Druhá strana (30 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(21:13) Morigan: Anabella přitáhne jeho ruku i se svou natolik blízko, aby se mě musel dotýkat, chvíli si toho nevšimneme ani jeden. "Já taky," řekne, ale není to úplně přesvědčivé.
(21:16) Ketryn: No, ta se vás bude snažit dát dohromady. To se Ragnarovi nebude líbit.
(21:16) Ketryn: "Vypadá to, že jste byli u jarla Gorana úspěšní?" podívám se po vás. Sigfried tam s námi zůstal nebo šel pryč?
(21:18) Morigan: Sigfried je v síni, chvilku se někde asi s někým bavil, teď se protáhne k nám.
(21:22) Morigan: "Vypadá to, že svým způsobem ano," přikývnu.
(21:22) Ketryn: "Svým způsobem?" nechápu. "Zapojí se do toho?"
(21:23) Morigan: "Ano," řekne Sigfried.
(21:25) Morigan: Přisedne si k tobě a obejme tě.
(21:25) Ketryn: To je na mě znát další úleva.
(21:26) Ketryn: "Asbjorna odvedli do Kattegattu..." nevím, jestli se to k vám už stihlo dostat.
(21:26) Morigan: "Cože??" vyhrknu. "Kdo??"
(21:27) Ketryn: Opřu se o něho a začínám se uklidňovat, Ydu si stále držím v náručí.
(21:28) Ketryn: "Jarl si ho nechal zavolat, přijeli pro něho jeho muži. Je to pár dní zpátky..." vzdychnu.
(21:29) Ketryn: "Bylo hrozné štěstí, že jsme se stihli schovat, aby neviděli kluky a Anabellu."
(21:30) Ketryn: "Včera odjeli do Kattegattu dva lidi pokusit se zjistit nějaké informace."
(21:33) Morigan: Jsem z toho v šoku a taky se tak tvářím. Sigfried taky nemá slov.
(21:33) Morigan: "Ragnare!" zavolá, když ho tam někde mezi lidmi uvidí. Ragnar přijde k nám.
(21:34) Ketryn: Vůbec se vám nedivím, já jsem z toho taky stále špatná.
(21:34) Morigan: "Slyšel jsi už o Asbjornovi?" řekne mu hned. Ragnar kývne. "Olle mi to řekl."
(21:36) Ketryn: Slyšet o Ollem mi neudělá zrovna nejlíp.
(21:37) Ketryn: Automaticky se rozhlídnu, jestli tam je.
(21:37) Morigan: Ragnar automaticky převezme do náruče jednoho z kluků a já se o něj opřu, nedokážu předstírat, že to, že má Asbjorna, může být vlastně dost zlé.
(21:37) Morigan: K6
(21:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(21:38) Ketryn: No, to asi je dost špatné :-/
(21:40) Morigan: Ne, Olleho nevidíš.
(21:40) Morigan: Ragnar mlčí, ale je vidět, jak má silou stisknuté zuby.
(21:42) Ketryn: Asi k tomu taky už nic neříkám a nechávám vás, abyste to vstřebali :-/
(21:45) Morigan: "Jděte se ohřát k ohni," řekne nakonec Ragnar.
(21:47) Ketryn: Na zimu jsem teď nějak zapomněla, ale souhlasím, že bychom se asi měli přesunout k ohni. Musíte být po té cestě vymrzlí a hladoví.
(21:48) Morigan: To tedy jsme.
(21:48) Morigan: "Kdyby Morigan netvrdila, že dokáže Ydu udržovat v teple, zůstali bychom na zimu v Birce," řekne pak Sigfried, když se přesouváte. "Věřil jsem jí. Tak jsme jeli všichni."
(21:49) Ketryn: Půjdu pak sehnat jídlo a něco teplého k pití, ale Ydu z náruče nepustím. Na Patricka a co s ním bude nebo kde je, teď odmítám zatím myslet.
(21:50) Ketryn: "Moc děkuji," podívám se po tobě vděčně. "Jsem šťastná, že jste všichni zpátky," znovu se k Sigfrieodvi přitisknu.

(20:22) Morigan: Stačí pár vteřin na to, aby tam vznikl zmatek složený z jezdců, kteří přijeli a lidí, kteří se začínali sbíhat. K domu jste se nedostaly.
(20:24) Ketryn: To mi to nemohla říct! Samozřejmě ji okamžitě pustím. S bušícím se k vám rozběhnu a dívám se po Sigfriedovi a Ydě, modlím se, abyste ji měli!
(20:25) Ketryn: Jsem v šoku a nemůžu uvěřit, že jste zpátky!
(20:27) Morigan: Prvním z jezdců byl Ragnar, jak poznáš vzápětí a určitě tam podle počtu bude celá skupina, která odjela na sever. Jeden z jezdců nemá čepici a ani šátek přes obličej, vypadá dost zbídačeně, má pevně svázené ruce před sebou přivázané k sedlu a je to Patrick.
(20:27) Morigan: K6
(20:27) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(20:28) Ketryn: To ztuhnu jak přimrazená a zírám na něho.
(20:28) Morigan: A on zase na tebe.
(20:29) Ketryn: Nejsem schopná pohybu ani slova a v hlavě mě totální prázdno a šok.
(20:29) Ketryn: mám
(20:31) Morigan: Jezdec, který vede zajatcova koně si taky sundá kožešinovou šálu z obličeje a seskočí. "Katryn!" osloví tě Sigfried trochu zmateně. "Co tu takhle děláš?"
(20:33) Ketryn: Tak to se trochu vzpamatuji. "Sigfriede!" skočím mu kolem krku. "Kde je Yda??"
(20:34) Morigan: "Má ji Morigan," odpoví ti.
(20:35) Ketryn: "Zvládli jste to!" políbím ho. "Je v pořádku??" Dívám se po tobě a Ydě, už chci mít naši holčičku v náručí.
(20:38) Morigan: I v tom zmatku netrvá dlouho mě najít, protože mám v sedle před sebou dítě zabalené v kožešině a přivázané na sobě. Zrovna slézám a odvazuji ji.
(20:39) Ketryn: "Morigan!" vyhrknu znovu a honem zamířím k vám. "Yduško!" Po tvářích mi tečou slzy úlevy.
(20:41) Morigan: Snažím se ti jí předat co nejrychleji, ale zatím je to spíš takový balík.
(20:45) Ketryn: "Zlatíčko moje!" snažím se si ji od tebe vzít, co nejdřív to půjde. Emoce mě úplně ovládnou a brečím už naplno-
(20:49) Morigan: Sigfried se vás snaží co nejdřív někam odvést, asi někam dovnitř, moc netušíš, co se děje.
(20:52) Ketryn: Ne, to netuším. Jediné, co mě teď zajímá, je Yda. Tisknu ji k sobě a brečím štěstím a úlevou. Všechny ty pocity, které jsem se posledního půl rok snažila držet na uzdě, se teď uvolnili.
(20:53) Ketryn: Mluvím na ni a zjišťuji, jestli je v pořádku.
(20:53) Morigan: To jí musíš nejdřív vybalit.
(20:54) Ketryn: No, to až budeme někde uvnitř.
(20:55) Morigan: Je to opravdu zmatek, koně a lidi, ale Sigfried tě odvede do síně.
(20:57) Ketryn: Tak tam už ji trochu vybalím a zjišťuji, jak je na tom. V hlavě mám asi milion otázek, ale vůbec je nedokážu formulovat.
(20:58) Morigan: Takhle na první pohled vypadá normálně, jen ti připadá, že vyrostla.
(21:01) Ketryn: Jo, za těch několik měsíců musela. Znovu mi to vžene slzy do očí, že jsem o to přišlo. "Zlatíčko, ty jsi vyrostla," vydechnu. "Nemáš hlad?" ptám se, ale usuzuji, že půjdeme sehnat něco k jídlu.
(21:02) Ketryn: Jak se chová?
(21:04) Morigan: S klukama v náručí a Anabellou u sebe jdu k tobě. "Nic jí nebylo a byla určitě dobře živená," řeknu ti a chvilku tebe s Ydou pozoruju. "Jen... zatím nemluví. A-" chci ještě pokračovat, ale pak toho nechám.
(21:08) Ketryn: "Nemluví?" leknu se. "Broučku, už budeš všechno dobré, už jsi zpátky u maminky," znovu ji k sobě přitisknu a hladím ji ve vláskách. Musel to pro ni být hrozný zážitek :-/ Pocítím k Patrickovi znovu hrozný vztek. "A co a...?" znejistím ještě víc.
(21:09) Morigan: "No myslím, že... pořád chce k Patrickovi. Ale to ji přejde, zase si zvykne," dodám rychle.
(21:10) Morigan: Vedle mě se objeví James a Anabella ho hned chytne za ruku. "Rád tě vidím, Katryn," řekne ti upřímně.
(21:10) Ketryn: Tak to mi ztvrdne výraz. "Šmejd jeden," procedím skrz zuby.
(21:10) Ketryn: (No, to jsem si to načasovala :-D)
(21:11) Ketryn: "Ahoj Jamesi," pokusím se znovu usmát. "Jsem ráda, že jste zpátky."

