Druhá strana (98 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(22:05) Ketryn: "To bude..."
(22:06) Margare-tka: "Jedno pozitivum to má, aspoň se nebude Morigan magicky přetěžovat. A miminka budou z téhle stránky víc v klidu, i když nevím co je lepší."

(21:24) Margare-tka: No asi půjdem, aby jsi si odpočinula, pak se ještě stavíme. NO ze stran tvé magie se jim nic nestane.
(21:24) Margare-tka: "No asi půjdem, aby jsi si odpočinula, pak se ještě stavíme."
(21:24) Margare-tka: řeknu jako v tranzu.
(21:45) Ketryn: Tak jdu za Margaret, jestli jde, když to takhle rozhodla.
(21:46) Margare-tka: Tak tam nebude na ně koukat, nejraději bych mu to hned vyblila, tak raději jdeme.
(21:47) Margare-tka: Jdu na palubu, kde hodlám pomáhat jen nevím co kam přišiju v tomhle stavu. Moc nemluvím, ale zároveň jsem toho plná.
(21:47) Margare-tka: "Karyn.... víš kde to je?"
(21:48) Ketryn: "Co kde je??" nechápu.
(21:49) Margare-tka: Kouknu na tebe nechápavě. "No dobře, kde jsme??"
(21:50) Ketryn: Stále na Margaret zírám nechápavě, co to je za otázky?"Kde bychom jako byly?"
(21:51) Ketryn: Myslím, že jí díky Derekovi definitivně hráblo.
(21:54) Margare-tka: "V prdeli Katryn."
(21:55) Ketryn: (Tak to mi fakt neseplo :-DD)
(21:55) Margare-tka: "Jako nevím co budeme dělat. Nějak mě napadá jen jedna varianta a ta je dost nepravděpodobná. "
(21:55) Ketryn: "To jsem..." přikývnu zničeně, když mi to dojde.
(21:55) Margare-tka: (No toho jsem si všimla.)
(21:55) Ketryn: jsme
(21:56) Ketryn: "Tebe napadá nějaká varianta?? Mně to tedy přijde v té prdeli beznadějně..."
(21:58) Margare-tka: "No jedna by tu byla, ale rozebírala bych to v soukromí. Jako třeba u nás v jídleně a až pak. Teď nás asi fakt bude potřeba nahoře."
(21:59) Margare-tka: "Jako vždycky je nějaká naděje i když malá. A tady se ji asi budeme muset držet, jinak zešílíme."
(21:59) Ketryn: "No já jen s levou rukou jsem k ničemu..."
(22:00) Margare-tka: "No to je fakt. Tak já nevím."
(22:00) Ketryn: "Asi bych měla jít informovat Sigfrieda a Arnulfa, slíbila jsem jim to..." dojde mi, když Margaret začne myslet prakticky.
(22:01) Margare-tka: "Já tam jdu za prve se chci ujistt, že je Ari v pořádku a druhé bych měla pomáhat. Snad mi to trochu Vymeje mozek."
(22:01) Margare-tka: "Jako tom, že je tu on?" vykulím na tebe oči???
(22:01) Ketryn: "Jako nevím, co můžeme dělat!! Je hrozně silný!" ujedou mi nervy. "Můžu leda zkoušet Richieho... a doufat, že se dostane od těch kreténů..." dodám potichu.
(22:02) Margare-tka: "No tak to je asi jediný co teď můžeme."
(22:02) Ketryn: "Ne!" koukám, že jsme chápavě na stejné nízké úrovni. "Jako jak dopadla bitva."
(22:03) Margare-tka: "Určitě to tu bude magicky hlídat ."
(22:03) Margare-tka: "Jo no jo, bitva. To je fakt."
(22:03) Margare-tka: (To je rozhovor dvou debilů, fakt že jjo.)

