Druhá strana (276 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Vikomt zůstane stát jako by ho polili studenou vodou, ani se nezmůže na slovo. William se neudrží, aby se na tebe upřímně neusmál, ale vikomtovi nic najevo nedává. Mlčky tě uchopí za nabízenou ruku, řekne "Dobrou noc," ,což patří v podstatě všem přítomným a pak se pokloní mě a Rowanovi s tím, že tě jde doprovodit, jelikož jsi unavená. Toporně se pokloníš jako markýz a pak už se necháš odvést. Vikomt najde svou řeč, a ještě než odejdeš, pronese: "Jistě, to je vskutku spravedlivé, drahá. Přeji Vám, abyste se krásně vyspala."
Ty ale nemáš vůbec chuť mu na to odpovídat.

Já se usměju na Margaret, protože jsem ráda, že Kat takhle vyhrocenou situaci vyřešila docela diplomaticky.

Když Kat odejde, říká něco Vikomt??
Taky ti říkám:" Kat nám chce něco říct až v našem pokoji nechtělo se jí o tady mluvit. Podle mě byla dost konsternovaná. Moc by mě zajímalo co vyřešili."

No jen aby v tom nebyla vzájemná chemie.. a ta může u tebe propuknout i déle;-)

Probůh!Proč se tohle muselo stát...S markýzem je mi hezky, je moc milý a zároveň nevtíravý, jeho polibek byl příjemný...Ale tohle mě vykolejilo a rozklepaly se mi kolena...Snažím se si vysvětlit, že to je tou nečekaností a prudkostí.

Jsem ráda, že to dopadlo tak. Tvářím se odlehčeně s úlevou. S obavou se podívám jak se tváří Vikomt.

Koukám se dost vyjeveně...V hlavě mám guláš a teď ještě tohle...Musím nejdřív nalézt svůj hlas, který bez rozloučení odešel a neřekl kam, a pak musím vymyslet nějakou kloudnou větu. Takže určitě nějakou trapnou chvíli trvá, než ze mě vypadne asi docela přiškrceným hlasem: " Vikomte, moc se vám omlouvám, ale jelikož se musím rozhodnout, tak dám přednost tomu, kdo zde byl dříve, a to je tedy pak markýz, je to spravedlivé." Zavěsím se do Williama a vikomtovi popřeju dobrou noc. Tím jsem ale asi vyčerpala zbytek svých psychický sil a nevím, jestli ze mě ještě někdo dneska dostane nějaké slovo.

//Ach jo, ono nic nemůže být bez bolesti. Myslím, že by doopravdy bylo nejlepší aby se na chvilku vzdálil ode dvora. A nebo aby se do někoho zakoukal. Ale teď v jeho případě nevím. Je to doopravdy smutné, kort kydž vím, že ty bys to opětovala a ráda.//

Tak pokrčím rameny, že absolutně netuším....:-/.

Já asi vysílám zmatené pohledy i na Margaret, jestli náhodou něco neví, co se stalo Katryn.

Koukám, jak se tam hádají, jako malý kluci:-) A doufám, že Katryn nedá košem Williamovi. Taky se na ni koukám, jako všichni ostaní. (Jsem opravdu zvědavá.)

Jsem celá udivená, proč jsi tak vykolejená. "Co se stalo Kat? Vyřešili jste to??"

Vsuvka, abychom to nezapomněly:

Nevím, kohos rozesmála
nevím, kdo tě rozesmál
tvoje dlaň mi srdce vzala
pod oknem tvým bych věčně stál.

Nevím, komus ublížila
nevím, kdo ti ublížil
jen na mých řasách rosa zbyla
ledový třas krátkých chvil.

Nevím, kohos políbila
nevím, kdo tě políbil
i na mých ústech rosa zbyla
na tvých rtech však led jen zbyl.

Nevím, kohos milovala
nevím, kdo tě miloval
tvá ústa srdce rozervala
ta, za něž život rád bych dal.

Nevím vůbec, kolik zemí
klanělo se k nohám tvým
mé srdce však nic míň není
než tvým věčným královstvím.

Tvůj R.