(19:13) Morigan: Drobnou postavičku vidíš klusat v padajícím sněhu mezi domy.
(19:17) Ketryn: "Anabell!" zkusím na ní zavolat a doběhnout ji.
(19:18) Morigan: k6
(19:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(19:26) Morigan: Nemáš problém jí dohnat, namířila si to na hlavní cestu prostředkem vesnice.
(19:35) Ketryn: "Anabell, co se děje?" srovnám s ní krok.
(19:45) Morigan: Neodpoví ti a vytrvale kluše cestou směrem ven z Wotanu, ne k vodě, ale do lesa.
(19:51) Ketryn: "Anabell, stůj," chytnu ji automaticky za paži. "Nemůžeš jen tak sama odejít z vesnice, je to nebezpečné. O co jde, co se stalo??"
(19:52) Morigan: "Tak pojď se mnou."
(19:55) Ketryn: "A kam jdeš? Nemůžeme jít pryč ani samy dvě, já tě asi těžko ochráním." Rozhlídnu se krapet zoufale, jestli někoho neuvidím?
(19:55) Morigan: k6
(19:57) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(19:58) Morigan: "Nepotřebuju ochránit," prohlásí a pokusí se ti vykroutit.
(19:58) Morigan: Což se jí povede.
(20:01) Morigan: Úplně v dohledu nikoho nemáš.
(20:02) Ketryn: "Ne?!" Pokusím se jí znovu chytit. "A na to jsi přišla jak? Je to teď těžké a stát se může cokoli. Když tě chránili v Harmu, tak umírali lidi, jak by ses chtěla ochránit sama? Slíbila jsem Morigan, že na tebe dám pozor, takže tě jen tak z vesnice nepustím."
(20:02) Ketryn: "Proč tohle děláš?"
(20:03) Morigan: k6
(20:03) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:04) Ketryn: (Si kvůli ní vyházím všechna vysoká čísla na deset let dopředu!!! :-D)
(20:05) Morigan: Tak jí zase chytíš, ale to už se jí nelíbí.
(20:09) Morigan: "Měla bys jít taky. Třeba by ses rozhodla, jakou rodinu vlastně chceš mít. Jakého muže chceš mít," podívá se ti zpříma do očí.
(20:09) Ketryn: "Vysvětli mi o co jde a můžeme si o tom promluvit! Jestli chceš jít do lesa, tak najdeme Lunwera nebo někoho jiného z druidů a můžeš jít s nimi," snažím se udržet klid, ale už mi docházejí nervy.
(20:10) Ketryn: "Do toho ti vůbec nic není!"
(20:10) Ketryn: ujede mi. Začínám toho všeho mít plné kecky.
(20:11) Morigan: Tvojí pozornost upoutají zvuky v lese. Jednoznačně poznáš běžící koně.
(20:11) Ketryn: Zhluboka se nadechnu a napočítám si do deseti. "Klidně s tebou do lesa půjde, ale nemůžeme jít samy." Po všech mých životních zkušenostech tohle opravdu nehodlám riskovat.
(20:12) Ketryn: To se leknu a podívám se tím směrem.
(20:13) Morigan: Pokusí se ti znovu vytrhnout, ale držíš ji asi dost pevně, protože se jí to nepodaří.
(20:14) Ketryn: No to tedy držím, kort jestli sem někdo jede!
(20:14) Ketryn: Vidím je?
(20:16) Ketryn: Začnu ji strkat k nejbližšímu domu, abychom se když tak schovaly, kdyby to byl někdo cizí.
(20:16) Morigan: No tak to absolutně odmítá.
(20:17) Morigan: Chvíli je ještě nevidíš, pak se vynoří na cestě z lesa jezdci na koních, asi jich bude docela dost, což v první chvíli nemůžeš rozeznat, protože jedou za sebou.
(20:18) Ketryn: "Co se sakra děje?! Okamžitě se pojď schovat!" snažím se. Poznám, jestli jsou to jarlovi muži?
(20:18) Morigan: Nepoznáš nic, všichni jsou dost zabalení na cestu v zimě.
(20:19) Ketryn: Je venku od nás ještě někdo, kdo je vidí?? Nechci začít volat a upoutat na nás pozornost :-/ Ale zase doufám, že se o nich ví!
(20:20) Morigan: První jezdec zatáhne za otěže, aby včas zastavil a zvedne ruku, aby varoval a zbrzdil i ostatní za sebou.
(20:20) Ketryn: To už ji fakt strkám někam do domu, jestli nepoznávám, co jsou zač,
(20:21) Morigan: Druhý jezdec si okamžitě strhne šálu z obličeje a poznáš v něm Jamese v kožešinové čapce. "Anuško! Co tu proboha vyvádíte?" seskočí z koně. Anabella se na něj usměje. "Tati," řekne jen.

(18:45) Ketryn: Snažím se k Ollemu chovat normálně jako před tím, snad to nějak půjde. Zároveň bych si tu noc ale zopakovala, ale musím se ovládat. Dneska bude zas náročný den, jak rozesílá ty lid k Norellovi a do Kattegattu a vůbec celá nálada ve Wotanu musí být náročná.
(19:15) Morigan: Olle se ti ten den spíš vyhýbá, i když ne nijak okatě, samozřejmě.
(19:16) Morigan: Lidi odjedou hned ráno, jak do Kattegattu, tak za Norellem.
(19:24) Ketryn: Tak mu raději dávám trochu prostor, než se to snad nějak srovná,
(19:25) Morigan: Z domu se ale neodstěhoval a nejspíš se na to ani nechystá.
(19:26) Ketryn: To se mi asi uleví, přeci jen bych tam nechtěla teď v zimě zůstat sama.
(19:28) Morigan: Zůstává spát tam, kde předtím spal Asbjorn.
(19:34) Ketryn: Hodně váhám, ale nakonec se donutím ovládnout a jdu spát normálně k Anabelle.
(19:47) Morigan: (No jestli takhle budeš bojovat každý večer, to bude zábavné...)
(19:47) Morigan: (Ale něco podobného dobře znám!!)
(19:49) Ketryn: (No zábavné jak pro koho, leda tak pro bohy :-D Ale asi budu, pokud se to zas kvůli něčemu nezvrtne.)
(19:52) Morigan: Anabella je úplně vzhůru, ale poslušně leží. Chvíli tě pozoruje, ale pak odvrátí oči.
(19:56) Ketryn: Ach jo, ona to ví. "Dobrou noc," popřeji jí.
(19:57) Morigan: "Dobrou noc," odpoví.
(19:58) Ketryn: Raději už pak mlčím a snažím se usnout.
(19:59) Morigan: k6
(19:59) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(20:00) Ketryn: No bezva, jestli to teď budu mít takhle, tak mi vážně hrábne :-D
(20:00) Morigan: Nečekala jsem nic jiného :-D
(20:02) Ketryn: Jsem zoufalá!! To mám z těch hříšných myšlenek...
(20:06) Morigan: "Chtěla bych, aby tu byl táta," řekne z ničeho nic v té tmě Anabella. Nezní to ani moc smutně, spíš jako konstatování faktu.
(20:09) Ketryn: To mě trochu zaskočí. "Já vím. Však on se vrátí, jen budeme muset přečkat zimu."
(20:10) Morigan: "Musí být hlavně s maminkou. To je moc důležité," prohlásí.
(20:12) Ketryn: No, tak to už je horší. "Jak to myslíš? Tedy samozřejmě, že je to důležité, ale takhle to zní, že ještě z nějakého dalšího důvodu?"
(20:34) Morigan: Asi ti už neodpoví.
(20:36) Ketryn: No s ní je to vážně náročné :-) Tak už taky mlčím, když o tom nechce mluvit, ale obávám se, že je v tom něco víc.
(20:40) Morigan: K6
(20:41) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:42) Ketryn: Hurá!!
(20:46) Morigan: Tak to spíš najednou dost tvrdě.
(20:49) Ketryn: Už jsem to vážně potřebovala.
(20:51) Morigan: To jo. Taky když se probudíš, jsi dost dezorientovaná tím, kolik je hodin a chvíli i tím, kde vlastně jsi.
(20:51) Morigan: Někdo přes tebe v průběhu spánku přehodil ještě další deku a dvě kožešiny.
(20:55) Ketryn: Tak to jsem zmatená asi docela dost. Když si nějak srovnám v hlavě, kde vlastně jsem, tak se zděsím, kolik může být hodit. Vymotám se z deku a kožešin a začnu vstávat. Obleču se, učešu a jdu do kuchyně. Jsem stále asi taková přejetá.
(21:18) Morigan: V domě vůbec nikdo není.