(17:16) Ketryn: "A-asi jo..." vypravím ze sebe nějak, ale víc toho schopná nejsem.
(17:16) Ketryn: (Jak chceš tohle komukoli šikovně říct??)
(17:17) Margare-tka: (No to nevím... ale budeme to muset vymyslet, ort když ty to musíš říct co nejdřív Richiemu a Damonovi.)
(18:12) Morigan: "Bylo by pro všechny nejlepší, kdyby ses nestaral o naše záležitosti, kapitáne," sdělí mu jen Ragnar chladně.
(18:13) Morigan: "Škoda, že některé věci jsou neoddělitelné. Že?" zabodne se do mě očima a pak tiše zmizí na úzké chodbě.
(18:13) Morigan: Vypadá opravdu strašně, tudíž Ragnar jen těžko věří tomu, že je všechno v pořádku.
(18:14) Morigan: *Vypadám
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(18:18) Ketryn: Nemůžu uvěřit tomu, že odešel... Zírám na dveře a místo myšlenky: Tohle je konec, se mi v hlavě probudí panika a přemýšlím o sto šest, co budeme dělat???
(18:19) Ketryn: Ani tedy nevím, co mám dělat teď! Takže zatím stojím na místě, jen své zírání přesunu z dveří na tebe.
(18:24) Morigan: Ragnar si rychle přisedne na postel a nedbá toho, že je špinavý a zacákaný krví. "Opravdu ti nic není, enni??" nechce se mu věřit. "Bylo to... neuvěřitelné kouzlo, musíš být vyčerpaná, nebolí tě něco? Měla bys spát! A co..." dotkne se jemně mého břicha.
(18:28) Ketryn: Přemýšlím, jestli vás nemáme nechat samotné, ale moc mi nejde se dopustit nějaké rozumné myšlenky a ani se pohnout. Ještě že svůj hrozný stav můžeš když tak svést na to kouzlo...
(18:54) Ketryn: "Morigan...máme vás nechat o samote, aby sis... o-odpočinula...?" vykoktám, když si uvědomím, že tě Ragnar jen tak nepustí z dohledu. Vůbec nevím, jestli máme zůstat s tebou, nebo jít pryč a chovat se jako že nic...
(18:55) Morigan: No já taky nevím!
(19:31) Morigan: Takže se k tomu asi nevyjádřím, jen na tebe zírám.
(19:34) Morigan: Ragnarovi je to momentálně úplně jedno.
(19:36) Ketryn: Tak tam na sebe asi zíráme :-D
(19:58) Morigan: Bohužel ano :-D
(19:58) Morigan: "Těžko ti můžu věřit, že je všechno v pořádku, když pak vypadáš takhle!" sdělí mi.
(20:02) Ketryn: Jako já se mu absolutně nedivím, že ti to nevěří... Za ta léta jsme se naučily hodně zastírat a předstírat, ale tohle je absolutně nemožné...z toho se nejde tak rychle vzpamatovat. Tedy ono se z toho nejde vůbec vzpamatovat!
(20:07) Morigan: "Dětem se nic nestane," řeknu a v tu chvíli mi to přijde jako lež, protože to rozhodně nemůžu vědět!
(20:07) Morigan: "A tobě?"
(20:07) Morigan: "Ani mě."
(20:07) Morigan: No tak to je ještě větší naivita.
(20:09) Ketryn: Obdivuji tě, že s ním mluvíš a takhle hezky lžeš.

(16:26) Morigan: Gareth/Derek se vydá k odchodu, i tak už je nás tu na tak malou kajutu příliš, skoro se sem nevejdeme.
(16:26) Morigan: "Hlídej si ji, ostrovane," řekne Ragnarovi obecnou. "Je to velmi vzácné zboží, ani netušíš jak."
(16:30) Ketryn: Sleduji vás a je mi hůř a hůř, ze žaludku mám úplnou rozinku a potřebovala bych resuscitaci. Mám pocit, že asi už nikdy nezačnu mluvit...
(16:30) Margare-tka: Bože mě trefí šlak. Jako je blbý, že ho prostě nemůžeme nějak zabít, když je v Garethovi.
(16:32) Ketryn: To nemůžeme!! (Ale nechci ti brát iluze, ale jak to tak vidím, tak by ho nešlo zabít ani kdyby se převtělil do krysy...)
(16:34) Margare-tka: (Jo krysa se špatně chytá.)
(16:39) Ketryn: (Viděla jsi, co dokáže? Nešel skoro zabít ani před tím, natož teď...)
(16:43) Morigan: (Já myslím, že ho nepřemůže fakt nikdo na světě!)
(16:44) Margare-tka: (No jako bude muset, jinak jsem v prdeli.)
(16:44) Morigan: Ragnara to rozhořčí na nejvyšší míru, ještě stále má zvedlý tlak z přestálé bitvy, ale ovládne se.
(16:47) Margare-tka: Jako nějak stále nevím co říct, takže asi mlčím, ale říkám si v duchu, že bychom se měly vydat něco dělat. "Aaasi bychom se měly vydat něco děllat." řeknu lehce nervně.
(16:47) Margare-tka: Nakonec jsem se přemohla.
(17:10) Margare-tka: Jako tohle budeme muset nějak šikovně říct aspoň Lancelotovi.

