se nejspíš nejvíc zajímá o Svobodnou magii, nebo to aspoň dává nejvíc najevo. Možná právě kvůli tomu malému vyléčení.
(10:54) Ketryn: Žádná další otázka mě asi teď nenapadá, tak dál sedím mlčky.
(10:49) Morigan: "Dalo by se říct, že odmalička," odpoví Ewel. "Hraje v tom roli i dědičnost, třeba v mé rodině už bylo několik Jezdců, i můj otec byl Jezdec. Někteří Jezdci jsou zase třeba ojedinělý ve svých rodinách."
(10:30) Ketryn: Poslouchám se zájmem ten rozhovor, který mě zaujal a vytrhl z běžného zamyšlení.

"A to víte od malička, že budete Jezdci?"

"Je to také taková oboustranná záležitost," odpoví Ewel. "Ale trochu víc si spíš drak vybere Jezdce."

To mě pobaví a zároveň zajímá.
"A drak si vybere vás a nebo vy jeho?" zeptám se jich.

"Takže je to tak trochu jako moje magie," přikývnu. "Taky jde o obojí. O vrozený talent a pak o práci a cvičení."
"Asi jsi cvičila dobře, uzdravilas mi ruku," usměje se Górdan.
"Jen trochu," ohradím se. "U nás jsou moji druhové, co by ti to uzdravili rázem tak, že bys neměl ani jizvu."
"Druhové?" nechápe.
"No, takoví, jako já. Čarodějové. Lepší, než jsem já."

Pokouším se dělat různé ochrany či hranice.
"Ty mou magii cítíš?" obrátím se na Albiona a vzápětí na Haylena, aby mi překládal.
"Ano," odpoví Haylen za Albiona a ani moc neskrývá znechucení. "A je z ní celý nadšený."
Krátce se na draka usměji. "I já to cítím. Nejspíš to dělá dračí aura nebo něco podobného. Jste přece jen králové magických tvorů."
"Aby ses nezbláznil..." zahuhlá Haylen.
"Ta schopnost mluvit s nimi...je to váš vrozený dar, nebo se to nějak musíte učit?" obrátím se na Haylena, když uzavřu jedno z kouzel.
"To se ptáš mě?" podiví se. "Myslel jsem, že jsem jen holá nutnost, abyste si mohli s Albionem skládat navzájem poklony!"
Ušklíbnu se.
"Částečně je to dar, ale musíme se v něm cvičit a chvilku trvá, než jsme schopni se vést v duchu plnohodnotný rozhovor," odpoví mi Górdan ochotně.

Taky jsem obezřetnější. Nějak jsem si myslela, že tam budeme až zítra.
Opravdu doufám, že si nás v tomhle počtu nevšimnou a nebudou nějak moc velké střety.
Ráda si nechám pomoc nahoru (když si sama sebe předtsvím, jak lezu na draka, tak to fakt nemůže být elegantní.