(21:16) Ketryn: A zkusím dělat jakoby nic a uvidím, jak se bude chovat on.
(21:18) Morigan: Chová se taky jakoby nic, ale z domu se neodstěhoval.
(21:18) Morigan: Taky má zrovna ten den spoustu práce s tím, jak zorganizovat rychlé odjezdy do Kattegattu a k Norellovi.
(21:20) Ketryn: Tak snad spolu zvládneme nějak fungovat.
(21:20) Ketryn: To je mi jasné. To bych možná měla na večer připravit zas další pití :-D
(21:24) Morigan: Nakonec do Kattegattu skutečně poslal Bredu.
(21:25) Ketryn: Snad je to dobré řešení, přijde mi že ano.
(21:25) Ketryn: Snažím se přes den fungovat jako normálně, i když jsem myšlenkami jinde a bez nálady.
(21:30) Morigan: Děti jsou trochu rozhozené z toho, že se je snažíte přestěhovat od sebe (tedy kluci), ale jinak se nic zvláštního nestane.
(21:32) Ketryn: Vůbec se jim nedivím, že jsou z toho rozhození. Já jsem z toho vlastně taky dost rozhozená, že už je nebudu mít u sebe .
(21:58) Morigan: Vpád jarlových mužů samozřejmě vesnici poplašil a způsobil dost starostí s tím, jak to teď vlastně bude a jak si Wotan a bjargství v jarlových očích teď stojí.
(22:00) Ketryn: No, to by mě taky zajímalo :-/ Myslím, že celková nálada ve vesnici je dost napjatá a nejistá
(22:01) Morigan: Hlavně ti, co tak dobře neví, co se všechno vlastně stalo a děje a nejsou tak zasvěcení, mají možná větší starost, protože je to taková nekonkrétní obava.
(22:11) Ketryn: To je pravda, když nevědí, tak je to možná ještě horší.
(22:11) Ketryn: Zatímco třeba já vím, že je to opravdu v háji :-D

(18:14) Morigan: To potrvá :-D
(18:16) Ketryn: No, za chvíli mě to začne hodně ubíjet.
(18:28) Morigan: Tak dvě hodiny tam už asi koukáš do té úplně tmy.
(18:28) Morigan: K6
(18:29) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(18:29) Ketryn: aaaa
(18:30) Ketryn: Tak to už je krize...
(18:35) Morigan: To už celkem krize je.
(18:37) Ketryn: To budu ráno vypadat
(18:42) Morigan: Olle vedle tebe docela poklidně spí, ale dost mu k tomu asi pomohl ten alkohol a sex.
(18:43) Ketryn: Závidím mu to, mně ten alkohol jaksi chybí :-D
(19:18) Morigan: K6 naposledy
(19:18) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(19:19) Ketryn: Já se fakt snad půjdu opít těhotná netěhotná :-D Anebo vzbudím Olleho, abychom si dali druhé kolo :-D
(19:25) Morigan: Oba nápady jsou fakt skvělé!
(19:26) Ketryn: Viď, jeden lepší než druhý :-D
(19:28) Ketryn: Jako to je dobře probdělá noc...
(19:30) Morigan: Tak tě nechám hodit ještě na ráno.
(19:31) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:32) Ketryn: Kostičky si zas zasedly :-D
(19:35) Morigan: No tak to neusneš ani ráno. Olle se pak probudí a neovládne se, aby se k tobě nechoval velmi něžně.
(19:36) Ketryn: To je po probdělé noci na moje rozbrnkané nervy vážně moc...
(19:38) Ketryn: Jak ho mám odmítat, když se chová takhle?
(19:43) Morigan: No to já ti asi neporadím...
(19:45) Ketryn: Je hrozně těžké na něj nereagovat, takže mi to chvíli trvá, než začnu trochu přemýšlet.
(19:48) Ketryn: "Neměli jsme to dělat...neovládla jsem se," vypravím ze sebe. "Nechci ti ubližovat..."
(19:49) Morigan: "Co tím... co tím myslíš?" snaží se přemýšlet.
(19:53) Ketryn: "Tohle... vztah mezi námi... zase se do toho zaplétáme a to nemůžeme."
(19:55) Morigan: Nevypadá, že by to celé nějak úplně chápal.
(19:57) Ketryn: Těžko se mi mluví.
(19:59) Morigan: //Jen přejedu.//
(20:13) Ketryn: "To co jsem říkala, když jsem přijela, stále platí... jsem SIgfriedova žena. I když od tebe nedokážu držet ruce dál." Nechci, aby zas vzniklo nějaké nedorozumění. Chtěla bych se od něho odtáhnout a vstát, ale nějak mi to nejde. Fakt, zas pravda o zakázaném ovoci :-D
(20:19) Ketryn: Nějak dělám trochu něco jiného, než říkám.
(20:21) Ketryn: Asi by přeci jen měl jet do toho Kattegattu...
(20:53) Morigan: To děláš, no :-D
(20:54) Ketryn: No, nějak mi to nevychází :-D
(21:00) Morigan: "Rozumím," prohlásí a začne se zvedat z postele.
(21:01) Ketryn: To se mi uleví a začnu vstávat taky. Je naštvaný?
(21:04) Morigan: To si nejsi úplně jistá.
(21:06) Ketryn: Tak mu asi raději nechám prostor, tohle je dost ožehavé téma, a jdu do kuchyně nachystat něco k snídani.

(21:49) Morigan: Asi vyčkává, co budeš dělat.
(21:53) Ketryn: To kdybych věděla :-D
(21:55) Morigan: Do ničeho tě nechce tlačit, na druhou stranu z něj vyzařuje, jak moc po tobě touží.
(21:58) Ketryn: Já to asi nevydržím a začnu ho znovu líbat, taky potřebuji uvolnit napětí. I když je to hrozná chyba, ale nějak se mi nechce přemýšlet.
(22:00) Morigan: To už pak samozřejmě nevyčkává a zatáhne tě do Asbjornovi ložnice, té, ve které nespí Anabella.
(22:02) Ketryn: Úplně se mi vypnul mozek...
(22:03) Ketryn: Už se tomu nebráním a nějak jde vše samospádem.
(22:06) Ketryn: Spíš moje tělo si dělá úplně co chce.
(22:06) Morigan: (Tak otěhotnět už nemůžeš, že jo...)
(22:08) Morigan: V tom případě se vyjasnilo, jak asi bude vaše nové soužití probíhat :-D
(22:12) Ketryn: (To ne no :-D Ale co jsem to zas provedla!!)
(22:13) Ketryn: No já nevím, pokusím se to pak ještě nějak ukorigovat :-D nemůžu s ním spát celou zimu jakoby nic.