(12:41) Morigan: V tu chvíli se otevřou dveře kajuty, ne nijak prudce, spíš tiše a opatrně, ale stejně sebou všechny tři trhneme, jako kdyby ty dveře vybouchly.
(12:42) Morigan: Stojí v nich Ragnar a obrázek, který vidí před sebou ho v první chvíli zmate.
(12:48) Morigan: "Je všechno... v pořádku??" zeptá se.
(12:48) Morigan: "Ano!" odstrčím Derekovu/Garethovu ruku. Naštěstí se nechá.
(12:49) Morigan: "Tak co děláš tady?" obrátí se nepřátelsky na Garetha. "Nahoře je po tobě sháňka."
(12:49) Morigan: "Dohlížím na ni. Někdo by totiž měl," vrátí Ragnarovi přímý pohled.
(12:51) Margare-tka: Bože můj, doufám, že vypadne. Jako Gareth/Derek. Jako teď v tom budeme mít ještě větší bordel.
(13:01) Ketryn: Asi jsem dostala srdeční kolabs! Snažím se po chvíli nahodit nějaký normálnější výraz, ale asi stále vypadám, jako když jsem viděla ducha.
(13:03) Morigan: Všechny se musíme tvářit naprosto strašně.
(13:03) Margare-tka: No my bychom asi taky měli jít nahoru, ale nějak toho z toho všeho nejsem schopná.
(13:03) Margare-tka: Jako retardi.

(20:44) Morigan: "Odsud se nedostaneš zpátky do Svobodné!" sdělím mu. "Nebo to bude hodně komplikované, udělal jsi blbost!"
(20:44) Morigan: "Ještě je brzy na hodnocení," řekne.
(20:48) Ketryn: Já se divím, že jsi s ním vůbec schopná mluvit...
(20:49) Morigan: Já taky.
(20:57) Morigan: "Mám prostě velkou vůli k přežití," dodá. "Přežiju všechno - a už jsem si to vyzkoušel." Říká to s ironickým úsměvem, ale zní v tom i hořkost. "Možná si v tom stejná jako já. Přežiješ všude, princezno." To slovo je z Garethovy hlavy a proto ho Derek vysloví tak opovržlivě.
(20:58) Morigan: "Vlastně víc, než to, že?" zvedne obočí, pustí jednu mou paži a svou velkou dlaň položí na moje břicho. Je mi jasné, co tím myslí a opravdu nechápu, že jsem ještě neupadla do umělého spánku já! Hrůzou!
(21:00) Morigan: "Ty dokonce nové životy zakládáš."
(21:01) Margare-tka: Jako já asi zkolabuji za tebe.
(21:02) Ketryn: To všechny. Já jsem zděšením už úplně ochromená.
(21:04) Morigan: Taky jsem ochromená, ani se nehnu ani nebráním, jen na něj zděšeně zírám.
(21:04) Margare-tka: No myslím, že tvá plodnost ho asi sere.
(21:04) Morigan: "Opravdu to máš s tím barbarem?" ušklíbne se znechuceně.
(21:10) Margare-tka: No ono už to bříško musíš docela větší mít.
(21:10) Margare-tka: On si prostě ty poznámky nedpustí....

(10:45) Margare-tka:(No to by se nám teď hodilo, umět se zprůhlednit a vypadnout.)
(10:47) Morigan: (To by se hodilo hodně.)

(09:26) Morigan: "Dereku..." řeknu, ale vlastně vůbec nevím, co bych mu měla říct.
(09:27) Morigan: Dívá se na mě mírně tázavě, ale vlastně je mu jedno, co vyplodím za větu.
(09:30) Morigan: "Co chceš takhle... tady... dělat??"
(09:31) Ketryn: No, to nechápu, co teď chce vlastně dělat... Možná ani sám neví.
(09:32) Morigan: Pousměje se mírně pokřiveným, typicky Derekovským úsměvem, což je na Garethově tváři prostě děsivé a trhne rameny. "Nebudeš tomu věřit, ale neměl jsem konkrétní plán. V umělém spánku myšlenky plynou tak nějak... jinak. Teď se asi trochu zabydlím a budu si zvykat na novou roli...ehm... prince."
(09:36) Ketryn: Jako by nebylo dost děsivé, že se sem Derek převtělil, on se musel převtělit do Garetha... mně je vážně mdlo :-/ Tohle nemůžeme zvládnout.
(09:49) Morigan: "Nemůžeš mu vzít identitu!!" rozčílím se.
(09:53) Ketryn: To si taky říkám! Jenže Derek může asi vše :-/
(10:00) Morigan: "Už jsem to udělal," upozorní mě jízlivě. "Pronikl jsem do jeho myšlenek...některé z nich jsou teď moje myšlenky."
(10:05) Morigan: "S některými jsem se docela ztotožnil," dodá významně.
(10:08) Ketryn: Ne, tohle je vážně zlý sen! To co vypustí z úst je jedna jobovka za druhou...
(10:10) Morigan: "Dereku, vzpamatuje se!" napřímím se, ale docílím jen toho, že mě přechytne ze zápěstí za paže.
(10:10) Morigan: *vzpamatuj se
(10:15) Ketryn: Vždyť si za to za všechno může sám!! Ale neopovážím se to říct nahlas...
(10:16) Morigan: V tu chvíli se na Katryn podívá, protože nejspíš její myšlenku skutečně přečetl.
(10:17) Margare-tka: Mít co dočinění s Derej´kem stálo vždycky za to, ale se šíleným Derekem... to nevím, nevím nevím....
(10:17) Margare-tka: Jako nejraději bych idešla a dělala, že o tom nevím. Asi to tak budeme muset udělat.
(10:22) Ketryn: To ztuhnu ještě víc, jestli je to možné a už nejsem ani bílá, ale průhledná. (Ale je to pravda!)

