Druhá strana (85 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(17:27) Ketryn: Chytnu Margaret za ruku a snažíme se zůstat v blízkosti Garetha/Dereka. Doufám, že se vás podaří dostat co nejdřív na loď do kajuty. Vůbec se mi nelíbí, že jsi zas v bezvědomí :-/ Ale zároveň jsem ráda, že to švihlo i s Derekem. A do toho začínám mít panickou hrůzu z dalšího plánu. Doufám, že to s Lancelotem zvládneme.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:28) Margare-tka: Já už jsem tu taky. No držím se tě a snažíme se sunout s davem, vůbec nějak nevím co se bude dít a co se děje..
(17:29) Ketryn: A snažím se Richiemu předávat základní informace, jako že je po rituálu a že jste oba v bezvědomí
(17:30) Ketryn: Modlím se, aby ti nic nebylo, aby to bylo jen vyčerpání...
(17:31) Margare-tka: Držím se tě a snažím aby tě nikdo moc nevyrušoval.
(17:33) Morigan: Odkudsi se ozvou zvuky, které vám jsou momentálně ukradené, ale podle reakcí ostatních vám dojde, že naše hlídky nejspíš byly napadeny.
(17:37) Morigan: "Musíme je dostat na loď!" zvolá kdosi autoritativně varjagsky.
(17:39) Margare-tka: No to se snažím taky, on určitě taky cítili to zemětřesení.
(17:40) Ketryn: No super, další dobrá zpráva. Nemám daleko k hysterii. Doufám, že se na loď dokážeme dostat rychle.
(17:40) Morigan: Víceméně nejsme daleko od břehu, takže ke člunům nás dostanou rychle. Hoďte si na to, jak se vám daří držet se poblíž.
(17:55) Morigan: Katryn se dostane do jednoho člunu s Garethem. Sigfried chvíli váhá, zda zůstat na břehu a bojovat, nebo se vydat na loď s Katryn, ale nakonec usoudí, že je v pořádku a že o ni bude postaráno a zůstane na břehu.
(18:02) Ketryn: Cože?? To si ze mě dělá srandu!!
(18:03) Ketryn: Kdybych nepotřebovala zůstat u Dereka, tak z toho člunu vyskočím a Sigfrieda dotáhnu na loď osobně. Vždyť se sotva vzpamatoval. To mi na klidu fakt nepřidá
(18:22) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(18:23) Morigan: Tak Margaret je v tom člunu s tebou
(18:23) Margare-tka: A ty jsi kde?
(18:24) Morigan: No v jiném člunu.
(18:25) Ketryn: Je tam i Lancelot?
(18:26) Morigan: Je tam taky. A také Lethian, elundský léčitel, ani jste si nevšimly, že jel na břeh také s vámi.
(18:26) Morigan: Gareth má zakrvácený obličej, přikryli ho dekou, ale vypadá stále v úplném bezvědomí.
(18:26) Ketryn: Jeje, ten by mohl být překážkou...
(18:35) Morigan: Cesta k lodi je trochu krkolomná, ale krátká. Horší je dostat Garetha na palubu opatrně, začne se ale při tom probírat.
(18:38) Ketryn: Ne, to ne! Měli jsme to udělat rovnou...Jenže to by Lancelot nepřežil. Bohové, ať už jsme v kajutě! Dívám se po Lancelotovi, jestli počítá s tím, co se musí udělat.
(19:05) Margare-tka: Jestli se to povede, tak nás Derek stáhne z kůže, až se to dozví.
(19:06) Margare-tka: To to se nesmí probrat, asi bychom ho měli nechat nechtěně padnout....
(19:29) Morigan: Na loď musíte vyšplhat po provazovém žebříku, což není s vymrzlými končetinami a třesoucím se tělem ideální, takže ztratíte Garetha i Lancelota na okamžik z dohledu.
(19:30) Ketryn: Snažím se je pak zase najít, když tak se směřuji směrem ke Garethově kajutě.
(19:31) Morigan: To je správný směr. Akorát se tam cpe na tvůj vkus příliš mnoho lidí. Tedy elundů.
(19:31) Morigan: Všichni jsou znepokojení, co se princi stalo.
(19:50) Margare-tka: No to já taky a hlavně tobě. Ty se neprobíráš tím přesunem? Mohly bychom ti dát energii, teda já.
(19:51) Ketryn: Snažím se dostat k Lancelotovi a naznačit mu, aby je všechny co nejrychleji poslal pryč, fakt nás tlačí čas!
(20:01) Morigan: Já tam s vámi nejsem, já jsem byla v jiném člunu.
(20:02) Morigan: Ale brzy zjistíte, že Ragnar se mnou míří neomylně také do Garethovy kajuty, protože je to v podstatě nejlogičtější nápad, je to blízko, je tam dost místa a světla a je tam léčitel.
(20:05) Ketryn: Ten dav lidí mě dostává ještě do hlubší krize...
(20:19) Morigan: Je na vás, jestli se tam dostanete taky nebo ne.
(20:21) Ketryn: No já t

Já jsem z toho napjata jako struna. A modlím se ke všem svatým, aby při nás stali a povedlo vše jak má.
Sleduji jak je Ragnar napjatý a lehce se obávám aby něco nevyvedl. Ale snad tě neohrozí, když ví, že se to kouzlo nesmí přerušit.jsem ráda, že tam jsou s námi, a že je máme u sebe.