(19:44) Ketryn: No dolévám, myslím, že to teď fakt potřebuje. Ale pak už asi budeme muset začít trochu šetřit :-D
(19:46) Morigan: Za trochu pozitivní považuje, že se rozmyslel, koho kam zítra pošle. "I tak strašně riskujeme," řekne. "Ale v tuhle chvíli je asi risk úplně všechno, co uděláme."
(19:47) Morigan: "Kdyby nebylo tebe, jel bych já," podívá se ti do očí.
(19:48) Ketryn: "No, to asi je," souhlasím nenadšeně. "Ale takhle budeš mít pocit, že jsi udělal aspoň něco... A informace jsou to, co nám teď zoufale chybí."
(19:48) Ketryn: To mi vezme slova z pusy.
(19:52) Ketryn: "Nechtěla bych, abys odjel...Ale... nemůžu tě tu držet, jestli chceš jet..." vypravím ze sebe.
(19:56) Morigan: "Čekáš moje dítě, musím se o vás postarat co nejlépe."
(19:59) Ketryn: "Nechtěla bych mít na svědomí tvůj pocit beznaděje z nečinnosti kvůli tomu, že mě musíš hlídat..."
(20:03) Ketryn: "Zvládli bychom to, jestli máš pocit, že máš být někde jindy..." dodám, i když sobecky opravdu nechci, aby odjel.
(20:08) Ketryn: jinde
(20:15) Morigan: "Myslím,že jsem přesně tam, kde mám být. Zrovna teď."
(20:18) Ketryn: Tak se usměju a doufám, že ho povinnost vůči nám nebude nějak trápit.
(20:19) Ketryn: Vezmu mu ruku a dám si ji pod plášť (oblečení) tak, aby mohl cítit bříško jen přes šaty. "Ještě je maličký, ale za chvíli už by mohlo být cítit, jak se hýbe. Ale není to tak, že se o nás musíš starat, pokud nebudeš chtít..."
(20:40) Morigan: (Ty tam máš takovou romantiku a já někde mrznu na severu!)
(20:41) Ketryn: (No já doufám, že už jste v teple!)
(20:41) Ketryn: (To je takovou hodně zoufalá romantika :-D)
(20:42) Ketryn: (A vy koukejte s Ragnarem dohnat, co jste ztratili ;-) )
(20:50) Morigan: (No jasně, s Jamesem za zády...)
(20:51) Ketryn: (No to zrovna ne.)
(21:12) Morigan: Olleho to celkem rozhodí a ani se nehne.
(21:16) Ketryn: Tak mu tu ruku raději pustím, nechci ho rozhazovat. "Promiň..."
(21:17) Morigan: On jí tam ale nechá. "Je těžké tě nepolíbit," řekne.
(21:22) Ketryn: To se na něj polekaně podívám a srdce mám až v krku. Neměla jsem to dělat. Odsunout se ale nedokážu.
(21:24) Morigan: Když se neodsuneš, tak tě samozřejmě políbí.
(21:24) Morigan: (K20)
(21:24) Morigan: Asi teda dvakrát!
(21:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na dvacetistěnné kostce (k20): 15
(21:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na dvacetistěnné kostce (k20): 6
(21:25) Ketryn: Ach ne, to je špatný....
(21:28) Ketryn: Pak se ale nějak donutím odtáhnout. "To... to... nemůžeme," vypravím ze sebe zadýchaně.
(21:29) Ketryn: "Měli bychom si jít lehnout," usoudím, že by bylo nejlepší tohle sezení ukončit.
(21:30) Ketryn: Záhy mi dojde nesmysl té věty :-D! A už vůbec nevím, co říct.
(21:30) Morigan: :-D :-D
(21:31) Morigan: Tak teď jsem se fakt zasmála.
(21:31) Ketryn: Já jsem to takhle nemyslela :-D
(21:36) Morigan: Olle si ale taky není úplně jistý, jak jsi to myslela.
(21:37) Ketryn: "Tedy... chtěla jsem říct... jít raději spát," topím se v rozpacích a moc to nevylepšuji.
(21:39) Ketryn: Zvednu se, abych u něho nebyla tak blízko a rovnou se na něho nevrhla

(21:05) Ketryn: (Ale Asbjorn bude koukat, jestli mu tam nic nezbyde :-D)
(21:09) Morigan: Tak to tě okamžitě k sobě přitiskne, když si k němu takhle přisedneš.
(21:12) Ketryn: Ježiš, já si fakt hraju s ohněm. Když já nedokážu sedět na druhé straně stolu, když vidím, jak ho vše trápí. Takže se nebráním.
(21:15) Ketryn: A opřu se o něho.
(21:15) Ketryn: "Breda s Asbjornem spí?" zeptám se
(21:21) Morigan: "Hm, občas," přikývne.
(21:22) Morigan: "Ale nikdy si ji k sobě nenastěhoval."
(21:25) Ketryn: "Hm, to by to vysvětlovalo..." brouknu si pro sebe.
(21:31) Ketryn: "Možná bys jí měl trochu hlídat... V něčem se chová trochu jako Morigan a ta by se možná do Kattegattu vydala," řeknu opatrně, když nad tím tak přemýšlím.
(21:40) Morigan: (No to jsem čekala kdy tohle přijde :-D)
(21:41) Ketryn: (Vždyť je to pravda :-D)
(21:46) Morigan: "Pořád doufám, že by se neprotivila jeho rozkazu."
(21:50) Ketryn: "No snad ne... " přikývnu, i když si tím tak úplně jistá nejsem.
(21:51) Ketryn: "Možná bys jí ten rozkaz měl připomínat, aby si to v hlavě nějak neobešla."
(22:07) Morigan: "Možná ano."