(15:51) Ketryn: (Co bych si myslela :-D To co tady píšu, na víc se nevzmůžu :-D)
(15:52) Margare-tka: (Jo no vidíš... já mám taky už nějak mimo mozek.)
(15:53) Margare-tka: Mám opět chu´t říct, ..Já to říkala..... ale to jsem měla moc scifi myšlenky.
(15:57) Morigan: Tím mě ale vyděsí ještě víc, i když jsem si myslela, že to není možné a zblednu tak, že kdybych neseděla na posteli, tak omdlím určitě.
(16:39) Margare-tka: No myslím, že se stal objektem vhodným pro průzkum....
(16:39) Morigan: Jo, ale kdo by ho chtěl zkoumat!
(16:40) Margare-tka: No to je taky fakt..... Ach jo. Já fakt nevím co budeme dělat richie je naše spása.
(16:41) Margare-tka: Což je dost velká krize, když si vzpomenu co teď dělá.

(14:57) Morigan: Upírám na Garetha/Dereka pohled v upřímné hrůze. Sice pořád vypadá jako Gareth, ale ten Derek je v něm jasně rozpoznatelný i pro vás, jeho pohled, gesta, tón hlasu (přestože hlas také pořád patří Garethovi).
(15:05) Margare-tka: No já jsem z toho všeho fakt v šoku, chvilku e mi zdá, že tohle je fakt špatný sen.... mám pocit, že se musíme co nejdřív dostat z Derekovi blízkosti.
(15:06) Ketryn: Já na něj taky vyděšeně zírám a je mi z toho hodně špatně, že se mi chce úplně zvracet. Tohle je konec...to je jediná myšlenka, která mi teď v hlavě koluje.
(15:07) Margare-tka: Tak to jsme dvě, taky mám pocit na zvracení.
(15:08) Margare-tka: Mě koluje, že bychom měli jít pomáhat s raněnými, tedy jestli tam nějací jsou, když nepřátelé Derek spálil....
(15:12) Morigan: Z Derekovy blízkosti bych se dostala úplně nejraději, ale bohužel sedím na posteli, on na jejím kraji a drží mě za ruku!
(15:12) Morigan: Mě asi nekoluje v hlavě vůbec nic.
(15:17) Morigan: Natáhne paži, aby mě chytil i za druhou ruku, zatímco já se snažím naopak vyvléknout. "Víš, co je na tom všem asi nejlepší?" zeptá se mě s upřeným pohledem.
(15:21) Ketryn: Já fakt asi zkolabuji... I kdybychom se odtud pokusily s Margaret utéct, tak by nám to bylo k ničemu. Tady nám nikdo nepomůže....
(15:22) Margare-tka: No právě.. ale on ti teď nic neudělá....neměl by se s tím čarování za koho skrývat.
(15:23) Morigan: Zmůžu se jen na zavrtění hlavou.
(15:23) Margare-tka: by mě zajímalo co je na tom tedy fakt nejlepší....
(15:23) Morigan: "Že to dokazuje, že já si tě vždycky najdu, ať chci, nebo ne. A ať chceš, nebo ne, holčičko."
(15:25) Margare-tka: No to je fakt terno tohle.....protočím oči. Skoro mě dojal.
(15:30) Ketryn: On je prostě blázen...
(15:39) Morigan: "Jak jsi mohl něco takového dokázat..." vypravím ze sebe šokovaně. "To přece není možné. To není... v moci naší magie!"
(15:39) Ketryn: Jeho magii je nějak totálně zmutovaná :-/
(15:40) Morigan: "Možná..." nahne se blíž a za druhou ruku mě opravdu chytí, ale nic láskyplného v tom není, je to spíš majetnický počin. "Možná už existuje cosi, co je...moje magie," řekne a konec té věty zazní mírnou nejistotou.
(15:40) Morigan: (Asi čte Katryn myšlenky :-DD)
(15:41) Ketryn: (Hm, to bych se ani nedivila :-D)
(15:45) Margare-tka: (A co si proboha myslíš....)