(23:12) Morigan: Dnešní den je zatažený a dusný, ale nahoře ve větru a při letu to není moc znát. Krajina pod námi je stále barevná a neprostupná džungle, jen z ní občas vykukuje víc kopců.
(22:56) Ketryn -> Morigan: Tak s pomocí nasednu a jsem připravena na další cestu....tedy připravena v rámci možností. Vší silou se snažím nemyslet na ten sen, abych se opravdu už nezbláznila.
(22:52) Morigan: Dostaneme ráno svou obvyklou dávku giwernu a nasedáme do sedel. Ještě stále potřebujete pomoc Jezdců, i když byste se tam možná dokázaly vyškrábat samy, trvalo by to a asi by to rozhodně nevypadalo ani trochu elegantně.
(22:42) Ketryn -> Morigan: Ach ne...:-(( To budu ráno ještě zamyšlenější a smutnější než obvykle :-(
(22:40) Morigan -> Ketryn: Zdá se ti o Patrickovi a Baladě.
(22:28) Ketryn: Tak si udělám ležení a snažím se usnout. Ten meč mám stále u sebe.
(22:26) Morigan: Jdeme pak zase spát tak jako předtím, jen Ewel zhasí oheň.
(22:17) Ketryn: Začnu se modlit asi ke všem bohům, i těm které neznám...
(22:12) Morigan: "Fajn," řeknu jen.
(22:12) Morigan: "Ovšem," odpoví Ewel. "Jinak bychom neletěli v tak malém počtu."
(22:11) Morigan: "Je vůbec nějaká možnost, že si nás nevšimnou?" zeptám se ironicky.
(21:58) Ketryn: Bezva :-/ Nevím proč, ale nějak jsme automaticky počítala, že nemají...Vyvedení z omylu se mi vůbec nelíbí.
(21:57) Morigan: "Ano, mají," kývne Haylen.
(21:56) Morigan: "Mají draky?" pokračuji ve stručných otázkách.
(21:44) Ketryn: Veselo mi z toho rozhodně není..
(21:32) Morigan: "Je to pravděpodobné," řekne Ewel.
(21:31) Morigan: "Až nás zpozorují, tak co? Zaútočí?"
(21:28) Ketryn: To mě nepotěší, že jsme už na nepřátelském území. Vytrhne mě to z netečnosti a podívám se na tebe, nic ale neříkám.
(21:28) Morigan: "Nejspíš ne," odpoví mi Górdan. "Zatím."
(21:27) Morigan: "Jsme na nepřátelském území," řeknu najednou. "Vědí o nás?"
(21:25) Ketryn: Jsem ráda, že máme zas aspoň nějaké jídlo, do kterého se dá kousnout. Mlčky jím a jsem ponořená ve svých myšlenkách. Myslím, že začínám být taková nějaká otupělá, nebo jak bych to nazvala.
(21:22) Morigan: U třetího večerního ohně sedíme opět s masem a v tichu.

(16:25) Margare-tka: Zajímalo by mě jestli něco tušíš, jestli ti už čas napověděl, ale nechci tě tím nějak rozhodit, proto se raději neptám.
(16:24) Margare-tka: Taky jsem ráda za maso:-) Tak to asi mluvíme všichni stejně. Začínám být čím dál tím nervoznější z toho co nastane až bude i druhý v úplňku.
(16:21) Ketryn: Beru to tak, že to takhle asi musí být...čím víc se ale blížíme, tím víc jsem nervozní z toho, co nás čeká a jak to celé dopadne...
(16:20) Ketryn: Za maso jsem docela ráda, myslím, že už jsem opravdu potřebovala do něčeho kousnout. Taky prakticky nemluvím, jen to nejnutnější.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(16:16) Morigan: Podle všeho bychom měli být za dva dny tam. A navíc bude Druhý úplněk.
(16:16) Morigan: S Haylenem ale zachovávám tichou spolupráci a funguje. Jeho vtipy zmizely, naopak je pořád vážný, ale s Górdanem nemluví, stejně jako on s ním.
(16:15) Morigan: Na krajině se nic podstatného nemění. Večer si nějaké maso, které opatří Ewel, opečeme na ohni, ale jinak jen pijeme giwern. I ten další den je prakticky stejný, jako ty předchozí. Moc nemluvím, pořád se mi nelíbí, jak se to celé seběhlo a zlobím se, ale jen v duchu. Jen nějak s nikým nemám o čem mluvit. Ne ale, že bych držela bobříka mlčení, to zase ne, ani nikoho neignoruji. V celé výpravě je zvláštní atmosféra.
(15:53) Margare-tka: A krajina se mění a nebo je pořád stejná?
(15:52) Morigan: Druhý den probíhá stejně, jako ten první, většinu času letíme, což je velice únavné a nepříjemné. Jediné, co vás netrápí, je vedro, protože je nahoře spíš chladno.
(15:52) Margare-tka: Nasedneme sami a nebo to nezvládneme?
(15:48) Margare-tka -> Morigan: Myslela jsem si to, že ty stehně to vyrovnají:-D
(15:46) Morigan -> Margare-tka: Nikam jsi moc nešla, jen pár kroků a zlepšení tam asi je, ale vzhledem k těm modřinám a bolavým svalům chodíš téměř stejně:-)
(15:39) Margare-tka: (Holky pustila jsem si loreenu a tak mi tak strašně moc připomněla Lúúder. Měly bychom zase hrát při těhle CD.)
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(15:22) Margare-tka -> Morigan: Pociťuji zlepšení té chůze??
(15:19) Margare-tka: Předpokládám, že Mor letí jako první.
(15:09) Margare-tka: Taky si myslím:-)
(15:07) Ketryn: Psychicky se připravuji na to, že zas poletíme. Zadoufám, že už bychom si na to mohly začít pomalu zvykat a že by ten druhý den mohl být o něco lepší, než ten první...kéž by.