(19:26) Ketryn: (Jen se těším, až jí budu říkat, že ji musíme ostříhat :-D)
(19:27) Ketryn: "Vysvětlíte to klukům vy nebo mám já?"
(19:27) Ketryn: "Možná by bylo nejlepší udělat přesuny hned dneska, asi není na co čekat."
(19:48) Morigan: Na tom by v podstatě nemělo být nic složitého, takže není důvod, proč to neudělat, obě ženy s tím souhlasí.
(19:49) Morigan: Ona to zas tak obří změna nebude, většinu denního času trávite společně teď většinou v síni, což zůstane stejné.
(19:51) Ketryn: Tak jim nějak během dne přeneseme věci. Doufám, že nebudou nějak moc vyvádět, že nebudou spolu a budou nosit šaty.
(19:52) Ketryn: A já pak Anabell a Lunwerovi vysvětlím, co jsme vymysleli, že by bylo nejlepší Anabell ostříhat a vydávat ji za kluka.
(19:52) Ketryn: (Ty jo, to teď bude v domě hrozný klid :-/ )
(19:55) Morigan: (Kdyby to viděl Ragnar!! :-DD)
(19:55) Ketryn: (Co, že z jeho kluků budou holky s malýma culíčkama :-D?)
(19:57) Ketryn: Doufám, že všechny děti spolupracují.
(19:57) Morigan: (No! :-D Myslím, že vím, co by řekl: nic! :-D )
(19:58) Morigan: Zatím ano, ani jim na tom nepřijde nic divného. Horší to asi bude, až kluci zjistí, že budou spát sami.
(19:58) Morigan: Z Anabelly máš pocit, že to chápe všechno až moc dobře.
(19:58) Ketryn: (:-D)
(19:59) Ketryn: To mi je jasné, že to chápe všechno dobře. Jen těmi svými frázemi provokuje.
(20:00) Morigan: Taky večer zjistíš, že Olle se "nastěhoval" k vám do Asbjornova domu.
(20:02) Ketryn: Ježiš, no jo, na to jsem teď zapomněla. A když tam teď nebudou kluci, tak to tedy budeme složení Olle - já - Anabella :-D
(20:04) Ketryn: Snažím se v jeho přítomnosti krotit a ovládat, i když mě to nenechává zrovna klidnou. Budeme to muset nějak zvládnout.
(20:07) Ketryn: Ale je fakt, že jsem opravdu ráda, že tam je, protože si nedovedu představit, že bychom tam byly jen samy dvě.
(20:09) Morigan: On se tě tentokrát ani neptal, prostě se tam nastěhoval.
(20:13) Ketryn: Máme zas novou rodinu :-D
(20:13) Morigan: Jo, docela to měníš :-D
(20:14) Ketryn: Tak domácnost jako domácnost :-D
(20:16) Ketryn: "Mluvili jste o tom, jestli budete teď něco podnikat...?" zeptám se Olleho opatrně večer třeba po jídle.
(20:20) Morigan: Pořád z toho má hodně mizernou náladu, i když na tebe je hodný.
(20:21) Ketryn: Z toho bude mí mizernou náladu ještě dlouho :-( Taky na to stále myslím. Další starost na můj seznam...
(20:21) Ketryn: (Co je vlastně za měsíc, listopad?)
(20:24) Morigan: (Asi listopad, no.)
(20:50) Ketryn: (Takže můžu být tak nějak v pátém měsíci? Je už to na mně znát?)
(20:52) Morigan: (Asi trochu ano, ale protože chodíš pořád zabalená v mnoha vrstvách, tak jen tak na tobě člověk nepozná.
(20:54) Ketryn: (Jasně, já jen abych trochu věděla.)
(20:55) Morigan: Když bys ale měla třeba jenom šaty, tak to už poznat je.
(20:56) Morigan: "Bojím se, aby Breda nevyvedla nějakou pitomost," řekne Olle s obavami. "Je z toho šílená."
(20:59) Ketryn: Asi jsem mu zas donesla něco k pití, rozhodně to teď potřebuje.
(21:01) Ketryn: "No...docela tu vyváděla," nevím, jak bych ho v tomhle uklidnila. "Myslíš jako, že by se chtěla rozjet to Kattegattu?"
(21:02) Ketryn: "Proboha, snad má trochu rozum..."
(21:02) Morigan: Olle tam ještě navíc vypije Asbjornovi všechny zásoby :-D
(21:02) Ketryn: Má k tomu tak trochu důvod.
(21:03) Ketryn: Sednu si vedle něho a vezmu ho za ruku. Úplně jeho strach chápu.

(18:18) Morigan: Jim se to asi taky moc nelíbí. "Nemůžete ale popřít, že logiku to rozhodně má," řekne Werana.
(18:21) Ketryn: "To má..." přikývnu. "Ale vůbec si to nedovedu představit, že bychom poslali pryč jedno z dvojčat a možná i Anabellu... Fakt nevím, co dělat. Bojím se, aby se jarlovi nedostali rukou, ale zas takhle extrémní řešení...vážně nevím."
(18:22) Morigan: "Možná je to předčasné opatření," řekne Arletta nejistě.
(18:23) Ketryn: "Možná ano, včera to opravdu vypadalo, že si přišli jen pro Asbjorna."
(18:24) Morigan: "Ale na druhou stranu, až přijdou pro děti, může být na opatření pozdě," vzdychne Werana.
(18:25) Morigan: "Je dobře, že vůbec neviděli Katryn," usoudí Arletta.
(18:25) Ketryn: Hm, ta mi pomáhá.
(18:25) Ketryn: "To je pravda. Kdyby mě někdo poznal, tak by to hned vyvolalo podezření," souhlasím.
(18:27) Morigan: "Snad se podaří brzy zjistit, co se v Kattegattu děje a jestli svolal všechny bjargy, nebo si z Asbjorna fakt udělal rukojmí," řekne Werana.
(18:28) Morigan: "Myslím, že bjargové se svolávají jinak," ušklíbne se Arletta.
(18:28) Ketryn: "To jo... Ale mohl si takhle zavolat všechny. Tedy ty, co má rád, asi jiným způsobem."
(18:29) Ketryn: "Takže zatím počkáme?"
(18:31) Ketryn: "Můžeme to zatím promyslet...."
(18:37) Morigan: "Za chvíli bude zima a většina cest bude neprůjezdných, obzvlášť s dětmi," řekne ale Werana. "Asi máme na promýšlení málo času."
(18:39) Ketryn: "Já vím..." vzdychnu. "Ale to bude znamenat, že by se jarl moc nedostal ani sem."
(18:40) Ketryn: "Takže ty navrhuješ to udělat? Rozdělit je a poslat někoho pryč?"
(18:41) Ketryn: "Někdo by musel jet a zůstat s nimi. Já sotva došla sem, ale třeba bych to zvládla..."
(18:43) Morigan: "Museli bychom vědět kam a ke komu a museli bychom si být jistí," míní Werana.
(18:44) Morigan: "Není to možná nejlepší nápada, ale zmýlit se můžeme jen jednou..."
(18:45) Ketryn: "Olle říkal, že Asbjorn má část rodiny Attlesbotu..."
(18:45) Morigan: *nápad
(18:45) Morigan: "To je myslím pravda," přikývne Arletta.
(18:45) Ketryn: "Ale jak říkáš, zmýlit se můžeme jen jednou... a vždycky je riziko, že bude někdo, kdo bude mluvit."
(18:46) Morigan: "Ale Asbjorn tu teď není," dodá Werana.
(18:46) Ketryn: Jsem z toho fakt nešťastná...
(18:47) Ketryn: "No, to není..."
(18:47) Ketryn: "Jinak nevím, jestli je vůbec někdo, komu se dá opravdu věřit."
(18:48) Ketryn: "Aby pak poslat je pryč nebylo daleko větší riziko, než nechat je všechny pospolu tady."
(18:49) Morigan: "No právě!" přikývne Werana.
(18:50) Ketryn: Tak jsme zas na začátku.
(18:51) Ketryn: "Možná by aspoň neměli zůstávat v jednom domě, aby to hned nebilo do očí, kdyby se náhodou něco dělat."
(18:51) Morigan: "A to určitě zařídit půjde," řekne Arletta. "Když se domluvíme s ostatními."
(18:51) Ketryn: "Taky bychom mohli začít kluky převlíkat za holky a Anabell ostříhat a vydávat ji za kluka," napadne mě už hodně krizově.
(18:54) Morigan: (:-D :-D )
(18:54) Ketryn: (No co :-D Náhodou, kdyby to šlo, tak by to mohlo dost pomoct :-D)