(17:15) Morigan: Nejradši byste je nějak popohnaly! :-D
(17:17) Ketryn: No to jako jo :-D
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:31) Margare-tka: No to jo, to by koukali, kdybychom najednou začali, že jsou moc pomalý a že jim to trvá.

(12:52) Margare-tka: No jako nevím jestli mám sílu ti to vysvětlovat a teď se to asi nehodí. "Asi vydrž."
(12:54) Ketryn: To zůstanu na Margaret nevěřícně zírat, že mi nechce nic říct, když tam všichni stojíme a jen nervozně koukáme. "To mi nemůžeš říct, co se děje? To je nějaké vyjednávání? Víme něco o Morigan?"
(13:00) Margare-tka: "Bude vyjednávat. Je tamhle svázáná venku na pláži." jako nebudu ti to tam vysvětlovat, když tam teď vedle mě Gareth mluví s Lancelotem a řeší si své.
(13:07) Ketryn: Myslím, že nás dvě vůbec nikdo nevnímá, natož aby nás poslouchali. Nemám ale sílu se dohadovat. Tak čekám a snažím se dohlédnout na pláž.
(13:10) Margare-tka: NO tak taky koukám jak Lancelot pořídí, docela se o něj obávám. Ale to bych se asi obávala o všechny.
(13:21) Morigan: Jarl vypadá, že ho brzy sklátí infarkt nebo něco podobného.
(13:29) Margare-tka: No já se mu nedivím..... ale to bych fakt nerada. Koukám jestli se tam dá někde opřít.
(13:31) Ketryn: Vrátit se do vnímajícího stavu mi tedy moc nepomáhá, když vidím všechny vystresované okolo a tebe svázanou na pláži, to je krize :-/ Navíc si asi začínám uvědomovat vyčerpání. (Nějak si tady nemůžu vzpomenout, kdy jsem naposledy spala nebo jedla...) Jak je na tom Gareth?
(13:37) Margare-tka: Abych ho tam když tam vmanévrovala.
(13:40) Morigan: Gareth je k tobě skoro zády, nespustí oči z pobřeží.
(13:42) Ketryn: Tohle je vážně hra nervů. Začínám čekat, kdy někdo vybuchne.
(13:42) Margare-tka: No a do toho ještě vy dva. jako doufám, že Lancelot to nějak dobře vyjedná...
(14:04) Morigan: Momentálně není možné dělat nic jiného, než zírat na pobřeží, kde Lancelot vystoupil z člunu a přiblížil se k nim.
(14:04) Morigan: "Vážně jste tam poslali elunda??" ozve se ve vaší blízkosti Flokiho hlas. "To snad ne!"
(14:07) Ketryn: Nevím konkrétně proč, ale jsem ráda, že Flokiho vidím.
(14:09) Ketryn: Nevím, kdo by byl na vyjednávání lepší. Varjagové a elundi jsou takové dva opačné extrémy... Ale jelikož nás drží dost v šachu a mohou si v klidu klást podmínky, tak je to možná i jedno.
(14:14) Ketryn: Ráda bych k tomu Flokimu něco řekla, ale nic nevím, tak jen pokrčím rameny a nechám to na ostatních, jestli ho bude někdo registrovat.
(14:17) Morigan: Gareth ho ignoruje a tedy i ostatní elundi.
(14:25) Morigan: Z toho, co si na břehu říkají, samozřejmě nic slyšet nemůžeme.
(14:26) Margare-tka: No já to taky moc nekomentuji, zase on to asi vyřeší s klidem.
(14:29) Margare-tka: Doufám
(14:49) Margare-tka: A vidíme tam dobře?
(16:12) Morigan: Světlo už je, ale není to úplně blízko, abyste viděly nějaké detaily. Záleží na tom, jak moc se procpete k zábradlí, abyste viděly.
(16:14) Ketryn: Já asi zůstávám tam, kde jsem. Nějak si nedovedu představit, že bych odstrkovala jarla nebo Garetha.
(16:14) Margare-tka: Tak já jsem bla poměrně u něj, ne? Ale pokud ne, tak se tam necpu, raději jsem u Ariho jestli mu je blbě, jako asi bych ho nespasila, ale aspoń pro ten pocit, že jsem k něčemu.
(16:54) Morigan: Ari ještě dvakrát na Garetha promluvil, ale ten ho úplně ignoroval a nespustil oči z pobřeží. Nebo spíš ze mě.
(16:59) Morigan: Moc toho ale vidět není, Lancelot mluví s někým, kdo tam tomu velí.
(16:59) Morigan: A zdá se vám všem, že mluví příšerně dlouho!
(17:01) Ketryn: Tam už musí být tak hustá atmosféra, že sotva všichni dýcháme... Ale aspoň že mluví a nevrhli se na něj.
(17:02) Morigan: To ne, zatím to vypadá, že se mu nikdo nechystá ublížit.
(17:09) Morigan: Po nekonečně dlouhé době Lancelot nasedá zpátky do člunu a blíží se zpátky k naší lodi, kde mu hned ostatní pomáhají zpátky na palubu.
(17:13) Ketryn: Sleduji, jak mu pomáhají a připadá mi to všechno ještě tisíckrát delší.