/Jé to je skvěly nápad. Jdu hledat.//

//Jé, to je dobrý nápad, to bychom mohly. Tyhle už jsou "stoleté" :-D//

//Holky, tak mě napadlo, co změnit ikonky po takové době? :-) Vyberte si něco z fotek z natáčení, budeme to mít v hezkém stylu a bude se to hodit, já z toho pak v programu udělám ikonku, co vy na to?//

Mám pocit, že z nervů snad zkolabuji! Ani nevím, jestli se dokážu na ostatní podívat. Mám sto chutí začít křičet, že je to hrozně nebezpečné a že to nemůžeme riskovat. Ale ovládám se. Pokusím se dát aspoň Richiemu najevo, že rituál začíná, aby byli v obraze.

Vyměním si s Garethem/Derekem pohled.
"...ne." řeknu.

"Za žádných okolností?" ujistí se jarl téměř nezúčastněným hlasem.

Gareth/Derek si vyhrne rukávy, narozdíl ode mě nemá rukavice. Já si své sundám a napodobím ho.
"Když bude kouzlo v procesu, nesmí se přerušit," řeknu nahlas, aby mě okolostojící slyšeli. Můj hlas ale nezní příliš jistě.

Než začneme, otočím se ještě na Ragnara, který vypadá, že asi vší tou potlačovanou energií uvnitř každou chvíli vybuchne. Kdyby nevěřil, že tohle je jediná možnost, tak by mi to nedovolil, to je jisté.
Pak se podívám ještě na vás a pokouším se vám pohledem sdělit, že to musíme zvládnout, protože jiná šance už asi nebude.
Pak se obrátím zpátky ke Garethovi/Derekovi. Mluvíme spolu tiše, bylo by dobré, aby nikdo nepoznal, že to nejsem já, kdo ten rituál řídí. Nikdo se tím ale nezaobírá a proto to není složité, abychom tuhle iluzi udrželi. Tohle víte jen vy.

Gareth/Derek se drží u mě, tiše spolu rozmlouváme a on pak kreslí do hrubého ledového písku kruh, ve kterém budeme my dva. Ostatní musí být za kruhem, i vy.
Vojáci zůstanou kolem nás a část se rozptýlí do blízkého okolí jako hlídky, to ale moc neřešíte. Ari, Sigfried i Ragnar zůstanou u kruhu a blízko vás.
Těsné sevření kolem kruhu se Derekovi nelíbí, takže pak musím požádat, aby všichni postoupili o několik kroků zpět. Vás si nechám ale blíž, kdybych nakonec přece jen nějakou energii potřebovala. V duchu doufám, že nebudu, protože sílu budete potřebovat potom, hlavně Katryn, ale Margaret taky.
Celé to nevypadá nijak složitě, jen kruh v hrubém písku a my dva uprostřed, žádné jiné pomůcky. A nebo nejsou vidět.

No já si nemyslím, že úplně víš jak to bude probíhat. A doufám, že poznáš, že to probíhá jinak než by mělo.
Pomalu mě ta chvíle, kdy ten měsíc tak září a je to tak krásné, úplně dojme. Vzpomenu si na to jak jsem Marion vykládala na ten měsíc a ona spala. A jak elundi za měsíce vypadají.
Ale dále se snažím soustředit, na to co bude. držím se u Katryn a koukám po tobě. A pokud je Ari u mě tak se držím jeho.
Derek už tam také někde je?

Vojáci sebou mají louče, ale zatím skoro žádné nezapálili, není to prakticky potřeba, měsíc je obrovský a neuvěřitelně září a tím, jak se ještě odráží od hladiny dělá skutečné ledové a přízračné světlo.
Bleskne vám hlavou, že elundi vlastně svým způsobem na měsíc a měsíční světlo reagují a že s ním souzní a že jste to skoro úplně zapomněly.

Uvědomujete si, že vůbec nevíte, JAK to vlastně bude přesně probíhat a nejste si jisté, že to vím vůbec já, protože ve skutečnosti je ten rituál v režii Dereka/Garetha.

Dostat se na břeh není nic příjemného ani pohodlného, dají se použít čluny (což se týká vás), ale spousta vojáků jde vodou, protože jinak bychom se tam přesouvali všichni do rána. Dělají to tak skoro všichni varjagové, i když si nechcete představovat, jak hnusně ledová ta voda musí být.
Zdá se, že na břeh jdou varjagové asi všichni a loď zůstanou střežit jen někteří elundi. Spousta jich jde taky s námi na břeh.
Nejedu s vámi ve člunu, ale určitě budu někde poblíž. Vystoupíte spolu na břehu a zatím tam čekáte, kolem vás je spousta vojáků.

"No, jestli si je Morigan jistá, že vás tam potřebuje, asi to jinak nejde," usoudí neochotně. "Navíc většina z nás bude tam. Snad se nesemele něco neočekávaného. Oblečte se raději hodně teple."

"Určitě to bude v pořádku."

"Je to nutné, Morigan by chtěla, abychom tam byly." (Nemluvě o tom, že Ragnar by mě tam dotáhl, i kdybych nechtěla :-D) "Lásko, neboj," dám mu pusu, "bude to v pořádku," přesvědčuji jeho i sebe.

Rozhlížím se po palubě a koukám jestli neuvidím Ariho nebo tebe.
"Myslím, že je to nezbytné." kouknu po tobě Kat.

Na palubě už je velmi živo, pohybují se tam ozbrojení elundi i varjagové. Někteří už se, jak se zdá, vydali i na pobřeží, zatím nevidíte, že by to mělo nějaký systém.
Ve tmě a lezavé, vlhké zimě na vás narazí Sigfried.
"Tady jste," řekne si spíš pro sebe. "Jste si jisté, že tam musíte jít? Byl bych klidnější, kdybyste zůstaly na palubě."