"Co si myslíte, že děláte, pane markýzi???" prohlásí vikomt a významně hledí na Williama.
"Není to tak složité uhodnout," odpoví William klidně. "Chtěl jsem nabídnout vévodkyni doprovod do její komnaty, zdálo se mi, že vypadá unaveně," improvizuje.
"Skutečně?" opáčí vikomt upjatě. "To se vám skutečně jenom zdálo!"
"To je možné, ale na své nabídce už trvám," odpoví mu markýz stejně chladně.
"V tom případě vás musím zklamat, protože vévodkyni do její komnaty doprovodím já sám! Navíc pochybuji, že vůbec víte, kde své komnaty má!" odfrkne si pohrdavě vikomt.
"Do toho vám ovšem nic není, jestli to vím, nebo ne," pousměje se na něj markýz.
"Jistě, pane," ušklíbne se vikomt. "Pak ovšem ustupte, protože má drahá vévodkyně půjde do své komnaty pouze v mém doprovodu!"
"A můžete mi sdělit, jakým právem si tuto věc přivlastňujete pouze pro sebe?" zeptá se markýz ledově.
"No jakým právem! Pane, vy mě chcete snad rozesmát!" zvolá markýz. To už se dívá skoro celý sál, včetně mě a krále, i když se většina snaží předstírat, že věnuje pozornost něčemu jinému. "Nebo možná rozčilit!" zamračí se. "A to bych vám nedoporučoval! Tak, a teď nechte nebohou vévodkyni, ať jí mohu konečně doprovodit do jejích komnat, jistě jste jí ještě více unavil!"
"Tak nechte vévodkyni, ať rozhodne o tom, zda je opravdu unavena!" zúží William oči. "Nebo ji taky můžete nechat rozhodnout o tom, kým chce být doprovázena do svých komnat, pane!"
Vikomt a markýz na sebe chvíli vysílají neproniknutelné pohledy a pak se oba obrátí ke Katryn, aby tedy rozhodla, kým se nechá doprovodit.
Ostatní nenápadně, ale o nic méně zvědavě, čekají na totéž rozhodnutí.

Ve chvíli, kdy vikomt Eduard z Grintu odhodlaně povstane ze své židle, aby k tobé zamířil, vyskočí i markýz William z Rozetu, aby u tebe byl první. Na první pohled nenápadná honička samozřejmě neunikne několika dalším.
Markýz je nakonec o něco málo rychlejší než vikomt, ale stejně mu to není moc platné, protože za malý okamžik stojí u tvé židle oba. Ještě pořád ses nevzpamatovala, takže ani nestihneš vstát, když vikomt sjede mladého markýze opravdu nepříjemným pohledem.

Samozřejmě, že se po tobě několik lidí dívá, i když si toho nejspíš moc nevšímáš. Margaret samozřejmě sedí vedle tebe a už se tě dvakrát ptala, co si ti proboha stalo????, ale byla si schopná jí jen říct, že jí to povíš potom. Stejně se jí to nelíbí a nemůže se dočkat, až jí to vysvětlíš, protože opravdu nevypadáš v pořádku.
I já se na tebe dívám a opravdu se bojím, protože jsem viděla, jak spolu odcházíte a znám okolnosti, a teď, když vidím, jak jsi bledá jako stěna a zároveň ti hoří tváře (buď ráda, že se nevidíš!), mám opravdu strach, že ti něco provedl. Jenže se musím ovládnout, abych k tobě nešla. Snažím se tedy zabavit Rowana, aby si ničeho náhodou nevšiml, i když o ničem neví, ale myšlenkama jsem jinde.
Dívá se po tobě i William, který vůbec nechápe, co se stalo, ale je možné, že když tě viděl odcházet s Alexandrem, nějak si to mohl spojit.
Pak samozřejmě Richie, který má ve tváři velmi podezřívavý výraz.
A v neposlední řadě i vikomt Eduard, který nechce propást šanci, aby s tebou mohl mluvit, takže se co nejdřív chystá vystartovat k tvému místu.

Jsem v šoku!!!Přijdu zpátky do jídelny a sednu si, ale nedokážu moc mluvit. I když už jsem nějaký čas , co jsem seděla v tom salónku, na vzpamatování měla, úplně moc v pořádku nejsem...I když se snažím ze všech sil, abych se tvářila nomálně. Myslím, že se za chvíli budu muset omluvit s tím, že mi není dobře...
Pořád se mi to honí hlavou...A to mě štve! Úplně mě to vykolejilo...Probůh, co to mělo znamenat?! A hlavně proč na to myslím?! Ne, to je normální, na to by myslel každý.

Ale já nechápu, jak si je takhle může vytvářet...nechci být neslušná a bojím se, abych ho nějak neurazila...

Vikomt si ty naděje vytváří sám! :-)))

ale já mu přeci žádné naděje nedávám...!

No... s tím si zas tak jistá nejsem. Když mu to nedošlo do teď! Myslím, že ohledně tebe má dlouhé vedení;-).
Ale asi by se mu to mělo nějak šetrněji říci a nebo aspoň napsat. Ale aby si zase nedělal plané naděje.