(09:41) Morigan: (Mě došlo, on si ten jarl fakt hraje na Hitlera a ani ho nezná :-D )
(09:42) Ketryn: Morigan: "Všichni se mě snaží chránit," přikývne. "Tedy říkají to." Katryn: Na to, jak se normálně chová dospěle, tak teď je vážně jak malá! "Anabell, o co jde? Proč je takový problém říct mi, kdy a kam jdeš?"
(09:42) Morigan: (Teda ještě chybí, aby začal šířit ideologii o čisté rase.)
(09:43) Ketryn: (Jo, to tedy chová. Všude jsou stejné svině! Ta ideologie mu chybí. On má ideologii čistě jen sám v sebe, takže je možná ještě horší :-D)
(09:55) Morigan: (Co jsem ti to nechala na krku za děti :-D )
(10:00) Ketryn: (Trefí mě šla, fakt :-D Jako jak ji tu ti druidi vychovávají? Sakra, vždyť toho po ní tolik nechci, jen vědět, kde je, když je takováhle krizová situace a každou chvíli sem můžou vtrhnout jarlovi muži.)
(10:01) Ketryn: Hodím naštvaným pohledem po Lunwerovi, co má jako tohle znamenat?!
(10:02) Ketryn: (Normálně jsou zlatí, ale dneska mi ty tvoje děti vážně dávají zabrat :-D)
(10:11) Morigan: Tvoje naštvané pohledy ho moc nezajímají, sám jí už jednou napomínal, asi úplně s těmi jejími hláškami nesouhlasí.
(10:14) Ketryn: No, to mi ji tedy napomenul... Právě mám druidů plné kecky.
(10:17) Morigan: Nedivím se ti.
(10:18) Morigan: "Anabell, řekl jsem, abys přestala opakovat tyhle věci," řekne jí. Hodí na něj mírně opovržlivý pohled, kterým ti dost připomene mě, ale nic na to neřekne.
(10:18) Morigan: "Dobře," dodá potom.
(10:21) Ketryn: No, zajímalo by mě, kde k tomu přišla. Začíná se chovat pěkně povýšeně...
(10:25) Ketryn: "Dobře, jsme tedy domluveni. Stačí mi, když budu vědět, kde jsi," pokusím se to ukončit a myslím to na ně na oba.
(12:32) Morigan: (Vzpomeň si, kdo všechno jí už "vychovával"...)
(12:33) Morigan: "Teď zůstane se mnou," pronese Lunwer autoritativně hlavně směrem k Anabell. Ta nedá vůbec najevo, jestli se jí to líbí nebo nelíbí, ale akceptuje to.
(12:36) Ketryn: (No, tohle je, jak kdyby to měla od Dereka...)
(12:36) Morigan: (Jako jestli mi moje dítě někdy začne citovat Dereka, asi mě trefí! :-D )
(12:38) Ketryn: "Dobře," spokojím se s tím a nechám je, ať si dělají, co chtějí. Jako docela mi to zvedlo mandle, tak se snažím uklidnit. Jako by toho už tak nebylo dost, ona ještě teď přijde s těmihle manýry.
(12:40) Ketryn: Snažím se pak dál věnovat klukům, aby se jim tolik nestýskalo.
(12:42) Ketryn: A taky se zmíním před Weranou a Arlettou o tom, co navrhl Olle, jestli bychom neměli děti rozdělit, že takhle pospolu jsou hodně nápadní... I když si stále tuhle variantu nedokážu absolutně představit :-/
(12:48) Morigan: Tak se zmiň.
(12:55) Ketryn: "Včera jsme měli hrozné štěstí, že jarlovi muži neobjevili děti. Nevypadá to, že by tu byli kvůli nim, ale stejně...kdyby na ně narazili, tak by jim hned bylo jasné, kdo jsou. Takhle dohromady jsou hrozně nápadní, tak Olleho navrhl, jestli bychom je neměli rozdělit," řeknu jim. "Vůbec se mi nelíbí, že bychom je měli dělit a posílat někam pryč, ale včera to nebylo vůbec dobré... Tak nevím, jestli bychom to neměli zvážit."
(13:01) Ketryn: *Olle
(13:27) Morigan: "Nejsem si jistá, jestli by Ragnar souhlasil," namítne Arletta. Obě jsou návrhem překvapené.
(13:31) Ketryn: "Bohužel nás nikoho nenapadlo tohle před tím probrat... Mně se ta myšlenka vůbec nelíbí a nechci je dělit natož někam posílat, ale říkala jsem si, že bychom měli probrat, jak je nejlépe udržet v bezpečí."

(21:33) Morigan: "To ale nejde jen tak najít, Katryn. Ragnar s ostatními na tom evidentně dlouho pracovali... taky měli štěstí, že našli vhodné místo. Tady nic takového není, jsem si tím jistý."
(21:33) Morigan: "A navíc teď už není léto ani podzim."
(21:34) Ketryn: "Já vím, nemyslela jsem to vážně."
(21:35) Ketryn: "Naše jeskyně byli napůl náhoda, když se hledalo, kam schovat lodě."
(21:45) Morigan: (No my tu nelegální činnost vytváříme docela dlouho :-D Teda chlapi spíš.)
(21:46) Ketryn: (No, ale zákon o lodích je podle mě nesmysl :-D)
(21:49) Ketryn: "Myslíš, že takhle poslal i pro Norella?" uvažuji. "No, asi jo," odpovím sama sobě.
(21:51) Morigan: Podle Olleho překvapeného výrazu ho taková věc nenapadla. "To nevím," řekne a moc ho to nepotěší.
(21:54) Ketryn: No mě taky ne, ale přijde mi to logické. Pokud má tedy nějaké podezření.
(22:07) Morigan: "Ale kdyby měl velké podezření, možná by to tu prohledal mnohem víc," říká Olle zamyšleně. "Tohle ještě nic nebylo."
(22:10) Ketryn: "To ano," souhlasím. "Wotan neprohledali skoro vůbec, ne? Asi nemá přímo podezření, že tu někdo z Harmu je. Snad to tak zůstane a nepošle sem někoho znovu. Třeba si nechal zavolat všechny bjargy," přemýšlím.
(22:14) Morigan: "Myslím, že hlavní důvod nebyly Ragnarovi děti, to by asi vypadalo úplně jinak," řekne a zakroutí hlavou. "Mohli jsme je tu všechny zabít, ale Asbjorn vybral jinou variantu."
(22:14) Morigan: Není poznat, jestli s tou variantou sám souhlasí, nebo ne.
(22:16) Ketryn: "To asi nebyli, určitě to tak nepůsobilo. Vypadali, že si prostě přišli jen pro Asbjorna...Kdyby se ale jarlovi jeho muži nevrátili, tak bych jich sem pak poslal mnohem víc. Kolik jich vlastně bylo?"

(18:33) Morigan: Tím ho asi docela dostaneš. "Samozřejmě!" obejme tě. "Stejně vás tu nemůžu nechat samotné... vůbec."
(18:35) Ketryn: Tak takovouhle reakci jsem úplně nečekala.
(18:39) Ketryn: Jsem opravdu ráda, že tam s námi zůstane, i když stále nevím, jestli to byl ten nejlepší nápad.
(18:41) Ketryn: Ale dneska jeho objetí fakt potřebuji.
(18:45) Ketryn: "Děkuji."
(18:50) Ketryn: Jdu pak už konečně uložit děti. A pak bych měla i sebe. Už asi musí být hluboká noc, co?
(18:54) Morigan: Mlčky ti pomáhá je uložit. Hluboká noc už určitě je, ale je slyšet, že Wotan je celý vzhůru.
(18:55) Ketryn: To se nedivím :-( věřím, že většina lidí bude vzhůru ještě dlouho.
(18:56) Ketryn: Doufám, že nebudou mít problém usnout.
(18:57) Ketryn: "Nechceš něco napít?" zeptám se potichu, když děti uložíme. Mám pocit, že by mu asi něco bodlo.
(19:09) Morigan: "Jo, děkuju," přikývne.
(19:13) Ketryn: Tak když děti usnou, tak je nechám potichu v ložnici a dojdu pro něco pití - pro medovinu nebo pokud máme i něco ostřejšího.
(19:16) Ketryn: "Asbjorn tě tu nenechal ne proto, že by tě s sebou nechtěl. To doufám víš, že jo?" řeknu, když mu naliju pití a sednu si k němu ke stolu.
(19:30) Morigan: "Na tom přece nezáleží, proč mě tu nechal," upadá do fakt špatné nálady.
(19:36) Ketryn: "Potřebuje tě tady," řeknu ještě, protože si nemyslím, že by to pro osobní vnímání bylo jedno. "On to zvládne," snažím se říct povzbudivě a znovu ho vezmu za ruku. I když mám o Asbjorna taky strach.
(20:07) Morigan: "Jak jste se stihli tak rychle schovat?" převede řeč raději někam jinam.
(20:16) Ketryn: "No Breda sem přišla s varováním s předstihem, aby Asbjorn zmizel. Chvíli se spolu dohadovali, ale nakonec nás Asbjorn zavřel všechny do pokoje a ona nám pomohla se schovat v tom chytrém úkrytu. Vůbec by mě nenapadlo, že tu Asbjorn něco takového má. Díky bohům to nenapadlo ani ty jarlovi pitomce."
(20:18) Ketryn: "Breda přišla ložnicí, takže jí nikdo neviděl." Zamračím se, protože vlastně nevím, jak to udělala, asi musela nějak oknem.
(20:36) Morigan: "Tak to bylo tentokrát opravdu štěstí... asi jsme to podcenili. "
(20:37) Morigan: "Mysleli jsme, že Wotan nechá na pokoji..."
(20:39) Ketryn: "To bylo, ještě že byla Breda tak rychlá. Kdyby děti našli..." ani to nedokážu doříct, jak se mi z té představy dělá špatně.
(20:44) Ketryn: "Taky jsem doufala, že to tady bude v pohodě. Ale viditelně nenechává nic náhodě a už se zaměřil i na Wotan, když v Harmu nikdo není..." ušklíbnu se. "Nevím, jestli bychom se neměli vrátit do jeskyní. Ragnarovy děti se mu nesmí dostat do rukou."
(20:44) Morigan: "No právě. Bylo to jen štěstí, neudělali jsme to dobře! A taky to dobře nedopadlo, má Asbjorna."
(20:49) Ketryn: "No, neudělali," vzdychnu. "Ale i kdyby se Asbjorn schoval a oni ho nenašli, tak by si násilím vzali někoho jiného a Asbjorna by vydírali, dokud by se neukázal. To už známe z Harmu," vzpomenu si, jak nechal odvézt a zmlátit Gwen s Larettou, aby tě donutil ke spolupráci se střelným prachem.
(20:51) Ketryn: "Budeme muset vymyslet, co dál..."
(21:03) Morigan: "Proto se taky neschoval," přikývne Olle.
(21:12) Ketryn: "Takže by se musel schovat celý Wotan stejně jako Harm..." vzdychnu.
(21:16) Morigan: "To ale nejspíš není možné...
(21:21) Ketryn: "No, leda tak najít další jeskyně..." nevidím to zrovna pozitivně. "Ale jestli sem jarl pošle znovu své muže, aby to tu prohledali..."