(18:39) Morigan -> Margare-tka: Ari s tím hrubě nesouhlasí, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Z téhle vzdálenosti je vidět, že jsem hodně svázaná a že Ragnar je tam taky. Oba jsme na kolenou a ne blízko u sebe.
(18:41) Margare-tka -> Morigan: Doufám, že Lancelot bude dost empatický, aby vnímal s čím souhlasíš a s čím ne. Jako nemyslím si, že bych s tím něco udělala. Ale on určitě řekne svou nabídku a Lancelot ji donese sem na zvážení.
(18:42) Margare-tka -> Morigan: Asi mě tam trefí šlak.
(18:44) Margare-tka -> Morigan: Chci mít s tebou telepatii....

(17:33) Morigan -> Margare-tka: "Jak to myslíte "cokoli," pane?" upře na něj Lancelot oči.
(17:45) Morigan -> Margare-tka: "Myslím úplně cokoli, Lancelote, je to jasné?"
(17:46) Morigan -> Margare-tka: "Počkej, to přece nemůžeš takhle rozhodnout!" vloží se do toho Ari.
(17:47) Margare-tka -> Morigan: No to mě trochu Gareth děsí.
(17:52) Morigan -> Margare-tka: "Pokud se něco zásadního nezměnilo, pořád tu velím, nebo ne?" odtuší Gareth na adresu Ariho.
(17:53) Morigan -> Margare-tka: "Tohle ale není normální situace!"
(17:53) Morigan -> Margare-tka: "To jsem si všiml."
(18:04) Margare-tka -> Morigan: Jako mám chu´t říct, že by jsi si nepřála, aby ohrozil další posádku, ale myslím, že to je jedno, chci totiž, aby jsi se vrátila, ale jako za tohle ho zmlátíš až přijdeš.....
(18:22) Morigan -> Margare-tka: "Pošleme tam jen jednoho muže a neozbrojeného. Ať ukážeme, že z nich strach nemáme," rozhodne Gareth a Lancelot jen mírně cukne obočím, jinak na to neřekne vůbec nic.
(18:23) Margare-tka -> Morigan: Koukám, že si svého pobočníka moc neváží.....jako je mi Lancelota líto, přišel k tomu jak slepý k houslím. Snad není ten náš zajatec už mrtví.... třeba by ho mohl vyměnit.

(15:57) Morigan -> Margare-tka: "Chtějí vyjednávat," odpoví Gareth, aniž se na vás podívá. "Chtějí, abychom tam poslali někoho vhodného, s kým by promluvili."
(16:00) Morigan -> Margare-tka: "Půjdu já," rozhodne se Ari. Gareth se otočí a podívá se na něj tak neskutečně pohrdavě a výsměšně, že to víc ani není možné.
(16:00) Morigan -> Margare-tka: "Jistě. A kdo tě tam ponese? Nebo máme sestavit nosítka?"
(16:00) Morigan -> Margare-tka: "Jsou tam mí lidé!" zuří Ari.
(16:01) Margare-tka -> Morigan: No tak to jsem ráda, že mu to Gareth řekl... jelikož to mě taky proběhlo hlavou... Ale asi by to chtělo nějakého seveřana, přeci jenom máme k sobě blíž...
(16:04) Morigan -> Margare-tka: "Tví lidé? Morigan není tvůj člověk, seveřane. A je tam, protože jste neschopní!" odtuší Gareth. "Půjdu tam sám."
(16:05) Morigan -> Margare-tka: "To nemůžeš, můj pane, to není dobrý nápad!" ozve se hned Lancelot, stojící vedle něj. I pro něj má Gareth pohrdavý pohled, ale už ne takového kalibru.
(16:12) Margare-tka -> Morigan: No zatím se do toho nebudu moct motat, ale když tak řeknu své. jako už seveřanka jsi.....
(16:16) Morigan -> Margare-tka: "Pokud vím, tak jsem se tě na nic neptal," sdělí mu.
(16:17) Margare-tka -> Morigan: No tak takhle se nikdy ani nedohodnou, kdo tam půjde.... na tož s nimi něco vyjednat.
(16:41) Morigan -> Margare-tka: "Nenechám tě tam jít, princi!" odváží se Lancelot, i když u toho malinko zaváhá. Gareth mu věnuje krátký pohled. "Ne? Dobře, tak půjdeš ty... Lancelote. Souhlasíš?"
(16:42) Morigan -> Margare-tka: Na ten tón nešlo odpovědět jinak, než kladně. "Ano, princi."
(16:44) Morigan -> Margare-tka: "Dobře. Pojď sem, a dobře se podívej," přikáže mu Gareth.
(16:44) Morigan -> Margare-tka: Lancelot poslechne a postaví se ještě blíž princi.
(16:49) Morigan -> Margare-tka: "Vidíš ji? Slib jim cokoli budou ti parchanti chtít, ale jí se nic nesmí stát. Mluvím srozumitelně?"
(17:12) Margare-tka -> Morigan: No tak to jsem zvědavá co to bude, aby za to Lancelot nezaplatil životem.....Jako chudák Lancelot.... nemá to jednoduchý. Koukám tím směrem kam ukázal, jestli jsi v pořádku aspoň takhle na dálku a jestli je u tebe Ragnar.
(17:31) Margare-tka -> Morigan: A jsem z toho lehce nervní spíš se teď držím Ariho já.

