 |
(17:44) Ketryn: "Samozřejmě, nikoho by ani nenapadlo se tě dotknout," poznamenám a neubráním se kousavému tónu. (17:46) Morigan: Zrovna jsem chtěla říct něco úplně jiného, ale Kat mě předběhla, tak to spolknu. "Tvoji jistotu ti závidím," řeknu taky kousavě. "Moc rády bychom se tady s tebou bavily, ale zrovna musíme někam odejít," řeknu mu. (17:48) Margare-tka: Jdeme. "Pokud v té válce být nechcete, tak se ho fakt ani nedotkněte. Podle mě pokud se mu něco stane, tak ti co na něj čekají mimo město se to hned dozví. A nám by se nehodilo být ve válečném sporu, když jsme tu tak dlouho nebyly." řeknu když jsme stranou. (17:50) Ketryn: Ráda bych mu řekla, že doufám, že už se neuvidíme, ale ovládnu se. (17:52) Ketryn: "Jako že bychom si na něho počkali někde za rohem s kudlou?" zasměju se hořce, když jsme od něho z doslechu. "Neboj, Margaret, my takovéhle věci neděláme..." (17:53) Morigan: "My? My se ho opravdu ani nedotkneme," zasměju se hořce. "Toho bych se nebála." (17:53) Ketryn: (To máme nacvičení, ne :-D?) (17:54) Morigan: (Teď jsem se tomu tady fakt musela smát :-D) (17:54) Morigan: Kam jsme vlastně šly? (17:55) Ketryn: Asi jsem automaticky zamířila někam, kde bude větší klid. Třeba i ven. (17:55) Margare-tka: "No tak nemyslím vy dvě." usměju se "Ale i ostatní." (17:55) Ketryn: "My tím myslíme i ostatní, co přijeli s námi." (17:56) Morigan: Přikývnu. (17:57) Margare-tka: "Ačkoliv bych mu sama nejraději zakroutila krkem." (18:02) Morigan: Venku potkáme Ragnara, který jde na radu. "Enni, už jsi byla v ložnici? Donesu tam pak věci," řekne mi, když nás potká. Automaticky mi položí dlaň na břicho, asi to dělá pořád. "Ahoj Margaret," pozdraví. (18:02) Morigan: "Ještě ne, ale půjdu se podívat, která na nás zbyla," slíbím. (18:03) Morigan: "Ostatní zůstali u Olafa, už dorazili," informuje mě ještě. (18:04) Morigan: "Je tu nějaký posel Jižního klanu, takže se nejspíš kromě nájezdů bude řešit i to," řeknu mu. "Aha," zvedne obočí. "Tak to tedy bude stát za to ještě víc, než jsem si myslel." (18:05) Ketryn: Říkám si, že toho mají na řeší fakt hodně, to tam budou pozdě do noci. (18:09) Margare-tka: "Ahoj" pozdravím ho. Nekomentuji to. (18:11) Morigan: "Musím jít," řekne. "Uvidíme se večer. Pozdě večer, nejspíš." Dám mu pusu a nechám ho jít. (18:12) Morigan: "Jdete se mnou do té ložnice? Margaret ukážeš mi, která zbyla?" (18:13) Margare-tka: "Jo jestli nějaká zbyla, je tu fakt chaos." usměju se. "Ale určitě. Jsou vlastně na počet." (18:14) Morigan: Tak tam jdu a zatopím tam, abychom byly v teple, věci pak donese Ragnar, jak řekl. 18:16) Ketryn: Jdu samozřejmě s vámi. (18:18) Morigan: Tak když se tam udělá teplo, tak si můžeme v klidu sednout. (18:21) Ketryn: To bude asi nejlepší sednout si tady. (18:22) Margare-tka: No tam budeme aspoň chvilku samotné. (18:23) Morigan: "Margaret?" začnu vážně. (18:24) Ketryn: Taky se tvářím vážně. (18:24) Margare-tka: Sáru jsem vzala s sebou. (18:29) Morigan: Tak čekám, až se na mě Margaret začne soustředit. (18:29) Margare-tka: "No?" (18:30) Morigan: Podívám se na Katryn a pak zpátky na Margaret. "Musím se tě na něco fakt důležitého zeptat, dobře si rozvaž odpověď." (18:32) Margare-tka: "Co se děje?" nelíbí se mi to. (18:35) Morigan: "Kdybychom věděly o jarlovi něco hnusného... tedy něco dalšího hnusného, chtěla bys to vědět, nebo ne?" (18:37) Ketryn: "Nebo bys byla raději, abychom to nechaly být a neřešily to?" (18:44) Margare-tka: "No je to můj manžel. Klidně mi to řeknete, ale nečekejte, že půjdu proti němu. (18:45) Ketryn: "Nečekáme, že půjdeš proti němu. Jen chceme vědět, jestli bys to chtěla vědět nebo ne." (18:49) Ketryn: "To, jestli to chceš vědět, je dost důležitá otázka." (18:52) Ketryn: "Chtěla bys?" (18:55) Margare-tka: "A jedná se o něco současnýho a nebo to už bylo?" (18:56) Ketryn: "Dá se říct, že bylo." (19:02) Morigan: "Jestli jde o to, zda je to možné ještě teď nějak ovlivnit, tak ne." (19:04) Margare-tka: "Klidně mi to řekněte. Nemyslím si, že to něco v mém postoji ovlivní." (19:07) Morigan: "Margaret, to není o tom "klidně mi to řekněte". Jestli se rozhodneš, že to opravdu chceš vědět, tak nám musíš přísahat na svoje děti, že ať už to bude cokoli, ani slovem se před ním o tom nezmíníš, ani se ho na to nebudeš ptát a vlastně to téma před ním úplně vynecháš." (19:07) Morigan: Podívám se po Katryn, jestli jsem nic nevynechala. (19:09) Ketryn: "Ano, přísahat na Sáru i ostatní, že o tom Arimu neřekneš, ani nijak nenaznačíš a ani se ho na to nijak, ani vzdáleně, nezeptáš. Že to prakticky hned zapomeneš," souhlasím a raději to zopakuji. "Je už to zapomenutá záležitost a nic to neovlivní, ale kdyby se dozvěděl, že to o něm víme, bylo by s námi zle. Mohla bys takhle přísahat?" dodám. (19:14) Margare-tka: "Tak to mi přijde zbytečné, abych to věděla. takže si myslím, že není třeba mi to říkat, když už je to zapomenutá záležitost, která bude mít jak lehce naznačujete ještě dohru." (19:16) Morigan: "Zapomenutá rozhodně ne. Někteří na to nezapomenou nikdy." (19:17) Ketryn: "Myslela pro jarla zapomenutá záležitost." (19:17) Ketryn: "Ne, my nic nenaznačujeme. Právě doufám, že to žádnou dohru mít nebude." (19:17) Morigan: "Jo, no tak to rozhodně ano, řekla bych," musím se jít napít, jak se mi z toho udělalo skoro špatně. (19:20) Margare-tka: "Já vím, že na něco se nezapomíná. Mrzí mě, že vás to zasáhlo, ale já to stejně neovlivním." (19:22) Ketryn: "Tady nejde o to, že bys mohla něco ovlivnit nebo ne. Jen před tebou nechceme mít tajnosti, tak jsme ti daly tuhle mužnost." (19:22) Morigan: "Špatně jsi nás pochopila," řeknu. "My jsme ti to nechtěly říct z důvodu, že bys něco ovlivnila, vlastně ani proto, aby ses postavila pro jarlovi. Jsi pro nás víc než vlastní sestra, takže jsme nemohly jen tak nechat to, že nevíš, s kým to žiješ a chtěly jsme pro to udělat vše, co se dá. A to jsme právě udělaly, můžeme mít čisté svědomí, i když se stejně tedy moc dobře necítím," přiznám se. (19:23) Morigan: (Bohové Katryn, my jsme dneska jak stereo! :-D) (19:24) Ketryn: (:-D Ale ty ses tentokrát rozpovídala víc :-D!) (19:27) Ketryn: Taky se z toho necítím dobře a mrzí mě to. "Možná bychom to měly raději nechat být... abychom se ještě nepohádaly," navrhnu. (19:28) Margare-tka: "Jo tohle mě tady lehce ničí. To je pravda. Jako nevím co mezi těma dvěma bylo dřív, jako přijde mi absurdní to, že by se ho Ari obával jen proto, že pro něj nehlasoval. Musí tam být i něco víc. Bylo by mnohem jednodušší, kdyby spolu měli aspoň neutrální postoj." (19:29) Morigan: "Koho?" nechápu. (19:29) Ketryn: Nadechnu se, že k tomu něco řeknu, ale pak to spolknu. (19:31) Margare-tka: "Já se hádat nebudu. Nemám to zapotřebí, už jsem se k tomu všemu naučila přistupovat absolutně.bez emocí. Což je někdy těžké. ráda bych vám říkala vše. Ale někdy to nejde, už jen z toho důvodu. (19:33) Ketryn: Asi jen koukám, o čem to Margaret začala mluvit...? (19:33) Margare-tka: "Já se hádat nebudu. Nemám to zapotřebí, už jsem se k tomu všemu naučila přistupovat absolutně.bez emocí. Což je někdy těžké. ráda bych vám říkala vše. Ale někdy to nejde, už jen z toho důvodu, aby co se dozví všichni na radě byla pro všechny novina. Podle mě je to důležitý, aby se věci řešily přirozeně a ne s předem připravenými argumenty. Ale nevím." (19:34) Morigan: Tak teď jsem hodně mimo. (19:34) Morigan: A podle toho se tvářím. (19:36) Margare-tka: "Asi jsem to řekla blbě." znejistím.
|