(14:37) Morigan: "Bude," odpoví.
(14:41) Ketryn: "Cože?" leknu. "Ty hajzlové jí něco udělali?" jsem v dalším nemilém šoku. I když ji sice moc nemusím, tak tohle je něco jiného. To už začíná být šikana jako v Harmu :-/
(14:48) Morigan: "Ne, Asbjorn," odtuší Olle. "Nic jí nebude."
(14:51) Ketryn: Tak to zůstanu koukat. "Asbjorn...?" Nakonec usoudím, že ji asi musel nějak zpacifikovat, aby přestala dělat problémy, a už se raději dál neptám.
(14:52) Morigan: Bredě opravdu nic není, jen je otřesená a opravdu hodně naštvaná.
(14:57) Ketryn: To si dovedu představit, jak musí být naštvaná.
(14:57) Ketryn: Trochu už se uklidním a začnu se zajímat o děti, jestli jsou v pořádku. Měla bych je uložit, aby šli konečně zas spát.
(15:40) Morigan: Anabella vypadá docela v pohodě, kluci trochu otřesení jsou.
(15:45) Ketryn: Tak se je snažím uklidnit a říkám jim, že všechno už bude v pořádku. A půjdu je pomalu uložit, aby ten šok mohli zaspat.
(15:53) Morigan: "Proč jsi s ním nejel aspoň ty??" seřve Breda Olleho hned, jak se vzpamatuje, což je docela brzy. "To jel vážně sám?? Zbláznil se snad??"
(15:53) Morigan: "Nejel sám," řekne Olle.
(15:53) Morigan: "Tak proč jsi sakra nejel ty?? Kvůli ní??" ukáže na tebe.
(15:55) Ketryn: No bezva, to mi teď ještě chybělo. Usoudím, že Bredě opravdu nic není a probodnu ji pohledem.
(15:57) Morigan: "Protože mi to zakázal!" zařve na ni taky.
(16:03) Ketryn: To mě taky napadlo, určitě chtěl, aby tu na to někdo někdo dohlédl, Olle má asi nejvíc informaci. Jako tohle je fakt ta nejlepší doba na hádku :-/ Raději se ale mezi ně zatím nepletu.
(16:34) Morigan: "Vzal sebou Yoela a Kirra, ostatním přikázal zůstat," dovysvětlí Olle. Když se na něj pořádně podíváš, dojde ti, jak moc ho to štve, že dostal rozkaz nejet.
(16:34) Ketryn: Nakonec to ale přeci jen nevydržím. "Nechcete se jít laskavě hádat někam jinam?" vyjedu na ně na oba. "Ráda bych uložila děti. Na jednu noc toho bylo až dost."
(16:34) Morigan: (Jsou všichni stejní...)
(16:36) Ketryn: (To jo, to znám. Vzpomínám, jak to nesl těžce Sigfried, když mu jednou Ragnar zakázal jet. Všude je to to samé.)
(17:09) Morigan: Jo, tváří se dost podobně.
(17:20) Morigan: Breda s odřeným čelem praští dveřmi tak, že se málem vylomí s pantů, ale odejde.
(17:25) Morigan: *z pantů
(17:26) Morigan: "Opravdu jsi v pořádku?" chytne tě Olle jemně za ramena.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(17:45) Ketryn: //Promiň :-( už jsem tu.//
(17:47) Ketryn: "Ano, nic mi není. Vždyť jsme se schovali..." vypravím ze sebe.
(17:50) Ketryn: "Jen... nějak jsem si bláhově myslela, že aspoň přes zimu by mohl být klid. Kdyby děti našli, tak by to bylo zlé. Doufám, že bude Asbjorn v pořádku."
(18:16) Morigan: Olle se netváří, že by si to myslel.
(18:17) Ketryn: Hm, tak to je nás víc :-/ V naději mi to moc nepomůže.
(18:20) Ketryn: S jeho traumatem, že nemohl jet, mu asi moc nepomůžu :-( to nešlo ani u Sigfrieda.
(18:26) Ketryn: "Mohl bys tu, prosím, dneska zůstat s námi...?" chytnu ho za ruku. Nevím, jestli je to dobrý nápad, ale dneska se mi tu po tomhle nechce zůstávat samotná jen s dětmi.