Taky si ustelu, tak aby mi to bylo pohodlné a řekla bych, že rychle usnu.

Ráno jsem si uklidila deku a složila. Znovu se mi moc letět nechce (Když si uvědomím ty třmeny), ale po našem fetu jsem taková odevzdanější:-)
Čekám tedy na povel k nasednutí.
Uklidňuje mě, že jsme tam spolu.

Tak si vezmu deku a lehnu si někam k ohni, ale tak, aby mi od něho nebylo horko. Těším se, až upadnu do osvobozujícího spánku.

Ráno se mi samozřejmě nechce vůbec vstávat, ale přemůžu se, prostě musím. Snažím se rozhýbat své ztuhlé svaly a zakážu si myslet na jídlo. Jsem vděčná, když se mi po Giwernu udělá o něco líp. Do sedla se mi moc nechce, ale nemám na výběr, takže čekám, až bude čas a pak s pomocí nasednu.
Snažím se si navodit nějaké optimistické myšlenky, ale asi mi to moc nejde...

Sedíme mlčky u ohně, ale ne moc blízko, protože ani když na džungli padla tma, není moc chladný vzduch.
První se zvedne Haylen a začne vytvářet z dek improvizované lůžko pro mě i pro sebe o kousek dál od mého. Pozoruji ho mírně znechuceně, protože se mi tenhle „opatrovnický“ systém nezamlouvá, ale snažím se si uvědomit, že on za to nemůže.
I „vaši“ Jezdci mají deky pro vás, ale nic vám nevytvářejí, pouze vám rozepnou popruhy, co deku drží. Deka je zvláštně přeložená a sešitá, tak trochu jako spacák. Je tenká, což je zřejmě účelem kvůli teplu. Můžete si lehnout kam chcete. Hlad sice necítíte, ale je vám divně, protože jste vlastně nic nejedly. Na stehnech budete mít určitě velké modřiny, ale momentálně pociťujete pouze tupou bolest.
Draci leží nedaleko nás, ale ve tmě už je není vidět, jen občas je slyšet jejich dech nebo pohyb, který může vytvářet jen tak velký tvor. Usnout vám kupodivu nedělá problém, ale může na to mít vliv giwern.
Ráno je vám o poznání hůř, máte trochu hlad a navíc vás pekelně bolí všechny svaly a modřiny na stehnech. Dostanete opět napít vaši přesnou dávku a naštěstí je všechno tak do pěti minut o poznání lepší. Do sedla se vám ale hodně nechce.

Už jsem o tom přemýšlela před tím, že Górdana bude asi štvát, že není ikram on, když Morigan našel a dělal jí průvodce...
Mlčky sedím a snažím si protáhnout nohy, aby byly funkční. Prohlížím si okolí a hlavou se mi honí všechno možné.

(22:18) Morigan: "Pravda," souhlasím stručně.
(22:17) Morigan: Všichni tři jsou do půl těla, jako vždy.
(22:17) Morigan: Ohlédnu se po něm a poprvé ho vlastně zaregistruji. Vlasy má stejného kratšího a střapatého sestřihu, jako asi všichni Jezdci. Nebo jsem žádného dlouhovlasého neviděla. Vlasy má ostře měděného odstínu a oči barvy jantaru a samozřejmě stejné svislé zorničky jako všichni Draa-arta.