(11:29) Morigan -> Margare-tka: Ari, i když mu to teda trvá a dává mu to už pořádně zabrat, se snaží prorvat dopředu, což se mu daří a díky jeho pomalému tempu ti stačí se ho držet a daří se ti to taky. Flokiho už nevidíš. Gareth stojí vpředu na špici lodi a plášť mu vlaje v silném větru. Postupně se ti otevírá pohled na nepřátele, seřazené na pobřeží a taky je každou minutou větší světlo. Nestojí tam nijak extra srovnaní v řadách, ale jejich postoj je celkem jednoznačný. Taky je poznat, kteří z nich jsou velitelé.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(13:02) Margare-tka -> Morigan: Jako hodlají útočit?
(13:02) Margare-tka -> Morigan: Nebo Gareth s někým vyjednává.
(13:04) Morigan -> Margare-tka: Spíš to vypadá na vyjednávání, nebo nějaký pokus o něj.
(13:09) Margare-tka -> Morigan: No tak to bude zajímavý.
(13:10) Margare-tka -> Morigan: Tak si stoupnu k Arimu. Jako čekám, že se brzo složí. Ale tohle se vyjednat musí.
(13:51) Morigan -> Margare-tka: Ari se hrne rovnou ke Garethovi dopředu a jak se o tebe předtím opíral, tak tě teď tak napůl nevědomky táhne sebou dopředu.
(15:35) Morigan: "Co se tu sakra děje?" sykne bez okolků na Garetha, jakmile se k němu dostanete nějak blíž. Musí to říct dost nahlas, aby ho vnímal a ze vzteku má jeho elundština silný varjagský přízvuk.
(15:45) Margare-tka -> Morigan: Tak mu když tam pomohu. A jsem zvědavá, moc na sebe neupozorňuji.

(20:11) Margare-tka -> Morigan: No to zase bude než se tam Ari dobelhá.
(20:11) Margare-tka -> Morigan: Zase se mu přihorší, ale tak jestli se má vyjednávat....
(20:16) Morigan -> Margare-tka: No opravdu to trvá, i když se fakt snaží. Na palubě je takové shromáždění, že máš pocit, že je tam snad celá loď. Floki vůbec nepřeháněl, na břehu na otevřené pláži stojí shromáždění vojáci, jestli se tak dají nazývat a nijak se neskrývají. Ještě není úplné světlo, ale brzy bude.
(20:16) Morigan -> Margare-tka: Gareth s vlajícím pláštěm stojí úplně na přídi.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:20) Margare-tka: No tak teď si připadají na koni, když tě nemáme... a asi je to tak trochu pravda, říkám si.

(19:24) Morigan -> Ketryn: Naši nedělají nic, stojí na palubě, Varjagové se automaticky shromažďují blízko sebe a nemíchají se tolik s elundy. Máš pocit, že jsou na palubě skoro všichni, tedy ti, co mohou.
(19:28) Ketryn -> Morigan: Já mám vážně pocit, že jsme snad skončili v pekle... :-/
(19:28) Ketryn -> Morigan: Tohle už je vážně špatné. Kdyby aspoň neměli vás...jen doufám, že jste v pořádku :-(
(19:30) Morigan -> Ketryn: K6
(19:31) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(19:31) Morigan -> Ketryn: Tak jsi akorát zmatená.
(19:33) Ketryn -> Morigan: To mě nepřekvapuje... ani zoufale nevím, co mám dělat :-/ Zatím čekám, jestli se situace nějak změní. Nejraději bych čekala u Sigfrieda, ale tam bych zas nic nevěděla :-(

