Druhá strana (239 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(14:17) Ketryn: S úsměvem se s ní uvítám a ve skrytu duše jsem pobavena, ona mě nikdy nepřestane fascinovat! Ptám se jí, jak se má a jestli je něco nového?
(14:15) Morigan: Lara zvolila zeleno-oranžovou kombinaci a její šaty jsou plné rozevlátého hedvábí. Na hlavě má čelenku s oranžovými a zelenými péry a na nose brýle se zlatými obroučkami.
(14:00) Ketryn: To mi bylo jasné, že Lara bude vidět na kilometry daleko :-)
(13:59) Ketryn: Já se bavím :-) Jím, ale piji jen málo, na to si opravdu dávám pozor :-)! Povídám si buď s vámi, Richiem nebo s těmi ostatními, co znám :-) Rozhodně dojdu pozdravit Laru, se kterou jsem se ještě neviděla.
(13:59) Morigan: Skoro všechny čarodějky se snažily vytáhnout svými šaty, což bylo pochopitelné (já taky:-). Jako vždy je nejnápadnější Lara, i když z trochu jiného důvodu, než ostatní čarodějky:-)
(13:56) Morigan: Tady rozhodně panuje zábava, alepoň prozatím. Jí se a pije, posedává a povídá.
(13:53) Ketryn: A přemýšlím, jestli po vás Christian něco chce, nebo svolal konvent jen tak, protože mu bylo smutno :-) případně chce jen zhodnotit situaci ve Svobodné.
(13:51) Ketryn: Prohlížím si asi hlavně ty, co neznám.
(13:49) Morigan: Odhadem tak jednou tolik čarodějů a čarodějek, které neznáte, nebo si pouze matně pamatujete od vidění.
(13:39) Ketryn: (Úplně bych zapomněla na Desmonda :-)
(13:33) Ketryn: Takže všichni :-) a těch, co neznáme, je tam hodně?
(13:32) Morigan: Z čarodějů: Christian, Derek, Nial (a Desmond), Cedrik, Danny, Richie, Reyvan, Miki.
(13:24) Morigan: Pokusím se vyjmenovat přítomné, které znáte, snad na nikoho nezapomenu: z čarodějek - Lara, Veronica, Ravena (Rose), Estella, Karin
(13:22) Ketryn: Rozhlížím se, jestli je tu i Lara, jelikož tu jsem ještě neviděla.

Rozhlížím se kolem sebe a usmívám se :-)! Tohle je opravdu nádhera :-) Mám pocit, že se mi začínají sbíhat sliny. Dívám se i po čarodějkách a čarodějích. Kolik jich tam tak může být?

Jídelna je slavnostně nazdobena a i když předtím byla dost hezká, je skoro k nepoznání. Stoly jsou opět dané k sobě, takže to tvoří ohromný kruhový stůl, kolem kterého mají všichni sedět. Prozatím nikdo nesedí, protože tam nejsou židle, ale stůl se prohýbá pod množstvím nádherně naaranžovaného jídla a spousty skleněných i tepaných džbánků a pohárků.
Židle jsou zatím postavené po obvodu místnosti. Zní hudba, ale není jasné odkud, protože žádné muzikanty není vidět.

Trochu něco pojídám a povídám si s Dannym a Cedrikem. Vyprávím trochu o našem životě v Silberlinu, asi i že tam byl vojenský konflikt a tak jsou teď u nás irločtí vojáci. Pak povídám, že jsme trochu cestovaly a že jsme se seznámily s Estellou a Karin.
Zároveň poslouchám, jestli se někdo nebaví o tom, co se tady má vlastně řešit. Zeptat se zatím neopovažuji, abych neudělala nějaký trapas.

(21:48) Ketryn: Pokračujeme dál do jídelny, snad natrefíme i na někoho příjemnějšího...
(21:46) Ketryn: Pinda jedna, pomyslím si....
(21:46) Ketryn: taky pokračujeme, nečekala jsem, že se s náma bude zabývat...ale snažila jsem se zachovat slušnost
(21:43) Morigan: "Kdo to byl?" slyšíš hlas toho muže. "Teleportovaly se s Morigan z Druhé strany. Chodí s ní všude..." vysvětlí s ironickým povzdechem.
(21:42) Morigan: "Ahoj," odpoví trochu kysele a pokračují v cestě.
(21:40) Ketryn: "Ahoj Veronico," zdvořile ji pozdravím, na muže se mírně usměji. (To to tedy začíná, zrovna ona...)
(21:38) Morigan: Orientujete se celkem dobře, s malým váháním, ovšem do jídelny trefíte skvěle. Jen co scházíte schody do přízemí, potkáte Veronicu s tmavovlasým mužem, kterého si odnikud nepamatujete.