(11:50) Ketryn: Vždyť to říkám :-/ Začal si hrát na diktátora
(11:51) Ketryn: Haha, slušně, to už bude hodně dávno. Zase ve mně kromě strachu doutná vztek,
(11:53) Morigan: "Uklidni si své lidi venku, Asbjorne!" řekne další. "A nehodnoť jarlovy rozkazy, na to je pod tebou příliš tenký led!"
(11:53) Morigan: Chvíli je ticho. "Připravím se na cestu," řekne pak Asbjorn.
(11:54) Morigan: "Jedu taky!" vyhrkne Breda.
(11:56) Ketryn: Ta se zbláznila! Tedy ne že bych to vlastně nechápala, na podobném místě bych chtěla jet taky. A jak má asi uklidnit lidi venku, když jim ti šmejdi chtějí bez vysvětlení odvézt bjarga!
(11:59) Morigan: "Ne, nejedeš," řekne Asbjorn.
(11:59) Morigan: "Bjarg nemůžeš cestovat bez doprovodu!" pokračuje Breda.
(11:59) Morigan: "Nemůže, ale ty v něm nebudeš," trvá na svém Asbjorn.
(12:00) Ketryn: To jsem si myslela, že jí to nebude chtít dovolit.
(12:03) Morigan: Podle zvuků se Asbjorn zřejmě obléká na cestu a bere si nějaké věci, podle kroků jde i do vaší ložnice.
(12:04) Ketryn: Jsem z toho fakt španá.
(12:05) Morigan: "Vrátím se brzy," řekne Asbjorn. "Všechno bude v pořádku," řekne důrazně ve chvíli, kdy stojí blízko vás.
(12:06) Ketryn: Hm, kéž by to byla pravda :-/ zrovna nějak zvlášť optimisticky se necítím
(12:25) Morigan: (To by bylo divné, kdyby ses cítila optimisticky, když jsi nacpaná v zemi se třema dětma a nad hlavou ti dupou vojáci :-D )
(12:30) Ketryn: (No :-D)
(12:46) Morigan: V síni ještě dojde ke konfliktu, ve kterém Breda za každou cenu chce jet taky. Dost svého bjarga neposlouchá.
(12:48) Ketryn: Co mi to připomíná :-D
(12:48) Morigan: Netuším :-D
(12:49) Ketryn: Ale tam mi to tak vtipné nepřijde. Navíc, kdyby jela s ním, tak kdo ví, jak dlouho bychom pak zůstali uvězněni pod truhlou :-D
(13:02) Morigan: "V Kattegattu nebude mít problém si najít do postele nějakou jinou, holčičko!" sdělí jí škodolibě jeden z jarlových mužů a podle zvuku ho asi praštila.
(13:04) Ketryn: No bezva, aby ji ještě neodvedli za napadení jarlových mužů :-/
(13:17) Morigan: Pak vůbec netušíš, co se tam děje, ale zní to dost chaoticky a jsi vyděšená ještě víc.
(13:18) Morigan: Pak odejdou a nastane ticho, i když venku ještě hlasy slyšet jsou.
(13:20) Ketryn: Snažím se aspoň trochu uklidnit, abych svou nervozitu a strach nepřenášela i na děti.
(13:21) Ketryn: Tak zatím čekáme a doufám, že pro nás někdo přijde. I když je to tedy nekonečné :-/
(13:21) Ketryn: Jako teď už ale fakt budu hodně zralá na panáka!
(13:22) Morigan: k6
(13:22) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(13:23) Morigan: Tak to máte docela štěstí, netrvá to moc dlouho a někdo začne truhlu odsunovat.
(13:26) Ketryn: Tak to se mi aspoň částečně uleví!
(13:27) Ketryn: Už se těším, až budeme venku, tohle bylo krapet klaustrofobické.
(13:38) Morigan: Je tam víc lidí, hned se vám všichni snaží pomoct ven. "Jsi v pořádku??"
(13:39) Morigan: Je tam Olle.
(13:43) Ketryn: Tak nejdřív vysadím děti a pak vylezu sama.
(13:44) Ketryn: "Ano, nic se nám nestalo..." přikývnu. A znovu si uvědomím úlevu, že děti nenašli. Pak se neovládnu a obejmu ho, tohle na mou narušenou psychiku bylo už nějak moc.
(13:49) Morigan: Všichni jsou tam z toho rozrušení, Olle tě pevně a dlouze obejme.
(13:51) Ketryn: To se vůbec nedivím, fakt to není dobré, že jim takhle odvedli bjarga :-/ Tisknu se k Ollemu a snažím se trochu uklidnit. Vidím tam Bredu?
(14:18) Morigan: Tam mezi ostatními ne, ale je tam dost tma.
(14:19) Ketryn: "Kde je Breda, je v pořádku?" zeptám se raději Olleho.

Klepu se strachy, aby je nenapadlo tu truhlu odsunout a kluky nenašli. To by bylo opravdu hodně špatné.
Když vyrukují s tím, že pojedou hned, tak jsem v dalším nemilém šoku. Co to má jako všechno znamenat? Bojím se, aby ho v Kattegattu nechtěli rovnou hodit do vězení.
Absolutně chápu Bredinu starost...

(09:27) Morigan: Podle sluchu jednoznačně poznáš, že muži nad vámi neurvalým způsobem prohledali místnost a totéž dělají asi i s tou další. Máš pocit, že se vám nad hlavou propadne tak podlaha, jak hlasité ti to připadá.
(09:28) Morigan: Podívali se i do truhly nad vámi, ale jestli ji odsunuli, to nějakou chvíli netušíš.
(09:38) Morigan: Chovají se celkem neurvale, kopou do dveří a občas rozbijou "náhodou" nějaké nádobí.
(09:56) Morigan: Jak se na to tváří Asbjorn vůbec netušíš, nicméně neslyšíš, že by protestoval. Ví, že nejdůležitější je, aby nenašli vás.
(09:56) Morigan: Není to ale úplně rabování, je to něco na hranici.
(10:00) Morigan: "Jste po cestě jistě vyčerpaní a zmrzlí, můžu vám nabídnout nocleh a něco k jídlu a k pití?" uslyšíš Asbjornův hlas.
(10:02) Morigan: "Jídlo a pití je skvělý nápad, Asbjorne. Aspoň se mezitím můžeš obléknout a připravit na cestu."
(10:03) Morigan: "Chcete jet v noci? Zbláznili jste se??" neudrží se.
(10:04) Morigan: "Zbláznili bychom se, kdybychom tu chtěli nocovat," řekne s úšklebkem ten, co mluví nejvíc. "Snad nejsi natolik měkký, abys nezvládl trochu tmy a zimy."
(10:21) Morigan: "Nikam s vámi nepojede!" vyštěkne Breda.
(11:16) Morigan: "Bredo!" okřikne ji Asbjorn.

(22:21) Morigan: "To sem jedete nocí, abyste se podívali, s kým spím? Tak si říkám, jestli jarlovi už nepřeskočilo," zachová Asbjorn klid.

(21:40) Morigan: "Jarl ti nemusí přednášet žádný důvod!"
(21:41) Ketryn: Svírají se mi vnitřnosti, oni ho fakt odvedou :-/ To bylo bláhové myslet si, že do jara bude klid.
(21:44) Morigan: "Ne? Jsem bjarg, ne ničí poskok, ani jarlův!"
(21:47) Ketryn: Hm, to je jarlovi asi ukradené :-/ Ať už je sakra udupán těmi ovcemi!!
(21:50) Morigan: "Je to přímý rozkaz a ten musíš poslechnout!"
(21:52) Ketryn: Vypadá to špatně, fakt mě panika asi roztrhá na kousky.
(21:53) Morigan: "Nebo co?" řekne Asbjorn téměř potichu a klidně.
(21:54) Morigan: Podle zvuku a dalších hlasů se venku shromáždili někteří ostatní z Wotanu.
(21:55) Ketryn: Mám strach, že buď půjde dobrovolně, nebo tu poteče krev a odvedou ho násilím :-/ Přemýšlím, kolik tu těch jarlových hajzlů může být.
(21:56) Morigan: Přesně, jsou jenom dvě možnosti.
(22:01) Morigan: "Asbjorne, nejsi v pozici, kdy bys měl provokovat, nebo odporovat. Nejsi Ragnar. Což je ale tvoje štěstí."
(22:02) Ketryn: Mám husí kůži....
(22:04) Morigan: "Jsi tu sám?" řekne někdo jiný.
(22:04) Morigan: "Ano, jsem, jak to s tím souvisí?"
(22:05) Morigan: "Podíváme se."
(22:05) Morigan: "Na to už vůbec nemáte právo!" rozčílí se Asbjorn, ale nebrání jim v tom nijak zásadně, jak se zdá.
(22:05) Ketryn: Fakt mi kolabuje srdce... Kdyby našli děti... Modlím se a ani nedutáme.
(22:06) Morigan: Oni se zatím taky ani nepohnou.
(22:08) Morigan: Do místnosti hrubě vtrhnou muži, protože máte podlahu přímo nad hlavou, zní to děsivě.
(22:15) Ketryn: Asi se instinktivně skrčím ještě víc a přitisknu děti k sobě. Modlím se, aby nás nenašli. A do toho přemýšlím, kde je Breda.
(22:16) Morigan: Bredu objeví zřejmě velmi rychle. "Že lžeš není zrovna nejlepší nápad, Asbjorne, podívejme se!"
(22:16) Morigan: "Sundej ze mě ty špinavý pracky, ty prase!" odsekne Breda.
(22:16) Ketryn: No super :-/