(13:04) Morigan -> Ketryn: Něco se venku nebo nahoře určitě děje, ale jako boj to naštěstí nezní.
(13:11) Ketryn -> Morigan: Tak to jsem ráda, snad je to tedy pozitivní dění! Na jednu stranu bych se chtěla jít podívat, co se děje, ale na druhou se mi fakt nechce od Sigfrieda odejít. A asi jsem i dost unavená a jen v polovnímání, že nemám moc sílu někde něco zjišťovat
(13:17) Ketryn -> Morigan: Ale kdyby někdo přišel, tak se ho hned zeptá, co se děje.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:07) Morigan -> Ketryn: Nevypadá to, že by někdo přišel sem dolů.
(14:10) Ketryn -> Morigan: No zatím čekám... Jak dlouho už to tak trvá?
(14:23) Morigan -> Ketryn: Zatím odhadem tak deset minut.
(14:25) Ketryn -> Morigan: Aha, tak to mě z mého stavu ještě úplně nevytrhlo.
(16:01) Ketryn: ...
(16:06) Morigan -> Ketryn: Pak už ti je ten hluk přece jenom podezřelý, zní to jako velký dav nebo tak něco a taky slyšíš hlasy, které něco hlasitě volají, jako by spolu vedli něco jako rozhovor.
(16:08) Ketryn -> Morigan: To začnu být nervozní a nevím, jestli mám jít zjišťovat, co se to děje.
(16:09) Ketryn -> Morigan: Je teď Sigfried v rámci možností stabilní? Jak dýchá?
(16:09) Morigan -> Ketryn: V rámci možností ano, léčitel udělal něco, co mu pomohlo.
(16:12) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi nechce odcházet....Ale nakonec se rozhodnu, dám Sigfriedovi pusu na čelo a jdu se podívat na chodbu a když tak pak na palubu, o co jde. A prvního, koho potkáme, zastavím s naléhavou otázkou, co se to děje?
(16:13) Morigan -> Ketryn: Nejhorší je, že nikoho nepotkáš, protože jsou asi všichni na té palubě.
(16:14) Ketryn -> Morigan: Tak jdu rychle až na palubu a odchytím někoho prvního tam.
(16:16) Morigan -> Ketryn: Vykročíš na palubu, ovane tě ledový ranní vzduch, ale než stihneš popadnout prvního nejbližšího, otevře se ti pohled, který tě donutí zůstat stát a zírat. Ještě je mírné šero, ale na pobřeží na pláži je jednoznačně vidět velká skupina organizovaně rozestavěných lidí se zbraněmi a ve zbrojích, podobných, jako měl zajatec, snad jen o některé jsou více s ocelí.
(16:19) Ketryn -> Morigan: :-O to ne... :-/ Já už se chci vážně zbláznit a přestat tohle vnímat!
(16:19) Ketryn -> Morigan: Vypadají, že budou útočit? Je jich víc než nás?
(16:21) Morigan -> Ketryn: To ne, to úplně nevypadají, tedy zatím.
(16:22) Ketryn -> Morigan: Zírám a má deprese se, jestli ještě vůbec kam, prohlubuje... Co dělají naši?

(12:23) Morigan -> Margare-tka: K6
(12:48) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(12:51) Morigan -> Margare-tka: Sedíš u stolu v jídelně a padne na tebe šílená únava, takže jsi na nějakou chvíli usnula. Probere tě, když do jídelny vpadne zraněný Floki. "Jarle, měl bys jí na palubu!" zvolá. "Venku se nám hromadí nepřítel."
(13:07) Margare-tka -> Morigan: Tak to mě asi probudí do totálního šoku...... Ještě, že to neví Kat.
(13:08) Margare-tka -> Morigan: Snažím se rychle vzpamatovat. Abych popřípadě byla k něčemu.
(14:07) Morigan -> Margare-tka: Ari na něj zírá jako na zjevení. "O čem to mluvíš, u všech bohů??"
(14:08) Morigan -> Margare-tka: "Na pobřeží," upřesní Floki. "A je jich celkem dost. Kdyby ale chtěli zaútočit, tak to asi už udělali."
(14:12) Margare-tka -> Morigan: Jako myslím, že toho za chvilku budeme mít dost všichni. "Boudou chtít vyjednávat. Asi."
(14:57) Morigan -> Margare-tka: Ari se zvedne a jak nejrychleji může, snaží se vydat nahoru. Ty dnešní přesuny mu dávají zabra.
(14:58) Margare-tka -> Morigan: No to se nedivím.... jaké já mám pocit, že mě tam raní mrtvice. Jdu taky.
(15:09) Morigan -> Margare-tka: Naštěstí se na tebe zapomnělo, takže nepřišel rozkaz ve stylu "zůstaň dole".
(15:10) Margare-tka -> Morigan: No tak kdyby to tam bylo nějak nebezpečný, tak se uklidním.