"Jo to je pravda. Tak se obléknu do nějaký skromnějších a ty hezké si zabalím. To jsi mě moc nepotěšila, myslela jsem, že jsme i nějaký pily u Mikiho, ale fat, že to bylo něco po čem nám nebylo tak špatně, ale stejně jsme spaly."

"No, lektvar tlumící účinky teleportu se musí pít předtím," řeknu nenadšeně. "Nevím, možná bych si vzala nějaké míň honosné, když vám nebude dobře a asi budete i spát..." navrhnu.

Já si vezmu ty od tebe. "Mor a nevypadají na cestování moc honosně?"
Jinak jsem si zabalila vše co jsme si říkaly minule. A těším se na cestu. "Christian by mohl být prozíravý a připravit nám ten lektvar na nevolnost:-)"

Oblékla jsem se do těch modrých šatů od Estelly a vzala jsem si přes ně plášť. Sice se teleportujeme dovnitř, ale lepší, než ho mít v zavazadle, kde zabere hodně místa.

Nakonec jsme přichystáni ve správný čas a čekáme na teleport. Uvnitř jsem poněkud nervózní, i když se to snažím nedat najevo.
Nemám totiž tušení, co mě tam může čekat a kam to všechno povede, i když se to zatím tváří jako milá, společenská akce.

Dny do cestování na konvent utečou jako voda, sotva se stihneme pořádně sbalit. Doufáme, že jsme na nic nezapomněli.
Richie neustále opakuje, jak byl prozíravý, že si sebou vzal několik svých lepších kabátců. Nezapomene ovšem dodat, že kdyby to skutečně věděl, rozhodně by si vzal ještě lepší.

Taky se s ním vřele uvítám:-)
jsem ráda, že ho vidím. Už je to doopravdy dlouho a na konventu bude veselo....

Na Richieho se těším hodně moc :-) !!!!! Takže asi hned, jak vystoupí z teleportu a zavře se brána, tak mu skočím kolem krku a pořádně ho obejmu
:-)
"Já jsem tak ráda, že tě vidím!"

(Normálně dneska se mi zdál hodně živý sen o Richiem a jak všichni jedeme na ten konvent a jsme tam, nejdřív jsme si užívali pobyt u Christiana ve věži, ale pak se začala furt něco řešit...ale nevím co.)

Do dopisu pro Richieho jsem poslala pozdravy. Taky jsem napsala Viktorovi a poprosila jestli by mi mohl nechat namalovat Charlottu a nebo Charlottu a sebe, jak bude chtít on, a obrázek mi poslal.
Samozřejmě po večer omotávám ramínka to mě bude bavit:-)A když potřebuje samozřejmě pomohu, jinak jsem se dalo taky do uklízení těch dvou pokojů:-) Abychom je měly aspoň uklizené:-)
Denní rutinu už nevypisuji:-)
Jo večer bychom se mohly vykoupat a vyzkoušet ty nové krémy a šampony co Mor nakoupila.

(10:55) Ketryn: Snažím se, abychom to vymyslely a vyrobily co nejlíp.
(10:54) Ketryn: Tak s chutí pracuji a vyrábím, tohle mě baví :-) Ty stužky na ramínka jsou opravdu dobrý nápad.
(10:53) Morigan: Druhý den (samozřejmě s ohledem na běžnou práci jako je dřevo nebo věci na trh) jdeme s Katryn na pilu a ke kováři, vymyslet nejvhodnější alternativy. V nejbližších dnech budeme vyrábět věšák a ramínka. Taky jsem koupila hodně lněných stužek, aby Margaret (jestli najde čas) mohla omotávat ramínka, aby neničily šaty, i když je samozřejmě zabrousím.
(10:45) Ketryn: Dobře, to bude asi nejlepší :-) Tak jdu něco dělat, co je potřeba a mám moc dobrou náladu :-)
(10:44) Morigan: K dopisu pro Richieho jsem připsala pozdravy a také detaily ohledně toho teleportu.
(10:44) Morigan: To asi necháme, než jsem napsala Rowanovi dopis, tak to trvalo:-) Ale zítra se na to vrhneme!:-)
(10:32) Ketryn: Pak už jsem připravená na zařizování a výrobu věšáku :-) (Ale nevím, kolik je hodin, jestli to nenecháme až na zítra)
(10:26) Ketryn: (Tak jsem napsala dopis na diskuzi :-) )
(10:14) Ketryn: (Jdu psát dopis i tady :-) )
(10:14) Ketryn: Jdu odepisovat Richiemu, abychom to mohly poslat. Napíšu dopis a pak ti ho předám, aby jsi nakonec mohla napsat instrukce o tom teleportu :-)
(10:13) Ketryn: K těm řemeslníkům půjdu s tebou, abych to vše pobraly :-)
(10:13) Ketryn: Ráda vyrábím něco takového :-)
(10:13) Ketryn: Myslím, že to pochopím bez problémů a začnu s tebou vymýšlet realizaci.
(10:11) Morigan: Asi se nejdřív vrhnu na odepisování Rowanovi, taky samozřejmě během dne něco dělám. A v nejbližších dnech chci zajít ke kovářovi pro nějaké kovové proutky a taky na pilu pro vhodné dřevo. Plánuji to udělat jako stojan s delší tyčí (hranolem), na který budeme zavěšovat ramínka. Musí to být dost vysoké, aby se sukně neválely po zemi. Když je čas, rozkreslím ti to, ale nevypadá to složitě.
(10:04) Ketryn: "Tak se teple oblečeme, to bude dobrý, při řezání se určitě zahřejeme."
(10:03) Ketryn: "Však ona se nějaká příležitost najde," zasměji se. "Můžeme tam pověsit i ty, co jsme si přivezly od Christiana."
(10:03) Morigan: "Ačkoliv nevím, kam ty šaty budu nosit, stačí mi, že je mám!"
(10:02) Morigan: "Nechce se mi, aby se tak krásné šaty válely někde v truhle a máme i jiné hezké šaty...tak to udělám. Seženu materiál a můžeme to spolu udělat," přikývnu. "Jenom nám u toho bude venku už trošku zima," usměju se.
(09:59) Ketryn -> Morigan: "To je výborný nápad, to by určitě chtělo!" souhlasím a nabídnu se, že ti pomůžu.
(09:52) Morigan: Poté, co jsem si dostatečně doprohlížela šaty, usoudím, že bychom měly mít pořádnou skříň, nebo aspoň stojan na ramínka na šaty, protože máme jen truhly. "Vyrobím ho!" rozhodnu se naráz. "I ramínka. Jen musím zajít koupit víc hřebíků a nějaký kov, který by se dal použít na háčky na ramínka."

To určitě :-)! Trošku se navoním parfémem od Richie, abych ho vyzkoušela, ale jinak si ho budu šetřit. Dopis čtu s úsměvem několikrát :-) A těším se na únor, až se Richie teleportuje. Snad nebudou nějaké problémy...Jdu asi hned (nebo druhý den) psát odpověď, aby se to mohlo poslat a byl dostatek času.

Předpokládám, že se pak chvíli kocháme dárky a píšeme dopisy:-)

(00:13) Ketryn: "No, to bude úplně nejlepší a nejjasnější," souhlasím.
(00:13) Ketryn: "Dobře," :-) "Ty jo, mám opravdu radost, že jsou všichni v pořádku a spokojení. A že by Richie mohl přijet na návštěvu."
(00:13) Morigan: "Asi by bylo dobrý domluvit to na Imbolc, to je na začátku února a bude to naprosto jasné," usoudím nakonec s úsměvem.
(00:11) Morigan: "To určitě ano," zamyslím se. "Tak v únoru...ještě to promyslím, až budeme všichni odepisovat."
(00:10) Ketryn: "Tak zhruba dva tři měsíce by mohly stačit?"
(00:08) Ketryn: "Jo, tak jsem to myslela," :-)
(00:08) Ketryn: "Nechám to hlavně na tobě. Budeme muset spočítat, jak ten dopis půjde do Akarie dlouho a tak."
(00:08) Morigan -> Ketryn: "Aby mu došel dopis, kde mu to napíšu a zároveň měl dost času si to zařídit..."
(00:05) Morigan -> Ketryn: "No určitě, jen musím vymyslet kdy..."
(00:03) Ketryn: "Mor, myslíš, že by se Richie mohl teleportovat, kdyby jste se předem domluvili?" :-)
(23:57) Ketryn: "No o královně Richie nic nepíše"

"Já bych taky chtěla jet :-) Myslím, že koně a sedlové brašny snad budou stačit, nic moc s sebou brát nepotřebujeme, tak se tam ten nákup určitě vejde."

Dělám, co je potřeba, ale Margaret se v jejích chvílích přehnané aktivity trochu vyhýbám, aby mi z toho nehráblo.

"Určitě chci jet ještě jsem v Irlocku nebyla:-) No to byla druhá nevyřčená varianta. A plánuješ kupovat něco většího, nebo jestli tě jen něco cvrnkne do nosu?"